Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Wikipedie

Federace Bosny a Hercegoviny

entita Bosny a Hercegoviny

Federace Bosny a Hercegoviny (srbochorvatsky latinkou Federacija Bosne i Hercegovine, cyrilicí Федерација Босне и Херцеговине) je jedna ze dvou entit Bosny a Hercegoviny, druhá je Republika srbská. Federace Bosny a Hercegoviny se skládá z deseti autonomních kantonů s vlastními vládami a zákonodárnými sbory.

Federace Bosny a Hercegoviny
Federacija Bosne i Hercegovine
Федерација Босне и Херцеговине
Federace Bosny a Hercegoviny – znak
znak
Federace Bosny a Hercegoviny – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoSarajevo
Souřadnice43°51′30″ s. š., 18°24′50″ v. d.
Rozloha26 110,50 km²
Časové pásmo+1
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel2 219 220 (2013)
Hustota zalidnění85 obyv./km²
Jazykbosenština, chorvatština, srbština
Národnostní složeníBosňáci (většina), Chorvati, Srbové
Náboženstvíislám, římskokatolické křesťanství
Správa regionu
StátBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Nadřazený celekBosna a Hercegovina
Druh celkuFederace
Podřízené celky10 kantonů
Vznik18. března 1994
prezidentMarinko Čavara
MěnaKonvertibilní marka
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2FBiH, ISO=BA-BIH
Telefonní předvolba+387
Oficiální webwww.fbihvlada.gov.ba
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Federace vznikla Washingtonskou dohodou z roku 1994, která ukončila chorvatsko-bosňáckou válku v rámci bosenské války, a dala vzniknout ustavujícímu shromáždění, které pokračovalo ve své práci až do října 1996.

Federace má hlavní město, vládu, prezidenta, parlament, celní a policejní oddělení a dva poštovní systémy. Zabírá asi polovinu území Bosny a Hercegoviny. Od roku 1996 do roku 2005 měla vlastní armádu, Armádu Federace Bosny a Hercegoviny, později sloučenou do Ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny. Hlavním a největším městem je Sarajevo s 275 524 obyvateli.[1]

Historie

editovat

Základy pro vytvoření Federace Bosny a Hercegoviny byly položeny Washingtonskou dohodou z března 1994.[2] Podle dohody mělo být spojené území držené Armádou Republiky Bosna a Hercegovina a silami Chorvatské rady obrany rozděleno do deseti autonomních kantonů podle plánu Vance-Owen. Kantonální systém byl vybrán, aby zabránil dominanci jedné etnické skupiny nad jinou. Většinu území, které si Chorvati a Bosňáci nárokovali za svou Federaci, však v té době stále kontrolovali bosenští Srbové.

Washingtonská dohoda byla implementována na jaře 1994 svoláním Ústavního shromáždění, které 24. června přijalo a vyhlásilo Ústavu Federace Bosny a Hercegoviny.[3]

V roce 1995 porazila bosenská vojska a bosensko-chorvatské síly Federace Bosny a Hercegoviny síly Autonomní provincie Západní Bosna a toto území bylo přidáno k federaci (Unsko-sanský kanton).

Po válce

editovat
 
Bosna a Hercegovina v roce 1997
     Oblasti pod kontrolou Bosňáků
     Chorvatská Herceg-Bosna

Daytonskou dohodou z roku 1995, která ukončila čtyřletou válku, byla Federace Bosny a Hercegoviny definována jako jedna ze dvou entit Bosny a Hercegoviny, která vedle Republiky srbské tvoří 51 % rozlohy země. Kantony a federální struktura byly po válce budovány poměrně pomalu. Separatistické chorvatské instituce Herceg-Bosny existovaly a fungovaly paralelně s institucemi federacemi až do let 1996–97, kdy byly postupně zrušeny. 8. března 2000 vznikl distrikt Brčko jako autonomní část v rámci Bosny a Hercegoviny a vznikl z části území obou bosenských celků. Distrikt Brčko je nyní kondominium, které patří k oběma subjektům.

