Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Wikipedie

Vakcína proti covidu-19

vakcína proti koronaviru SARS-CoV-2
Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.

Vakcína proti covidu‑19 je vakcína určená k zajištění imunity proti nemoci covid-19. Práce na vývoji vakcíny proti koronavirovým chorobám SARS a MERS ještě před pandemií covidu-19 zajistily znalosti struktury a funkcí koronavirů, což na počátku roku 2020 urychlilo vývoj různých technologických platforem pro vakcínu proti covidu-19.

     Schváleno pro všeobecné použití, probíhá masové očkování
     Schváleno pro nouzové použití, probíhá masové očkování
     Schváleno pro nouzové použití, probíhá omezené očkování
     Schváleno pro všeobecné použití, plánováno hromadné očkování
     Schváleno pro nouzové použití, plánováno hromadné očkování
     Čeká na schválení nouzového použítí

Podle Světové zdravotnické organizace je k lednu 2021 celosvětově v klinických studiích 69 vakcín, z toho 43 ve fázi I. až II. a 26 je v závěrečné, III. fázi.[1] V klinických studiích fáze III prokázalo několik vakcín účinnost až 95 % při prevenci symptomatické infekce covid-19.[2] Národní regulační orgány (alespoň jednoho státu) schválily k únoru 2021 devět vakcín pro veřejné použití: dvě RNA vakcíny (tozinameran od společnosti BioNTech s Pfizerem a mRNA-1273 od společnosti Moderna), tři konvenční inaktivované vakcíny (BBIBP-CorV od společnosti čínské společnosti Sinopharm, CoronaVac od čínské společnosti Sinovac, BBV152/ Covaxin indické společnosti Bharat Biotech a ), tři vakcíny s virovým vektorem (Sputnik V od ruského Gamalejova institutu, AZD1222 od Oxfordské univerzity a společnosti AstraZeneca a Ad5-nCoV od čínské společnosti CanSino Biologics) a jednu peptidovou vakcínu (ruská EpiVacCorona).

V Evropské unii, a tedy i v České republice, se k únoru 2021 očkuje vakcínami tozinameran od BioNTechu a Pfizeru, mRNA-1273 od Moderny a AZD1222 od Oxfordské univerzity a AstryZeneky.

Mnoho zemí zavedlo plány postupné distribuce, které upřednostňují ty, u nichž je nejvyšší riziko komplikací, jako jsou starší lidé, a ty, u nichž je vysoké riziko expozice a přenosu, jako jsou zdravotničtí pracovníci.[3] Do 8. března 2023 bylo na základě oficiálních zpráv národních zdravotnických agentur bylo po celém světě podáno 13 320 167 733[4] dávek vakcíny proti covidu-19. Společnosti Pfizer, Moderna a AstraZeneca předpověděly výrobní kapacitu na 5,3 miliardy dávek pro rok 2021, které by mohly být použity k očkování asi 3 miliardy lidí (protože vakcíny vyžadují pro ochranný účinek proti covidu-19 dvě dávky). Do prosince více než 10 zemí předobjednalo miliardy dávek vakcín[5] přičemž přibližně polovina dávek zakoupených zeměmi s vysokými příjmy zahrnovalo pouze 14 % světové populace.[6]

Plánování a investice

K probíhajícím zásadním změnám v celkovém úsilí při vývoji vakcín COVID-19, které probíhají od počátku roku 2020, patří rostoucí spolupráce firem v nadnárodním farmaceutickém průmyslu, národních vlád a rozmanitého a rostoucího počet biotechnologických společností v mnoha zemích, které se zaměřují na vývoj vakcíny.[7] Podle Koalice pro inovace v připravenosti na epidemie (CEPI) zahrnuje obecná geografická distribuce vývoje vakcín covid-19 organizace v Severní Americe, které mají přibližně 40 % světového výzkumu vakcín na covid-19, ve srovnání s 30 % v Asii a Austrálii, 26 % v Evropě a několik projektů v Jižní Americe a Africe.[7][8]

Závazek k testování kandidáta na vakcínu u prvního člověka představuje pro vývojáře vakcín značné kapitálové náklady, které se odhadují na 14 až 25 mil $ pro typickou I. fázi klinické studie, ale možná až 70 mil $.[9][10] Pro srovnání během epidemie eboly v letech 2013–16 bylo v naléhavém vývoji 37 kandidátů na vakcíny, ale pouze jeden nakonec uspěl jako licencovaná vakcína, což znamenalo celkové náklady na potvrzení účinnosti v II. až III. fázi studie přibližně 1 miliarda $.[9]

Mezinárodní organizace

Akcelerátor přístupu k nástrojům proti covidu-19

Akcelerátor přístupu k nástrojům proti covidu-19 (ACT) je iniciativa skupiny největších ekonomik světa G20 vyhlášená dne 24. dubna 2020.[11] Výzva k akci byla zveřejněna současně se Světovou zdravotnickou organizací dne 24. dubna.[12]

Dne 10. září se OSN a Evropská unie podílely na inauguračním zasedání facilitační rady akcelátoru, které obdrželo 2,7 miliardy z 35 miliard amerických dolarů nezbytných k zajištění 2 miliard dávek vakcíny proti covidu-19, 245 milionů ošetření a 500 milion testů, které iniciativa považovala za nutné ke zkrácení pandemie a urychlení globálního hospodářského oživení.[13] Andrew Witty a Ngozi Okonjo-Iweala přijali funkci zvláštních vyslanců akcelerátoru ACT od WHO.[14] Během Trumpovy administrativy Spojené státy americké stáhly svou finanční podporu WHO a nepodporovaly ACT akcelerátor.[15]

Akcelerátor je mezioborová podpůrná struktura, která partnerům umožňuje sdílet zdroje a znalosti. Skládá se ze čtyř pilířů, z nichž každý je řízen dvěma až třemi spolupracujícími partnery:[16]

  • Vakcíny (také nazývané „COVAX“)
  • Diagnostika
  • Terapeutika
  • Spojka zdravotnických systémů
Vakcíny a COVAX
Dárci AMC COVAX k 19. únoru 2020 (v milionech am. dolarů)[17]
Dárce Příspěvek
Spojené státy americké  Spojené státy americké 2 500
Německo  Německo 1 093
Spojené království  Spojené království 735
Evropská unie  Evropská unie 489
Japonsko  Japonsko 200
Kanada  Kanada 181
Nadace Billa a Melindy Gatesových 156
Saúdská Arábie  Saúdská Arábie 153
Norsko  Norsko 141
Francie  Francie 122
Itálie  Itálie 104
Austrálie  Austrálie 61
Španělsko  Španělsko 61
Nizozemsko  Nizozemsko 37
Rakousko  Rakousko 32
Reed Hastings a Patty Quillinová 30
Švédsko  Švédsko 24
Anonymní nadace 22
Švýcarsko  Švýcarsko 22
Nový Zéland  Nový Zéland 12
Kuvajt  Kuvajt 10
Katar  Katar 10
Shell 10
Jižní Korea  Jižní Korea 10
TikTok 10
Dánsko  Dánsko 8
Belgie  Belgie 5
Irsko  Irsko 5
Singapur  Singapur 5
Wise 5
Řecko  Řecko 2
Island  Island 2
Kolumbie  Kolumbie 1
KSRelief 1
Lucembursko  Lucembursko 1
Mastercard 1
Estonsko  Estonsko 0,1
Monako  Monako 0,1
Bhútán  Bhútán 0,01
Celkem 8 429,21

Nadnárodní spolupráce, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO), Koalice pro inovace v připravenosti na epidemie (CEPI), GAVI, Gatesovy nadace a vlád, vytvořila akcelerátor přístupu k nástrojům COVID-19 (ACT), aby získala finanční podporu zrychlený výzkum a vývoj, výrobu a globálně spravedlivý přístup k testům, léčením a licencím vakcín proti covidu-19, které jsou ve specifickém vývojovém programu nazvaném „pilíř COVAX“.[18][19] Cílem pilíře COVAX je usnadnit udělování licencí pro několik vakcín proti covidu-19, ovlivňovat spravedlivé ceny a poskytovat stejný přístup až k 2 miliardám dávek do konce roku 2021 na ochranu předních zdravotnických pracovníků a osob s vysokým rizikem covidu-19. infekce, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy.[20][21]

V průběhu roku 2020 došlo k zásadním změnám v celkovém úsilí při vývoji vakcín na covid-19 od počátku roku rostoucí počet spolupráce nadnárodního farmaceutického průmyslu s národními vládami a rozmanitost a rostoucí počet biotechnologických společností v mnoha zemích zaměřených na vakcínu proti covidu-19.[7] Podle CEPI zahrnuje obecná geografická distribuce vývoje vakcín organizace v Severní Americe, kde probíhá přibližně 40 % světového výzkumu vakcín, ve srovnání s 30 % v Asii a Austrálii, 26 % v Evropě a několika projekty v Jižní Americe a Africe.[7]


Finanční příspěvky

V prosinci 2020 bylo pro celý ACT akcelátor získáno 2,4 miliardy amerických dolarů, přičemž devět kandidátů na vakcíny bylo financováno z programů COVAX a CEPI - jde o největší portfolio vakcín proti covidu-19 na světě - se 189 zeměmi, které se zavázaly k plánu případného nasazení.[22][23]

Na začátku roku 2020 uskutečnila WHO televizní akci, která zvýšila přísliby ve výši 8,8 miliardy dolarů od čtyřiceti zemí na podporu rychlého vývoje vakcín.[24] V prosinci Gatesova nadace věnovala dalších 250 milionů dolarů ACT akcelerátoru WHO na „podporu dodávek nových testů, léčby a vakcín proti covidu-19, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy“ v průběhu roku 2021, čímž se celková částka daru na potlačení covidu-19 od nadace zvýšila na 1,75 miliardy dolarů.[25][26]

Globální výzkumná spolupráce pro připravenost na infekční onemocnění (GLoPID-R) úzce spolupracuje s WHO a členskými státy na stanovení priorit pro financování konkrétního výzkumu potřebného pro vakcínu na covid-19 a koordinuje mezinárodní finanční a výzkumné organizace s cílem udržovat aktuální informace o pokrocích očkování a zamezení duplicitního financování.[27]

Koalice pro inovace v připravenosti na epidemie

Koalice pro inovace v připravenosti na epidemie (CEPI), nadnárodní organizace založená v roce 2017, spolupracuje s mezinárodními zdravotnickými úřady a vývojáři vakcín na vývoji vakcín pro prevenci epidemií.[21] CEPI vytvořila fond v hodnotě 2 miliard dolarů v globálním partnerství mezi veřejnými, soukromými, filantropickými a organizacemi občanské společnosti pro zrychlený výzkum a klinické testování devíti kandidátů na vakcínu proti covidu-19 s cílem v období 2020–21 podporovat několik kandidátských vakcín vývoj k licencování.[7][22][28] Spojené království, Kanada, Belgie, Norsko, Švýcarsko, Německo a Nizozemsko již poskytly Koalici počátkem května 915 milionů dolarů.[24][29] Gatesova nadace, soukromá charitativní organizace zabývající se výzkumem a distribucí vakcín, věnovala 250 milionů dolarů na podporu Koalici pro výzkum a podporu veřejného vzdělávání u vakcíny proti covidu-19.[30][31]

V průběhu pandemie v roce 2020 financovala CEPI vývoj devíti kandidátů na vakcíny v portfoliu, které bylo záměrně rozděleno mezi různé technologie vakcín, aby se minimalizovalo obvykle vysoké riziko selhání spojené s vývojem vakcín.[22][32] V prosinci 2020 CEPI podporovala výzkumné organizace a programy vakcín AstraZeneca/ Oxfordská univerzita (AZD1222), Clover Biopharmaceuticals (SCB-2019), CureVac (Zorecimeran/CVnCoV), Inovio (INO-4800), Pasteurův ústav (MV-SARS-CoV-2), Moderna (mRNA-1273), Novavax (NVX-CoV2373), SK bioscience (GBP 510) a Hongkongská univerzita.[22][33][34]

Vývoj

Pozadí

Před covidem-19 nikdy nebyla vakcína proti infekční nemoci vyrobena za méně než několik let a neexistovala žádná vakcína pro prevenci infekce lidského koronaviru.[35] Vakcíny však byly vyrobeny proti několika zvířecím chorobám způsobeným koronaviry, včetně viru infekční bronchitidy ptáků z roku 2003, psího koronaviru a kočičího koronaviru.[36] Předchozí projekty zaměřené na vývoj vakcín proti virům z čeledi Coronaviridae, které působí na člověka, byly zaměřeny na těžký akutní respirační syndrom (SARS)[37] a blízkovýchodní respirační syndrom (MERS). Vakcíny proti SARS a MERS[38] byly testovány na zvířatech.

