Editace stránky Rotterdam

{{Infobox - sídlo světa
  | jméno = Rotterdam
  | znak = Rotterdam wapen.svg
  | vlajka = Flag_of_Rotterdam.svg
  | loc-map = {{LocMap |Nizozemsko |label=Rotterdam |position=bottom |width=250 |lat=51.93 |long=4.47 |float=center |caption=}}
  | stát = Nizozemsko
  | pojem vyššího celku = [[Provincie v Nizozemsku|Provincie]]
  | název vyššího celku = [[Jižní Holandsko]]
  | pojem nižšího celku = Obec
  | název nižšího celku = Rotterdam
  | administrativní dělení = 14 obvodů
  | zeměpisná šířka = 51.9308333
  | zeměpisná délka = 4.4791667
  | telefonní předvolba = 010
  | psč = 3000-3099
  | starosta = [[Ahmed Aboutaleb]]
  | web = http://www.rotterdam.nl
  | koláž = {{Koláž|position=center
   | photo1a = Rotterdam_Blick_vom_Euromast_auf_die_Erasmusbrücke_1.jpg
   | photo2a = Rotterdam_-_Kijk_Kubus.jpg
   | photo2b =Netherland_Rotterdam_Markthal_01.jpg
   | photo3a = Rotterdam_aelbrechtskolk_wallekant.jpg
   | photo3b = Hotel_New_York_(Rotterdam)_Holland_Amerika_Lijn.JPG
   | photo4a =Maasvlakte,_containeropslag_foto1_2014-03-09_11.12.jpg
   | size = 260
   | spacing = 1
   | color = #FFFFFF
   | border = 0
   | text  = Zhora: Pohled na Erasmusbrug z věže [[Euromast]], [[Kijk Kubus]], Markthal, Delfshaven, Hotel New York, pohled na přístav }}
}}
[[Soubor:Johan Barthold Jongkind 004.jpg|náhled|Přístav roku 1856 na malbě od [[Johan Barthold Jongkind|Johana Bartholda Jongkinda]]]]
[[Soubor:Rotterdam, Laurenskerk, na bombardement van mei 1940.jpg|náhled|Rotterdam po [[Bombardování Rotterdamu|bombardování]] [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] v květnu 1940]]
[[Soubor:ECT waalhaven bij nacht.jpg|náhled|Noční pohled na přístav]]
[[Soubor:Centraal Station, Rotterdam.jpg|náhled|Rotterdam hlavní nádraží]]
'''Rotterdam''' je druhé největší město [[Nizozemsko|Nizozemska]]. Žije zde {{počet obyvatel}} obyvatel.

Jedná se také o [[Seznam největších přístavů kontejnerové námořní dopravy|největší]] [[přístav]] Evropy (do roku [[2004]], kdy ho předstihla [[Šanghaj]], i světa), město moderní architektury (např. [[továrna Van Nelle]], světové kulturní dědictví [[UNESCO]]) a zároveň město velkého historického významu. Známý je zdejší přístavní komplex [[Rotterdamský přístav|rotterdamského přístavu]], který je druhý největší na světě (první v Evropě). V centru města se nachází Námořní muzeum, dokumentující historii přístavu a stavby lodí. Městem protéká [[Nová Máza]] – jedno z ramen [[Říční delta|delty]] [[Rýn]]a do [[Severní moře|Severního moře]].

Po Rotterdamu jsou pojmenována města ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], [[Jihoafrická republika|Jižní Africe]] a [[Surinam]]u, která byla pojmenována nizozemskými usedlíky.

== Historie ==
Město bylo velkoryse založeno na pravoúhlém půdorysu kolonizátory roku 1230. Status města mu však byl udělen až v roce 1340 hrabětem [[Vilém II. Henegavský|Vilémem IV. Holandským]]. V polovině 12. století byl v Rotterdamu dokončen vodní kanál, což něj učinilo námořní a obchodní centrum, díky kterému získal Rotterdam přístup k okolním významným městům a mohl se tak [[Urbanizace|urbanizovat]]. Město se pak postupně stávalo významným dopravním uzlem v [[Nizozemí (region)|Nizozemí]] a stal se pravidelnou zastávkou pro mnoho obchodních lodí, zejména z Anglie, Francie a později i Německa.

