Debrník (Železná Ruda)
Debrník (něm. Deffernik) je osada, část města Železná Ruda v okrese Klatovy. Nachází se asi 2 km na jih od Železné Rudy, rozložena v sedle pod severním svahem hraničního vrchu Strahov (870 m). Je zde evidováno 6 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo patnáct obyvatel.[4]
Debrník | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | osada |
Obec | Železná Ruda |
Okres | Klatovy |
Kraj | Plzeňský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°7′28″ s. š., 13°13′48″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 17 (2021)[1] |
Katastrální území | Debrník u Železné Rudy (8,9 km²) |
Nadmořská výška | 810 m n. m. |
PSČ | 340 04 |
Počet domů | 4 (2011)[2] |
Debrník | |
Další údaje | |
Kód části obce | 196088 |
Kód k. ú. | 796085 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Debrník leží v katastrálním území Debrník u Železné Rudy[5] o rozloze 8,9 km2.[6]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1840.[7]
Jiné zdroje uvádějí, že zde od 2. poloviny 18. stol. byla zrcadlová huť, kterou v roce 1774 i s pozemky koupil Johann Georg Hafenbrändl. Jeho dcera Marie Elisabeth Hafenbrändlová zde v roce 1786 nechala postavit zámek, jehož součástí byla sklářská kaple, kterou popisuje Hans Watzlik ve svém románu Leturner Hütte.[8] V polovině 19. století zde byla založena sklárna firmy Johanna Lötze vdova.[9][10] V letech 1868 až 1919 byl majitelem zámku kníže Hohenzollern–Sigmaringen. V roce 1989 byl zámek zbořen.[11]
Debrník je od 80. let 20. století tvořen prakticky jen kasárnami pohraniční stráže (nyní nepoužívanými) a několika budovami v údolí řeky Řezná v zastavěném území Železné Rudy.
Pamětihodnosti
editovat- Jedle a smrky pod Strahovem – skupina památných stromů
Další fotografie
editovat-
severní pohled na budovu
-
Krajina v katastru vesnice
Reference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 237.
- ↑ Retrospektivní rejstřík katastrálních území. Praha: ČUZK S. změna názvu k.ú. Debrník na Debrník u Železné Rudy v r. 1977 - řádek 1.649.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 296.
- ↑ BLAU, Josef. Die Glasmacher im Böhmer und Bayerwald in Volkskunde und Kulturgeschichte.. Grafenau: Morsak 298 s. Dostupné online. ISBN 3-87553-206-6, ISBN 978-3-87553-206-7. OCLC 643969567 S. 128–129.
- ↑ HISTORIE LÖTZ | PAVILON SKLA PASK KLATOVY. www.pask-klatovy.cz [online]. [cit. 2023-01-12]. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž: Franz Xaver Gerstner. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2023-01-12]. Dostupné online.
- ↑ PODHOLA, Roman. Odkaz staré Šumavy. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2017. 308 s. S. 8.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Debrník na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Debrník u Železné Rudy na webu ČÚZK
- Sklářská stezka Železná Ruda[nedostupný zdroj]