Konstancie Aragonská
Konstancie Aragonská (1179?– 23. června 1222, Catania) byla aragonská infantka, která se sňatkem stala nejprve uherskou a druhým sňatkem sicilskou královnou a císařovnou Svaté říše římské. V letech 1212 až 1220 byla sicilskou regentkou.
| Konstancie Aragonská | |
|---|---|
| královna uherská, sicilská a císařovna římská | |
 Koruna Konstancie Aragonské | |
| Narození | 1179? |
| Úmrtí | 23. června 1222 Catania |
| Pohřbena | Katedrála v Palermu |
| Manželé | Emerich Uherský Fridrich II. Štaufský |
| Potomci | Ladislav III. Uherský Jindřich VII. Štaufský |
| Dynastie | Barcelonská dynastie |
| Otec | Alfons II. Aragonský |
| Matka | Sancha Kastilská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Byla druhým dítětem a nejstarší dcerou z devíti dětí Alfonse II. Aragonského a Sanchy Kastilské.
Královna uherská
editovatJejí otec zemřel v roce 1196 a o jejím dalším osudu rozhodl její bratr, následník trůnu Petr II. Aragonský. Dojednal sňatek s uherským králem Emerichem. Svatba se konala v roce 1198[1] a o rok později královna porodila syna Ladislava.
Král Emerich záhy zemřel. Před svou smrtí se snažil zajistit synovu budoucnost a nechal jej jako čtyřletého 26. srpna 1204 korunovat a zavázal svého bratra Ondřeje, aby chlapce chránil a pomáhal mu vládnout, dokud se nedožije dospělosti. Ladislav se tedy stal králem a Ondřej regentem. Ondřej však záhy na sebe strhl veškerou moc a Konstancie s Ladislavem se stali jen něco více než vězni. Kruté zacházení s nimi napomínal i papež Inocenc III.. Konstancie proto uprchla i s dítětem do Vídně ke dvoru Leopolda VI. Malý Ladislav však 7. května 1205 zemřel. Dřívější regent, nynější král Ondřej II., převzal Ladislavovo tělo a pohřbil je v královské hrobce ve Stoličném Bělehradě. Vévoda Leopold pak poslal Konstancii zpět do Aragonu.
Císařovna Svaté říše římské
editovat
Po návratu do Aragonu sdílela Konstancie se svou matkou královnou Sanchou rezidenci v klášteře Santa María la Real de Sijena. Klášter založila matka[2] po smrti svého manžela a nyní zde žila na odpočinku. Zde strávila Konstancie pět let, dokud do jejího osudu znovu nezasáhl bratr Petr.
| „ | ...Konstancie, dcera aragonského krále, provdala se na radu papeže za císaře Fridricha... | “ |
| — Dubnická kronika[3] | ||
Petr II. potřeboval upevnit své vztahy s papežem Inocencem III., neboť k anulování svého manželství s Marií z Montpellieru byl nutný papežův souhlas. Papež požadoval ruku uherské královny vdovy pro svého chráněnce, mladého sicilského krále Fridricha II. Štaufského. Konstancie návrh přijala, v Zaragoze se v zastoupení znovu provdala a odcestovala na Sicílii. Do Aragonu se již nikdy nevrátila. Její matka zemřela krátce poté. Věnem přivezla Konstancie svému mladičkému muži 500 jezdců.[4]
Fridrich a Konstancie byli oddáni v Messině 15. srpna 1209. V době sňatku bylo Konstancii již třicet let, zatímco jejímu manželovi pouhých čtrnáct. Současně byla korunována sicilskou královnou. O dva roky později se jim narodil první a jediný syn Jindřich. Fridrich byl již od útlého mládí velkým milovníkem ženských půvabů. Početný zástup levobočků začal plodit okolo roku 1211.[5]
V té době v Německu probíhaly urputné boje o trůn. 9. prosince 1212 byl Fridrich korunován králem německým jako opozice proti Otovi IV. Ota IV. byl definitivně sesazen 5. června 1215. Krátce poté byla Konstancie rovněž korunována německou královnou. Zůstala na Sicílii jako regentka až do roku 1220.[6] Císařem a císařovnou Svaté říše římské korunoval oba manžele papež Honorius III. 22. listopadu 1220. Syn Jindřich se stal novým německým králem.