Během první světové války bylo Nizozemsko neutrální, ale Rotterdam byl oběma stranami využíván pro špionážní účely a také jako útočiště pro Němce, prchající před armádami [[Trojdohoda|Trojdohody]]. V květnu 1940 bylo [[Bitva o Nizozemsko|Nizozemsko napadeno]] [[Nacistické Německo|Nacistickým Německem]]. 14. května Němci dali nizozemské vládě ultimátum, aby se země vzdala, jinak bude Rotterdam bombardován. 15. května Nizozemsko kapitulovalo, ale bombardéry již byly na cestě a rozkaz o zrušení útoku k nim včas nedorazil. [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] město [[Bombardování Rotterdamu|bombardovala 90 minut]] a téměř všechny budovy v historickém jádru byly srovnány se zemí. Zemřelo přibližně 900 lidí. Po válce bylo město, zčásti z financí [[Marshallův plán|Marshallova plánu]], obnoveno a centrum přestavěno. Proto je střed města od roku 1945 zastavován moderními výškovými budovami, odlišnými od holandských nízkých cihlových domů.
<!-- Dne 7. ledna 2016 vstoupili zaměstnanci rotterdamského přístavu (konkrétně terminálů ECT Delta, Uniport a APM) do 24hodinové stávky. Důvodem bylo předpokládané propouštění pro nadbytečnost v důsledku plánované automatizace terminálů. Již v roce 2017 mělo přijít o práci 700 z 3600 až 4000 zaměstnanců největšího přístavu v Evropě.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Update: Rotterdam Dockworkers Launch 24-Hour Strike
 | url = http://worldmaritimenews.com/archives/180180/rotterdam-dockworkers-likely-to-stop-work-today/
 | datum vydání = 2016-01-07
 | datum přístupu = 2016-01-07
 | vydavatel = Worldmaritimenews.com
 | jazyk = anglicky
}}</ref> -->

== Obyvatelstvo ==
Rotterdam je jedním z nejvíce etnicky rozmanitých měst v Evropě. Více než polovinu celého obyvatelstva tvoří přistěhovalci nenizozemského původu. Mezi ně patří i současný starosta ze [[Strana práce (Nizozemsko)|Strany práce]] [[Ahmed Aboutaleb]], který je původem z [[Maroko|Maroka]]. Nejčetnějšími menšinami v Rotterdamu jsou [[Surinam]]ci, [[Turci]] a [[Maročané|Maroko]]. Město je také domovem nemalého počtu přistěhovalců z bývalého [[Východní blok|východního bloku]], zejména z [[Polsko|Polska]] a bývalé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]].

46,7% obyvatel tvoří [[Ateismus|ateisté]] nebo lidé bez přiznaného náboženského vyznání. Nejrozsáhlejší náboženská komunita jsou [[Římskokatolická církev|římští katolíci]], kteří tvoří 18,7%. Druhým nejrozšířenějším náboženstvím je [[islám]], převážně [[Sunnitský islám|sunnitský]], který se ve městě rozšířil s příchodem imigrantů ze [[Střední východ|středního východu]] a [[Severní Afrika|severní Afriky]]. Muslimové tvoří 13,1% obyvatel. Ty následuje tradiční nizozemská [[Protestantismus|protestantská]] církev, jejíž věřící tvoří 10,5% obyvatel města. Zbytek tvoří [[Hinduismus|hinduisté]], [[Buddhismus|buddhisté]], ostatní křesťanské církve a [[Židé v Nizozemsku|Židé]], jejichž počet se drasticky snížil během [[Holokaust|Holocaustu]].

== Doprava ==
Rotterdam má vlastní vlakovou dopravu, autobusy, tramvaje a systém [[Metro v Rotterdamu|metra]] o pěti linkách. Kvůli své poloze ve městě funguje také vlastní síť [[Vodní taxi|vodních taxi]] a jiné vodní dopravy. Autobusovou dopravu do regionů a napříč městem spravují kromě národních dopravců i soukromé společnosti, například francouzská [[Veolia Transport]] a britská [[Arriva]]. Ve městě je také rozvinutá cyklistika a nacházejí se zde půjčovny běžných bicyklů a elektrokol.