Podle studií publikovaných v letech 2005 a 2006 byla identifikace a vývoj nových vakcín a léčivých přípravků k léčbě SARS v té době prioritou vlád a agentur veřejného zdraví po celém světě.[39][40][41] K roku 2020 neexistovala žádná léčba ani ochranná vakcína proti SARS, která by se prokázala jako bezpečná a účinná u lidí.[42][43]

Neexistuje ani prokázaná vakcína proti MERS.[44] Když začal převládat MERS, věřilo se, že stávající výzkum SARS může poskytnout užitečnou šablonu pro vývoj vakcín a terapeutik proti infekci MERS-CoV.[42][45] Od března 2020 byla k dispozici jedna vakcína proti MERS (založená na DNA), která dokončila I. fázi klinických studií na lidech[46] a tři další, přičemž všechny jsou vakcínami s virovými vektory: dvě s adenovirovými vektory (ChAdOx1-MERS, BVRS-GamVac) a jedna s MVA-vektorem (MVA-MERS-S).[47]

Raný vývoj

 
Vědec NIAID (NIH) hledající vakcínu proti covidu-19 zkoumá agarový disk (30. ledna 2020)

Poté, co byl koronavirus detekován v prosinci 2019,[48] byla dne 11. ledna 2020 zveřejněna genetická sekvence SARS-CoV-2 (ten, co způsobuje nemoc covid-19), což vyvolalo okamžitou mezinárodní reakci s cílem připravit se na vypuknutí a urychlit vývoj vakcíny.[8][49][50]

V únoru 2020 Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že neočekává, že vakcína proti těžkému akutnímu respiračnímu syndromu koronaviru 2 (SARS-CoV-2), viru způsobujícímu covid-19, bude k dispozici za méně než 18 měsíců.[51] Rychle rostoucí míra infekce covid-19 na celém světě na počátku roku 2020 stimulovala mezinárodní spojenectví a vládní úsilí o naléhavé organizování zdrojů na výrobu více vakcín ve zkrácených termínech,[52] přičemž čtyři kandidáti na vakcíny vstoupili v březnu do fáze testování na lidech.[8][28]

V dubnu 2020 odhadla WHO celkové náklady na vývoj sady tří nebo více vakcín s různými technologiemi a distribucí na 8 mld. amerických dolarů.[52]

Do dubna 2020 pracovalo v této virtuální zlaté horečce „téměř 80 společností a institutů v 19 zemích“.[53] Ještě v dubnu CEPI odhadovala, že až šest kandidátů na očkování proti covidu‑19 by mělo být vybráno mezinárodními koalicemi pro vývoj ve II. a III. fáze klinických studií a tři by měly být usměrněny prostřednictvím regulace a zajištění kvality případných licencí s celkovými náklady nejméně 2 mld. dolarů.[7][28][35] Další analýza odhadla, že 10 kandidátů bude potřebovat současný počáteční vývoj, než bude vybráno několik vybraných pro konečnou cestu k licencování.[35]

V červenci 2020 anglo-americké zpravodajské a bezpečnostní organizace příslušných vlád a ozbrojených sil, jako je Národní centrum kybernetické bezpečnosti ve Spojeném království, společně s kanadským Komunikačním bezpečnostním ústavem, americkým Ministerstvem pro vnitřní bezpečnost Cybersecurity Infrastructure Security Agency a USA Národní bezpečnostní agentura (NSA) tvrdila, že ruští státem podporovaní hackeři se možná pokoušeli ukrást výzkumy léčby a vakcín proti covidu-19 akademickým a farmaceutickým institucím v dalších zemích; Rusko to popřelo.[54]

Stlačená časová osa

Naléhavost vytvoření vakcíny proti covidu-19 vedla ke stlačeným harmonogramům, které zkrátily standardní časovou osu vývoje vakcín, v některých případech kombinovaly kroky klinických studií během měsíců, což je proces, který obvykle trvá postupně několik let.[30] Hodnoceno je několik kroků v rámci celé vývojové cesty, včetně úrovně přijatelné toxicity vakcíny (její bezpečnosti), cílení na zranitelné populace, potřeby průlomů v účinnosti vakcíny, trvání ochrany proti očkování, speciálních systémů podávání (jako je orální nebo nosní podání, spíše než injekcí), dávkový režim, charakteristiky stability a skladování, povolení pro nouzové použití před formální licencí, optimální výroba pro rozdělení na miliardy dávek a šíření licencované vakcíny.[35][55] Časové osy pro provádění klinického výzkumu postupného procesu vyžadujícího obvykle roky jsou komprimovány do testů bezpečnosti, účinnosti a dávkování probíhajících současně po několik měsíců, což potenciálně ohrožuje zajištění bezpečnosti.[29][30] Například čínští vývojáři vakcín a čínské vládní středisko pro kontrolu a prevenci nemocí zahájily své úsilí v lednu 2020[56] a do března sledovaly řadu kandidátů v krátkých časových lhůtách s cílem předvést čínské technologické silné stránky nad Spojenými státy americkými a ujistit Číňany o kvalitě vakcín vyráběných v Číně.[30][57]

Předklinický výzkum

 
Výzkumné vzorky vývoje vakcín proti covidu-19 v laboratorní mrazničce NIAID. (30. ledna 2020)

V dubnu 2020 vydala WHO prohlášení zastupující desítky vědců z celého světa věnujících se vakcínám a přislíbila spolupráci k urychlení vývoje vakcíny proti covidu-19.[58] Koalice WHO podporuje mezinárodní spolupráci mezi organizacemi vyvíjejícími kandidáty na vakcíny, národními regulačními a politickými agenturami, finančními přispěvateli, sdruženími veřejného zdraví a vládami pro případnou výrobu úspěšné vakcíny v množství dostatečném pro zásobení všech postižených regionů, zejména zemí s nízkými příjmy.[8]

Průmyslová analýza vývoje minulých vakcín ukazuje míru selhání 84–90 %.[8][59] Protože covid-19 je nový cílový virus s vlastnostmi, které se stále odhalují a vyžadují inovativní technologie a vývojové strategie, rizika spojená s vývojem úspěšné vakcíny ve všech krocích předklinického a klinického výzkumu jsou vysoká.[8]

Aby bylo možné posoudit potenciál účinnosti vakcín, došlo v průběhu roku 2020 k vývoji nadnárodních, do té doby nebývalých, počítačových simulací a též nových zvířecích modelů specifických pro covid-19, ale tyto metody zůstávají nevyzkoušené kvůli neznámými vlastnostem viru covid-19.[8] Z potvrzených kandidátů na aktivní vakcínu bylo asi 70 % vyvíjeno soukromými společnostmi, zbývající projekty jsou vyvíjeny akademickými, vládními koalicemi a zdravotnickými organizacemi.[7]

Většina vývojářů vakcín jsou malé firmy nebo univerzitní výzkumné týmy s malými zkušenostmi s úspěšným plánem vývoje vakcín a omezenou kapacitou platit náklady na pokročilé klinické studie a výrobu, bez partnerství s nadnárodními farmaceutickými společnostmi.[7][8]

Historicky je pravděpodobnost úspěchu kandidáta na vakcínu proti infekční chorobě, která překoná předklinické bariéry a dosáhne I. fáze klinických testů na lidech 41–57 %.[9]

Technologické platformy

 
Potenciální kandidáti pro tvorbu proteinů SARS-CoV-2 k vyvolání imunitní odpovědi

Od září 2020 bylo ve výzkumu a vývoji devět různých technologických platforem s cílem vyvinout účinnou vakcínu proti covidu‑19.[7] Většina platforem kandidátů na vakcíny v klinických studiích byla zaměřena na spike protein koronaviru a jeho varianty jako primární antigen infekce covid‑19.[7] Platformy vyvíjené v roce 2020 zahrnovaly technologie nukleových kyselin ( nukleosidem modifikovaná mRNA a DNA ), nereplikující se virové vektory, peptidy, rekombinantní proteiny, živé oslabené viry a inaktivované viry.[35][8][7][60]

Mnoho vakcínových technologií vyvíjených proti covidu-19 nejsou jako vakcíny proti chřipce, ale používají spíše strategie „nové generace“ pro přesnost mechanismů infekce covid‑19.[8][7][60] Vývojové platformy vakcín mohou zlepšit flexibilitu pro manipulaci s antigeny a účinnost pro zacílení mechanismů infekce covidu‑19 u citlivých podskupin populace, jako jsou zdravotničtí pracovníci, starší lidé, děti, těhotné ženy a lidé s oslabeným imunitním systémem.[8][7]

Technologické platformy vakcín proti covidu-19, prosinec 2020[61]
Molekulární platforma Celkový počet
kandidátů 		Počet kandidátů
ve fázi testování na lidech
Neaktivní virus
19
5
Nereplikující se virový vektor
35
4
na bázi RNA
36
3
Proteinová podjednotka
80
2
založené na DNA
23
2
Částice podobné virům
19
1
Replikující virový vektor
23
0
Živý oslabený virus
4
0

Výzvy

Rychlý vývoj a naléhavost výroby vakcíny proti pandemii covidu‑19 mohla a může zvýšit rizika a míru selhání při dodávání bezpečné a účinné vakcíny.[60][8][62] Jedna studie zjistila, že v letech 2006 až 2015 míra úspěšnosti získání souhlasu od fáze I. do do úspěšné fáze III. klinické studie vakcín byla 16,2 % [59] a CEPI naznačuje potenciální úspěšnost pouze 10 % u kandidátů na vakcíny ve vývoji v roce 2020.[8]

Zpráva CEPI z dubna 2020 uvádí: „Bude nutná silná mezinárodní koordinace a spolupráce mezi vývojáři vakcín, regulačními orgány, tvůrci politik, finančními institucemi, orgány veřejného zdraví a vládami, aby bylo zajištěno, že nadějní kandidáti na vakcíny v pozdním stadiu mohou být vyráběni v dostatečném množství a spravedlivě dodávány do všech postižených oblastí, zejména do regionů s nízkými příjmy.“[8]

Vylepšení závislé na protilátkách (nebezpečí vakcín)

Ačkoli je kvalita a množství produkce protilátek potenciální vakcínou určena k neutralizaci infekce covid-19, vakcína může mít nezamýšlený opačný účinek tím, že způsobí zesílení onemocnění závislé na protilátkách (ADE), což zvyšuje přilnavost viru k jejím cílovým buňkám a může vyvolat cytokinovou bouři, pokud je očkovaná osoba později napadena virem.[60][63] Technologická platforma vakcín (například vakcína proti virovým vektorům, vakcína proti spike proteinům nebo vakcína proti podjednotkám proteinů ), dávka vakcíny, načasování přeočkování proti možnému opakování infekce covid‑19 a starší věk jsou faktory určující riziko a rozsah ADE.[60][63] Protilátková odpověď na vakcínu je proměnnou ve vývoji vakcínových technologií, včetně toho, zda má vakcína přesný mechanismus,[60] a výběr způsobu, jakým je podávána (nitrosvalová, podkožní, ústní nebo nosem).[63]

Náklady

Účinná vakcína na covid-19 by podle jednoho odborníka mohla ušetřit biliony dolarů na globálním ekonomickém propadu, a proto každá cenovka v miliardách vypadá ve srovnání s globálním propadem malá.[64] V počátečních stádiích pandemie nebylo známo, zda bude možné vytvořit bezpečnou, spolehlivou a dostupnou vakcínu pro tento virus, a nebylo přesně známo, kolik může vývoj vakcín stát.[35][49][30] Existovala možnost, že miliardy dolarů budou investovány bez úspěchu.[29]

Jakmile se vyvine účinná vakcína, je třeba vyrobit a distribuovat miliardy dávek po celém světě. V dubnu 2020 odhadovala Gatesova nadace, že výroba a distribuce mohou stát až 25 miliard amerických dolarů.[65] Z klinických studií I. fáze se 84–90 %[8][59] kandidátů na vakcínu během vývoje nedostalo ke konečnému schválení a z fáze III 25,7 %.[59] Investice výrobce do kandidáta na vakcínu může přesáhnout 1 mld. dolarů a končí miliony zbytečných dávek daných pokročilými dohodami o výrobě.[35][29][30]

K listopadu 2020 stanovily společnosti dotované v rámci amerického programu Operation Warp Speed počáteční ceny od 19,50 do 25 $ za dávku, v souladu cenou vakcíny proti chřipce.[66] V prosinci 2020 belgická politička krátce zveřejnila důvěrné ceny dohodnuté mezi výrobci vakcín a Evropskou unií (EU), které se pohybovaly od přibližně 46 Kč od 385 Kč za dávku.[67]

Vakcíny pro Evropskou unii (cena a počty objednaných dávek)
Výrobce Cena pro EU

za dávku[68]

Cena pro EU

za dávku (Kč)

Počet dávek

objednaných do EU[69]

Vakcína
schválena v EU
Pfizer / BioNTech 12,00 € 314 Kč 800 mil.[70] Ano
Moderna 18,00 € 385 Kč 300 mil.[71] Ano
AstraZeneca 1,78 € 46 Kč 400 mil. Ano
Johnson & Johnson 8,50 $ 222 Kč 400 mil. (jednodávková)
Sanofi / GSK 7,56 € 198 Kč 300 mil.
CureVac 10,00 € 262 Kč 405 mil.
Novavax / CEPI 200 mil. v jednání
Valneva 60 mil. v jednání

