Bohuslav Brouk
Bohuslav Brouk (19. listopadu 1912 Praha-Holešovice[1] – 19. ledna 1978 Londýn) byl psychoanalytik, spisovatel, básník, publicista, filosof, estetik, sociolog a biolog, jedna z nejvýraznějších osobností české meziválečné avantgardy.[2] Od roku 1948 žil v emigraci. Byl jedním z prvních propagátorů psychoanalýzy a kritickým vykladačem díla Sigmunda Freuda v Československu. Jeho dílo se týká psychoanalýzy (Autosexualismus a psycherotismus, 1935), jazyka a způsobu vyjadřování (Jazyková komika, 1941), či vztahů člověka k věcem (tzv. chrematologie neboli nauka o věcech, Lidé a věci, 1947).
Bohuslav Brouk | |
---|---|
Narození | 19. listopadu 1912 Praha-Holešovice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. ledna 1978 (ve věku 65 let) nebo 20. ledna 1978 (ve věku 65 let) Londýn Spojené království |
Místo pohřbení | Holešovický hřbitov |
Povolání | spisovatel, sociolog, básník, filozof, psychoanalytik a estetik |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
Rodiče | Jaroslav Brouk |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatByl mladším synem Jaroslava Brouka, spoluzakladatele firmy Brouk a Babka. V roce 1931 absolvoval obchodní akademii v Praze Karlíně, o rok později složil maturitní zkoušku na gymnáziu v Klatovech. Po krátkém studiu na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval biologii a antropologii na Přírodovědecké fakultě UK (doktorát 1937), a estetiku na Filozofické fakultě UK Praha (doktorát 1946). Časopisecky poprvé publikoval v roce 1930 v Tvorbě.
Tento enfant terrible české avantgardy a bohémy třicátých a čtyřicátých let se v roce 1934 stal spoluzakladatelem Skupiny surrealistů v ČSR, jejíž leták, informující o jejím ustavení, vydal vlastním nákladem. Brouk nebyl členem Skupiny surrealistů jen pro forma, aktivně se podílel na dobové diskusi o umění i politice. Již v devětsilském časopise ReD (9/1930) publikoval text o vztahu psychoanalýzy k marxismu, jenž umělce zpočátku názorově spojoval.[3] Při sporu uvnitř skupiny, v roce 1938, stál na straně Karla Teigeho proti Vítězslavu Nezvalovi. Zabýval se především psychoanalýzou, sexuologií, problematikou sebevraždy a řadou dalších témat. Za druhé světové války pracoval jako umělecký poradce obchodního domu Bílá labuť, který postavila a vlastnila rodinná společnost.
V poválečném období let 1945–1948 se intenzivně zapojil do politické a publicistické činnosti – jako jeden z mála intelektuálů v této době veřejně přednášel a v tisku uveřejňoval texty, v nichž systematicky a neúprosně demaskoval komunistickou ideologii a především praktickou politiku Komunistické strany Československa. Vedle toho se svými přáteli, architekty Karlem Honzíkem a Ladislavem Žákem, rozvíjel koncept životního slohu[4].
Na jaře 1948 odešel do exilu, nejdříve do americké okupační zóny v Německu, poté do Francie (Paříž), Austrálie (Melbourne), od konce roku 1958 žil ve Spojeném království (Londýn).
Dílo
editovat- Psychoanalysa, Praha 1932
- Almanach Kmene: Rok 1932/1933, Praha 1932 (obsahuje článek U. S. S. R.)
