Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                

Jérémy Chardy

francouzský tenista

Jérémy Chardy (* 12. února 1987 Pau) je francouzský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový a sedm deblových turnajů. Na challengerech ATPokruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[1]

Jérémy Chardy
Jérémy Chardy na French Open 2019
Jérémy Chardy na French Open 2019
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození12. února 1987 (37 let)
Místo narozeníPau, Francie
BydlištěLondýn, Velká Británie
Výška188 cm
Hmotnost75 kg
Profesionál od2005
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek10 857 975 USD
Tenisová raketaTecnifibre
Dvouhra
Poměr zápasů298–307
Tituly1 ATP, 6 challengerů, 1 Futures
Nejvyšší umístění25. místo (28. ledna 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2013)
French Open4. kolo (2008, 2015)
Wimbledon4. kolo (2014)
US Open4. kolo (2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů176–188
Tituly7 ATP, 1 challenger, 1 Futures
Nejvyšší umístění24. místo (3. února 2020)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2023)
French Openfinále (2019)
Wimbledon3. kolo (2021)
US Open3. kolo (2010, 2016, 2017, 2018, 2019)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open2. kolo (2013, 2014)
Wimbledončtvrtfinále (2021)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240205a5. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v lednu 2013 na 25. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2020 na 24. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v září 2005 na 3. místě. Trénují ho James Davidson a Cédric Pioline. Dříve tuto roli plnil bývalý švédský tenista Magnus Tideman.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se nejdále probojoval do čtvrtfinále melbournského Australian Open 2013, kde ve třech setech nestačil na pozdějšího finalistu Brita Andyho Murrayho. Ve čtyřhře si zahrál s krajanem Fabricem Martinem finále French Open 2019, z něhož odešli poraženi od německého páru Kevin Krawietz a Andreas Mies. Ve Wimbledonu 2005 ovládl juniorku po finálovém vítězství nad Nizozemcem Robinem Haasem.

Ve francouzském daviscupovém týmu debutoval jako 22letý v roce 2009 barážovým utkáním o světovou skupinu proti Nizozemsku, když nastoupil do pátého singlového zápasu za rozhodnutého stavu proti Jessemu Hutaovi Galungovi, kterého porazil ve dvou setech. Francie zvítězila 4:1 na zápasy.[2] Do roku 2021 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 5–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Finále na Grand Slamu

editovat

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

editovat
Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Finalista 2019 French Open antuka   Fabrice Martin   Kevin Krawietz
  Andreas Mies
2–6, 6–7(3–7)

Finále na okruhu ATP Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–1 Č)
ATP Tour 500 (1–3 Č)
ATP Tour 250 (1–2 D; 6–5 Č)

Dvouhra: 3 (1–2)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 2. února 2009 Johannesburg, Jihoafrická republika tvrdý   Jo-Wilfried Tsonga 4–6, 6–7(5–7)
Vítěz 1. 13. července 2009 Stuttgart, Německo antuka   Victor Hănescu 1–6, 6–3, 6–4
Finalista 2. 17. června 2018 Rosmalen, Nizozemsko tráva   Richard Gasquet 3–6, 6–7(5–7)

Čtyřhra: 17 (7–10)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 26. října 2009 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Richard Gasquet   Colin Fleming
  Ken Skupski
6–2, 5–7, [4–10]
Vítěz 1. 4. ledna 2010 Brisbane, Austrálie tvrdý   Marc Gicquel   Lukáš Dlouhý
  Leander Paes
6–3, 7–6(7–5)
Finalista 2. 25. července 2010 Hamburk, Německo antuka   Paul-Henri Mathieu   David Marrero
  Marc López
3–6, 6–2, [8–10]
Finalista 3. 26. února 2011 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý   Feliciano López   Serhij Stachovskyj
  Michail Južnyj
6–4, 3–6, [3–10]
Finalista 4. 28. dubna 2012 Bukurešť, Rumunsko antuka   Łukasz Kubot   Robert Lindstedt
  Horia Tecău
6–7(2–7), 3–6
Vítěz 2. 15. července 2012 Stuttgart, Německo antuka   Łukasz Kubot   Michal Mertiňák
  André Sá
6–1, 6–3
Finalista 5. 13. července 2014 Båstad, Švédsko antuka   Oliver Marach   Johan Brunström
  Nicholas Monroe
6–4, 6–7(5–7), [7–10]
Finalista 6. 26. října 2014 Valencia, Španělsko tvrdý (h)   Kevin Anderson   Jean-Julien Rojer
  Horia Tecău
4–6, 2–6
Vítěz 3. 25. července 2015 Bastad, Švédsko antuka   Łukasz Kubot   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
6–7(6–8), 6–3, [10–8]
Vítěz 4. 7. ledna 2017 Dauhá, Katar tvrdý   Fabrice Martin   Vasek Pospisil
  Radek Štěpánek
6–4, 7–6(7–3)
Finalista 7. 7. května 2017 Mnichov, Německo antuka   Fabrice Martin   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
3–6, 3–6
Vítěz 5. únor 2017 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h)   Henri Kontinen   Jean-Julien Rojer
  Horia Tecău
7–6(7–5), 7–6(7–4)
Vítěz 6. 24. února 2019 Marseille, Francie tvrdý (h)   Fabrice Martin   Ben McLachlan
  Matwé Middelkoop
6–3, 6–7(4–7), [10–3]
Vítěz 7. 5. května 2019 Estoril, Portugalsko antuka   Fabrice Martin   Luke Bambridge
  Jonny O'Mara
7–5, 7–6(7–3)
Finalista 8. 8. června 2019 French Open, Paříž, Francie antuka   Fabrice Martin   Kevin Krawietz
  Andreas Mies
2–6, 6–7(3–7)
Finalista 9. 20. září 2020 Řím, Itálie antuka   Fabrice Martin   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
4–6, 7–5, [8–10]
Finalista 10. 7. února 2021 Melbourne, Austrálie tvrdý   Fabrice Martin   Nikola Mektić

