Kopidlno

Kopidlno
	Pohled z náměstí ke kostelu sv. Jakuba Většího
	znak
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Kopidlno
Obec s rozšířenou působností	Jičín; (správní obvod)
Okres	Jičín
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°19′51″ s. š., 15°16′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 205 (2024)
Rozloha	29,14 km²
Nadmořská výška	219 m n. m.
PSČ	507 32
Počet domů	764 (2021)
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Hilmarovo 13; 507 32 Kopidlno ; kopidlno@kopidlno.cz
Starosta	Ing. Karel Žižka
	Oficiální web: www.kopidlno.cz
	Kopidlno
Další údaje
Kód obce	573060
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kopidlno (v místním nářečí Kopidno, německy Copidlen) je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji, zhruba 13 km jihozápadně od Jičína, u hranic s okresem Nymburk Středočeského kraje. Město leží v nadmořské výšce 219 m podél silnice spojující Poděbrady a Jičín. Tento hlavní tah prochází přes Hilmarovo náměstí. Nachází se zde také zastávka vlaků na trase Nymburk–Jičín. V Kopidlně žije přibližně 2 200^[1] obyvatel. Městem protéká říčka Mrlina.

Název

Název města byl odvozen od slova kopidlo, což byl vysoký útvar kupky sena, naskládaný kolem kůlu^[4].

Historie

Poprvé se písemně připomíná jako městečko roku 1322, kdy zde vlastnil dvůr Petr z Kopidlna. V letech 1365–1379 Zdeněk z Nadslavi a Střevače získal i Kopidlno, roku 1383 žil jeho stejnojmenný syn^[5]. Páni Kopidlanští z Nadslavi, Střevače a Kopidlna měli ve znaku černobílou hlavu kamzíka či kozla^[6], která je vyobrazena na sklomalbách z nadslavského kostela^[7] a která přešla také do současného znaku města Kopidlno. Oproti původní – středověké barevnosti erbovního štítu, který býval zlatý, je ovšem zvolena modrá. Roku 1615 se v Kopidlnu již připomíná Baltazar Robmhap ze Suché.

Pamětihodnosti

Kopidlno v roce 1821, veduta Jan Venuto

Sousoší Panny Marie na náměstí

Náhrobek rodiny Ehmigovy

Zámek z poloviny 16. století, byl přestavěn z původní vodní tvrze po roce 1533, a po roce 1600 rozšířen na trojkřídlý; do dnešní pseudorenesanční podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový anglický park a zámecký rybník, napuštěný již v první polovině 16. století.
Socha služky v zámecké zahradě: podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen ve stračím hnízdě.
Zámecké vězení: zde byl před popravou vězněn Tomáš Svoboda, postava z Jiráskova Temna.
Pomník Tomáše Svobody – před zámkem
Památný kámen, u kterého byl Tomáš Svoboda roku 1728 popraven, leží u prodejny Můj obchod^[8]
Barokní kostel svatého Jakuba Většího se připomíná již k roku 1361 jako farní, gotická stavba roku 1677 zcela vyhořela, nahrazena barokní centrální stavbou z let 170] až 1705, stavitel F. Spannbrucker, projektoval snad Jan Blažej Santini-Aichel; interiér upraven a zařízen kolem 1850–1852, postranní oltáře a kazatelna jsou barokní; malý hřbitůvek.
barokní budova fary
Mariánská statue na náměstí: socha Panny Marie Immaculaty mezi svatými Janem Nepomukem a Josefem (1720), s reliéfy sv. Václava, Floriána a Šebestiána
Tělocvična Sokol – funkcionalistická stavba, návrh arch. Č. Musil
Nový hřbitov: mj. Náhrobek rodiny Ehmigovy se sochou Poutníka s křížem od Antonína Suchardy

Průmysl

Dominantou Kopidlna je komín cukrovaru, který byl založen roku 1866 a uveden do provozu roku 1870, jako akciový jej nejprve vedl majitel zdejšího velkostatku Karel Čespíro. Plánované zvýšení kapacity výroby vedlo k založení velikého železničního nádraží. Cukrovar již po roce 1872 živořil a pro dluhy byl odprodán hraběti Šlikovi. Jeho provoz však pokračoval. Po roce 1948 ve znárodněné budově pokračovala nerentabilní výroba až do roku 1988^[9]. Budovy cukrovaru prošly demolicí^[10], firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za brownfield.^[11].
Sídliště pro zaměstnance cukrovaru bylo postaveno v 60. letech 20. století.