Historie

 
Vakcína proti covidu-19 od firem BioNTech a Pfizer

Vakcína proti covidu-19 může rychlým způsobem pomoci získat v populaci kolektivní imunitu bez masových ztrát na životech, poškození zdraví, chronických následků a dalších komplikací, kdy je imunita získána přirozenou cestou (tj. proděláním onemocnění). Stejně jako u jiných onemocnění, u kterých již vakcinace funguje, je k tomu potřeba proočkovanost až 70 % dospělé populace, což by mělo zabránit nekontrolovanému komunitnímu šíření nákazy.[72] Ovšem není jasné, zda vakcinovaní nebudou podstatně šířit virus dále, neboť klinické testy potvrdily určité procento ochrany proti onemocnění covid-19, avšak do jaké míry ochrání před samotným virem SARS-CoV-2 není jasné.[73][74] takže i pro ně je nadále doporučováno používat ochranné prostředky.[75]

Data zveřejněná čínskými vědci 7. dubna 2020 ukazují, že u téměř třetiny ze 175 vyléčených pacientů, kteří měli mírnější příznaky nemoci, se nevytvořily téměř žádné protilátky. Obecně měla vyšší titr (koncentraci) protilátek věková skupina 60–85 let, zatímco v mladší populaci 15–39 let byl titr třikrát nižší a někteří neměli detekovatelné množství protilátek. To značně zkomplikuje přípravu vakcín i možnost získání kolektivní imunity postupným promořením populace virovou infekcí.[76]

V současnosti neexistují vhodné zvířecí modely pro testování, kromě transgenních myší, které nesou gen pro lidský receptor ACE2. Potenciálním modelem jsou fretky a vakcíny lze eventuálně testovat in vitro, ale odhadovaná doba samotné přípravy je 3–6 měsíců. Pro vakcíny proti SARS-CoV-2 také zatím není stanoven proces zvaný Good Manufacturing Practice (cGMP). Jako vhodný cíl pro indukci protilátek se jeví kromě oslabeného nebo usmrceného viru zejména rekombinantní spike protein SARS-CoV-2 nebo virové vektory (vaccinia, adenovirus, VSV virus) nesoucí tento protein.[77] V Británii se na jaře 2020 experimentálně testovala vakcína ChAdOx1 nCoV-19, založená na modifikovaném šimpanzím adenoviru (ChAdOx1), který není schopen infikovat lidské buňky, do něhož byla vložena informace pro S protein SARS-CoV-2.[78] Později se začala vyrábět pod názvem AZD1222.

Vakcína založená na mRNA kódující spike protein využívá lipidové nanočástice, které mRNA dopraví do buněk. Syntéza spike proteinu a jeho exprese v buňkách příjemce by měla indukovat imunitní odpověď. Tuto vakcínu vyvíjela na jaře 2020 společnost Moderna spolu s Vaccine Research Center v National Institutes of Health.[79][80][81] Také firma BioNTech začala na jaře 2020 testovat svou vakcínu založeném na stejném principu.[82]

K pasivní léčbě protilátkami je možné využít transgenní krávy, které produkují lidský imunoglobulin typu G 1 v množstvích 150–600 g/měsíc na jedno zvíře. Při imunizaci oslabeným virem SARS-CoV nebo jeho spike proteinem byly získány polyklonální imunoglobuliny, které u infikovaných myší snížily titr viru pod detekční limit.[83] Na rozdíl od přímé vakcinace lidí nehrozí komplikace, která někdy vede k tvorbě nefunkčních protilátek a infekci buněk, které nemají receptor viru (antibody-dependent enhancement of infection).[84]

První vakcíny

V listopadu 2020 bylo známo pouze šest vakcín z Číny a Ruska, schválených k omezenému testování, nebo nouzovému použití. Čínské vakcíny firem Sinovac Biotech (CoronaVac) a Sinopharm využívají oslabený nebo inaktivovaný virus SARS-CoV-2. Sinovac Biotech má však pošramocenou pověst vzhledem ke schvalování jejich vakcín, což vyvolalo otázky ohledně jejich bezpečnosti. Ředitel Sinovacu Biotech byl usvědčen z podplácení hlavního čínského regulátora Yin Hongzhanga za rychlé schvalování jejich vakcín bez dostatečného testování, k uplácení docházelo mezi lety 2007 a 2016.[85] Nouzově se v Číně očkovalo již od července 2020. V brazilské studii z ledna 2021 dosáhla vakcína CoronaVac účinnost 50,4% při prevenci symptomatických infekcí.[86] Dřívější výsledky prozatímní analýzy malého vzorku z Turecka z prosince 2020 uváděly účinnost 91 %.[87]

 
Tmavě zeleně jsou země, které objednaly miliony dávek Sputniku V, světle zeleně jsou země, které projevily zájem o získání vakcíny nebo ji již testují

V srpnu 2020 byla v Rusku schválena první vakcína na světě proti covidu-19 s názvem Sputnik V, která jako nosič využívá lidský adenovirus. V říjnu byla představena druhá s názvem EpiVakKorona.[88] K říjnu 2020 byly Sputnikem V naočkovány desetitisíce lidí.[89] Účinnost vakcíny dosahovala 92 % a k zahájení hromadné produkce došlo začátkem listopadu.[90]

V říjnu 2020 bylo v EU zahájeno první průběžné hodnocení vakcíny AZD1222 (ChAdOx1 nCoV-19) britské farmaceutické společnosti AstraZeneca,[91] která jako nosič využívá pozměněný šimpanzí adenovirus neschopný replikace, do jehož DNA byla rekombinací vnesena informace pro spike protein koronaviru.[92] První miliony dávek by mohly být k dispozici začátkem roku 2021.[93] Při prvních klinických testech se jako účinnější jevila poloviční dávka vakcíny, proto se společnost zaměřuje na vyladění optimální koncentrace viru, která vyvolá maximální imunitní reakci.[94] V Evropské unii vakcínu ji podmínečně schválila Evropská komise 29. ledna 2021. Může se tak používat v celém Evropském hospodářském prostoru pro osoby starší 18 let.[95][96]

Vakcína firmy Johnson & Johnson, označená Ad26.COV2.S, je rovněž založena na rekombinantním adenoviru (Janssen’s AdVac® technology) a měla by být dostupná v dubnu 2021.[97]

 
Kumulativní výskyt symptomatických onemocnění v závislosti na čase od první dávky vakcíny Pfizer-BioNTech při klinické studii. Modře - očkovaní, červeně - placebo. Z grafu je patrná několikadenní doba po podání dávky do získání imunity.

V listopadu 2020 byla oznámena 90% účinnost RNA vakcíny Tozinameran vyvíjené německou firmou BioNTech a distribuovanou americkým Pfizerem,[98] která k imunizaci využívá část mRNA koronaviru kódující spike protein. Vedlejším účinkem vakcinace je bolest hlavy.[99] První miliony dávek by měly být pro Evropskou unii k dispozici v prvním čtvrtletí roku 2021.[100] Cena této vakcíny, založené na zcela novém principu,[101] má být téměř sedmkrát vyšší než u přípravku od AstraZeneca.[102]

Další vakcínu na principu mRNA, mRNA-1273, s údajnou účinností 94,5 % (vyšší, než předtím oznámil Pfizer), oznámila v listopadu americká firma Moderna.[103][104] Tato vakcína má v nanočásticích větší koncentraci mRNA (100 μg) než ta od Pfizeru (30 μg).[105] Vakcínu schválil v pátek 18. prosince 2020 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).[106] V zájmu urychlení vakcinace vědci zvažují, zda by se vakcinační dávka firmy Moderna dala rozdělit na polovinu. Ve druhé fázi klinických zkoušek byly vyzkoušeny varianty 50 i 100 μg RNA a ve věkové skupině 18 až 55 let byla účinná i poloviční dávka vakcíny.[107] Nebyly zaznamenány žádné vedlejší účinky vakcíny kromě běžné únavy nebo bolesti svalů.[90] Podobnou účinnost (přes 94 %) má vakcína firmy Pfizer[108][109] i ruská vakcína.[110] Ve třetí fázi testování je podobná vakcína, vyvíjená německou biofarmaceutickou společností CureVac z Tübingenu.[111] Ta bude mít nejnižší koncentraci mRNA (do 12 μg).[112]

Australská univerzita v Queenslandu ve spolupráci s biotechnologickou firmou CSL a počáteční investicí 25 mil. dolarů vyvíjela vakcínu proti SARS-CoV-2, označenou jako v451. Byla založena na spike proteinu viru, jehož nativní konformace je stabilizována pomocí syntetického proteinu gp41, který vytváří tzv. molekulární svorku (molecular clamp). Vakcína užívala adjuvans MF59 (skvalen). Při testech na zvířecím modelu[113] a prvních klinických zkouškách byla potvrzena tvorba protilátek proti SARS-CoV-2, ale zároveň u části dobrovolníků byly indukovány i protilátky proti gp41, které vytvořily falešnou pozitivitu na HIV. Další klinické testy byly pozastaveny.[114]

Francouzská firma Sanofi vyvíjí ve spolupráci s firmou GlaxoSmithKline rekombinantní vakcínu s adjuvans, která je stabilní při normální teplotě. Při preklinických studiích na primátech tato vakcína vedla k rychlému vymizení příznaků onemocnění horních cest dýchacích a zabránila infekci plic. V klinických zkouškách vyvolala imunitní odpověď srovnatelnou s imunizací pacientů, kteří prodělali covid-19, ale pouze ve věkové skupině 18-49 let a nikoli u starších pacientů. Firma prohlásila, že upraví koncentrace antigenu a že plánuje zahájit další zkoušky v únoru 2021.[115] Vakcína by pak mohla být schválena v druhé polovině roku 2021.[116]

První západní země, která autorizovala nouzovou aplikaci experimentální vakcíny firem Pfizer/BioNTech, byla v prosinci Velká Británie.[117] První osobou, která dostala první ze dvou potřebných dávek vakcíny se stala devadesátiletá Margaret Keenan.[118]

Společnosti Pfizer, BioNTech, nebo Moderna zahájily nebo uvedly, že brzy zahájí, testování vakcíny na dětech. Lékaři doufají, že vakcína schválená pro děti bude dostupná do začátku školního roku 2021.[119]

S objevením nového kmene koronaviru SARS-CoV-2, který se vyskytl v prosinci 2020 na jihu Anglie zahájily společnosti Pfizer, BioNTech a Moderna testování účinnosti svých vakcín proti tomuto kmeni. Dle společností však nic nenaznačuje tomu, že by vakcína neměla být účinná.[120]

Ruské úřady informovaly, že 20. ledna 2021 požádaly o registraci vakcíny Sputnik V v Evropské unii. EMA však ten samý den uvedla, že vakcína prozatím neprochází žádným přezkumem, první přezkum dokumentů se očekává k únoru.[121] Ve skutečnosti Rusko teprve zjišťuje, jaké dokumenty bude k registraci potřebovat. V Maďarsku proti povolení vakcíny veřejně protestovala maďarská Lékařská komora, která uvedla, že „nejsou veřejně dostupné údaje“ k registraci Sputniku V.[122]

Hodnocení účinnosti vakcinace

Izrael, který předčil ostatní země v rychlosti vakcinace, zveřejnil první výsledky účinnosti vakcíny společností Pfizer-BioNTech. V týdenním odstupu po první dávce se riziko nákazy snížilo o 33 %. Po druhé dávce vakcíny se v prvním týdnu nakazilo ze 428 000 pouze 0,014 % vakcinovaných a s delším než týdenním odstupem pouze 0,01 % ze 200 000 vakcinovaných.[123]

Stav vývoje vakcín

Povolené a schválené vakcíny

Národní regulační orgány udělily povolení pro nouzového použití celkem pro devět vakcín. Tři z nich byly schváleny pro nouzové nebo úplné použití tzv. přísnými regulačními orgány (na seznamu 35 národních autorit) uznávanými WHO.

Vakcíny schválené pro nouzové použití nebo schválené pro plné použití
Vakcína
vývojáři a sponzoři 		Země

původu

Technologie Skladovací teplota Aktuální fáze, účinnost (symptomatická) Schválené nouzové použití Plné schválení
Tozinameran (Comirnaty)
BioNTech, Pfizer, Fosun Pharma 		Spojené státy americké, Německo genová, RNA vakcína, lipid. nanočástice[124] −70 °C[125] Třetí fáze (43 448 osob)
Znáhodněná, placebem kontrolovaná studie.

Pozitivní výsledky prozatímní analýzy byly oznámeny 18. listopadu 2020 a zveřejněny 10. prosince 2020 a uváděly celkovou účinnost 95 %,[126] 94,7 % ve skupině nad 65 let[127]

mRNA-1273
Moderna, NIAID, BARDA, CEPI 		Spojené státy americké genová, RNA vakcína, lipid. nanočástice[124] −20 °C[170] Třetí fáze (30 000 osob)
Intervenční; znáhodněná, placebem kontrolovaná studie účinnosti, bezpečnosti a imunogenicity.

