Hrozny hněvu
Hrozny hněvu, v anglickém originále The Grapes of Wrath, je román od Johna Steinbecka, vydaný roku 1939. V roce 1940 získal román Pulitzerovu cenu a je velmi známý nejen v USA. V tom samém roce byla také natočena jeho filmová podoba, již zrežíroval John Ford a kde hlavní roli ztvárnil Henry Fonda.
| Hrozny hněvu | |||
|---|---|---|---|
| Autor | John Steinbeck | ||
| Původní název | The Grapes of Wrath | ||
| Země | Spojené státy americké | ||
| Jazyk | angličtina | ||
| Žánr | román | ||
| Ocenění | 100 nejdůležitějších knih 20. století podle Le Monde 20th Century's Greatest Hits: 100 English-Language Books of Fiction | ||
| Vydavatel | The Viking Press | ||
| Datum vydání | 1939 | ||
| Počet stran | 619 | ||
| Předchozí a následující dílo | |||
| |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Děj románu
editovatDěj se odehrává v období hospodářské krize a popisuje osudy rodiny chudých zemědělců Joadů. Ti byli vyhnáni z pronajaté půdy a odešli za prací do Kalifornie, po cestě však umírají babička s dědečkem. Ani po příjezdu do Kalifornie však jejich útrapy nekončí, práce je málo a přistěhovalců příliš. Jsou tedy nuceni žít ve velmi nuzných podmínkách. Stěhují se z jedné farmy na druhou a rodina se postupně rozpadá, čemuž se ale snaží zabránit máma Joadová. Na konci příběhu porodí její dcera Róza mrtvé dítě a strhne se strašlivý déšť, kvůli kterému se musí rodina přesunout z vagónu, ve kterém žili, do nedalekého stavení. Róza pak mateřským mlékem zachrání hladem umírajícího muže, jenž dal všechno jídlo svému synovi.
Vyprávění začíná z pohledu Toma Joada poté, co je propuštěn z vězení, ve kterém byl pro vraždu. Na svém putování domů potkává kazatele Jima Casyho, na kterého si vzpomíná z dětství, a dále cestují spolu. Když dorazí na Tomovu rodnou farmu, najdou ji zpustlou. Zmatení a zklamaní jdou ke strýci Janovi pár mil odtud. Najdou tam Tomovu rodinu nakládající nákladní vůz Hudson všemi věcmi, které mají. Zjišťuje, že úrodu zničilo sucho a Joadovi byli nuceni přestat platit dávky a opustit půdu. Joadovi hledají útočiště s nadějí na hezkou budoucnost v Kalifornii. Tam je poptávka po 800 česáčích a prý se vyplácejí vysoké mzdy – to říkají letáčky, které jsou distribuovány po celé Oklahomě. Joadovi společně s Jimem Casym jsou svedeni touto iluzí a investují vše, co mají, do cesty do Kalifornie. Opuštění Oklahomy pro Toma v podmínce znamená porušení zákona, ale rozhodne se jet s rodinou. Na cestě zjistí, že silnice jsou plné rodin, které také míří do Kalifornie se stejnou vidinou. Jak Joadovi pokračují v cestě do Kalifornie a slyší příběhy od ostatních, z nichž někteří se z Kalifornie vracejí, jsou nuceni čelit možnosti, že jejich vyhlídky nemusí být takové, jaké očekávali. Dědeček a babička na cestě zemřou. Zmizí Connie, manžel těhotné Růže Sáronské, Joadovy dcery. Noah, nejstarší Joadův syn, se u řeky rozhodne rodinu opustit. Rodina musí v cestě pokračovat, protože nemá jinou možnost. Po příjezdu vidí mnoho uchazečů o jakoukoli práci s malou nadějí, že dostanou přiměřenou mzdu kvůli nadbytku pracovní síly, chybějících zákonech a konspiraci velkých místních farmářů. Tragédie spočívá v jednoduchosti a nemožnosti jejich snu: domu, rodiny a stálého zaměstnání. Jiskřičkou naděje je Weedpath, kemp zřízený místní vládou – přistěhovaleckou administrativou – agenturou New Deal, která se snaží pomáhat přistěhovalcům. Ale Jim Rawley, správce tábora, nemá dost peněz a místa aby se postaral o všechny. Pracující začínají zakládat odbory. Rodina pracuje nevědomky na plantáži, na které se lidé zúčastní stávky, která se strhne v násilí, kazatel Casy je zabit a Tom Joad je nucen znovu zabít a stát se psancem. Rozloučí se s matkou a slíbí, že, kdekoli bude, bude neúnavným zastáncem utlačovaných. Dítě Růže Sáronské se narodí mrtvé. Matka Joadová ovšem zůstane neochvějná a dodává rodině sílu přenést se přes tuto ztrátu. Nakonec Růže Sáronská nakojí hladovějícího muže, který dal všechno jídlo synovi, stále se snažíc ukázat víru v lidskost i přes vlastní negativní zkušenosti. Je ukázáno spontánní společenské sdílení a vzájemná pomoc vedoucí k novému uvědomění si kolektivních hodnot.
Filmová adaptace
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ Hrozny hněvu [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-06-11]. Dostupné online.
- ↑ The Grapes of Wrath [online]. IMDb.com [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
editovat- MACURA, Vladimír a kolektiv. Slovník světových literárních děl 2/ M-Ž. Praha: Odeon, 1989. ISBN 80-207-0960-6. S. 459.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrozny hněvu na Wikimedia Commons
