Jan Petr Molitor
Jan Petr Molitor, (v němčině Peter Johann Molitor, původně Peter Miller, 1702 Schadeck u Koblenze – 3. dubna 1756, Krakov), byl německý malíř pozdního baroka, který od roku 1730 žil a pracoval v Praze.
Jan Petr Molitor | |
---|---|
Narození | 1702 Koblenz |
Úmrtí | 3. dubna 1756 (ve věku 53–54 let) Krakov |
Povolání | malíř |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se jako Peter Miller, učil se malířství v Bonnu, v Berlíně a v Drážďanech, odkud roku 1730 odešel do Prahy. Zde se učil u V. V. Reinera, přestoupil na katolickou víru a začal se psát polatinštěným jménem Molitor (lat. mlynář). Byl přijat do staroměstského cechu malířů, roku 1734 se stal mistrem, oženil se a měl šest synů a dceru. Roku 1756 odjel do Krakova, kde náhle zemřel.[1]
Dílo
editovatNamaloval velké množství obrazů, zejména do kostelů, ale také portrétů, alegorií, krajin aj. Byl také malířem fresek a vyzdobil například kostel v Uhříněvsi.[1]
Nástěnné malby
- Liběchov, kostel sv. Havla (1741)[2]
- Hořín, zámek Hořín, kaple sv. Jana Nepomuckého – apoteóza světce (1746)[2]
- Dobříš, zámek Dobříš, hlavní sál, Alegorie čtyř ročních období (1746)[2]
- Pražský hrad, Ústav šlechtičen, kaple Nejsvětější Trojice (1755)[2]
- Uhříněves, kostel Všech svatých, Nejsvětější Trojice a čtyři apoštolové v presbytáři [3]
Závěsné a oltářní obrazy
- Kojetice, kostel sv. Víta, Smrt sv. Františka Xaverského (1733)[2]
- Praha, Břevnovský klášter, refektář, cyklus osmi obrazů světců a místních patronů: Vintíř, Vojtěch, Prokop, opat Anastázius, kníže Boleslav II., Markéta, sv. Terezie z Ávily a sv. Jan z Kříže[2]
- Jemniště, zámecká kaple (1744)[2]
- Zaječov, klášter svaté Dobrotivé, kostel Zvěstování Panny Marie, Založení kláštera sv. Dobrotivé (1745)[2]
- Praha, kostel sv. Jiljí, Oplakávání Krista (1750-1751)[2]
- Teplá, klášter Teplá, kostel Zvěstování, Zvěstování P. Marie (1753)[2]
- Sázava, kostel sv. Prokopa, Nanebevzetí Panny Marie (1755)[2]
Portréty
- Podobizna vojevůdce (1736), Národní galerie[2]
- Podobizna muže s loutnou (1741), Národní galerie[2]
- Jindřich Pavel Mansfeld a Josefina Mansfeldová, roz. Černínová (1746), zámek Dobříš[2]
- Opat Bedřich Grundmann (1753), Broumov, muzeum[2]
- Opat Tomáš Sartorius (1755), zámek Mělník[2]
- Jan Ignác Gemrich a jeho manželka Rozálie Luitgarda (1755), soukromá sbírka[2]
Galerie
editovat-
Portrét Václava hraběte Morzina, 1736
-
Portrét opata Bedřicha Grundmanna, cca 1752 až 1756
-
Podobizna muže s loutnou, 1741
-
Svatá rodina, před 1756
-
Cisterciáčtí mnichové, před 1756
Odkazy
editovatReference
editovatLiteratura
editovat- Prokop Toman, Slovník československých výtvarných umělců. Praha: B. Kočí 1927
- Pavel Preiss, in: Dějiny českého výtvarného umění II/2, Academia Praha 1998, s. 758–763
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Petr Molitor na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Petr Molitor
- Jan Petr Molitor v informačním systému abART