V letech 2001–2002 Úřad vysokého představitele (OHR) prosadil změny ústavy federace a jejího volebního zákona v souladu s rozhodnutími Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny o politické rovnosti tří konstitučních národů (U-5/98).[4] To vyvolalo stížnosti bosenských Chorvatů, kteří tvrdili, že byli zbaveni svých práv na zastupování, protože Bosňáci začali ovládat většinu i v horní komoře.[5] Nespokojení chorvatští politici zřídili samostatné chorvatské národní shromáždění, uspořádali referendum souběžně s volbami a vyhlásili svou samosprávu v oblastech federace s chorvatskou většinou. Jejich pokusy skončily krátce po tvrdém zásahu SFOR a soudním řízení.

Chorvatské politické strany, které nejsou spokojeny se zastoupením Chorvatů ve federaci, trvají na vytvoření federální jednotky s většinou chorvatských území namísto několika kantonů. SDA a další bosenské strany se proti tomu ostře staví. V září 2010 Mezinárodní krizová skupina varovala, že „spory mezi vůdci Bosňáků a Chorvatů a nefunkční administrativní systém ochromily rozhodování, postavily subjekt na pokraj bankrotu a vyvolaly sociální nepokoje“. V lednu 2017 Chorvatské národní shromáždění prohlásilo, že „chce-li se Bosna a Hercegovina stát soběstačná, pak je nutné provést administrativně-územní reorganizaci, která by zahrnovala federální jednotku s chorvatskou většinou. Zůstává trvalou snahou chorvatského lidu Bosny a Hercegoviny.“[6]

V letech 2010–14 byla vláda federace vytvořena SDP bez souhlasu hlavních chorvatských politických stran, což vedlo k politické krizi.

Souběžně s rozhovory o otázce Sejdic-Finci na státní úrovni zprostředkované EU podpořilo velvyslanectví USA v únoru 2013 odbornou pracovní skupinu, která v roce 2013 předložila Sněmovně reprezentantů FBIH svých 188 doporučení[7] s cílem řešit nákladné a komplexní správní struktury s překrývajícími se pravomocemi mezi federací, kantony a obcemi, jak je v současnosti obsaženo v ústavě federace.[8] Iniciativa nakonec nebyla Parlamentem přijata.

Po odvolání HDZ BiH Božo Ljubiće zrušil v prosinci 2016 Ústavní soud Bosny a Hercegoviny volební vzorec pro nepřímou volbu Sněmovny lidu federace s tím, že nezaručuje legitimní zastoupení konstitučních národů.[9] Je pozoruhodné, že rozhodnutí se neshodovalo se stanoviskem amicus curiae Benátské komise ve stejné věci. Vzhledem k tomu, že chybí legislativní úpravy k revizi volebního zákona, v létě 2018 Ústřední volební komise Bosny a Hercegoviny prozatímně uzákonila nový vzorec pro složení Sněmovny lidu, založený na vzorci minimálního zastoupení (jeden poslanec za každého voliče v každém kantonu) a při sčítání lidu v roce 2013.

V roce 2022 vysoký představitel zavedl změny federální ústavy a volebního zákona, které provedly Ljubićův verdikt. Změny také rekonstruovaly původní rovnováhu sil mezi Chorvaty a Bosňáky ve federaci, jak si představovala Washingtonská dohoda.

V roce 2023 vysoký představite na jeden den pozastavil platnost federální ústavy, aby nastolil novou vládu. Vznikl tak obrovský skandál a politická krize.[10] Někteří to vidí jako akt „zrady“.[11]

Vláda a politika

editovat
 
Vlajka federace mezi lety 1996 až 2007
 
Znak federace v letech 1996 až 2007

Federace BaH zabírá přibližně polovinu území celé Bosny a Hercegoviny, má však o něco větší hustotu osídlení. Její hlavní město je – stejně jako celé země – Sarajevo. Podobně jako Republika srbská má i Federace BaH vlastní parlament, vládu s ministerstvy a prezidenta.

