Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                

Alois Sopr

český sochař

Alois Sopr (18. března 1913, Manětín25. července 1993, Plzeň) byl český sochař a medailer, člen SVU Mánes a Skupiny 58. V roce 1983 byl jmenován národním umělcem. Byl jedním z předních reprezentantů oficiální sochařské tvorby v období normalizace, vytvořil řadu oficiálních pomníkových zakázek a volných prací ve veřejném prostoru. Veřejná reakce na některá jeho díla byla tak silná, že způsobila jejich přesunutí na méně exponovaná místa i před rokem 1989 (např. socha Jana Roháče z Dubé v Praze, Dělnická úvaha v Klatovech).

Alois Sopr
Narození18. března 1913 nebo 18. února 1913
Manětín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. července 1993 (ve věku 80 let)
Plzeň
ČeskoČesko Česko
Povolánísochař, medailér, rytec, výtvarník a učitel
Oceněnízasloužilý umělec 1963
Za vynikající práci vzvp 1981
národní umělec 1983
Cena Antonína Zápotockého 1985
Řád práce řp 1998
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Amfion před bývalou budovou telekomunikací v Plzni

V roce 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 na podporu komunistického převratu.[1] Na I. celostátní konferenci konané ve dnech 29.–31. března 1950 byl zvolen za člena Ústředního výboru Svazu československých výtvarných umělců (do roku 1952); v letech 1956– 1960 byl do ÚV SČSVU zvolen podruhé.[2] Stávajícím režimem byl oceňován.

Jan Roháč z Dubé, Praha-Liboc

Ocenění

editovat

Realizace

editovat

Reference

editovat
  1. Kupředu, zpátky ni krok!. S. 151. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistiské strany Československa, 1948 [cit. 2024-10-11]. Roč. 17, čís. 8, s. 151. Dostupné online. 
  2. KNAPÍK, Jiří; FRANC, Martin. Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 1297 s. (Šťastné zítřky). ISBN 978-80-200-2019-2. S. 1145, 1147, 1150. 
  3. Cena Antonína Zápotockého. Ústřední rada odborů (1973 – 1989)[nedostupný zdroj]
  4. Přehled výtvarných umělců: nositelé čestného titulu nár. a zasloužilý umělec, řádů, státních vyznamenání a cen. Praha: Dílo, 1988, s. 29.

Externí odkazy

editovat