  Mate Pavić

6–7(2–7), 3–6

Finále na challengerech a Futures

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (6–4 D; 1–2 Č)
Futures (1–3 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 13 (7–6)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 28. března 2005 Grasse, Francie antuka   Stefan Wauters 6–2, 6–3
Finalista 1. 9. ledna 2006 Barnstaple, Velká Británie tvrdý   Stéphane Robert 6–7(3–7), 1–6
Finalista 2. 20. března 2006 Khemisset, Maroko antuka   Dušan Karol 6–3, 3–6, 6–7(7–9)
Vítěz 2. 11. června 2007 Košice, Slovensko antuka   Denis Gremelmayr 4–6, 7–6(7–5), 6–4
Vítěz 3. 22. října 2007 Barnstaple, Velká Británie tvrdý   Stéphane Bohli 7–6(7–4), 6–7(1–7), 7–5
Finalista 3. 12. května 2008 Marrákeš, Maroko antuka   Gaël Monfils 6–7(2–7), 6–7(6–8)
Vítěz 4. 2. srpna 2008 Štýrský Hradec, Rakousko antuka   Sergio Roitman 6–2, 6–1
Finalista 4. 12. června 2011 Nottingham, Velká Británie tráva   Dudi Sela 4–6, 6–3, 5–7
Vítěz 5. 2. října 2011 Madrid, Španělsko antuka   Daniel Gimeno-Traver 6–1, 5–7, 7–6(7–3)
Vítěz 6. 7. ledna 2012 Nouméa, Francie tvrdý   Adrián Menéndez 6–4, 6–3
Finalista 5. 6. května 2012 Tunis, Tunisko antuka   Rubén Ramírez Hidalgo 1–6, 4–6
Finalista 6 14. května 2017 Aix-en-Provence, Francie antuka   Frances Tiafoe 3–6, 6–4, 6–7(7–5)
Vítěz 7 10. června 2018 Surbiton, Velká Británie tráva   Alex de Minaur 6–4, 4–6, 6–2

Čtyřhra: 4 (2–2)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 20. března 2006 Khemisset, Maroko antuka   Dušan Karol   Fabio Colangelo
  Marco Crugnola
7–5, 7–5
Vítěz 2. 2. dubna 2007 San Luis Potosí, Mexiko antuka   Marcelo Melo   Jorge Aguilar
  Pablo González
6–0, 6–3
Finalista 1. 13. srpna 2007 Štýrský Hradec, Rakousko antuka   Predrag Rusevski   Sebastián Decoud
  Jurij Ščukin
6–3, 3–6, [7–10]
Finalista 2. 3. září 2007 Alphen aan den Rijn, Nizozemsko antuka   Predrag Rusevski   Leonardo Azzaro
  Lovro Zovko
3–6, 3–6
Finalista 3. 13. května 2017 Aix-en-Provence, Francie antuka   Andre Begemann   Wesley Koolhof
  Matwé Middelkoop
6–2, 4–6, [14–16]

Postavení na konečném žebříčku ATP

editovat

Dvouhra

editovat
Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Pořadí 1175. 577. 262. 188. 73. 32. 45. 103. 32. 34. 29. 31. 69. 78. 40. 51.

Čtyřhra

editovat
Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Pořadí 1752. 986. 480. 223. 435. 137. 76. 138. 87. 92. 66. 46. 105. 93. 136. 30.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jérémy Chardy na anglické Wikipedii.

  1. Jérémy Chardy na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200921a21. září 2020
  2. FRA d. NED 4-1 in NED [online]. Davis Cup [cit. 2015-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Jérémy Chardy na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20200921a21. září 2020

Externí odkazy

editovat