- ŠTYRSKÝ, Jindřich, Emilie přichází ke mně ve snu, Praha 1933, autor doslovu (2. vyd. – reprint – Praha 2001); něm. in ŠTYRSKÝ, Jindřich, Emilie kommt im Traum zu mir und andere erotische Prosa, ed. a přel. Josef Vojvodík, Dominique Fliegler a André Schönherr, Frankfurt am Main 1994; angl. in ŠTYRSKÝ, Jindřich, Emilie Comes to Me in a Dream, přel. Helena Sedláčková Gibbs, New York 1997; angl. in NEZVAL, Vítězslav – ŠTYRSKÝ, Jindřich, Edition 69, přel. Jed Slast, Prague 2004; angl. in ŘÍHOVÁ, Zuzana (ed.), From Laughter to Forgetting: A Sourcebook of Czech Avant-Garde Discourses, přel. Dan Morgan. Praha 2024; zkrácená verze byla rovněž otištěna v polském překladu Joanny Derdowske pod názvem Fragmenty posłowia do prozy Jindřicha Štyrskiego v časopise red, maj 2007, nr. 1 (2), s. 25–26
- Psychoanalytická sexuologie, Praha 1933 (2. vyd. in Lidská duše a sex, Praha 1992)
- Autosexualismus a psycherotismus, Svazek I., Autosexualismus, Praha 1935 (2. vyd. pod téměř nepatrně pozměněným názvem Autosexualismus a psychoerotismus, Praha 1992)
- Ani labuť ani Lůna: Sborník k stému výročí smrti Karla Hynka Máchy, ed. Vítězslav Nezval, Praha 1936, příspěvek Máchův kult (2. vyd. – reprint – Praha 1995)
- O smrti, lásce a žárlivosti, Praha 1936, konfiskováno[5] (2. vyd. pod názvem O pošetilosti života i smrti, Praha 2009, ed. Viktor A. Debnár)
- Bilance psychoanalysy k 31. prosinci 1936, [Praha 1936] (přetištěno in Jarmark umění, prosinec 1992, č. 5, s. 4–6)
- Patologie životní zdatnosti, Praha 1937 (původně disertační práce Inteligence, talent, genialita a metody jejich výzkumu obhájená v r. 1937 na Přírodovědecké fakultě UK)
- Poslední dnové etiky, Praha 1937
- Manželství - Sanatorium pro méněcenné, [Praha 1937]
- Stoupa života, [Praha 1938]
- O funkcích práce a osobitosti, Praha 1938 ([2. vyd.] Praha 1939; 3. vyd. Praha 2009, ed. Viktor A. Debnár)
- Strach z oddechu: Úvaha o negativním smyslu lidské aktivity, [Praha 1939] (přetištěno in Tvar, 3. září 1992, r. 3, č. 36, s. 6)
- Bludnost jedné představy, [Praha 1940]
- Jazyková komika: Estetická studie, Praha 1941 (obhájena jako disertační práce na Filosofické fakultě UK v r. 1946)
- Závažnost obecného vzdělání, Praha 1946 (značná část eseje přetištěna in Babylon[nedostupný zdroj], 9. března 2009, r. XVIII, č. 6, s. IV–V)
- Racionalisace spotřeby: Základní problémy projektování, Praha 1946
- Dnes a zítra, rkp., plánované vydání v l. 1946–1947 (nakl. Aventinum) nebylo realizováno
- O kráse přírody a smutcích neděle, rkp., plánované vydání v r. 1947 nebylo realizováno
- Střetnutí: Sovětské malířství a současné umění, ed. O[takar] Mrkvička, Praha 1947 (obsahuje přetištěný článek K odezvě výstavy sovětského umění, Dnešek, 1. května 1947, r. II, č. 5, s. 72–73)
- Lidé a věci, Praha 1947 (ukázky přetištěny in Analogon, 2008, r. [20], č. 54, s. I–XII)
- Dopisy z exilu příštím milenkám, Paris 1949 (pod pseudonymem Jan Vlasák, rozmnoženo cyklostylem; přetištěno in Zde trapno existovat, viz níže)