== Turistika ==
Turisticky atraktivní je vyhlídka na přístavní město z vyhlídkové věže [[Euromast]], vysoké 185 metrů. Její výtah jezdí až na vrchol [[věž]]e nebo do restaurace Panorama, nacházející se ve výšce 100 metrů. Populární je rovněž [[Erasmusbrug]] – moderní most spojující severní a jižní Rotterdam. Východně od města se nachází [[síť mlýnů v Kinderdijk-Elshout|skupina větrných mlýnů v Kinderdijk-Elshout]].
[[Soubor:Cube Houses.jpg|náhled|Krychlové domy v Rotterdamu]]
Jedna ze kuriozit v Rotterdamu jsou nekonvenční krychlové domy. Jde o projekt [[Kubuswoningen]] architekta Pieta Bloma ze sedmdesátých let. Kubuswoningen jsou tvořeny 38 domky, které tvoří neobvyklou formaci - vypadají, že jsou postaveny na špičce domu. Třicet sedm domků patří do soukromého vlastnictví, některé jsou opravdu obydlené a některé se pronajímají zájemcům k ubytování - jedna noc vyjde zhruba na 2000 korun. V jedné krychli se nachází muzeum.

== Muzea ==
Další atrakci představuje [[Museumpark]] – muzejní budovy volně navazující v pásu městské zeleně. Z nich nejvýznamnější a po amsterdamském Rijksmuseu druhé největší muzeum umění v Holandsku je [[Museum Boijmans van Beuningen]], jehož sbírky ve třech patrech dvou budov na ploše 12 000 metrů čtverečních zahrnují deskové malířství a sochařství od rané italské gotiky (Fra Angelico, Lorenzo Monaco), přes pozdní gotiku (Van Eyckové, Hans Memling, Jan van Scorel), olejomalby vlámských mistrů renesance (Hieronymus Bosch, Pieter Breughel, německou renesanci (Hans Memling), nizozemské mistry raného baroka (Rembrandt, Frans Hals, P. P. Rubens, Anton van Dyck, Jan Steen, Adriaen van Ostade), mistry italské (Tizian, Tintoretto) a španělské (Murillo, Goya), moderní malbu závěru 19. a počátku 20. století (Monet, Gauguin, Van Gogh), symbolismus (Odilon Redon), expresionismus, kubismus a jiné -ismy (mj. Picasso, Kandinsky) až po surrealisty (Giorgio de Chirico, René Magritte, Hans Arp, Salvator Dalí). Umělecká řemesla a design jsou zastoupena od 13. století po avantgardní směry 20. století zejména nábytkem, sklem, porcelánem, [[Delftská fajáns|delftskou keramikou]], stříbrnictvím a textiliemi. Kromě toho je na krátkodobých výstavách prezentováno současné umění.

Moderní umění vystavuje [[Kunsthal Rotterdam]], [[Witte de With]], [[Tent]],[[Chabot Museum]]
a řada soukromých galerií. Bohatou sbírku fotografií má [[Nederlands fotomuseum]]. Architektuře v Nizozemí, zejména od secese po současnost, se věnuje [[Nizozemský institut architektury|Nederlands Architectuurinstituut (NAI)]].

== Sport ==
Ve městě působí fotbalové kluby [[Feyenoord]] a [[Sparta Rotterdam]]. Každoročně se v Rotterdamu koná tenisový turnaj [[Rotterdam Open]] a [[maratonský běh]] NN Rotterdam Marathon.

== Kultura a školství ==
Město bývá každoročním dějištěm kulturních událostí, jako je [[Mezinárodní filmový festival Rotterdam]], konající se v lednu. V září se ve městě konají oslavy ku příležitosti [[Světové dny přístavů|světových dnů přístavů]].

Školství na nejvyšší úrovni reprezentuje ''Erasmus University'' - univerzita Erasma Rotterdamského.

== Osobnosti ==
* [[Erasmus Rotterdamský]] ([[1467]]–[[1536]]), filozof a humanista
* [[Jacobus Henricus van 't Hoff]] ([[1852]]–[[1911]]), [[Teoretická chemie|teoretický chemik]], držitel [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy cenu za chemii]] za rok 1901
* [[Hendrik Kramers]] ([[1894]]–[[1952]]), fyzik, Člen Nizozemské akademie věd 
* [[Willem de Kooning]] ([[1904]]–[[1997]]), abstraktní expresionistický malíř
* [[Bep van Klaveren]] ([[1907]]–[[1992]]), [[Box|boxer]], olympijský vítěz z [[Letní olympijské hry 1928|LOH 1928]]
* [[Willy den Oudenová]] ([[1918]]–[[1997]]), plavkyně, olympijská medailistka
* [[Rie Mastenbroeková]] ([[1919]]–[[2003]]), plavkyně, trojnásobná [[Plavání na letních olympijských hrách|olympijská vítězka]]
* [[Rita Reys]] ([[1924]]–[[2013]]), jazzová zpěvačka
* [[Edsger Dijkstra]] ([[1930]]–[[2002]]), informatik
* [[Ruud Lubbers]] ([[1939]]–[[2018]]), [[Křesťanská demokracie|křesťanskodemokratický]] [[politik]], předseda vlády Nizozemska v letech 1982–1994
* [[Rem Koolhaas]] (* [[1944]]), architekt, teoretik a urbanista
* [[Sonny Silooy]] (* [[1963]]), bývalý [[fotbalový obránce]] a reprezentant
* [[Winston Bogarde]] (* [[1970]]), bývalý [[Fotbal|fotbalový]] obránce
* [[Richard Krajicek]] (* [[1971]]), bývalý profesionální nizozemský tenista českého původu
*
* [[Ferry Corsten]] (* [[1973]]), [[Diskžokej|DJ]], producent a remixer
* [[Giovanni van Bronckhorst]] (* [[1975]]), fotbalový reprezentant
* [[Raemon Sluiter]] (* [[1978]]), tenista
* [[Robert Doornbos]] (* [[1981]]), pilot [[Formule 1]]
* [[Robin van Persie]] (* [[1983]]), fotbalista