Současnost

S úpadkem průmyslu souvisela i demografie města: došlo k zestárnutí populace, jak mnohé mladé rodiny odešly za prací jinam. Tak mohla vzniknout těsnější spolupráce s okolními obcemi, i několik kilometrů vzdálenými. V roce 2008 proběhla první etapa výstavby chodníků v okolních obcích, plánuje se^[kdy?] připojení obcí na městský vodovod. Naopak zůstávají nevyřešeny otázky kanalizace a připojení obcí k čističce odpadních vod. Z hlediska občanské vybavenosti a kultury však občané spíše využívají služeb z Poděbrad nebo Jičína, než místních.^[zdroj?]

Obecní úřad sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jeho přidruženým vesnicím, ale z titulu pověření^[12] i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum.
zahradnická škola s dlouholetou tradicí – sídlí v zámeckém parku

Doprava

Dopravní dostupnost je nadprůměrná:

Silniční: snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do automobilky Škoda v Mladé Boleslavi, případně až do Prahy. Další dostupná automobilka je Toyota (bývalá TPCA) na jih v Kolíně. Hlavní silniční tah 32 kvalitou i šířkou navazuje na hradeckou dálnici, jde proto také o trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží silnice II/280 na Mladou Boleslav a Nový Bydžov.
Autobusová: Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů.
Železniční: nádraží a jeho vybavení chátrá: lokomotiva^[13] i celá vlečka do Libáně, která pamatuje už 125 let.^[14]

Části města

Kopidlno
Drahoraz
Ledkov
Mlýnec
Pševes

Osobnosti

Kopidlanští z Kopidlna – starý český vladycký rod. Své jméno odvozovali od Kopidlna na Jičínsku.
Petr a Zdenata z Kopidlna (15. století) – kališníci, stoupenci pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad.
Tomáš Svoboda – vzdělaný evangelický laik z Češova, hraběcí myslivec, popraven roku 1729 v Kopidlně. Aktivista za svobodu vyznání, kacíř. Stýkal se s predikanty, kteří z blízkého Saska a Lužice pronikali do Čech, přinášeli zakázané knihy a kázáním utěšovali své souvěrce, dávali jim naději v duchu J. A. Komenského i dalších v té době hojných českých exulantů. Stal se obětí justiční vraždy a současně jednoho z vrcholů protireformačního úsilí jezuitů – byl vězněn na zámku a pak popraven (sťat). Před zámkem má svůj pomník, u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl popraven: tělo spáleno 4. června 1729 v Kopidlně.
Josef Antonín Štěpán – císařský dvorní klavírmistr a hudební skladatel: nar. 14. března 1726 v Kopidlně, zemřel 5. srpna 1797 ve Vídni
V. Ržebka (Řepka) – řídící učitel obecné školy v Kopidlně, pisatel Kroniky školství: zemřel 20. června 1828 v Kopidlně
František Alois Vacek (Wacek) – kněz a učenec, buditel, historik a genealog, konzervátor Českého muzea; nar. 12. května 1780 v Jablonném, zemřel 4. února 1854 v Kopidlně
Jan Nepomuk Filcík – učitel a spisovatel.
František Matěj Hilmar – učitel a hudebník. Skladatel první tištěné české polky, nově se tvořícího českého tance. Zkomponoval díla: polky Esmeralda, Prachovská, Anenská, dále různé chrámové skladby.^[15]
František Jan Goebl (Kopidlanský) – český básník a spisovatel, později red. a žurnalista: nar. 1826 v Kopidlně
Václav Antonín Crha – český básník, spisovatel, žurnalista; pseudonym Arnošt Volný; nar. 27. září 1836 v Kopidlně
Béda Křídlo – klavírní virtuos a hudební skladatel: nar. 11. září 1876 v Kopidlně, zemřel 11. srpna 1902
J. Křídlo – řídící učitel, otec hudebního skladatele Bédy Křídla a zeť Františka Hilmara; zemřel v Kopidlně 13. září 1909
Metoděj Bejr – první ředitel měšťanské školy v Kopidlně; zemřel 25. června 1919
Jan Štelcar Želetavský – spisovatel, protestantský farář
MUDr. Anna Honzáková – první česká lékařka promovaná na Univerzitě Karlově. Její otec Jan Honzák byl městským a zámeckým lékařem a významným osvětovým pracovníkem.
PhDr. Albína Honzáková – významná profesorka prvního středoevropského soukromého gymnázia Minerva, kde vyučovala 34 let. Sestra MUDr. Anny Honzákové.
Dr. František Kadavý – ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze; nar. 1908 v osadě Ledkov
Vilém Kafka - malíř, absolvoval AVU v Praze (1913), narozen v Kopidlně 1887 (zemřel 1972)
Zdeněk Svěrák – žil zde dva roky, pocházel odtud jeho otec; inspirace pro některé filmy^[16]