Pozitivní výsledky prozatímní analýzy byly oznámeny 15. listopadu 2020 a zveřejněny 30. prosince 2020 a uváděly celkovou účinnost 94,1 %,[171] 86,4 % ve skupině nad 65 let[172]

AZD1222
Oxfordská univerzita, AstraZeneca, CEPI 		Spojené království rekombinantní, modif. šimpanzí adenovirus ChAdOx1 +2 až +8 °C[124] Třetí fáze (30 000 osob)

Intervenční; znáhodněná, placebem kontrolovaná studie účinnosti, bezpečnosti a imunogenicity.
Pozitivní výsledky průběžné analýzy čtyř probíhajících studií byly oznámeny 23. listopadu 2020 a zveřejněny 8. prosince 2020.[188] Celková účinnost byla 70 %, v rozmezí od 62 % do 90 % při různých dávkovacích režimech, s recenzovaným bezpečnostním profilem.[188] Četnost pozitivity (nosičství nezávisle na symptomech) prokázaná pomoci PCR testu byla po druhem očkování o 49 % nižší (po jedné dávce o 76 % nižší).[189]

  • Evropská unie (podmínečně)[95]
  • Jižní Korea[213]

Gam-COVID-Vac (Sputnik V)
Gamalejův institut 		Rusko rekombinantní, lidský adenovirus Ad26 a Ad5 +2 až +8 °C[214] Třetí fáze (40 000 osob)
Znáhodněná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie pro hodnocení účinnosti, imunogenicity a bezpečnosti.

Účinnost je prozatím stanovena na 91,6 % (podle PCR testů, nikoli pouze symptomaticky) vůči placebo skupině na základě analýzy dat průběžné klinické studie (u skupiny nad 60 let 91,8 % po první dávce).[215] Účinnost proti závažným případům koronaviru je 100 %.[216]

CoronaVac
Sinovac 		Čína chemicky inaktivovaný kompletní virus SARS-CoV-2, hydroxid hlinitý jako adjuvans +2 až +8 °C[245] Třetí fáze (33 620 osob)

Dvojitě zaslepená, znáhodněná, placebem kontrolovaná pro hodnocení účinnosti a bezpečnosti.
Pozitivní výsledky prozatímní analýzy malého vzorku oznámilo Turecko dne 24. prosince 2020 s účinností 91 %. Další výsledky oznámily Indonésie dne 11. ledna s celkovou účinností 65,3 %.[246] V brazilské studii měla vakcína při prevenci symptomatických infekcí účinnost 50,4%.[247][248]

  • Čína (předčasně)[257]
BBIBP-CorV
Sinopharm: Pekingský institut biologických produktů, Wuhanský institut biologických produktů 		Čína chemicky inaktivovaný kompletní virus SARS-CoV-2, hydroxid hlinitý jako adjuvans +2 až +8 °C[258] Třetí fáze (48 000 osob)
86 %,[258] 79 %[259]

BBV152 (Covaxin)

Bharat Biotech, Indická rada lékařského výzkumu

Indie chemicky inaktivovaný kompletní virus SARS-CoV-2, adjuvovaná +2 až +8 °C[269] Třetí fáze (25 800)
Znáhodněná, pozorovatelem zaslepená, placebem kontrolovaná;
účinnost zatím neoznámena

zatím nikdo
Ad5-nCoV (Convidicea)

CanSino Biologics, Pekingský biotechnologický institut Akademie vojenských lékařských věd

Čína rekombinantní, lidský adenovirus Ad5[271] Třetí fáze (40 000)
Globální multicentrická, znáhodněná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná pro hodnocení účinnosti, bezpečnosti a imunogenicity.
  • Čína (předčasně; jen pro vojáky)[272]
  • Mexiko[255]

 zatím nikdo
EpiVacCorona (ЭпиВакКорона)[273]
Vector 		Rusko peptidová vakcína[273] Třetí fáze (40 000)
Znáhodněná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná k hodnocení účinnosti, imunogenicity a bezpečnosti

Ad26.COV2.S
Janssen Pharmaceuticals (Johnson & Johnson)		 rekombinantní, lidský adenovirus Ad26[124] +2 až +8 °C[278] Třetí fáze (40 000 osob)
Znáhodněná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná
Účinnost 66 % při jedné dávce[279]
  • Spojené státy americké[280]
zatím nikdo
Kandidáti na vakcínu proti covidu-19 v I. až III. fázi klinických studií
Název
Výrobce 		Technologie Skladovací teplota Aktuální fáze klinických studií, účinnost Předpoklad schválení
NVX-CoV2373

Novavax a CEPI

rekombinantní, S protein,[281] nanočásticově MatrixM adjuvovaná[124] +2 až +8 °C Třetí fáze (45 000)

Znáhodněná, placebem kontrolovaná studie zaslepená pozorovatelem

Účinnost 89 %[282] a proti novým mutacím viru předběžně 85 %


Sanofi / GSK		 rekombinantní, bakulovirus, AS03 adjuvovaná[124] +2 až +8 °C[283] 2. polovina roku 2021
ZF2001

Anhui Zhifei Longcom Biopharmaceutical

Vakcína podjednotky (rekombinantní) Třetí fáze (29 000)

Znáíhodnění, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná

Zorecimeran (CVnCoV)
CureVac		 genová, RNA vakcína, lipid. nanočástice[124] +5 °C[284] Třetí fáze (36 500)

Fáze 2b/3: Multicentrická studie účinnosti a bezpečnosti u dospělých

3. čtvrtletí 2021
ZyCoV-D

Cadila Healthcare

DNA vakcína (plazmid exprimující protein SARS-CoV-2 S) Třetí fáze (26 000)[285]
VLA2001
Valneva		 inaktivovaný kompletní virus, hydroxid hlinitý a CpG 1018 jako adjuvans[286] +2 až +8 °C

Vakcíny v České republice

 
Moderna, vakcína proti covidu-19

Česká republika si vakcínu neobjednává sama, ale podle rozhodnutí z léta 2020 jsou vakcíny objednávány centrálně Evropskou komisí (EK). Poté jsou rozdělovány mezi státy Evropské unie (EU) podle počtu obyvatel. Tím je zajištěna spravedlnost (vetší státy nemohou objednávat na úkor menších), naplněn princip evropské soudržnosti a vůči výrobcům je při jednání EU ve větší výhodě (jedná za 450 mil. obyvatel). Státy uzavřely s EU dohodu, že nebudou zahajovat paralelní jednání s výrobci, kteří se účastní kolektivního vyjednávání o dodávkách vakcíny s EK do EU. Jednotlivé státy mohou vyjednávat s dodavateli, kteří nespadají pod centrální systém a schválit dočasné nouzové povolení. Maďarsko zahájilo vyjednávání o dodávkách ruské vakcíny Sputnik V a čínské vakcíny od firmy Sinopharm,[287] u čínské vakcíny však panují pochybnosti o deklarované účinnosti.[287]

Česko mělo k lednu 2021 objednáno zhruba 16 milionů dávek vakcíny.[288] Čísla se mění, jak EK vyjednává další dodávky.[288] K únoru 2021 se v České republice očkuje vakcínami Tozinameran (Comirnaty), mRNA-1273 od Moderny a AZD1222 od AstryZeneky.[289] Dne 15. ledna 2021 oznámila firma Pfizer, že omezí dodávky do EU zhruba o 40 % kvůli navýšení výroby a zároveň potvrdila, že nasmlouvaný čtvrtletní objem splní.[290] Státy Izrael, Velká Británie a USA očkují rychleji, protože vyjednaly své smlouvy dříve než EU a platí vyšší cenu, případně slíbily dodávat data o očkování.[291]

Německo v listopadu 2020 ohlásilo výstavbu velkokapacitních očkovacích center[292] s dokončením do 15. prosince 2020 včetně zajištění podpůrné logistiky.[293] Dne 12. prosince ministr zdravotnictví Jan Blatný prohlásil, že velká očkovací centra v ČR nepotřebujeme a že k očkování budou využity nemocnice.[294] avšak regiony (kraje) začaly očkovací centra připravovat.[295] Dne 12. ledna oznámil premiér Babiš, že vláda postaví velké očkovací centrum v sálu kongresového centra O2 universum a jeho poradce Prymula sdělil, že začne fungovat do konce ledna.[294]

První dávky vakcíny AZD1222 od firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity dorazily do České republiky 5. února 2021, do konce měsíce se očekává celkem 81 tisíc dávek.[296] Očkování vakcínou AstraZeneca nabírá v druhé polovině února 2021 zpoždění kvůli nevyjasněnému systému distribuce a také kvůli nevyjasněnému očkování touto vakcínou věkové kategorie nad 65 let, protože tu sice EMA aplikaci schválila, ale v ČR k ní panuje nedůvěra.[297]

Ke dni 17. prosince 2023 bylo celkem v České republice plně naočkováno 6 479 551 osob, částečně naočkováno 495 988 osob a celkem tak obdrželo alespoň jednu dávku vakcíny 6 975 539 lidí.

Dezinformace

Podrobnější informace naleznete v článku Dezinformace o pandemii covidu-19.

Společně s celosvětovým očkováním proti covid-19 se šíří mnoho dezinformací, které ztěžují řešení problému.