== Partnerská města ==
{{Sloupce|2|
* {{flagicon|BEL}} [[Antverpy]], [[Belgie]] (1940)
* {{flagicon|Spojené státy americké}} [[Baltimore]], [[Spojené státy americké|USA]] (1985)
* {{flagicon|SWI}} [[Basilej]], [[Švýcarsko]] (1945)
* {{flagicon|Slovensko}} [[Bratislava]], [[Slovensko]] (1991)
* {{flagicon|HUN}} [[Budapešť]], [[Maďarsko]] (1991)
* {{flagicon|BUL}} [[Burgas]], [[Bulharsko]] (1976)
* {{flagicon|Romania}} [[Constanța]], [[Rumunsko]] (1976)
* {{flagicon|Germany}} [[Drážďany]], [[Německo]] (1988)
* {{flagicon|GER}} [[Duisburg]], [[Německo]] (1950)
* {{flagicon|JAR}} [[Durban]], [[Jihoafrická republika]] (1991)
* {{flagicon|LUX}} [[Esch-sur-Alzette]], [[Lucembursko]] (1958)
* {{flagicon|POL}} [[Gdaňsk]], [[Polsko]] (1977)
* {{flagicon|CUB}} [[Havana]], [[Kuba]] (1983)
* {{flagicon|Indonésie}} [[Jakarta]], [[Indonésie]] (1983)
* {{flagicon|UK}} [[Kingston upon Hull]], [[Spojené království]] (1936)
* {{flagicon|Germany}} [[Kolín nad Rýnem]], [[Německo]] (1958)
* {{flagicon|JPN}} [[Kóbe]], [[Japonsko]] (1967)
* {{flagicon|Francie}} [[Lille]], [[Francie]] (1958)
* {{flagicon|Belgie}} [[Lutych]], [[Belgie]] (1958)
* {{flagicon|GER}} [[Norimberk]], [[Německo]] (1961)
* {{flagicon|NOR}} [[Oslo]], [[Norsko]] (1945)
* {{flagicon|RUS}} [[Petrohrad]], [[Rusko]] (1984)
* {{flagicon|CZE}} [[Praha]], [[Česko]] (1991)
* {{flagicon|JPN}} [[Prefektura Ósaka]], [[Japonsko]] (1984)
* {{flagicon|KOR}} [[Pusan]], [[Jižní Korea]] (1987)
* {{flagicon|Spojené státy americké}} [[Seattle]], [[Spojené státy americké|USA]] (1969)
* {{flagicon|Čína}} [[Šanghaj]], [[Čína]] (1979)
* {{flagicon|JPN}} [[Tokio]], [[Japonsko]] (1989)
* {{flagicon|ITA}} [[Turín]], [[Itálie]] (1958)
}}


== Reference ==
<references />

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Oficiální web}}
* [http://www.holandsko.cz/rotterdam Rotterdam, Holandská turistická informační kancelář] {{Wayback|url=http://www.holandsko.cz/rotterdam |date=20070818070232 }}
*https://www.databazeknih.cz/knihy/dejiny-nizozemska-74840

{{Obce v Jižním Holandsku}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Geografie|Nizozemsko}}

[[Kategorie:Rotterdam| ]]
[[Kategorie:Obce v Jižním Holandsku]]
[[Kategorie:Přístavní města v Nizozemsku]]
[[Kategorie:Přístavní města Severního moře]]
[[Kategorie:Univerzitní města]]
[[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]]
[[Kategorie:Sídla na Rýnu]]