| dbo:abstract
|
- První pohled na geomorfologické členění Polska se objevil v díle Jana Długosze. Výrazné oživení v této oblasti nastalo na přelomu 19. a 20. století. Objevily se publikace řady geografů, mj. Stanisława Staszice, , , , nebo . Každý z nich měl vlastní koncepci členění Polska na fyzickogeografické oblasti. Změna státních hranic Polska po druhé světové válce přinesla nové otázky a problémy spojené s fyzickogeografickým členěním. Tento problém byl vznesen v roce 1946 na 1. Celopolském geografickém sjezdu. Nejvíce se o řešení této problematiky zasloužil . Počátky jeho práce sahají do roku 1955, kdy publikoval v článek Problematyka fizycznogeograficznej regionalizacji Polski. Kondrackého práce je postavená na desetinném číslování fyzickogeografických oblastí světa, navrženém v roce 1964 na v Londýně. Návrh byl upraven o dva roky později na mezinárodním sympóziu zorganizovaném a Katedrou fyzické geografie Varšavské univerzity. V roce 1987, po doplnění a opravách byly názvy regionů standardizovány Komisí pro sjednocení místních názvů a obecně zeměpisných objektů při Úřadě rady ministrů a následně byly oficiálně publikovány jako Nazwy Geograficzne Rzeczypospolitej Polskiej (1991). K malým úpravám geomorfologického členění došlo o několik let později na mapě Regiony fizycznogeograficzne autorů Jerzyho Kondrackého a Andrzeje Richlinga, publikované v Atlasu Rzeczypospolitej Polskiej (1993-1997, Warszawa: Główny Geodeta Kraju). Členění podle Kondrackého je čistě vědecké a v některých případech se odchyluje od všeobecně přijímaných regionů (chybí např. , nebo ). Proto chtěl Jerzy Kondracki vypracovat také verzi svého členění pro obyčejné lidi a především vhodnou pro školy. Náhlá smrt mu však nedovolila tento záměr realizovat. Kondrackého členění je jediným komplexním členěním Polska, které je přijímáno širší obcí polských geografů. Na rozdíl od geomorfologického členění používaného v některých jiných zemích je sice dobře definován i jeho přesah do dalších oblastí Evropy, nicméně je dobré mít na paměti, že výsadní postavení má pouze uvnitř polských hranic a členění sousedních států na něj může, ale nemusí dobře navazovat. Např. Kondrackého členění Polska dělí Bieszczady na Západní a Východní, zatímco podle ukrajinského členění se Bieszczady dělí na Západní, Střední a Východní. Níže uvedené členění vychází z práce a úprav . Zahrnuje geomorfologické jednotky těchto úrovní:
* Provincie (první dvě číslice)
* Subprovincie (první tři číslice)
* (první číslice za tečkou; přibližně odpovídá geomorfologické oblasti v českém členění)
* (dvě číslice za tečkou; přibližně odpovídá geomorfologickému celku v českém členění) (cs)
- Die erste Einteilung zur Physiogeographischen Regionalisierung Polens erscheint im Wirken des Historikers Jan Długosz, dieses bildete mehrere Jahrhunderte lang den einzigen geographischen Kenntnisstand. Ausdrückliche Belebung in diesem Gebiet folgte um 1900, weil das Wissen über die Eigenschaften der Naturlandschaften schon zugenommen hatte. Zahlreiche Geografen veröffentlichten dazu, so: Stanisław Staszic, Wincenty Pol, Antoni Rehman, , und . Alle von ihnen hatten eine eigene Konzeption zur Einteilung Polens in physiogeographische Regionen. Schließlich bewirkte die Änderung der polnischen Staatsgrenzen nach dem Zweiten Weltkrieg, dass die Probleme der Einteilung in physiogeographische Einheiten gelöst werden mussten. Die Angelegenheit wurde 1946 zum Thema der I. Gesamtpolnischen Geographischen Konferenz. Am wichtigsten für die Problematik war die Arbeit von Jerzy Kondracki. Die Anfänge seiner Arbeit liegen 1955, als er im Fachjournal "" den Artikel Problematik physiogeographischer Regionalisierung Polens veröffentlichte. Auf Grundlage seiner Regionalisierung entstand schließlich die Klassifikation der phyiogeographischen Regionen der Welt mit dezimaler Codierung, die 1964 auf dem Internationalen Geographischen Kongress in London vorgeschlagen wurde. Der Vorschlag für die Regionalisierung Polens wurde in modifizierter Form zwei Jahre später auf einem internationalen Symposium vorgestellt, das durch die und das Institut für Physische Geographie der Universität Warschau organisiert wurde. 