Český premiér Andrej Babiš v lednu 2021 kritizoval Evropskou komisi v čele s Ursulou von der Leyenovou, která zajišťovala společný nákup vakcín proti covidu-19 pro členské státy Evropské unie, za pomalý postup při jejich nákupu.[298] Babišovu kritiku Evropské komise odmítl český ministr zahraničí Tomáš Petříček, který Babiše nepřímo obvinil z šíření dezinformací.[299]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku COVID-19 vaccine na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Draft landscape of COVID-19 candidate vaccines. www.who.int [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ SANTIAGO, Jahleah. A side-by-side comparison of the Pfizer/BioNTech and Moderna vaccines [online]. 19 December 2020 [cit. 2020-12-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ BEAUMONT, Peter. Covid-19 vaccine: who are countries prioritising for first doses?. The Guardian. 18 November 2020. Dostupné online [cit. 26 December 2020]. ISSN 0261-3077. 
  4. ↑ Coronavirus (COVID-19) Vaccinations - Statistics and Research - Our World in Data [online]. Global Change Data Lab [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ MULLARD, Asher. How COVID vaccines are being divvied up around the world Canada leads the pack in terms of doses secured per capita. Nature. 30 November 2020. Dostupné online [cit. 11 December 2020]. DOI 10.1038/d41586-020-03370-6. PMID 33257891. S2CID 227246811. 
  6. ↑ SO, Anthony D; WOO, Joshua. Reserving coronavirus disease 2019 vaccines for global access: cross sectional analysis. BMJ. December 2020, s. m4750. ISSN 1756-1833. DOI 10.1136/bmj.m4750. PMID 33323376. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m LE, Tung Thanh; CRAMER, Jakob P.; CHEN, Robert; MAYHEW, Stephen. Evolution of the COVID-19 vaccine development landscape. Nature Reviews Drug Discovery. 4 September 2020, s. 667–68. ISSN 1474-1776. DOI 10.1038/d41573-020-00151-8. PMID 32887942. S2CID 221503034. 
  8. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o THANH LE, Tung; ANDREADAKIS, Zacharias; KUMAR, Arun; GÓMEZ ROMÁN, Raúl; TOLLEFSEN, Stig; SAVILLE, Melanie; MAYHEW, Stephen. The COVID-19 vaccine development landscape. Nature Reviews Drug Discovery. 9 April 2020, s. 305–06. ISSN 1474-1776. DOI 10.1038/d41573-020-00073-5. PMID 32273591. 
  9. ↑ a b c Gouglas D, Thanh Le T, Henderson K, Kaloudis A, Danielsen T, Hammersland NC, Robinson JM, Heaton PM, Røttingen JA. Estimating the cost of vaccine development against epidemic infectious diseases: a cost minimisation study. Lancet Global Health. December 2018, s. e1386–96. DOI 10.1016/S2214-109X(18)30346-2. PMID 30342925. 
  10. ↑ DiMasi JA, Grabowski HG, Hansen RW. Innovation in the pharmaceutical industry: New estimates of R&D costs. Journal of Health Economics. May 2016, s. 20–33. DOI 10.1016/j.jhealeco.2016.01.012. PMID 26928437. 
  11. ↑ G20 launches initiative for health tools needed to combat the coronavirus. www.theglobeandmail.com. 25 April 2020. Dostupné online. 
  12. ↑ Access to COVID-19 Tools (ACT) Accelerator. www.who.int. WHO, 24 April 2020. Dostupné online. 
  13. ↑ Leaders pledge ‘quantum leap’ towards fully funding COVID-19 vaccines and treatments [online]. 2020-09-10 [cit. 2020-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ WHO Director-General's opening remarks at the launch of the Access to COVID-19 Tools Accelerator. www.who.int. WHO, 24 April 2020. Dostupné online. 
  15. ↑ RAUHALA, Emily; ABUTALEB, Yasmeen. U.S. says it won't join WHO-linked effort to develop, distribute coronavirus vaccine. The Washington Post. 2 September 2020. Dostupné online. 
  16. ↑ The ACT-Accelerator: frequently asked questions (FAQ) [online]. World Health Organization, 2020 [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. 
  17. ↑ Key Outcomes: COVAX AMC [online]. Gavi. Dostupné online. 
  18. ↑ What is the ACT Accelerator? [online]. World Health Organization, 2020 [cit. 2020-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 September 2020. 
  19. ↑ What is COVAX? [online]. GAVI, 2020-09-01 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ COVAX: CEPI's response to COVID-19 [online]. Coalition for Epidemic Preparedness Innovations (CEPI), 2020 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b New vaccines for a safer world [online]. CEPI, 2020 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b c d Our portfolio: partnerships to develop vaccines against COVID-19 [online]. CEPI, 2020 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  23. ↑ Global equitable access to COVID-19 vaccines estimated to generate economic benefits of at least US$ 153 billion in 2020–21, and US$ 466 billion by 2025, in 10 major economies, according to new report by the Eurasia Group [online]. World Health Organization, 4 December 2020 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b WAKE, Damon. EU spearheads $8 billion virus fundraiser [online]. Yahoo Finance, 2020-05-04 [cit. 2020-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 June 2020. 
  25. ↑ Haley Yamada; JON SCHLOSBERG; SENI TIENABESO. Bill and Melinda Gates Foundation announces $250 million COVID vaccine commitment. ABC News - Technology. 10 December 2020. Dostupné online [cit. 11 December 2020]. 
  26. ↑ Bill and Melinda Gates call for collaboration, continued innovation to overcome challenges of delivering COVID-19 scientific breakthroughs to the world. Bill & Melinda Gates Foundation. 9 December 2020. Dostupné online [cit. 11 December 2020]. 
  27. ↑ GloPID: Novel coronavirus COVID-19 [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 May 2020. 
  28. ↑ a b c Yamey G, Schäferhoff M, Hatchett R, Pate M, Zhao F, McDade KK. Ensuring global access to COVID‑19 vaccines. Lancet. May 2020, s. 1405–06. DOI 10.1016/S0140-6736(20)30763-7. PMID 32243778. 
  29. ↑ a b c d STEENHUYSEN, Julie; EISLER, Peter; MARTELL, Allison; NEBEHAY, Stephanie. Special Report: Countries, companies risk billions in race for coronavirus vaccine. Reuters. 2020-04-27. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 May 2020. 
  30. ↑ a b c d e f SANGER, David E.; KIRKPATRICK, David D.; ZIMMER, Carl; THOMAS, Katie; WEE, Sui-Lee. With Pressure Growing, Global Race for a Vaccine Intensifies. The New York Times. 2020-05-02. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 May 2020. ISSN 0362-4331. 
  31. ↑ HAMILTON, Isobel Asher. Bill Gates thinks there are 8 to 10 promising coronavirus vaccine candidates and one could be ready in as little as 9 months. Business Insider. 2020-05-01. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 May 2020. 
  32. ↑ Nick Jackson. Why we need a “portfolio approach” to COVID-19 vaccine development [online]. CEPI, 28 September 2020 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  33. ↑ CEPI's COVID-19 vaccine portfolio [online]. CEPI, 2020 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  34. ↑ CEPI and SK bioscience extend collaboration to develop ‘next generation’ COVID-19 vaccine [online]. CEPI, 9 December 2020 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  35. ↑ a b c d e f g GATES, Bill. The vaccine race explained: What you need to know about the COVID-19 vaccine [online]. The Gates Notes, 30 April 2020 [cit. 2020-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 May 2020. 
  36. ↑ Cavanagh D. Severe acute respiratory syndrome vaccine development: experiences of vaccination against avian infectious bronchitis coronavirus. Avian Pathology. December 2003, s. 567–82. DOI 10.1080/03079450310001621198. PMID 14676007. 
  37. ↑ Gao W, Tamin A, Soloff A, D'Aiuto L, Nwanegbo E, Robbins PD, Bellini WJ, Barratt-Boyes S, Gambotto A. Effects of a SARS-associated coronavirus vaccine in monkeys. Lancet. December 2003, s. 1895–96. DOI 10.1016/S0140-6736(03)14962-8. PMID 14667748. 
  38. ↑ Kim E, Okada K, Kenniston T, Raj VS, AlHajri MM, Farag EA, AlHajri F, Osterhaus AD, Haagmans BL, Gambotto A. Immunogenicity of an adenoviral-based Middle East Respiratory Syndrome coronavirus vaccine in BALB/c mice. Vaccine. October 2014, s. 5975–82. DOI 10.1016/j.vaccine.2014.08.058. PMID 25192975. 
  39. ↑ Greenough TC, Babcock GJ, Roberts A, Hernandez HJ, Thomas WD, Coccia JA, Graziano RF, Srinivasan M, Lowy I, Finberg RW, Subbarao K, Vogel L, Somasundaran M, Luzuriaga K, Sullivan JL, Ambrosino DM. Development and characterization of a severe acute respiratory syndrome-associated coronavirus-neutralizing human monoclonal antibody that provides effective immunoprophylaxis in mice. The Journal of Infectious Diseases. February 2005, s. 507–14. DOI 10.1086/427242. PMID 15655773. 
  40. ↑ Tripp RA, Haynes LM, Moore D, Anderson B, Tamin A, Harcourt BH, Jones LP, Yilla M, Babcock GJ, Greenough T, Ambrosino DM, Alvarez R, Callaway J, Cavitt S, Kamrud K, Alterson H, Smith J, Harcourt JL, Miao C, Razdan R, Comer JA, Rollin PE, Ksiazek TG, Sanchez A, Rota PA, Bellini WJ, Anderson LJ. Monoclonal antibodies to SARS-associated coronavirus (SARS-CoV): identification of neutralizing and antibodies reactive to S, N, M and E viral proteins. Journal of Virological Methods. September 2005, s. 21–28. DOI 10.1016/j.jviromet.2005.03.021. PMID 15885812. 
  41. ↑ Roberts A, Thomas WD, Guarner J, Lamirande EW, Babcock GJ, Greenough TC, Vogel L, Hayes N, Sullivan JL, Zaki S, Subbarao K, Ambrosino DM. Therapy with a severe acute respiratory syndrome-associated coronavirus-neutralizing human monoclonal antibody reduces disease severity and viral burden in golden Syrian hamsters. The Journal of Infectious Diseases. March 2006, s. 685–92. DOI 10.1086/500143. PMID 16453264. 
  42. ↑ a b Jiang S, Lu L, Du L. Development of SARS vaccines and therapeutics is still needed. Future Virology. January 2013, s. 1–2. DOI 10.2217/fvl.12.126. PMID 32201503. 
  43. ↑ SARS (severe acute respiratory syndrome) [online]. National Health Service, 5 March 2020 [cit. 2020-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 March 2020. 
  44. ↑ SHEHATA, Mahmoud M.; GOMAA, Mokhtar R.; ALI, Mohamed A.; KAYALI, Ghazi. Middle East respiratory syndrome coronavirus: a comprehensive review. Frontiers of Medicine. January 2016, s. 120–36. DOI 10.1007/s11684-016-0430-6. PMID 26791756. 
  45. ↑ Butler D. SARS veterans tackle coronavirus. Nature. October 2012, s. 20. DOI 10.1038/490020a. PMID 23038444. Bibcode 2012Natur.490...20B. 
  46. ↑ Modjarrad K, Roberts CC, Mills KT, Castellano AR, Paolino K, Muthumani K, Reuschel EL, Robb ML, Racine T, Oh MD, Lamarre C, Zaidi FI, Boyer J, Kudchodkar SB, Jeong M, Darden JM, Park YK, Scott PT, Remigio C, Parikh AP, Wise MC, Patel A, Duperret EK, Kim KY, Choi H, White S, Bagarazzi M, May JM, Kane D, Lee H, Kobinger G, Michael NL, Weiner DB, Thomas SJ, Maslow JN. Safety and immunogenicity of an anti-Middle East respiratory syndrome coronavirus DNA vaccine: a phase 1, open-label, single-arm, dose-escalation trial. The Lancet. Infectious Diseases. September 2019, s. 1013–22. DOI 10.1016/S1473-3099(19)30266-X. PMID 31351922. 
  47. ↑ Yong CY, Ong HK, Yeap SK, Ho KL, Tan WS. Recent Advances in the Vaccine Development Against Middle East Respiratory Syndrome-Coronavirus. Frontiers in Microbiology. 2019, s. 1781. DOI 10.3389/fmicb.2019.01781. PMID 31428074. 
  48. ↑ World Health Organization timeline – COVID-19 [online]. World Health Organization, 27 April 2020 [cit. 2020-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 April 2020. 
  49. ↑ a b Gates B. Responding to Covid-19: A once-in-a-century pandemic?. The New England Journal of Medicine. February 2020, s. 1677–79. DOI 10.1056/nejmp2003762. PMID 32109012. 
  50. ↑ Fauci AS, Lane HC, Redfield RR. Covid-19: Navigating the uncharted. The New England Journal of Medicine. March 2020, s. 1268–69. DOI 10.1056/nejme2002387. PMID 32109011. 
  51. ↑ GRENFELL, Rob; DREW, Trevor. Here's why the WHO says a coronavirus vaccine is 18 months away [online]. 14 February 2020 [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. 
  52. ↑ a b Update on WHO Solidarity Trial – Accelerating a safe and effective COVID-19 vaccine [online]. World Health Organization, 27 April 2020 [cit. 2020-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 April 2020. 
  53. ↑ SCHMIDT, Charles. Genetic Engineering Could Make a COVID-19 Vaccine in Months Rather Than Years. Scientific American. 1 June 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 October 2020. 
  54. ↑ FOX, Chris; KELION, Leo. Russian spies 'target coronavirus vaccine'. BBC News. 16 July 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 October 2020. 
  55. ↑ SIMPSON, Shmona; KAUFMANN, Michael C.; GLOZMAN, Vitaly; CHAKRABARTI, Ajoy. Disease X: accelerating the development of medical countermeasures for the next pandemic. The Lancet. Infectious Diseases. May 2020, s. e108–15. ISSN 1474-4457. DOI 10.1016/S1473-3099(20)30123-7. PMID 32197097. 
  56. ↑ JEONG-HO, Lee; ZHENG, William; ZHOU, Laura. Chinese scientists race to develop vaccine as coronavirus death toll jumps. South China Morning Post. 26 January 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 January 2020. 
  57. ↑ WEE, Sui-Lee. China's coronavirus vaccine drive empowers a troubled industry. The New York Times. 4 May 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 May 2020. ISSN 0362-4331. 
  58. ↑ Public statement for collaboration on COVID-19 vaccine development [online]. World Health Organization, 13 April 2020 [cit. 2020-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 April 2020. 
