Marie Habsburská

Marie Habsburská
	Uherská, chorvatská a česká královna
	Marie Habsburská na obraze z 16. století
Korunovace	1. června 1522
Narození	15. září 1505 nebo 17. září 1505; Brusel
Úmrtí	18. října 1558 (ve věku 53 let); Cigales
Pohřbena	Panteón de Infantes a El Escorial
Předchůdce	Anna de Foix a Candale
Nástupce	Anna Jagellonská
Manžel	Ludvík Jagellonský
Manželkou panovníka	1522–1526
Potomci	-
Dynastie	Habsburkové
Otec	Filip I. Sličný
Matka	Jana I. Kastilská
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Habsburská (17. září^[1] 1505, Brusel – 18. říjen^[1] 1558, Cigales, díky sňatku s králem Ludvíkem Jagellonským označována také jako Marie Uherská, Rakouská nebo podle svého původu Španělská), byla šlechtična z rodu španělských Habsburků, manželka českého, uherského a chorvatského krále, Ludvíka Jagellonského.

Její manžel byl posledním králem z rodu Jagellonců na českém trůně, její bratr Ferdinand I. Habsburský zahájil téměř čtyři sta let vlády svých potomků v Českém království.

Původ

Marie se narodila v Bruselu jako výsledek dočasného milostného sblížení^[2] Filipa I. a jeho manželky Jany Kastilské. Jejími prarodiči ze strany otce byli císař Maxmilián I. Habsburský a jeho první manželka Marie Burgundská, ze strany matky španělský královský pár Ferdinand II. Aragonský a Isabela Kastilská.

Marie byla mladší sestrou římskoněmeckého císaře a španělského krále Karla V. a středoevropského monarchy Ferdinanda I., sestrou francouzské a portugalské královny Eleonory, portugalské královny Kateřiny a švédské, dánské a norské královny Izabely.

Námluvy Jagellonců a Habsburků

Dne 23. července 1503 porodila královna Anna z Foix svému choti Vladislavovi Jagellonskému jeho prvního toužebně očekávaného potomka, dceru Annu. To pomohlo uvolnit v té době již velmi napjaté vztahy mezi budínským královským dvorem a římským králem Maxmiliánem I., který Vladislavovi okamžitě nabídl sňatek Anny s některým ze svých vnuků (Ferdinanda Habsburského si Anna později skutečně vzala).

Návrh na dynastické spojení našel u krále Vladislava příznivý ohlas. Po jeho vážném onemocnění se však zdálo, že tento krok sotva půjde prosadit mírovou cestou, neboť tzv. uherská „národní“ strana, nechtěla připustit, aby se někdy stal panovníkem v Uhrách cizinec. Přesto Maxmilián požádal již v polovině roku 1504 o princezninu ruku. Vladislav začal navzdory odporu uherské šlechty vyjednávat s Habsburky, s podporou královny Anny.

Dne 1. července 1506 se narodilo druhé dítě Vladislava Jagellonského a Anny z Foix, syn Ludvík. Král Vladislav měl konečně mužského dědice. Přestože byl chlapec velmi slabý, udržel se při životě. Ještě než byl Marii jeden rok, byla svým dědem Maxmiliánem 20. března 1506 zaslíbena tomuto jedinému synovi Vladislava Jagellonského.

Česká a uherská královna

Sňatky Ludvíka s Marií a Ferdinanda s Annou a vzájemná nástupnická práva byla dohodnuta roku 1515 ve Vídni císařem Maxmiliánem I. Habsburským, Vladislavem Jagellonským a Zikmundem I. Starým. Za Ludvíka se Marie provdala 13. ledna 1522 v Budě. 1. června 1522 byla korunována českou královnou (uherskou už korunována byla). Marie ovšem byla královnou jen čtyři roky a sedm měsíců. 29. srpna 1526 Ludvík zemřel v bitvě u Moháče. Z manželství se nenarodily děti a českou a uherskou korunu tak nakonec získal Mariin bratr Ferdinand, manžel Ludvíkovy sestry Anny.

Regentka v Holandsku

Zestárlá Marie Habsburská

Marie se znovu nevdala a její šance na osobní vládu přišla o čtyři roky později. Její teta Markéta Rakouská zemřela 1. prosince 1530 a pro Marii se tak uvolnila pozice guvernérky sedmnácti holandských provincií.

Karel V. svou sestru Marii ustavil roku 1531 místodržitelkou Nizozemí a na tomto postu zůstala až do roku 1555, kdy ji vystřídal kníže Emanuel Filibert Savojský. Již na počátku její vlády došlo v Bruselu k povstání vyvolaném tlakem císaře na finanční a vojenskou pomoc proti tureckému sultánovi. Krátce poté došlo k přírodní katastrofě, kdy rozbouřené moře strhlo hráze a domy. Marie přestala náročnou situaci zvládat a zhroutila se.

„	Smutek, který mne přepadl po smrti krále, mého muže, jak již Vám bylo řečeno, natolik oslabil mou mysl, že nejsem schopna unést to, co bych měla ve svém postavení činit...	“
— z dopisu Marie Karlu V.^[3]

Karel reagoval na sestřino zhroucení a poslal jí na pomoc svého důvěrníka Charlese de Poupet a po čase se Marie vzchopila a její duševní stav se vyrovnal. Karel jí věnoval hrad Binche jižně od Bruselu jako odměnu za její služby. Marie tento hrad vědomě přebudovala ve stylu Fontainebleau.

Někdejší nizozemská regentka Marie Habsburská zemřela roku 1558 v Cigales. V poslední vůli si přála, aby zlatý medailon ve tvaru srdce, který kdysi nosil její manžel, byl rozbit a kousky rozdány chudým.

Vývod z předků

Arnošt Habsburský

Fridrich III. Habsburský

Cimburgis Mazovská

Maximilián I. Habsburský

Eduard I. Portugalský

Marie Habsburská

Ferdinand I. Aragonský

Jan II. Aragonský

Eleonora z Alburquerque

Ferdinand II. Aragonský

Fadrique Enríquez

Jana Enríquezová

Mariana Fernández z Córdoby

Jana I. Kastilská

Jindřich III. Kastilský

Jan II. Kastilský

Kateřina z Lancasteru

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové : životopisná encyklopedie. 1. vyd. Praha: Brána, 1996.
↑ ÁLVAREZ, Manuel Fernández. Jana Šílená: zajatkyně z Tordesillasu. Litomyšl: Paseka, 2002. 192 s. ISBN 80-7185-475-1. S. 71.
↑ Jana Šílená: zajatkyně z Tordesillasu, str. 96

Literatura

HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526). Praha, 1992.
Ursula Tamussino: Maria von Ungarn : ein Leben im Dienst der Casa de Austria. Styria, Graz 1998, ISBN 3-222-12641-0.
Thea Leitner: Habsburgs verkaufte Töchter. Piper, München 2005, ISBN 3-492-21827-X.