Magnezit
Magnezit (Karsten, 1808), chemický vzorec MgCO3 (uhličitan hořečnatý), je klencový minerál.[1] Název odvozen z chemického složení.
| Magnezit | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | MgCO3 |
| Identifikace | |
| Barva | bílá, šedá, žlutá, hnědá, černá |
| Vzhled krystalu | romboedry, skalenoedry |
| Soustava | klencová |
| Tvrdost | 4–4,5 |
| Lesk | skelný |
| Štěpnost | dokonalá |
| Index lomu | nω = 1,700 nε = 1,509 |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 3 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | v horké HCl |
Původ
editovat- metamorfní – přeměnou serpentinitů (hadců) působením vody s rozpuštěným CO2. Na takovýchto výskytech nacházíme často společně s opálem;
- hydrotermální – metasomatickým zatlačením vápenců a dolomitů za přínosu Mg a odnosu Ca;
- sedimentární – vysrážením z mořské vody při vypařování v mělkých zálivech v aridních oblastech.
Morfologie
editovatVzácně klencové krystaly (skalenoedry, romboedry) do velikosti 30 cm. Agregáty běžně hrubě až jemně zrnité, zemité nebo celistvé (porcelánovité).
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 4–4,5, křehký, hustota 3 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {1011}, lom lasturnatý. Před dmuchavkou puká ale netaví se.
- Optické vlastnosti: Barva: Bezbarvý, bílá, šedavě bílá, nažloutlá, narůžovělá, hnědá až černá, bezbarvý v procházejícím světle. Lesk skelný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý. Luminiscence někdy žlutobílá, zelenobílá, modrobílá. Triboluminiscence.
- Chemické vlastnosti: Složení: Mg 28,83 %, C 14,25 %, O 56,93 %, příměsi Ca, Mn, Fe. Rozpustný v horkých kyselinách.
Odrůdy
editovat- breunnerit – (Mg,Fe)CO3 – vyšší obsah Fe
Podobné minerály
editovatParageneze
editovatZískávání
editovat- povrchová těžba – v lomech, pokud ložisko vystupuje na povrch či leží nehluboko pod povrchem. Při tomto způsobu těžby mizí celé kopce nebo vznikají hluboké jámy na straně jedné a vznikají nové kopce z hlušiny na straně druhé.
- podpovrchová (hlubinná) těžba – těžba tzv. "volnou komorou", kdy se v ložisku vyrubají až 30 metrů vysoké dutiny, jejichž strop je podepřen ponechanými pilíři. V tomto případě dochází po čase ke zřícení dutin s následnými projevy: vznik propadlin na povrchu, změny v systému povrchových i podpovrchových vod. Částečně je možné tyto negativní dopady zmírnit zaplněním vyrubaného prostoru hlušinou.
Využití
editovatPřidává se do průmyslových hnojiv jako složka dodávající rostlinám potřebný hořčík pro růst a zdárný vývoj. V průmyslu se používá jako žáruvzdorný materiál, odolává teplotám až 1800 °C.[3] Dále je vhodný na výrobu Sorelova cementu pro obráběcí průmysl (brusné kotouče) a stavitelství (štukatura), vyrábí se z něj kovový hořčík a Mg-sloučeniny, elektroizolátory, atd.
Naleziště
editovatHojný minerál.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Magnezit [online]. [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ KORBEL, Petr; NOVÁK, Milan. Encyklopedie minerálů. Čestlice: Rebo Productions, 1999. 296 s. ISBN 80-7234-114-6. S. 113.
- ↑ Ibler Zbyněk a kol.: Technický průvodce energetika, BEN - technická literatura, 2002, ISBN 80-7300-026-1, str. 142
Literatura
editovat- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1951) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume II, 162–166
- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