- O šalbě svobody a filosofie: Pojem svobody v dějinách lidského myšlení a jeho patřičný význam, rkp., Melbourne-Londýn 1954-1958 ("zhuštená" verze spisu byla poprvé publikována pod titulem Problém svobody v lidské kultuře in Svědectví, 1960, r. III, č. 12, s. 300–323; část rukopisu byla vydána pod názvem O šalbě svobody a filosofie, Praha 2011
- O svobodě a demokracii: Úvahy z cesty do Austrálie, [Londýn 1960] (pravděpodobně rozmnoženo cyklostylem; otištěno pod nepřesným názvem Svobodě a demokracii s uvedeným podtitulem v Analogonu, 2001, r. [12], č. 31–32, s. 49–52, přetištěno in Zde trapno existovat, viz níže)
- Ohlasy básní českých, [Londýn 196-] (pravděpodobně rozmnoženo cyklostylem; přetištěno in Zde trapno existovat /viz níže/, báseň Smuteční hrana byla publikována na blogu Michala Jareše)
- Dvacet let svobody: 1945–1965, [Londýn 1964, sic!] (pravděpodobně rozmnoženo cyklostylem; přetištěno in Zde trapno existovat, viz níže)
- Plants Consumed by Man, London – New York – San Francisco 1975
- Lidská duše a sex, Praha 1992 (obsahuje: Psychoanalytická sexuologie a Doslov k próze Jindřicha Štyrského Emilie přichází ke mně ve snu)
- Autosexualismus a psychoerotismus, 1992 (obsahuje: Autosexualismus a psychoerotismus, Bilance psychoanalýzy k 31. prosinci 1936, Poslední dnové etiky, Manželství: Sanatorium pro méněcenné, Stoupa života, Strach z oddechu: Úvaha o negativním smyslu lidské aktivity a Bludnost jedné představy)
- Antologie textů s kulturně politickou tematikou k období 1945–1948, II. díl, [ed.] Jiří Staněk, Plzeň 1997 (obsahuje přetištěný článek K odezvě výstavy sovětského umění, Dnešek, 1. května 1947, r. II, č. 5, s. 72–73)
- Na ztracené vartě Západu: Antologie české nesocialistické publicistiky z let 1945–1948, ed. Milan Drápala, Praha 2000 (obsahuje rozsáhlý výběr článků z let 1945–1948)
- Zde trapno existovat, ed. Viktor A. Debnár, Brno 2008 (obsahuje texty a korespondenci z exilových let 1948–1978)
- Kniha o čuráku, ed. Nela D. Astonová, Praha 2009 (obsahuje krátký úryvek z knihy Autosexualismus a psychoerotismus, 1992)
- Životní sloh, ed. Viktor A. Debnár, Brno 2010 (plánované vydání v l. 1946–1947 v nakl. Orbis nebylo realizováno)
- O šalbě svobody a filosofie, ed. Viktor A. Debnár, Praha 2011
- Soukromé tisky, ed. Viktor A. Debnár, Praha 2013 (obsahuje: Onanie jakožto světový názor, Doslov: Emilie přichází ke mně ve snu (Jindřich Štyrský), Máchův kult, Bilance psychoanalýzy k 31. prosinci 1936, Poslední dnové etiky, Manželství: Sanatorium pro méněcenné, Židovství – dílo árijců, Stoupa života, Strach z oddechu: Úvaha o negativním smyslu lidské aktivity, Bludnost jedné představy, Dopisy z exilu příštím milenkám a O svobodě a demokracii: Úvahy z cesty do Austrálie)
- Na obranu individualismu: Publicistika z let 1930–1960, ed. Viktor A. Debnár, Praha 2014
- O lidském jednání, ed. Viktor Debnár, Praha 2024
Ukázky z některých Broukových textů obsahuje článek Myšlenky Bohuslava Brouka (Analogon, 1992, r. IV, č. 9, s. 21–22) a Kdo má zadnici pro veřejné vystoupení? (Babylon, 29. listopadu 2010, r. XIX, č. 14, s. 7).
