Bolzano
Bolzano (italsky) nebo Bozen (německy), též Balsan/Bulsan (ladinsky), je město v regionu Trentino-Alto Adige v severní Itálii, správní středisko autonomní provincie Bolzano (zvaná též Jižní Tyrolsko).
Bolzano Bolzano/Bozen | |
---|---|
Nádraží v Bolzanu | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°30′ s. š., 11°21′ v. d. |
Nadmořská výška | 262 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Itálie |
Autonomní region | Tridentsko-Horní Adiže |
Autonomní provincie | Bolzano |
Bolzano | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 52,3 km² |
Počet obyvatel | 107 436 (2018) |
Hustota zalidnění | 2 054,2 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Renzo Caramaschi |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | + 471 |
PSČ | 39100 |
Označení vozidel | BZ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bolzano je největším městem Jižního Tyrolska a střediskem italské přítomnosti v převážně německojazyčné oblasti. Z jeho 105 713 obyvatel (2013) hovoří 73 % italsky, 26 % německy a 0,7 % ladinsky. Na počátku 21. století proběhla silná vlna imigrace; podíl cizinců (především z Maroka, Pákistánu a balkánských zemí) tvoří přibližně 12 %. Je zde letiště.
Historie
editovatAntika a raný středověk
editovatV raném středověku bylo okolí Bolzana kvůli močálům a častým povodním neobyvatelné. Již v období římské říše se vedle silniční stanice Pons Drusi nacházelo sídliště. To se rozkládalo v okolí dnešní katedrály Nanebevzetí Panny Marie, kde byl nalezen raně křesťanský kostel. Vojenská stanice se s největší pravděpodobností nacházela u mostu přes řeku Isarco. V období stěhování národů byla sídla v údolí opuštěna a přemístěna na vyvýšená místa.
Středověk
editovatBiskupové přemístili sídlo zpátky do údolí a založili tržiště. Bolzano od svého založení a povýšení do městského stavu před více než 800 lety byla obchodním centrem mezi dalšími významnými obchodními městy Benátkami a Augsburgem. Na výstavy, které se konaly čtyřikrát do roka, přicházeli obchodníci ze severu a jihu. Z tohoto důvodu byl roku 1635 zřízen Merkantilmagistrat (obchodní soud), který se v době trhů skládal ze 2 německých a 2 italských radních.
Od 12. století stavěla šlechta v údolí Bolzana hrady, obvykle na exponovaných místech, aby ukázala světskou moc rodin. Hrady byly stavěny na strategicky výhodných místech. Hrady spojovaly nároky politické moci s právní funkcí a s vybíráním daní. Daně byly většinou vybírány v naturáliích a z tohoto důvodu byly v prostorách hradů stáje a sklady pro skladování obilí a vína. Roku 1381 získalo město Bolzano od vévody Leopolda III. městský znak.[1] V pozdním středověku byla moc přesunuta do měst Bolzano, Merano, Brixen a ke dvoru na hrad Tirol (od roku 1420 do Innsbrucku).
Městská privilegia existovala od konce 13. století, ale formální listinou se 104 články byla potvrzena až roku 1437..
Novověk
editovatV roce 1635 udělila tyrolská vévodkyně Claudia Medicejská Bolzanu vlastní obchodní soud. Industrializace Jižního Tyrolska došla do Bolzana v roce 1848 založením továrny na bavlnu Herrmann-Kofler. V roce 1859 bylo otevřeno vlakové nádraží Bozen-Gries, jež se zaměřilo na spojení s lázeňským městečkem Gries,
V období italského fašismu vzrostl počet obyvatel města díky propagaci italštiny. Vznikly nové městské čtvrti, a industrializace byla podpořena výstavbou průmyslové čtvrti na jihu města (Oberau-Grutzen). Za německé okupace v letech 1943-1945 byly deportováni Židé do nacistického tranzitního tábora Bopzen, leteckými nálety zničeny stavby starého města.
V poválečném období se postupně město stalo administrativním, politickým a ekonomickým činitelem regionu. V roce 1997 byla založena univerzita se třemi vyučovacími jazyky (němčina-italština-angličtina).
Město a památky
editovatStřed města je na Piazza Walther. V jihozápadní části náměstí stojí gotický farní kostel Duomo di Bolzano vystavěný v průběhu 13. až 15. století, 64 m vysoká věž pochází ze 16. století. Pár desítek metrů západně, na Piazza Domenicani, je gotický dominikánský kostel z roku 1270 s kaplí sv. Jana, kde jsou vzácné fresky Giottových žáků z roku 1340. Severovýchodně od hlavního náměstí Piazza Walther leží Rathausplatz (Piazza del Municipio), menší náměstí s radnicí z roku 1907. Měšťanské domy na náměstí jsou upraveny v rokokovém slohu. Západně od náměstí vede Via dei Portici (Laubengasse). Tato ulice a jižně rovnoběžné Via Argentieri a Via della Mostra, jsou živé pěší zóny s měšťanskými domy ze 17. století s řadou obchodů, restaurací a kaváren. V ulici Via dei Francescani se nachází františkánský kostel z počátku 14. století. Cenná je křížová chodba ze 14. století s freskami, opět od žáků Giootovy školy. Na konci Via dei Portici se nachází Archeologické muzeum (Museo Civico) se sbírkou kulturních a uměleckých předmětů vztahujících se k regionu Horní Adiže (Jižní Tyrolsko).[2]
Západně od historické části Bolzana protéká řeka Talvera, na straně u starého města je louka s výhledem na okolní vrchy. Západně, za řekou, leží čtvrti postavené v průběhu 20. století Gries-S.Quirino a Europa-Novacella. Jižně pak leží čtvrť Oltrisarco-Aslago.
V Bolzanu a blízkém okolí se nachází jedenáct hradů, nejznámější jsou Castel Mareccio (Maretsch) a Castel Roncolo. Hrad Maretsch leží v severní části města, nad starým městem u řeky Talvery. Pochází ze 13. století, v letech 1560–70 byl renesančně upraven. Necelé 2 km severně proti proudu řeky pak leží hrad Roncolo ze 13. až 14. st. (založený roku 1237). V sálech jsou fresky ze 14. až 15. století.
Sport
editovatVe městě hraje velké množství hokejových klubů mezi ty nejznámější patří:
Fotogalerie
editovat-
Duomo di Bolzano
-
dominikánský kostel
-
měšťanský dům na Rathausplatz
-
ulice na starém městě
-
hrad Maretsch
-
hrad Roncolo
Městské části
editovat- Centro-Piani-Rencio (Zentrum-Bozner Boden-Rentsch)
- Oltrisarco-Aslago (Oberau-Haslach)
- Europa-Novacella (Europa-Neustift)
- Don Bosco (Don Bosco-Neugries)
- Gries-S.Quirino (Gries-Quirein)
Vývoj počtu obyvatel
editovatPočet obyvatel
Partnerská města
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Bolzano, s. 42.
- ↑ ABEND,B. a SCHLIEBITZ, A. a kol.: Itálie. 1. české vyd. Marco Polo 2009. 838 s. ISBN 978-3-8297-6646-3.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bolzano na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky