Ma Šou-čen
Ma Šou-čen (čínsky pchin-jinem Mǎ Shǒuzhēn, znaky tradiční 馬守真; kolem 1548 – 1604) byla čínská kurtizána, počítaná mezi „osm velkých mingských kurtizán“ pozdněmingského období, která působila v Nankingu za vlády císaře Wan-liho. Vynikala v malířství a básnictví.
| Ma Šou-čen | |
|---|---|
| Narození | 1548 Nanking |
| Úmrtí | 1604 (ve věku 55–56 let) |
| Národnost | Chanové |
| Povolání | malířka, básnířka, hudební skladatelka a kurtizána |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jména
editovat
Ma Šou-čen používala zdvořilostní jména Siang-lan (čínsky pchin-jinem Xiānglán, znaky tradiční 湘蘭, doslova „Orchidej z [řeky] Siang“), Süan-er (čínsky pchin-jinem Xuánér, znaky tradiční 玄兒) a Jüe-ťiao (čínsky pchin-jinem Yuèjiāo, znaky tradiční 月嬌).
Život
editovat
Ma Šou-čen se narodila v Nankingu kolem roku 1548, žila v tamní zábavní čtvrti podél řeky Čchin-chuaj.[1] Jako jedna z vůdčích postav mezi kurtizánami podporovala jejich vzdělávání a porozumění umění. Aby si udržela pověst elitní kurtizány, přijímala ve svém rezidenci pouze literáty a vzdělance.[2]
V patnácti letech formálně dokončila svou přípravu a stala se kurtizánou.[2] jako vážená kurtizána se stýkala s mnoha básníky a intelektuály, například Pcheng Nienem (1505–1566), Čou Tchien-čchiouem (1514–1595), Sü Wejem (1521–1593), Süe Ming-im (konec 6. století) a Wang Č’-tengem (1535–1612).[2] Básníci píšící básně o ní a pro ní ji popisovali jako krásnou a přívětivou.[2] Během jejich návštěv se k nim přidávala při tvorbě obrazů, básní a hrách. Organizovala umělecké večírky nejen ve svém domě, ale i na své několikapatrové lodi.[1]
Jako malířka je Ma Šou-čen uznávána pro své krajiny, orchideje a bambusy kombinované s kaligrafií. Její práce se štětcem je jemná, obrazy jsou buď lehce kolorované, nebo malované tuší. Mezi její oblíbené formáty patří malované vějíře, svitky a závěsné svitky. Kromě malbou byla Ma Šou-čen dovedná i ve skládání poezie a komponování dramat, avšak její dramata se postupem času ztratila.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b MERLIN, Monica. The Nanjing Courtesan Ma Shouzhen (1548–1604): Gender, Space and Painting in the Late Ming Pleasure Quarter. Gender & History. 2011, roč. 23, čís. 3, s. 630–652. DOI 10.1111/j.1468-0424.2011.01660.x.
- ↑ a b c d e TSENG, Yu-Ho. Women Painters of the Ming Dynasty. Artibus Asiae. 1993, roč. 53, s. 249–261. DOI 10.2307/3250517. JSTOR 3250517.
Literatura
editovat- ROBINSON, James. Views from Jade Terrace: Chinese Women Artists 1300-1912. New York: Indianapolis Museum of Art and Rizzoli, 1988. S. 82–88.