Příspěvky v periodikách
editovat- Tvorba, Plán, ReD, Zvěrokruh, Erotická revue (mj. proslulý esej Onanie jakožto světový názor), Rok, Kvart, Rozpravy Aventina, Odeon, List pro sociologii a psychologii, Kalendář česko-židovský, Volné směry, Anthropologie, Surrealismus, Lidové noviny, České Slovo, Kritický měsíčník, Lidová kultura, Dnešek, Svobodný zítřek (do stejnojmenných novin přispíval i v pařížském exilu), Vývoj, Nové prúdy v našom súčasnom živote, Český život, Zpravodaj československé emigrace (Paříž), Hlas domova (Melbourne), Svědectví (New York), Proměny (New York), Analogon, Tvar, Jarmark umění a Literární noviny.
Příspěvky podepisoval např. jako Bohuslav Brouk, B. Brouk, Boh. Brouk, Gottlob Brauk, Boguslav Broukčenko, -bkb-, -br-, Dr. B. B. či Jan Vlasák.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Antonína v pražských Holešovicích
- ↑ DROBNÝ, Jaroslav. Obtížný Brouk. Hobulet. 2021-01-25, roč. 2021, čís. 2, s. 20–22.
- ↑ Art antiques.cz. www.artantiques.cz [online]. [cit. 2021-05-31]. Dostupné online.
- ↑ ECKSTEINOVÁ, Jana. Koncepce životního slohu u Bohuslava Brouka v kontextu české meziválečné avantgardy. 2016 [cit. 2020-02-25]. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Ondřej Dadejík. Dostupné online.
- ↑ Úřední list Republiky československé, 9. května 1936, č. 109, s. 2797 a FRENZEL, František, Seznam knih a písní zakázaných v Československu, Hora Sv. Kateřiny 1937, s. 79.
Literatura
editovat- BORECKÝ, Vladimír, Bohuslav Brouk a psychoanalýza v českém surrealismu v letech 1930–1947 in BYDŽOVSKÁ, Lenka – SRP, Karel (eds.), Český surrealismus 1929–1953, Praha 1996.
- BORECKÝ, Vladimír, Bohuslav Brouk v exilu, Ateliér, 10. 10. 1996, r. 9, č. 21, s. 12.
- BORECKÝ, Vladimír, Skeptický ctitel svobody in DRÁPALA, Milan (ed.), Na ztracené vartě Západu: Antologie české nesocialistické publicistiky z let 1945–1948, Praha 2000.
- BRABEC, Jiří - GRUŠA, Jiří - HÁJEK, Igor - KABEŠ, Petr - LOPATKA, Jan, Slovník zakázaných autorů 1948–1980, Praha 1991.
- Brouk, mercedes české avantgardy (rozhovor Jiřího Peňáse s editorem Viktorem A. Debnárem), Lidové noviny, 1. září 2010, r. XXIII, č. 203, s. 10.
- BROUK, Bohuslav, Zde trapno existovat, ed. Viktor A. Debnár, Brno 2008.
- DEBNÁR, Viktor A., Ani labuť, ani brouk, Literární noviny, 12. prosince 2005, r. XVI, č. 50, s. 10.
- DEBNÁR, Viktor A., Ani labuť, ani brouk, in BROUK, Bohuslav, O pošetilosti života i smrti, Praha 2009 a O funkcích práce a osobitosti, Praha 2009.
- Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 610.
- DRYJE, František, A vůbec, tenhleten Brouk!, in BROUK, Bohuslav, O funkcích práce a osobitosti, Praha 2009.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0.
- GABRIEL, Jiří a kol., Slovník českých filozofů, Brno 1998.
- HRDLIČKA, Josef – LANGEROVÁ, Marie – TIPPNEROVÁ, Anja – VOJVODÍK, Josef, Symboly obludností: Mýty, jazyk a tabu české postavantgardy 40.–60. let, [Praha] 2009 [de facto 2010]
- HRUBAN, Z[deněk], Pět let od smrti dr. B. Brouka, Nedělní Hlasatel (Chicago), 29. května 1983, r. XCII, č. 21, s. 10–11, 18.