  59. ↑ a b c d Clinical Development Success Rates 2006–2015 [online]. BIO Industry Analysis, June 2016 [cit. 2020-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 September 2019. 
  60. ↑ a b c d e f DIAMOND, Michael S; PIERSON, Theodore C. The challenges of vaccine development against a new virus during a pandemic. Cell Host and Microbe. 13 May 2020, s. 699–703. DOI 10.1016/j.chom.2020.04.021. PMID 32407708. 
  61. ↑ COVID-19 vaccine development pipeline (Refresh URL to update) [online]. Vaccine Centre, London School of Hygiene and Tropical Medicine, 16 December 2020 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  62. ↑ THORP, H. Holden. Underpromise, overdeliver. Science. 27 March 2020, s. 1405. DOI 10.1126/science.abb8492. PMID 32205459. Bibcode 2020Sci...367.1405T. 
  63. ↑ a b c IWASAKI, Akiko; YANG, Yexin. The potential danger of suboptimal antibody responses in COVID-19. Nature Reviews Immunology. 21 April 2020, s. 339–41. ISSN 1474-1733. DOI 10.1038/s41577-020-0321-6. PMID 32317716. 
  64. ↑ GATES, Bill. The first modern pandemic: The scientific advances we need to stop COVID-19 [online]. The Gates Notes, 23 April 2020 [cit. 2020-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 May 2020. 
  65. ↑ BLANCHFIELD, Mike. Global philanthropists, experts call for COVID-19 vaccine distribution plan. Toronto Star. 30 April 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 May 2020. 
  66. ↑ JENNINGS, Katie. How Much Will A Covid-19 Vaccine Cost? [online]. 17 November 2020 [cit. 2020-12-06]. Dostupné online. 
  67. ↑ European vaccine prices revealed in Belgian Twitter blunder [online]. 18 December 2020. Dostupné online. 
  68. ↑ BOSSAERT, Jeroen. Zoveel gaan we betalen voor de coronavaccins: staatssecretaris zet confidentiële prijzen per ongeluk online [online]. 17 December 2020 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  69. ↑ Press corner. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ Pfizer and BioNTech to Supply the European Union with 200 Million Additional Doses of COMIRNATY® [online]. Pfizer a BioNTech, 2021-02-17 [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  71. ↑ Press corner. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ PŘÁDOVÁ, Daniela. Šest otázek k vakcíně na covid: Proč se nebudují očkovací centra? A co děti?. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-12-17 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. 
  73. ↑ Může se začít. Evropská unie dala zelenou vakcíně Pfizer. Novinky.cz [online]. 2020-12-21 [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  74. ↑ BAKER, Sinéad. Pfizer's chairman says it's not clear whether people who are vaccinated can still spread COVID-19. Business Insider [online]. 2020-12-04 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ BROOKS HARPER, Karen; AGUILAR, Julián. As COVID-19 vaccine arrives in Texas' hard-hit border areas, experts warn vaccinated people could still spread virus. The Texas Tribune [online]. 2020-12-16 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ CHEN, Stephen. Low antibody levels raise questions about coronavirus reinfection risk. South China Morning Post [online]. 2020-04-07 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ LANE, Richard. Sarah Gilbert: carving a path towards a COVID-19 vaccine. S. 1247. The Lancet [online]. 2020-04-18 [cit. 2020-10-28]. Roč. 395, čís. 10232, s. 1247. Dostupné online. DOI 10.1016/S0140-6736(20)30796-0. (anglicky) 
  78. ↑ Oxford COVID-19 vaccine begins human trial stage. www.ox.ac.uk [online]. Oxfordská univerzita, 2020-04-23 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ AMANAT, Fatima; KRAMMER, Florian. SARS-CoV-2 Vaccines: Status Report. S. 583–589. Immunity [online]. 2020-04 [cit. 2020-10-28]. Roč. 52, čís. 4, s. 583–589. Dostupné online. DOI 10.1016/j.immuni.2020.03.007. PMID 32259480. (anglicky) 
  80. ↑ NIH clinical trial of investigational vaccine for COVID-19 begins [online]. National Institutes of Health, 2020-03-16 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ https://clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT04283461 - Safety and Immunogenicity Study of 2019-nCoV Vaccine (mRNA-1273) for Prophylaxis of SARS-CoV-2 Infection (COVID-19)
  82. ↑ https://clinicaltrials.gov/ct2/show/study/NCT04368728 - Study to Describe the Safety, Tolerability, Immunogenicity, and Efficacy of RNA Vaccine Candidates Against COVID-19 in Healthy Individuals
  83. ↑ LUKE, Thomas; WU, Hua; ZHAO, Jincun; CHANNAPPANAVAR, Rudragouda; COLEMAN, Christopher M.; JIAO, Jin-An; MATSUSHITA, Hiroaki. Human polyclonal immunoglobulin G from transchromosomic bovines inhibits MERS-CoV in vivo. S. 326ra21–326ra21. Science Translational Medicine [online]. 2016-02-17 [cit. 2020-10-28]. Roč. 8, čís. 326, s. 326ra21–326ra21. Dostupné online. DOI 10.1126/scitranslmed.aaf1061. PMID 26888429. (anglicky) 
  84. ↑ BRAY, Natasha. Cattle engineered to produce human antibodies against coronavirus. S. 234. Nature Reviews Drug Discovery [online]. 2016-04 [cit. 2020-10-28]. Roč. 15, čís. 4, s. 234. Dostupné online. DOI 10.1038/nrd.2016.59. PMID 27032835. (anglicky) 
  85. ↑ DOU, Eva. As China nears a coronavirus vaccine, bribery cloud hangs over drugmaker Sinovac. The Washington Post [online]. 2020-12-04 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  86. ↑ Čínská vakcína CoronaVac má podle Brazilců účinnost jen 50,4 procenta. Její výsledky se po světě liší. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. 
  87. ↑ NEWS, A. B. C. Turkish official says CoronaVac vaccine 91.25% effective. ABC News [online]. [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. ↑ Rusko má druhou vakcínu proti covidu a na cestě je třetí, oznámil Putin. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-10-14 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  89. ↑ BALAKRISHNAN, Vijay Shankar. The arrival of Sputnik V. S. 1128. The Lancet Infectious Diseases [online]. 2020-10-01 [cit. 2021-01-03]. Roč. 20, čís. 10, s. 1128. Dostupné online. DOI 10.1016/S1473-3099(20)30709-X. (anglicky) 
  90. ↑ a b Naše vakcína proti covidu má účinnost 94,5 procenta, hlásí firma Moderna. iDNES.cz [online]. 2020-11-16. Dostupné online. 
  91. ↑ Evropa zahájila první průběžné hodnocení vakcíny proti COVID-19 [online]. Státní ústav pro kontrolu léčiv [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  92. ↑ VAN DOREMALEN, Neeltje; LAMBE, Teresa; SPENCER, Alexandra; BELIJ-RAMMERSTORFER, Sandra; PURUSHOTHAM, Jyothi N.; PORT, Julia R.; AVANZATO, Victoria A. ChAdOx1 nCoV-19 vaccine prevents SARS-CoV-2 pneumonia in rhesus macaques. S. 578–582. Nature [online]. 2020-10-22 [cit. 2020-11-20]. Roč. 586, čís. 7830, s. 578–582. Dostupné online. DOI doi.org/10.1038/s41586-020-2608-y. (anglicky) 
  93. ↑ Ve Švédsku se chystají na očkování. Dvě třetiny lidí jsou pro. Novinky.cz [online]. 2020-11-09. Dostupné online. 
  94. ↑ KIRKA, Danica. AstraZeneca manufacturing error clouds vaccine study results. medicalxpress.com [online]. 2020-11-25 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. ↑ a b EU dává zelenou vakcíně AstraZeneca. Boj o dávky pokračuje. Vývoz se bude kontrolovat.. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. 
  96. ↑ EU doporučila vakcínu AstraZeneca k použití u všech dospělých - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. 
  97. ↑ Vaccine Technology, Janssen.com
  98. ↑ PFIZER AND BIONTECH ANNOUNCE VACCINE CANDIDATE AGAINST COVID-19 ACHIEVED SUCCESS IN FIRST INTERIM ANALYSIS FROM PHASE 3 STUDY [online]. Pfizer, 2020-11-09 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  99. ↑ Po vakcíně od Pfizeru byli očkovaní jako v těžké kocovině, bolela je hlava. Novinky.cz [online]. 2020-11-11 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  100. ↑ Coronavirus vaccine: EU reaches deal with Pfizer, BioNTech. DW.COM [online]. 2020-11-10. Dostupné online. 
  101. ↑ PARDI, Norbert; HOGAN, Michael J.; PORTER, Frederick W.; WEISSMAN, Drew. mRNA vaccines — a new era in vaccinology. S. 261–279. Nature Reviews Drug Discovery [online]. 2018-04 [cit. 2020-12-28]. Roč. 17, čís. 4, s. 261–279. Dostupné online. DOI 10.1038/nrd.2017.243. (anglicky) 
  102. ↑ Pfizer vydělá na vakcíně miliardy, má ji sedmkrát dražší než AstraZeneca. Novinky.cz [online]. Dostupné online. 
  103. ↑ GALLAGHER, James. Moderna: Covid vaccine shows nearly 95% protection. BBC News [online]. 2020-11-16 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. ↑ Published data from Moderna COVID-19 vaccine trial show 94.1 percent efficacy. medicalxpress.com [online]. 2020-12-31 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. ↑ BOUFFARD, Karen. Why experts say Moderna COVID-19 vaccine holds advantage over Pfizer’s candidate. chicagotribune.com [online]. 2020-11-17 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. ↑ FDA Takes Additional Action in Fight Against COVID-19 By Issuing Emergency Use Authorization for Second COVID-19 Vaccine [online]. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, 2020-12-18 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ STOLBERG, Sheryl Gay. Covid-19 Live Updates: Scientists Are Studying Whether Moderna Supply Can Be Doubled By Cutting Doses in Half. The New York Times [online]. 2021-01-05 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  108. ↑ Účinnost vakcíny je 95 procent, upřesnil Pfizer. Zažádá o její nasazení. iDNES.cz [online]. 2020-11-18 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  109. ↑ Pfizer vaccine results published in peer-reviewed journal. medicalxpress.com [online]. 2020-12-10 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. ↑ Rusko zvýšilo odhadovanou účinnost své vakcíny Sputnik V proti koronaviru. Z 92 na 95 procent. iROZHLAS [online]. 2020-11-24 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 
  111. ↑ Německá firma CureVac brzy zahájí třetí fázi testování vakcíny. investicniweb.cz [online]. 2020-11-12 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  112. ↑ CHAUHAN, Chanchal. Coronavirus vaccine news: CureVac's vaccine triggers immune response, UK begins review for AstraZeneca's drug. indiatoday.in [online]. 2020-11-03 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  113. ↑ UQ vaccine scientists report positive results from pre-clinical testing. UQ News [online]. University of Queensland, 2020-08-26 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  114. ↑ UQ-CSL V451 Vaccine [online]. precisionvaccinations.com, rev. 2020-12-15 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  115. ↑ Sanofi and GSK announce a delay in their adjuvanted recombinant protein-based COVID-19 vaccine program to improve immune response in the elderly [online]. Sanofi, 2020-12-11 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  116. ↑ GSK-Sanofi says its COVID-19 vaccine won't be ready until late 2021. euronews.com [online]. 2020-12-11 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  117. ↑ REYNOLDS, Emma; HALASZ, Stephanie; PLEITGEN, Frederik; ISAAC, Lindsay. UK becomes first country to authorize Pfizer/BioNTech's Covid-19 vaccine, first shots roll out next week. CNN [online]. 2020-12-03 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  118. ↑ Covid-19 vaccine: First person receives Pfizer Covid-19 vaccine in UK. BBC News. 2020-12-08. Dostupné online [cit. 2020-12-08]. (anglicky) 
  119. ↑ KORNFIELD, Meryl. When will children get a coronavirus vaccine? Not in time for the new school year, experts fear.. The Washington Post [online]. 2020-12-02 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  120. ↑ Pfizer a Moderna testují účinnost svých vakcín proti nové mutaci. ceskenoviny.cz [online]. 2020-12-22 [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  121. ↑ Russia files for Sputnik vaccine registration in EU. Euractiv.com [online]. 2021-01-20. Dostupné online. 
  122. ↑ Luboš Palata, Sputnik V stále nepožádal o povolení. Předběhla ho "česká" vakcína Novavax, Deník.cz, 9.2.2021
  123. ↑ Petr Jemelka, Očkování od Pfizeru po druhé dávce chrání skvěle, hlásí Izrael, Novinky.cz, 26.1.2021
  124. ↑ a b c d e f g KUBIŠTOVÁ, Dominika. PŘEHLEDNĚ: Vše o očkování proti koronaviru. První vakcíny by mohly dorazit na konci prosince. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-12-15 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  125. ↑ První vakcína by mohla být v prosinci. U 90 % lidí dokázala zabránit nákaze koronavirem. iROZHLAS [online]. Dostupné online. 
  126. ↑ Pfizer Covid-19 vaccine has 95% efficacy and is safe, further analysis shows. The Guardian [online]. 2020-11-18. Dostupné online. 
  127. ↑ POLACK, Fernando P.; THOMAS, Stephen J.; KITCHIN, Nicholas; ABSALON, Judith; GURTMAN, Alejandra; LOCKHART, Stephen; PEREZ, John L. Safety and Efficacy of the BNT162b2 mRNA Covid-19 Vaccine. S. 2603–2615. New England Journal of Medicine [online]. 2020-12-31 [cit. 2021-01-03]. Roč. 383, čís. 27, s. 2603–2615. Dostupné online. DOI 10.1056/NEJMoa2034577. (anglicky) 
  128. ↑ Albania to start COVID-19 immunisation with Pfizer vaccine in Jan – report [online]. Dostupné online. 
  129. ↑ Coronavirus en la Argentina: La ANMAT aprobo el uso de emergencia de la vacuna Pfizer [online]. [cit. 2020-12-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  130. ↑ Bahrain becomes second country to approve Pfizer COVID-19 vaccine [online]. Al Jazeera [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  131. ↑ Arcsa autoriza ingreso al país de vacuna Pfizer-BioNTech para el Covid-19 – Agencia Nacional de Regulación, Control y Vigilancia Sanitaria [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (španělsky) 