Odkaz ve filmografii

Město je v seriálu Pojďte pane budeme si hrát zmiňováno jako bydliště dědečka dvojice medvědích bratří.

Další fotografie

Chalupy v části Pševes
Řeka Mrlina
Kostel v Drahorazi
Železniční zastávka v Ledkově
Kostel v Kopidlně

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Místní jména v Čechách, jejich původ a význam, díl II, s. 305, dostupné online [1]
↑ Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 313.
↑ JANÁČEK, Josef; LOUDA, Jiří. České erby. 2. vyd. Praha: Albatros, 1988. 367 s. S. 156, 157.
↑ SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl V, Praha 1877, s. 275
↑ Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru^{[nedostupný zdroj]}
↑ https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jckopidlno-cukrovar-historie20090326.html
↑ demolice cukrovaru
↑ brownfield Cukrovar Kopidlno. www.brownfieldy.cz [online]. [cit. 2009-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-07.
↑ Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem
↑ Lokomotiva řady 748.45 na vlečce. spz.logout.cz [online]. [cit. 2009-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-05.
↑ vlečka do libáňského cukrovaru. trat063.blog.cz [online]. [cit. 2009-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-03.
↑ František Matěj Hilmar^{[nedostupný zdroj]}
↑ Kopidlenské listy. Zdeněk Svěrák se do Kopidlna vrátil pro čestné občanství. Kopidlenské listy [on-line], březen 2018, str. 1-2. Dostupné on-line na: <http://kopidlno.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=6929&id_dokumenty=137661>.

Literatura

Emanuel POCHE a kolektiv: Umělecké památky Čech , svazek 2, K-O. Academia Praha 1978, s.100-101

Externí odkazy

Galerie Kopidlno na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kopidlno na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Kopidlno v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Kopidlno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Místní jména v Čechách, jejich původ a význam, díl II, s. 305, dostupné online [1]

[5] Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 313.

[6] JANÁČEK, Josef; LOUDA, Jiří. České erby. 2. vyd. Praha: Albatros, 1988. 367 s. S. 156, 157.

[7] SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl V, Praha 1877, s. 275

[8] Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru^{[nedostupný zdroj]}

[9] ttps://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jckopidlno-cukrovar-historie20090326.html

[10] ukrovaru

[11] rownfield Cukrovar Kopidlno. www.brownfieldy.cz [online]. [cit. 2009-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-07.

[12] Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem

[13] Lokomotiva řady 748.45 na vlečce. spz.logout.cz [online]. [cit. 2009-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-05.

[14] vlečka do libáňského cukrovaru. trat063.blog.cz [online]. [cit. 2009-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-03.

[15] František Matěj Hilmar^{[nedostupný zdroj]}

[16] Kopidlenské listy. Zdeněk Svěrák se do Kopidlna vrátil pro čestné občanství. Kopidlenské listy [on-line], březen 2018, str. 1-2. Dostupné on-line na: <http://kopidlno.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=6929&id_dokumenty=137661>.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]