- HUEBNER, Karla Tonine, Eroticism, Identity, and Cultural Context: Toyen and the Prague Avant-garde, PhD. dissertation, [Pittsburgh] 2008
- JANOUŠEK, Pavel a kol., Dějiny české literatury 1945-1989, I.-III. díl, Praha 2007 a 2008.
- JAROŠOVÁ, Helena, Život slohový, život zvládnutý: Zamyšlení nad teoriemi Bohuslava Brouka, in BROUK, Bohuslav, Životní sloh, Brno 2010, s. 7-17.
- KOSATÍK, Pavel. S demokracií je to jako s nudismem… Deník N, 20. května 2022, r. 4, č. 98, s. 14–15; na webových stránkách otištěno pod titulem Citlivec, který miloval boření konvencí, šokoval svými úvahami o sexu a s demokracií se to podle něj má jako s nudismem.
- KOŠNAROVÁ, Veronika, Bohuslav Brouk, heslo v internetovém Slovníku české literatury po roce 1945.
- LANGEROVÁ, Marie, Svůdnost avantgardy, fetišistický jazyk, Česká literatura, 2007, r. LV, č. 6, s. 831–832.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 75.
- PAPOUŠEK, Vladimír, Avantgarda a nostalgie: Proměny diskursu v textech Bohuslava Brouka in PAPOUŠEK, Vladimír, Gravitace avantgard: Imaginace a řeč avantgard v českých literárních textech první poloviny dvacátého století, Praha 2007 (jedná se o studii původně psanou pro publikaci Zde trapno existovat - viz výše -, v níž je studie rovněž otištěna).
- PEJSKAR, Jožka, Poslední pocta: Památník na zemřelé československé exulanty v letech 1948–1989, Sv. 3, [Fallbrook] 1989 (upravený nekrolog Zdeňka Hrubana).
- PEŇÁS, Jiří, Tady trapno existovat, Lidové noviny, 19. listopadu 2012, r. XXV, č. 270, s. 9.
- POKORNÝ, Petr, O lásce k přírodě mezi Broukem a Dawkinsem, Analogon, [září] 2011, r. [23], č. 64, s. 83-85.
- SOLAŘÍK, Bruno, Boty, které netlačí: B. Brouk a F. Boas k problému svobody, Analogon, 2013, r. [25], č. 69, s. 112-116 (část studie Podivný případ doktora Jekylla a pana Brouka).
- ŠLAJCHRT, Viktor, Myslitel s podivnými spády, Respekt, 20. ledna 2003, r. XIV, č. 4, s. 23.
- Ten, kdo bránil individualismus (rozhovor Radima Kopáče s editorem Viktorem A. Debnárem). Týdeník Rozhlas, 45/2011, s. 19.
- TOMEŠ, Josef a kol., Český biografický slovník XX. století, I. díl A–J. Praha : Libri, 1999. s. 142–143.
- VAŠÁK, Pavel, Šifrovaný deník Karla Hynka Máchy, Praha 2007.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra–Brum. Praha: Libri, 2007. 110–224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 200–201.
- Ztratil plán života, Literární noviny, 12. prosince 2005, r. XVI, č. 50, s. 10 (rozhovor Viktora A. Debnára s Františkem Listopadem).
- Život je trpělivé čekání na špatný konec: Rozhovor s Viktorem A. Debnárem, editorem knihy Bohuslava Brouka Zde trapno existovat, Kulturní magazín UNI, 1. 3. 2008, r. XVIII, č. 3, s. 29–31.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslav Brouk na Wikimedia Commons
- Osoba Bohuslav Brouk ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslav Brouk
- Oficiální stránky
- Bohuslav Brouk v informačním systému abART
- Téměř shodná fotografie byla použita na dokladech z roku 1943.
- Doklad umožňující Broukovi trvalý pobyt ve Francii.
- Bohuslav Brouk na Facebooku