1987 kam es zu berichtigten Bezeichnungen der Regionen, die durch die Kommission zur Festlegung von Toponymen beim Amt des polnischen Ministerrates standardisiert und in der offiziellen Publikation Nazwy Geograficzne Rzeczypospolitej Polskiej 1991 veröffentlicht wurde. Die größte Modifikation in der physiogeographischen Regionalisierung Polens wurde einige Jahre später durchgeführt, als die Karte Regiony fizycznogeograficzne von Jerzy Kondracki und im Atlas Rzeczypospolitej Polskiej (1993–1997, Warszawa, Główny Geodeta Kraju) veröffentlicht wurde. (de)
- Polish regions are regions located within the present-day Poland without being identified in its administrative division. (en)
- Les régions historiques de Pologne sont au nombre de dix. Du fait du découpage actuel du territoire polonais, une partie de certaines régions historiques se trouvent en-dehors du territoire national tandis que d'autres régions historiques considérées comme non polonaises y sont incluses. (fr)
- Regionalizacja fizycznogeograficzna Polski – regionalizacja fizycznogeograficzna opracowana przez Jerzego Kondrackiego w 2. połowie XX wieku, następnie kilkukrotnie modyfikowana. (pl)
|
| dbo:thumbnail
| |
| dbo:wikiPageID
| |
| dbo:wikiPageLength
|
- 2034 (xsd:nonNegativeInteger)
|
| dbo:wikiPageRevisionID
| |
| dbo:wikiPageWikiLink
| |
| dbp:wikiPageUsesTemplate
| |
| dct:subject
| |
| gold:hypernym
| |
| rdf:type
| |
| rdfs:comment
|
- Polish regions are regions located within the present-day Poland without being identified in its administrative division. (en)
- Les régions historiques de Pologne sont au nombre de dix. Du fait du découpage actuel du territoire polonais, une partie de certaines régions historiques se trouvent en-dehors du territoire national tandis que d'autres régions historiques considérées comme non polonaises y sont incluses. (fr)
- Regionalizacja fizycznogeograficzna Polski – regionalizacja fizycznogeograficzna opracowana przez Jerzego Kondrackiego w 2. połowie XX wieku, następnie kilkukrotnie modyfikowana. (pl)
- První pohled na geomorfologické členění Polska se objevil v díle Jana Długosze. Výrazné oživení v této oblasti nastalo na přelomu 19. a 20. století. Objevily se publikace řady geografů, mj. Stanisława Staszice, , , , nebo . Každý z nich měl vlastní koncepci členění Polska na fyzickogeografické oblasti. Změna státních hranic Polska po druhé světové válce přinesla nové otázky a problémy spojené s fyzickogeografickým členěním. Tento problém byl vznesen v roce 1946 na 1. Celopolském geografickém sjezdu. (cs)
- Die erste Einteilung zur Physiogeographischen Regionalisierung Polens erscheint im Wirken des Historikers Jan Długosz, dieses bildete mehrere Jahrhunderte lang den einzigen geographischen Kenntnisstand. Ausdrückliche Belebung in diesem Gebiet folgte um 1900, weil das Wissen über die Eigenschaften der Naturlandschaften schon zugenommen hatte. Zahlreiche Geografen veröffentlichten dazu, so: Stanisław Staszic, Wincenty Pol, Antoni Rehman, , und . Alle von ihnen hatten eine eigene Konzeption zur Einteilung Polens in physiogeographische Regionen. (de)
|
| rdfs:label
|
- Regions of Poland (en)
- Geomorfologické členění Polska (cs)
- Geomorphologische Einteilung Polens (de)
- Région historique de Pologne (fr)
- Regionalizacja fizycznogeograficzna Polski (pl)
|
| owl:sameAs
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:depiction
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is dbo:wikiPageRedirects
of | |
| is dbo:wikiPageWikiLink
of | |
| is dbp:subdivisionType
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