  132. ↑ Chile approves Pfizer-BioNTech Covid-19 vaccine for emergency use [online]. 17 December 2020 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. 
  133. ↑ Iraq grants emergency approval for Pfizer COVID-19 vaccine [online]. MSN [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. 
  134. ↑ Israeli Health Minister 'pleased' as FDA approves Pfizer COVID-19 vaccine [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  135. ↑ Jordan approves Pfizer-BioNTech Covid vaccine [online]. France 24, 15 December 2020 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  136. ↑ a b Drug and vaccine authorizations for COVID-19: List of applications received [online]. Health Canada, Government of Canada, 9 December 2020 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online. 
  137. ↑ Qatar, Oman to receive Pfizer-BioNTech COVID-19 vaccine this week [online]. Reuters [cit. 2020-12-24]. Dostupné online. 
  138. ↑ Colombia regulator approves Pfizer-BioNTech vaccine for emergency use. Reuters. 6 January 2021. Dostupné online [cit. 6 January 2021]. 
  139. ↑ Costa Rica authorizes Pfizer-BioNTech coronavirus vaccine [online]. 16 December 2020 [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. 
  140. ↑ Kuwait authorizes emergency use of Pfizer-BioNTech COVID-19 vaccine [online]. 13 December 2020 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  141. ↑ Mexico Approves Pfizer Vaccine for Emergency Use as Covid Surges. Bloomberg. 12 December 2020. Dostupné online [cit. 12 December 2020]. 
  142. ↑ Robust assessment ahead of Medsafe approval of vaccine [online]. 3 February 2021 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 
  143. ↑ Oman issues licence to import Pfizer BioNTech Covid vaccine – TV. www.reuters.com. Reuters, 15 December 2020. Dostupné online [cit. 16 December 2020]. 
  144. ↑ Panama approves Pfizer's COVID-19 vaccine – health ministry [online]. Yahoo! Finance [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. 
  145. ↑ Singapore approves use of Pfizer's COVID-19 vaccine [online]. 14 December 2020 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  146. ↑ Dubai approves the Pfizer-BioNTech vaccine which will be free of charge [online]. 23 December 2020 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  147. ↑ UK medicines regulator gives approval for first UK COVID-19 vaccine [online]. Medicines and Healthcare Products Regulatory Agency, Government of the UK, 2 December 2020 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. 
  148. ↑ Information for Healthcare Professionals on Pfizer/BioNTech COVID-19 vaccine [online]. 8 December 2020 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  149. ↑ Conditions of Authorisation for Pfizer/BioNTech COVID-19 vaccine [online]. 3 December 2020 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  150. ↑ U.S. Food and Drug Administration (FDA): FDA Takes Key Action in Fight Against COVID-19 By Issuing Emergency Use Authorization for First COVID-19 Vaccine, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  151. ↑ Pfizer-BioNTech COVID-19 Vaccine EUA Fact Sheet for Healthcare Providers [online]. Pfizer, 11 December 2020. Dostupné online. 
  152. ↑ WHO clears Pfizer-BioNTech coronavirus vaccine for emergency use [online]. 2021-01-01 [cit. 2021-01-01]. Dostupné online. 
  153. ↑ Public Health (Emergency Authorisation of COVID-19 Vaccine) Rules, 2021 [online]. 11 February 2021 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. 
  154. ↑ Swiss Agency for Therapeutic Products (Swissmedic): Swissmedic grants authorisation for the first COVID-19 vaccine in Switzerland, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  155. ↑ Comirnaty Product information [online]. [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. (DE) 
  156. ↑ MCELWEE, Joshua J. Vatican to offer coronavirus vaccine to residents and staff in early 2021. www.ncronline.org. National Catholic Reporter, December 11, 2020. Dostupné online [cit. February 9, 2021]. 
  157. ↑ {{{publisher}}}: In Vaticano parte il piano vaccinale anticovid, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  158. ↑ Comirnaty [online]. 25 January 2021 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  159. ↑ Comirnaty EPAR [online]. [cit. 2020-12-23]. Dostupné online. 
  160. ↑ Questions and Answers: COVID-19 vaccination in the EU [online]. 21 December 2020 [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. 
  161. ↑ a b Lægemiddelstyrelsen: Første vaccine mod COVID19 godkendt i EU, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  162. ↑ Icelandic authorization">Lyfjastofnun: COVID-19: Bóluefninu Comirnaty frá BioNTech/Pfizer hefur verið veitt skilyrt íslenskt markaðsleyfi., tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  163. ↑ Japan approves Pfizer's COVID-19 vaccine, 1st for domestic use. Nikkei Asia. 14 February 2021. Dostupné online [cit. 14 February 2021]. 
  164. ↑ Khairy: Malaysia can use Pfizer’s Covid-19 vaccine now as conditional registration granted. www.msn.com [online]. [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. 
  165. ↑ Norwegian authorization">Statens legemiddelverk: Koronavaksinen fra BioNTech og Pfizer (Comirnaty) får betinget godkjenning i Europa., tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  166. ↑ Coronavirus: Saudi Arabia approves Pfizer COVID-19 vaccine for use [online]. 10 December 2020 [cit. 2020-12-10]. Dostupné online. 
  167. ↑ ZIMMER, Carl; CORUM, Jonathan; WEE, Sui-Lee. Coronavirus Vaccine Tracker. The New York Times. 10 June 2020. Dostupné online [cit. 12 December 2020]. ISSN 0362-4331. 
  168. ↑ Serbia leads region in expecting COVID-19 vaccines within days. BalkanInsight. 21 December 2020. Dostupné online [cit. 26 December 2020]. 
  169. ↑ First shipment of Pfizer-BioNTech vaccine arrives in Serbia. Serbian government website. 22 December 2020. Dostupné online [cit. 26 December 2020]. 
  170. ↑ Moderna Announces Longer Shelf Life for its COVID-19 Vaccine Candidate at Refrigerated Temperatures | Moderna, Inc. [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-16. (anglicky) 
  171. ↑ ŠVAMBERK, Alex. Vakcína od Moderny má ještě lepší účinnost než přípravek od Pfizeru. Novinky.cz [online]. 2020-11-16 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. 
  172. ↑ BADEN, Lindsey R.; EL SAHLY, Hana M.; ESSINK, Brandon; KOTLOFF, Karen; FREY, Sharon; NOVAK, Rick; DIEMERT, David. Efficacy and Safety of the mRNA-1273 SARS-CoV-2 Vaccine. New England Journal of Medicine [online]. 2020-12-30 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. DOI 10.1056/NEJMoa2035389. (anglicky) 
  173. ↑ Israeli Ministry of Health Authorizes COVID-19 Vaccine Moderna for Use in Israel [online]. modernatx.com, 4 January 2021 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  174. ↑ Regulatory Decision Summary – Moderna COVID-19 Vaccine – Health Canada [online]. Health Canada, Government of Canada, 23 December 2020 [cit. 2020-12-23]. Dostupné online. 
  175. ↑ a b AstraZeneca and Moderna vaccines to be administered in Saudi Arabia [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  176. ↑ Singapore becomes first in Asia to approve Moderna's COVID-19 vaccine [online]. 3 February 2021 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. 
  177. ↑ Information for Healthcare Professionals on COVID-19 Vaccine Moderna [online]. 8 January 2021 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  178. ↑ Conditions of Authorisation for COVID-19 Vaccine Moderna [online]. 8 January 2021 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. 
  179. ↑ {{{publisher}}}: FDA Takes Additional Action in Fight Against COVID-19 By Issuing Emergency Use Authorization for Second COVID-19 Vaccine, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  180. ↑ OLIVER, Sara E.; GARGANO, Julia W.; MARIN, Mona; WALLACE, Megan; CURRAN, Kathryn G.; CHAMBERLAND, Mary; MCCLUNG, Nancy. The Advisory Committee on Immunization Practices' Interim Recommendation for Use of Moderna COVID-19 Vaccine — United States, December 2020. MMWR. Morbidity and Mortality Weekly Report. December 2020, s. 1653–1656. Dostupné online. DOI 10.15585/mmwr.mm695152e1. PMID 33382675. 
  181. ↑ Public Health (Emergency Authorisation of COVID-19 Vaccine) Rules, 2021 [online]. 11 February 2021 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. 
  182. ↑ Swiss Agency for Therapeutic Products (Swissmedic): Swissmedic grants authorisation for the COVID-19 vaccine from Moderna, tisková zpráva, [cit. 2020-01-12], Dostupné on-line.
  183. ↑ {{{publisher}}}: European Commission authorises second safe and effective vaccine against COVID-19, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  184. ↑ European Medicines Agency: EMA recommends COVID-19 Vaccine Moderna for authorisation in the EU, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  185. ↑ a b Endnu en vaccine mod COVID-19 er godkendt af EU-Kommissionen [online]. [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. (dánsky) 
  186. ↑ COVID-19: Bóluefninu COVID-19 Vaccine Moderna frá hefur verið veitt skilyrt íslenskt markaðsleyfi [online]. [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. (islandsky) 
  187. ↑ Status på koronavaksiner under godkjenning per 6. januar 2021 [online]. [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. (norsky (bokmål)) 
  188. ↑ a b Safety and efficacy of the ChAdOx1 nCoV-19 vaccine (AZD1222) against SARS-CoV-2: an interim analysis of four randomised controlled trials in Brazil, South Africa, and the UK – The Lancet [online]. [cit. 2020-12-09]. Dostupné online. 
  189. ↑ https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=3777268 - Single Dose Administration, And The Influence Of The Timing Of The Booster Dose On Immunogenicity and Efficacy Of ChAdOx1 nCoV-19 (AZD1222) Vaccine
  190. ↑ Argentine regulator approves AstraZeneca/Oxford COVID-19 vaccine [online]. Reuters, 30 December 2020 [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. 
  191. ↑ https://saudigazette.com.sa/article/602862
  192. ↑ Oxford University-Astrazeneca vaccine: Bangladesh okays it for emergency use [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  193. ↑ Bangladesh approves Oxford-AstraZeneca COVID-19 vaccine [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  194. ↑ a b MCGEEVER, Jamie; FONSECA, Pedro. Brazil clears emergency use of Sinovac, AstraZeneca vaccines, shots begin. Reuters. 17 January 2021. Dostupné online [cit. 17 January 2021]. 
  195. ↑ STAFF, Agencia EFE. La República Dominicana aprueba la vacuna de AstraZeneca contra la covid-19. Agencia EFE. 31 December 2020. Dostupné online. (španělsky) 
  196. ↑ https://www.reuters.com/article/health-coronavirus-ecuador-astrazeneca/ecuador-approves-use-of-astrazeneca-vaccine-for-covid-19-idUSL1N2JZ0HC
  197. ↑ STAFF, Reuters. Philippine regulator approves emergency use of AstraZeneca vaccine. Reuters. 28 January 2021. Dostupné online [cit. 28 January 2021]. 
  198. ↑ SCHMALL, Emily; YASIR, Sameer. India Approves Oxford-AstraZeneca Covid-19 Vaccine and 1 Other. The New York Times. 3 January 2021. Dostupné online [cit. 3 January 2021]. 
  199. ↑ a b https://www.bignewsnetwork.com/news/267583081/iraq-approves-sinopharm-astrazeneca-vaccines
  200. ↑ Maďarsko jako první v EU předběžně schválilo ruskou vakcínu Sputnik [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  201. ↑ SANITARIOS, Comisión Federal para la Protección contra Riesgos. AUTORIZACIÓN PARA USO DE EMERGENCIA A VACUNA ASTRAZENECA COVID-19 [online]. [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. (španělsky) 
  202. ↑ Myanmar launches nationwide COVID-19 vaccination program. Xinhua News. 27 January 2021. Dostupné online. 
  203. ↑ STAFF, Reuters. Nepal approves AstraZeneca COVID vaccine for emergency use - government statement. Reuters. 15 January 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  204. ↑ STAFF, Reuters. Pakistan approves AstraZeneca COVID-19 vaccine for emergency use. www.reuters.com. 16 January 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  205. ↑ El Salvador greenlights AstraZeneca, Oxford University COVID-19 vaccine. www.reuters.com. Reuters, 30 December 2020. Dostupné online. 
  206. ↑ Information for Healthcare Professionals on COVID-19 Vaccine AstraZeneca [online]. 30 December 2020 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  207. ↑ Department of Health and Social Care: Oxford University/AstraZeneca vaccine authorised by UK medicines regulator, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  208. ↑ Conditions of Authorisation for COVID-19 Vaccine AstraZeneca [online]. 30 December 2020 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  209. ↑ Sri Lanka approves vaccine amid warnings of virus spread [online]. 2021-01-22 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  210. ↑ Public Health (Emergency Authorisation of COVID-19 Vaccine) Rules, 2021 [online]. 11 February 2021 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. 
  211. ↑ https://www.pattayamail.com/thailandnews/thai-food-and-drug-registers-covid-19-vaccine-developed-by-astrazeneca-341186
  212. ↑ Vietnam approves AstraZeneca COVID-19 vaccine, cuts short Communist Party congress [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  213. ↑ KIM, Han-joo. S. Korea approves AstraZeneca's COVID-19 vaccine for all adults. Yonhap News Agency. 2021-02-10. Dostupné online [cit. 2021-02-10]. (anglicky) 