  • Prezident Federace Bosny a Hercegoviny (Predsjednik Federacije Bosne i Hercegovine), úřad zpravidla zastává Chorvat, vedle toho jsou voleni 2 místopředsedové (Bosňák a Srb)
  • Parlament Federace Bosny a Hercegoviny (Parlament Federacije Bosne i Hercegovine)
    • Poslanecká sněmovna Parlamentu Federace Bosny a Hercegoviny (Predstavnički dom Parlamenta Federacije Bosne i Hercegovine) – 98 členů, z toho 70 je voleno přímo ve 12 volebních okrscích (kde se vybírá 3 až 9 poslanců) a dalších 28 kompenzačních mandátů je přiděleno na úrovni celé Federace BaH, v čele sněmovny stojí předseda a 2 místopředsedové
    • Sněmovna národů Parlamentu Federace Bosny a Hercegoviny (Dom naroda Parlamenta Federacije Bosne i Hercegovine) – 58 členů, z toho 17 Bosňáků, 17 Chorvatů, 17 Srbů a 7 zástupců ostatních národů, v čele sněmovny stojí předseda a dva místopředsedové
  • Vláda Federace Bosny a Hercegoviny (Vlada Federacije Bosne i Hercegovine)[12] – 16 členů, z toho 8 Bosňáků, 5 Chorvatů a 3 Srbové, v čele kabinetu zpravidla stojí Bosňák
    • Ministerstvo vnitra (Ministarstvo unutrašnjih poslova)
      • Policie Federace Bosny a Hercegoviny [13]
    • Ministerstvo spravedlnosti (Ministarstvo pravde)
    • Ministerstvo financí (Ministarstvo finansija)
    • Ministerstvo energetiky, hornictví a průmyslu (Ministarstvo energije, rudarstva i industrije)
    • Ministerstvo dopravy a komunikací (Ministarstvo prometa i komunikacija)
    • Ministerstvo práce a sociálních věcí (Ministarstvo rada i socijalne politike)
    • Ministerstvo pro vysídlence a uprchlíky (Ministarstvo raseljenih osoba i izbjeglica)
    • Ministerstvo pro otázky veteránů a válečných invalidů obranně-osvobozenecké války (Ministarstvo za pitanja boraca i invalida odbrambeno-oslobodilačkog rata)
    • Ministerstvo zdravotnictví (Ministarstvo zdravstva)
    • Ministerstvo vzdělávání a vědy (Ministarstvo obrazovanja i nauke)
    • Ministerstvo kultury a tělovýchovy (Ministarstvo kulture i sporta)
    • Ministerstvo obchodu (Ministarstvo trgovine)
    • Ministerstvo územního plánování (Ministarstvo prostornog uređenja)
    • Ministerstvo zemědělství, vodohospodářství a lesnictví (Ministarstvo poljoprivrede, vodoprivrede i šumarstva)
    • Ministerstvo pro rozvoj, podnikání a řemesla (Ministarstvo razvoja, poduzetništva i obrta)
    • Ministerstvo životního prostředí a cestovního ruchu (Ministarstvo okoliša i turizma)

S Republikou srbskou a má Federace BaH společnou armádu, hraniční policii, cizineckou policii, úřad vyšetřování, měnu, kterou je Konvertibilní marka a ústřední vládu reprezentovanou tříčlenným Předsednictvem/Prezídiem Bosny a Hercegoviny (Predsjedništvo Bosne i Hercegovine) a Radou ministrů Bosny a Hercegoviny (Vijeće ministara/Savjet ministara Bosne i Hercegovine).

Administrativní členění

editovat

Federace BaH se dělí na 10 vysoce autonomních jednotek – kantonů (kantoni) a ty pak na 79 obcí (općine). Některé obce mají status města. Chorvaté kantony jednostranně označují za župy (županije). V letech 1994–1999 se Tuzlanský kanton nazýval Tuzlansko-podrinský kanton a Bosensko-podrinský kanton Goražde v letech 1994–2001 pak Goraždansko-podrinský kanton.

