Antikomunismus

Antikomunismus je termín, označující takové myšlenky, které odmítají ideologii komunismu. Je v opozici k organizacím, vládám, skupinám nebo jedincům, kteří komunismus propagují nebo vyhlašují za svůj cíl, ideál nebo tuto ideologii používají jako prostředek k dosažení moci.

Bělogvardějský antibolševický plakát znázorňuje osvobození Ruska z okovů sovětského komunismu

Již v počátcích komunistických ideologií v 19. století se po celém světě objevili první antikomunisté, kteří spatřovali v komunismu překroucení ideálů osvícenství. Podle Arendtové jde ale o oficiální americkou „protiideologii“ USA z období studené války, která „právě tak jako komunistická ideologie tíhne k tomu, stát se všezahrnující“ a svádí své vyznavače k fikci: ti apriorně odmítají rozlišovat mezi různými typy komunistických diktatur založených na vládě jedné strany a autentickou totalitní vládou v Číně.^[1]

Antikomunismus je pojem, který obsahuje jinak široké spektrum názorových proudů a skupin – od odpůrců na základě vnitřního přesvědčení nebo víry (například křesťanství či islámu) přes zastánce lidských práv a demokracie až k zastáncům ostatních totalitních ideologií (například nacismu). Antikomunisté tedy nevycházejí z nějaké jednotné ideologie, existují prakticky v celém politickém spektru a jejich jediným jednotícím prvkem je odpor proti komunismu.^[zdroj⁠?!]

Československo a Česká republika

Petiční stánek "Zrušme komunisty" - (fotografie vznikla v Praze, v roce 2024, během oslav událostí 17. listopadu).

Detail

Odpor proti ideologii a praktikám komunismu se v Československu datuje již od vzniku komunistické strany. Známý je například fejeton Karla Čapka Proč nejsem komunistou^[2]. Po únorovém státním převratu v roce 1948 a znovu po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 přestal být antikomunismus jen ideovým postojem, ale vedl k represím, politickým soudním procesům, věznění, nuceným emigracím a jinému pronásledování oponentů nebo dokonce jen možných oponentů.

Po sametové revoluci byl přijat zákon 480/1991 Sb. o době nesvobody a v roce 1993 Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, který odsuzuje komunistický režim v Československu. V roce 2011 byl přijat zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu, jehož cílem je vyjádřit úctu a vděčnost lidem, kteří "v období komunistické totalitní moci s nasazením vlastních životů, osobní svobody i majetku aktivně bránili hodnoty svobody a demokracie"^[3]. Pro aktivní antikomunisty se v zákoně používá termín třetí odboj.

Velké akce a vystoupení antikomunistů vyjmenovává článek Československý protikomunistický odboj (třetí odboj).

Ruská občanská válka

Silný odpor proti bolševické říjnové revoluci, která roku 1917 svrhla Ruskou republiku, vyústil v ruskou občanskou válku mezi bolševiky a bělogvardějci, která si v letech 1917 až 1922 vyžádala miliony obětí a skončila vítězstvím bolševiků. Leninova bolševická vláda krvavě potlačila kronštadtské povstání námořníků Baltického loďstva, odpor donských kozáků a dalších kozáckých vojsk i protibolševické lidové povstání ruských rolníků, které v letech 1921–1922 zasáhlo Tambovskou oblast a další regiony jižně od Moskvy.

Odkazy

Reference

↑ Arendt, Hannah. Původ totalitarismu I-III. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 1996. 679 s. Oikúmené. ISBN 80-86005-13-5., S. 33.
↑ Dílo Proč nejsem komunistou? ve Wikizdrojích
↑ Účastníci třetího odboje. www.veterani.army.cz [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

Literatura

v češtině

MŠVENIJERADZE, Vladimir. Kritiická analýza ideologické strategie imperializmu a teoretických koncepcí soudobého antikomunizmu. In: JOVČUK, M.T.; MŠVENIJERADZE, V. V. Leninismus a filosofické problémy současnosti. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1972. S. 612–651.

v cizích jazycích

(anglicky) Torben Gülstorff: Warming Up a Cooling War: An Introductory Guide on the CIAS and Other Globally Operating Anti-communist Networks at the Beginning of the Cold War Decade of Détente (Cold War International History Project Working Paper Series #75), Washington 2015.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu antikomunismus na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo antikomunismus ve Wikislovníku
Téma Communism ve Wikicitátech (anglicky)
Antikomunismus.cz Archivováno 7. 7. 2007 na Wayback Machine. – stránka s dalšími odkazy
SLAČÁLEK, Ondřej. Český antikomunismus jako pokus o obnovu hegemonie [online]. Britské listy, 2009-6-22 [cit. 2010-07-21]. Dostupné online.
(česky) Göran Lindblad: Potřeba mezinárodně zavrhnout zločiny totalitních komunistických režimů, Rada Evropy, Parlamentní shromáždění, Komise pro politické záležitosti (český překlad Irena Ryšánková, Britské listy, 10. 1. 2006)
(anglicky) Need for international condemnation of crimes of totalitarian communist regimes, Council of Europe, Parliamentary Assembly, Political Affairs Committee, 16. 12. 2005
(anglicky) Victims of Communism Memorial Foundation

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Arendt, Hannah. Původ totalitarismu I-III. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 1996. 679 s. Oikúmené. ISBN 80-86005-13-5., S. 33.

[2] Dílo Proč nejsem komunistou? ve Wikizdrojích

[3] Účastníci třetího odboje. www.veterani.army.cz [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[1]

[2]

[3]