  214. ↑ The cost of one dose of the Sputnik V vaccine will be less than $10 for international markets [online]. Sputnikvaccine.com. Dostupné online. 
  215. ↑ https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(21)00234-8/fulltext - Safety and efficacy of an rAd26 and rAd5 vector-based heterologous prime-boost COVID-19 vaccine: an interim analysis of a randomised controlled phase 3 trial in Russia
  216. ↑ About Vaccine: General information. sputnikvaccine.com. Dostupné online [cit. 14 January 2021]. 
  217. ↑ Covid19: National Pharmaceuticals Agency registers Sputnik V vaccine. Algeria Press service. 10 January 2021. Dostupné online. 
  218. ↑ Argentina has registered the Sputnik V vaccine based on Russian clinical trial data. sputnikvaccine.com. Dostupné online [cit. 1 January 2021]. 
  219. ↑ Armenia approves Russia's Sputnik V coronavirus vaccine -Russia's RDIF. www.reuters.com. Reuters, 1 February 2021. Dostupné online [cit. 1 February 2021]. 
  220. ↑ https://www.reuters.com/article/health-coronavirus-bahrain-vaccine-int/bahrain-authorises-sputnik-v-covid-19-vaccine-for-emergency-use-bahrain-tv-idUSKBN2AA1GW
  221. ↑ Belarus registers Sputnik V vaccine, in first outside Russia - RDIF. www.reuters.com. Reuters, 21 December 2020. Dostupné online [cit. 22 December 2020]. 
  222. ↑ Ministerio de Salud de Bolivia - Bolivia y Rusia firman contrato para adquirir 5,2 millones de dosis de la vacuna Sputnik-V contra la COVID-19. www.minsalud.gob.bo. Dostupné online [cit. 1 January 2021]. 
  223. ↑ Guinea Begins Administering Russia's Sputnik V Covid-19 Vaccine. africanews.. 31 December 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  224. ↑ Iran approves Russian coronavirus vaccine Sputnik V. www.reuters.com. Reuters, 26 January 2021. Dostupné online. 
  225. ↑ https://www.neweurope.eu/article/kazakhstan-has-began-mass-vaccination-by-russian-sputnik-v/
  226. ↑ https://www.thestar.com.my/aseanplus/aseanplus-news/2021/01/06/laos-declares-covid-19-vaccinations-safe-more-to-be-inoculated-next-week
  227. ↑ Lebanon authorises emergency use of Russia's Sputnik V vaccine. news.trust.org. Reuters, 5 February 2021. Dostupné online. 
  228. ↑ Maďarsko uzavřelo kontrakt na nákup ‚velkého množství‘ vakcíny Sputnik V. Dorazí ve třech etapách [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  229. ↑ Mongolia Approves Russia's Sputnik V Coronavirus Vaccine - RDIF. www.urdupoint.com. Urdu Point, 9 February 2021. Dostupné online. 
  230. ↑ https://tass.com/world/1253415
  231. ↑ Nicaragua approves Russian COVID-19 vaccine. www.wsoctv.com. wsoctv, 3 February 2021. Dostupné online. 
  232. ↑ Govt okays Russian vaccine for ‘emergency use’. Dawn. 24 January 2021. Dostupné online. 
  233. ↑ Palestine has become the first country in the Middle East to register Sputnik V vaccine. RFID. 11 January 2021. Dostupné online. 
  234. ↑ Paraguay approves Russia's Sputnik V vaccine: RDIF. www.reuters.com. Reuters, 15 January 2021. Dostupné online [cit. 15 January 2021]. 
  235. ↑ Burki TK. The Russian vaccine for COVID-19. The Lancet. Respiratory Medicine. November 2020, s. e85–e86. Dostupné online. DOI 10.1016/S2213-2600(20)30402-1. PMID 32896274. 
  236. ↑ UAE approves Russia's Sputnik vaccine for emergency use. Khaleej Times. 21 January 2021. Dostupné online [cit. 21 January 2021]. 
  237. ↑ Agencija odobrila uvoz ruske vakcine Sputnjik V u Srbiju. N1. 31 December 2020. Dostupné online. (srbsky) 
  238. ↑ Public Health (Emergency Authorisation of COVID-19 Vaccine) Rules, 2021 [online]. 11 February 2021 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. 
  239. ↑ Sputnik V vaccine authorized in Tunisia. sputnikvaccine.com. Dostupné online [cit. 30 January 2021]. 
  240. ↑ Uruguay to start covid 19 Vaccination in April 2021. India Blooms. Dostupné online. 
  241. ↑ Venezuela firma contrato para la adquisición de la vacuna rusa Sputnik V. www.reuters.com. Reuters, 29 December 2020. Dostupné online. (španělsky) 
  242. ↑ Hungarian drug regulator approves Sputnik V vaccine: website. www.themoscowtimes.com. The Moscow Times, 7 February 2021. Dostupné online. 
  243. ↑ a b Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Tass 20210205 není určen žádný text
  244. ↑ Turkmenistan is the first in Central Asia to have registered "Sputnik V" vaccine. Orient. 18 January 2021. Dostupné online. 
  245. ↑ Sinovac's COVID-19 vaccine induces quick immune response - study. Reuters [online]. 2020-11-17. Dostupné online. 
  246. ↑ a b SOERIAATMADJA, Wahyudi. Indonesia grants emergency use approval to Sinovac’s vaccine, local trials show 65% efficacy. The Straits Times. 2021-01-11. Dostupné online [cit. 2021-01-11]. 
  247. ↑ CoronaVac’s Overall Efficacy in Brazil Measured at 50.4% [online]. 12 January 2021 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. 
  248. ↑ HOŠEK, Jiří. Kouzlení s čísly. Skutečná účinnost čínské vakcíny v Brazílii překvapila. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-01-13 [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  249. ↑ https://www.aa.com.tr/en/world/azerbaijan-kicks-off-covid-19-vaccination/2114591
  250. ↑ Bolívia autoriza uso de vacinas Sputnik V e CoronaVac contra covid-19 [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (portugalsky) 
  251. ↑ https://www.france24.com/es/minuto-a-minuto/20210120-chile-aprueba-el-uso-de-emergencia-de-la-vacuna-china-de-sinovac-contra-covid-19
  252. ↑ BPOM Grants Emergency Use Authorization for Sinovac Vaccine. Tempo. 2021-01-11. Dostupné online [cit. 2021-01-11]. 
  253. ↑ ALIYEV, Jeyhun. Colombia approves emergency use of CoronaVac vaccine [online]. Anadolu Agency [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. 
  254. ↑ a b LIU, Roxanne. China approves Sinovac Biotech COVID-19 vaccine for general public use [online]. 6 February 2021 [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. 
  255. ↑ a b BARRERA, Adriana. Mexico approves China's CanSino and Sinovac COVID-19 vaccines [online]. 11 February 2021 [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  256. ↑ Turkey to begin COVID-19 vaccine jabs by this weekend. Anadolu. 2021-01-11. Dostupné online [cit. 2021-01-11]. 
  257. ↑ WU, Huizhong. China prepares large-scale rollout of domestically-produced coronavirus vaccines. The Globe and Mail. 6 December 2020. Dostupné online [cit. 7 December 2020]. 
  258. ↑ a b China State-Backed Covid Vaccine Has 86 % Efficacy, UAE Says. Bloomberg.com [online]. 2020-12-09. Dostupné online. 
  259. ↑ https://edition.cnn.com/2020/12/30/asia/china-sinopharm-vaccine-efficacy-intl-hnk/index.html - China approves Sinopharm Covid-19 vaccine, promises free shots for all citizens
  260. ↑ http://xinhuanet.com/english/2021-01/03/c_139637781.htm
  261. ↑ First batch of Chinese Sinopharm vaccine arrives in Jordan [online]. Roya News [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. 
  262. ↑ https://en.yabiladi.com/articles/details/104807/covid-19-morocco-authorizes-sinopharm-vaccine.html
  263. ↑ https://www.reuters.com/article/health-coronavirus-pakistan-sinopharm/pakistan-approves-chinese-sinopharm-covid-19-vaccine-for-emergency-use-idUSKBN29O049
  264. ↑ https://www.rferl.org/a/serbia-covid-vaccine-china-sinopharm/31053091.html
  265. ↑ https://www.arabianbusiness.com/healthcare/455832-bahrain-approves-chinas-sinopharm-coronavirus-vaccine
  266. ↑ https://www.washingtonpost.com/world/asia_pacific/coronavirus-vaccine-china-sinopharm/2020/12/30/1cc4be9e-4a62-11eb-97b6-4eb9f72ff46b_story.html
  267. ↑ WEE, Sui-Lee. Chinese Covid-19 Vaccine Gets Key Push, but Doubts Swirl. The New York Times. 9 December 2020. Dostupné online [cit. 12 December 2020]. 
  268. ↑ Coronavirus: UAE authorises emergency use of vaccine for frontline workers [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  269. ↑ All Indian COVID-19 vaccines have to be stored at 2-8 degrees Celsius: DBT. www.businesstoday.in [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  270. ↑ SCHMALL, Emily; YASIR, Sameer. India Approves Oxford-AstraZeneca Covid-19 Vaccine and 1 Other. The New York Times. 2021-01-03. Dostupné online [cit. 2021-01-08]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  271. ↑ https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(20)31605-6/fulltext - Immunogenicity and safety of a recombinant adenovirus type-5-vectored COVID-19 vaccine in healthy adults aged 18 years or older: a randomised, double-blind, placebo-controlled, phase 2 trial
  272. ↑ STAFF, Reuters. CanSino's COVID-19 vaccine candidate approved for military use in China. Reuters. 2020-06-29. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. (anglicky) 
  273. ↑ a b Study of the Safety, Reactogenicity and Immunogenicity of "EpiVacCorona" Vaccine for the Prevention of COVID-19 (EpiVacCorona) [online]. United States National Library of Medicine, 22 September 2020 [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. NCT04368988. 
  274. ↑ О регистрации вакцины ФБУН ГНЦ ВБ "Вектор" Роспотребнадзора «ЭпиВакКорона» [online]. 14 October 2020. Dostupné online. (rusky) 
  275. ↑ Russia's EpiVacCorona vaccine post-registration trials started [online]. The Pharma Letter, 18 November 2020. Dostupné online. 
  276. ↑ Turkmenistan registers vaccines for the prevention of infectious diseases. Turkmenistan Today. 29 January 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  277. ↑ Russian vaccine "EpiVacCorona" was registered in Turkmenistan. EN24. 29 January 2021. Dostupné online. 
  278. ↑ O'DONNELL, Carl. The COVID-19 vaccine challenge you might not have known about. weforum.org [online]. Světové ekonomické fórum, 2020-11-11 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  279. ↑ https://medicalxpress.com/news/2021-01-jj-dose-shot-covid-.html - J&J 1-dose shot prevents COVID-19, but less than some others
  280. ↑ https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/vakcina-johnson-johnson-je-bezpecna-a-slusne-funguje-staci-jedna-davka-40352093 - Vakcína Johnson & Johnson je bezpečná a slušně funguje. Stačí jedna dávka
  281. ↑ https://clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT04611802 - A Study Looking at the Efficacy, Immune Response, and Safety of a COVID-19 Vaccine in Adults at Risk for SARS-CoV-2
  282. ↑ https://www.bbc.com/news/uk-55850352 - Covid-19: Novavax vaccine shows 89% efficacy in UK trials
  283. ↑ BRANSWELL, Helen. Sanofi and GSK move Covid-19 vaccine into human trials. statnews.com [online]. 2020-09-03 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  284. ↑ CureVac’s COVID-19 Vaccine Candidate, CVnCoV, Suitable for Standard Fridge Temperature Logistics [online]. CureVac, 2020-11-12 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  285. ↑ Coronavirus | Zydus Cadila gets DCGI nod to initiate Phase-3 clinical trials for COVID-19 vaccine. The Hindu. 2021-01-03. Dostupné online [cit. 2021-01-29]. ISSN 0971-751X. (anglicky) 
  286. ↑ https://valneva.com/research-development/covid-19-vla2001/ - COVID-19 – VLA2001
  287. ↑ a b KUČEROVÁ, Daniela. Rebelové na Dunaji. Zkusí čínskou vakcínu a obejdou Brusel. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-01-16 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  288. ↑ a b ČERMÁKOVÁ, Anežka. Přehledně: Kdy a pro kolik lidí přijdou další dávky vakcíny. Novinky.cz [online]. Seznam.cz, 2021-01-10 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  289. ↑ Očkování proti covid-19: Spolehlivá cesta k běžnému životu – Aktuální informace o COVID-19. koronavirus.mzcr.cz [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. 
  290. ↑ Pfizer omezí dodávky vakcíny do Evropy, země chtějí vysvětlení. ČeskéNoviny.cz [online]. ČTK, 2021-01-15 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  291. ↑ VLČKOVÁ, Tereza. Očkovací centra, vakcína i technologie. Co všechno nám oproti Izraeli chybí?. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-01-15 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  292. ↑ ČTK. Německo čeká až pět měsíců přísných opatření a hromadné očkování. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-11-15 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  293. ↑ ZADRAŽILOVÁ, Jitka. Německo staví očkovací centra ostošest. V Česku Babiš teprve navrhuje zmocněnce. Novinky.cz [online]. Seznam.cz, 2020-12-14 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  294. ↑ a b Očkovací centrum vznikne v areálu O2 areny. Novinky.cz [online]. Seznam.cz, 2021-01-12 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. 
  295. ↑ PEČINKA, Bohumil. Nad očkovací strategií ministerstva jsem se zhrozil, říká jihočeský hejtman Martin Kuba. Reflex [online]. CNC, 2021-01-21 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  296. ↑ Do Česka míří další vakcíny. V pondělí dorazí první dávky firmy AstraZeneca [online]. Česká televize, 2021-02-02 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. 
  297. ↑ NOHL, Radek. Vakcíny AstraZeneca leží ve skladu. Ale ne proto, že se jich bojí senioři. SeznamZprávy.cz [online]. Seznam.cz, 2021-02-19 [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  298. ↑ EU s dodávkami vakcín podle premiéra Babiše zaspala. ‚Nestíhá výrobce,‘ brání se Evropská komise. Český rozhlas [online]. 5. ledna 2021. Dostupné online. 
  299. ↑ EU s dodávkami vakcín nezaspala, říká Petříček a viní Babiše z dezinformací. iDNES.cz [online]. 7. ledna 2021. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vakcína_proti_covidu-19&oldid=19521916“