Demografie

editovat
 
Etnické složení v roce 1991 (před válkou)
 
Etnické složení v roce 2013

Složení obyvatelstva

editovat
  • Sčítání lidu podle etnické příslušnosti (2013)[14][15]
    • celkem: 2 219 220
    • Bosňáci: 1 562 372 (70,4 %)
    • Chorvaté: 497 883 (22,4 %)
    • Srbové: 56 550 (2,5 %)
    • Ostatní/nevyjádřilo se: 102 415 (4,6 %), v tom Bosňané 35 687, Romové 10 036, Muslimové 10 222 a Bosňané a Hercegovci 11 160
  • Sčítání lidu podle náboženského vyznání (2013)[14][15]
    • celkem: 2 219 220
    • islámské: 1 581 868 (71,3 %)
    • katolické: 490 450 (22,1 %)
    • pravoslavná: 57 120 (2,6 %)
    • ostatní/nevyjádřilo se: 89 782 (4,0 %), v tom muslimské 20 212, římskokatolické 5 515, ateisti 21 508, agnostici 9 425 a svědkové Jehovovi 844
  • Sčítání lidu podle mateřského jazyka (2013)[14][15]
    • celkem: 2 219 220
    • bosenský: 1 656 461 (74,6 %)
    • chorvatský: 478 624 (21,6 %)
    • srbský: 43 624 (2,0 %)
    • ostatní/nevyjádřilo se: 40 511 (1,8 %), v tom srbochorvatský 14 704, romský 4 138, albánský 2 215, bosenskochorvatskosrbský 1856, turecký 1 222, bosňácký 876 a bosenskosrbskochorvatský 857
Číslo Znak Kanton Správní středisko Počet obcí/okresů Rozloha (km2) Populace Hustota zalidnění Etnické složení
1   Unsko-sanský kanton Bihać 8 4 125,0 273 261 66,3 90,0 % Bosňáků, 3,1 % Srbů a 1,9 % Chorvatů
2   Posavský kanton Orašje 3 324,6 43 453 133,9 77,3 % Chorvatů, 19,0 % Bosňáků a 1,9 % Srbů
3   Tuzlanský kanton Tuzla 13 2 649,0 445 028 168,0 88,2 % Bosňáků, 5,3 % Chorvatů a 1,6 Srbů
4   Zenicko-dobojský kanton Zenica 12 3 343,3 364 433 115,8 82,3 % Bosňáků, 11,9 % Chorvatů a 1,4 % Srbů
5   Bosensko-podrinský kanton Goražde Goražde 3 504,6 23 734 47,0 94,0 % Bosňáků a 3,7 % Srbů
6   Středobosenský kanton Travnik 12 3 189,0 254 686 79,9 57,6 % Bosňáků, 38,3 % Chorvatů a 1,2 % Srbů
7   Hercegovsko-neretvanský kanton Mostar 9 4 401,0 222 007 50,5 53,3 % Chorvatů, 41,4 % Bosňáků a 2,9 % Srbů
8   Západohercegovský kanton Široki Brijeg 4 1 362,2 94 898 71,9 98,8 % Chorvatů a 0,8 % Bosňáků
9   Kanton Sarajevo Sarajevo 9 1 276,9 413 593 323,9 83,8 % Bosňáků, 4,2 % Chorvatů a 3,2 % Srbů
10   Kanton 10 Livno 6 4 934,9 84 127 17,1 76,8 % Chorvatů, 13,0 % Srbů a 9,6 % Bosňáků
79 26 110,5 2 219 220 85,0 70,4 % Bosňáků, 22,4 % Chorvatů, 2,5 % Srbů a 4,6 % ostatních

