Jacques Duclos
Jacques Duclos (2. října 1896, Louey, Francie – 25. dubna 1975, Montreuil, Francie) byl francouzský komunistický politik, roku 1969 se stal neúspěšným kandidátem na prezidenta.
| Jacques Duclos | |
|---|---|
 Jacques Duclos roku 1959 | |
| Narození | 2. října 1896 Louey |
| Úmrtí | 25. dubna 1975 (ve věku 78 let) Montreuil |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise Grave of Jacques Duclos |
| Povolání | politik, odborář a odbojář |
| Ocenění | Leninův řád Řád Karla Marxe Zlatá medaile Karla Marxe |
| Politická strana | Komunistická strana Francie |
| Choť | Gilberte Duclos |
| Příbuzní | Jean Duclos (sourozenec) |
| Funkce | poslanec francouzského Národního shromáždění senátor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatBěhem první světové války bojoval Duclos v bitvě u Verdunu, kde se zranil. Nakonec byl zajat a propuštěn byl teprve po válce.
V roce 1920 se stal členem nově utvořené francouzské komunistické strany. V roce 1926 se stal členem ústředního výboru a byl věrným společníkem vůdce strany Maurice Thoreze. Ve třicátých letech měl za úkol propagovat komunismus ve Španělsku, kde tu dobu zuřila občanská válka.
V roce 1940, kdy byla Francie přepadena nacistickým Německem se neúspěšně Duclos pokoušel vyjednávat o legalizaci PCF. Nicméně byl i nadále ilegálním členem, ačkoli byl nucen se vystěhovat do Belgie. Tam navazoval kontakty s SSSR.
V roce 1950 dostal Thorez mrtvici. Během jeho nepřítomnosti byl strana řízená Duclosem, kterému se z ní podařilo vypudit Thorezovi oponenta André Martyho.
V šedesátých letech byl kritikem Charlese de Gaulla a podporoval stávku studentů roku 1968. V roce 1969 byl Duclos kandidátem na prezidenta Francie a získal přibližně 21%. Více získali jen Alain Poher a Georges Pompidou.
Duclos zemřel roku 1975 a je pohřben vedle svého šéfa na Pére Lachaise.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacques Duclos na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jacques Duclos na Wikimedia Commons