Konstancie Aragonská zemřela o dva roky později v Catanii na malárii. Je pohřbena v římském sarkofágu v palermské katedrále Nanebevzetí Panny Marie vedle svého muže s nápisem:
| „ | Já, Konstancie, jsem byla královnou Sicílie a císařovnou, zde odpočívám, Fridrichu, tvoje žena...[7] | “ |
Počátkem 21. století se stala jednou z postav historického románu spisovatelky Ludmily Vaňkové Dítě z Apulie.
Vývod z předků
editovat| Ramon Berenguer II. Barcelonský | ||||||||||||
| Ramon Berenguer III. Barcelonský | ||||||||||||
| Matylda z Hauteville | ||||||||||||
| Ramon Berenguer IV. Barcelonský | ||||||||||||
| Gilbert z Gévaudanu | ||||||||||||
| Dulce Provensálská | ||||||||||||
| Gerberga Provensálská | ||||||||||||
| Alfons II. Aragonský | ||||||||||||
| Sancho Ramírez | ||||||||||||
| Ramiro II. Aragonský | ||||||||||||
| Felicie z Roussy | ||||||||||||
| Petronila Aragonská | ||||||||||||
| Vilém IX. Akvitánský | ||||||||||||
| Anežka Akvitánská | ||||||||||||
| Filipa z Toulouse | ||||||||||||
| 'Konstancie Aragonská' | ||||||||||||
| Vilém I. Burgundský | ||||||||||||
| Raymond Burgundský | ||||||||||||
| Štěpánka Burgundská | ||||||||||||
| Alfons VII. Kastilský | ||||||||||||
| Alfons VI. Kastilský | ||||||||||||
| Urraca Kastilská | ||||||||||||
| Konstancie Burgundská | ||||||||||||
| Sancha Kastilská | ||||||||||||
| Boleslav III. Křivoústý | ||||||||||||
| Vladislav II. Vyhnanec | ||||||||||||
| Zbyslava Kyjevská | ||||||||||||
| Richenza Slezská | ||||||||||||
| Leopold III. Babenberský | ||||||||||||
| Anežka Babenberská | ||||||||||||
| Anežka z Waiblingenu | ||||||||||||
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-05.
- ↑ www.villanuevadesigena.com. www.villanuevadesigena.com [online]. [cit. 2010-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-17.
- ↑ Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 90.
- ↑ RADER, Olaf B. Fridrich II. Sicilan na císařském trůně. Praha: Argo, 2016. ISBN 978-80-2571929-9. S. 145. Dále jen Fridrich II..
- ↑ Fridrich II., str. 146
- ↑ ENNENOVÁ, Edith. Ženy ve středověku. Praha: Argo, 2001. ISBN 80-7203-369-7. S. 140.
- ↑ Ženy ve středověku, str. 139
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstancie Aragonská na Wikimedia Commons - Seznam prací o Konstancii Aragonské v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- (německy) Genealogie
| Uherská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Markéta Francouzská |
1196–1204 Konstancie Aragonská |
Nástupce: Gertruda Meranská |
| Sicilská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Konstancie Sicilská |
1210–1222 Konstancie Aragonská |
Nástupce: Jolanda Jeruzalémská |
| Německá královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Brabantská |
1215–1220 Konstancie Aragonská |
Nástupce: Markéta Babenberská |
| Německá císařovna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Brabantská |
1220–1222 Konstancie Aragonská |
Nástupce: Jolanda Jeruzalémská |