Významná města a sídla

editovat
 
Federace BaH vyznačená na mapě Bosny a Hercegoviny
  • Sarajevo (275 524), status města od roku 1878, nyní se skládá z městských částí (obcí) Stari Grad, Centar, Novo Sarajevo a Novi Grad
  • Tuzla (110 979), status města od roku 2014
  • Zenica (110 663), status města od roku 2014
  • Mostar (105 797), status města od roku 1878
  • Ilidža (66 730), nemá status města
  • Cazin (66 149), status města od roku 2017
  • Živinice (57 765), status města od roku 2019
  • Bihać (56 261), status města od roku 2014
  • Travnik (53 482), nemá status města
  • Gračanica (45 220), status města od roku 2019
  • Livno (34 133), status města od roku 2017
  • Široki Brijeg (28 929), status města od roku 2014
  • Goražde (22 080), status města od roku 2017
  • Roku 2019 získala status města obce/okresy Visoko, Čapljina, Gradačac, Ljubuški a Srebrenik.

Kultura

editovat

Ve Federaci Bosny a Hercegoviny se koná řada kulturních manifestací, jejichž význam přesahuje hranice země. V Sarajevu je například každoročně pořádán Mezinárodní divadelní festival MESS (od 1960), festival Sarajevské dny poezie (Sarajevski dani poezije, od 1962), Sarajevský filmový festival (Sarajevo Film Festival, od 1995) a hudební festival Baščaršijské noci (Baščaršijske noći, od 1996). V Mostaru jsou pak organizovány svátky hudby Mostar Blues & Rock Festival (od 2003) a Mostar Summer Fest (od 2013), v Zenici Festival bosenskohercegovského dramatu (Festival bosanskohercegovačke drame, od 2002) a v Tuzle literární setkání s udílením cen Cum grano salis (od 2001) a Tuzlanský filmový festival (Tuzla Film Festival, od 2012).

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Preliminary Results of the 2013 Census of Population, Households and Dwellings in Bosnia and Herzegovina [online]. [cit. 2018-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 November 2013. 
  2. ↑ Washington Agreement (1994) [online]. [cit. 2018-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 April 2023. 
  3. ↑ CONSTITUTION OF THE FEDERATION OF BOSNIA AND HERZEGOVINA [online]. 1 March 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 March 2002. 
  4. ↑ Decision on Constitutional Amendments in the Federation [online]. 13 May 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 May 2002. 
  5. ↑ Bose, Sumantra: "Bosnia After Dayton: Nationalist Partition and International Intervention", Oxford University Press, 2002; p. 82
  6. ↑ Rose, Eleanor: "Bosniaks Slap Down Calls for Bosnian Croat Entity" Archivováno 30. 9. 2018 na Wayback Machine., Balkan Insight, 30 January 2017
  7. ↑ ustavnareformafbih.blogspot.com Ustavna Reforma FBIH
  8. ↑ EC Progress Report 2013, p.6-7 [online]. [cit. 2020-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 June 2021. 
  9. ↑ Rose, Eleanor: "Bosnian Court Ruling Lends Weight to Croat Agitation" Archivováno 30. 9. 2018 na Wayback Machine., Balkan Insight, 15 Dec 16
  10. ↑ SERVICE, RFE/RL's Balkan. International Envoy Imposes Amendments To Bosnian Constitution To Spur Formation Of Government, Strengthen Elections. RadioFreeEurope/RadioLiberty. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2023. (anglicky) 
  11. ↑ SITO-SUCIC, Daria. Regional Bosnia government formed as protesters chant 'treason'. Reuters. 28 April 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2023. (anglicky) 
  12. ↑ http://www.fbihvlada.gov.ba/bosanski/ministarstva/index.php Ministarstva vlády FBiH
  13. ↑ http://www.fmup.gov.ba/bs/text.php?id=30 Archivováno 13. 1. 2010 na Wayback Machine. Policie Federace BiH - dělení
  14. ↑ a b c POPIS STANOVNIŠTVA, DOMAĆINSTAVA I STANOVA U BOSNI I HERCEGOVINI, 2013. REZULTATI POPISA [online]. Sarajevo: Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine, Juni 2016. [cit. 2016-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-06. 
  15. ↑ a b c Popis 2013 BiH. www.popis.gov.ba [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Federace_Bosny_a_Hercegoviny&oldid=24198513“