Hans Geiger
Johannes „Hans“ Wilhelm Geiger (30. září 1882 v Neustadt an der Weinstraße – 24. září 1945 v Postupimi) byl německý fyzik. Je znám jako sestrojitel po něm nazvaného Geigerova–Müllerova čítače ke zjišťování množství radioaktivity, který sestrojil spolu s Walthrem Müllerem a také pro Geigerův–Marsdenův experiment, kterým objevili atomové jádro.
| Johannes Wilhelm Geiger | |
|---|---|
 Johannes Wilhelm Geiger (1928) | |
| Rodné jméno | Johannes Wilhelm Geiger |
| Narození | 30. září 1882 Neustadt an der Weinstraße, Porýní-Falc |
| Úmrtí | 24. září 1945 (ve věku 62 let) Postupim, Braniborsko |
| Místo pohřbení | Nový hřbitov v Postupimi Lesní hřbitov v Grünwaldu |
| Alma mater | Erlangensko-norimberská univerzita |
| Povolání | fyzik, vynálezce, vysokoškolský učitel, jaderný fyzik, ředitel laboratoře a vědec |
| Zaměstnavatelé | Manchesterská univerzita (od 1907) Fyzikálně-technický říšský ústav (od 1912) Kielská univerzita (od 1925) Univerzita Tübingen (od 1929) Technická univerzita Berlín (od 1936) Humboldtova univerzita Fyzikálně-technický spolkový ústav |
| Ocenění | Hughesova medaile (1929) Dennis Gabor Medal and Prize (1937) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatHans Geiger se narodil 30. září 1882 v Neustadt an der Weinstraße. Byl jeden z pěti dětí Wilhelma Ludwiga Geigera, indologa, profesora filozofie na Erlangenské univerzitě. Studoval od 1902 fyziku a matematiku v Erlangenu, kde v roce 1906 také promoval.
V roce 1907 nastoupil do Manchesteru do ústavu vedeného Ernestem Rutherfordem. V roce 1909 provedl s Ernestem Marsdenem pod Rutherfordovým vedením experiment, kterým bylo objeveno atomové jádro. V roce 1911 Geiger a John Mitchell Nuttall objevili Geigerův–Nuttallův zákon, který se týká vyzařování částic α z radioaktivních látek.
V roce 1912 přešel do Fyzikálně-technické říšské univerzity v Berlíně-Charlottenburgu. Během první světové války sloužil jako dělostřelecký důstojník.
V roce 1925 změnil působiště na univerzitu v Kielu. Spolu se svým doktorandem Waltherem Müllerem zde v roce 1928 vyvinul Geigerův–Müllerův počítač ke zjišťování radioaktivity. Tento objev uveřejnil v roce 1929.
V roce 1929 přešel do Tübingenu a v roce 1936 konečně získal místo ředitele fyzikálního ústavu v Berlíně. Během 2. světové války se zúčastnil německého programu vývoje atomové bomby.
V Kielu je po Hansi Geigerovi pojmenováno gymnázium.
Osobní život
editovatGeiger byl ženat s Alžbětou Heffter, dcerou berlínského farmakologa Arthura Hefftera a měl s ní tři syny. V roce 1929 byl oceněn Hughesovou Medailí. Byl členem Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP).
Na konci války zabavili sovětští vojáci jeho dům v Postupimi, on sám zemřel zanedlouho v Postupimské nemocnici.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Hans Geiger na anglické Wikipedii a Hans Geiger (Physiker) na německé Wikipedii.
Související články
editovat- Geiger-Marsdenův experiment = Rutherfordův experiment
- Geiger-Müllerův čítač
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johannes Wilhelm Geiger na Wikimedia Commons - Stručný životopis Hanse Geigera
- Hans Geiger, in: The shoulders on which we stand: 125 Jahre Technische Universität Berlin
- Stručný životopis Hanse Geigera
