Německý spolek

	; znak
	Hymna Das Lied der Deutschen
Geografie	; Členské státy Německého spolku (tmavě zeleně), rakouská a pruská území mimo spolek (světle).
	; Členské státy Německého spolku (tmavě zeleně), rakouská a pruská území mimo spolek (světle).
Hlavní město	Frankfurt
Nejvyšší bod	Ortler (3905 m n. m.) v dnešním jižním Tyrolsku
Nejdelší řeka	Dunaj
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Němci, Italové, Češi, Slováci, Slovinci, Židé, Romové
Jazyky	němčina, italština, dolnoněmčina, čeština, slovinština, polština, limburština, ostatní
Náboženství	římskokatolické, protestantstské, judaistické
	Státní útvar
Státní zřízení	konfederace
Měna	říšský tolar (do 1857); konvenční tolar (do 1857); spolkový tolar (od 1857)
Vznik	8. června 1815 – po Vídeňském kongresu
Zánik	23. srpna 1866 – po prusko-rakouské válce
	Státní útvary a území
	Rýnský spolek
	Svatá říše římská
	Pruské království
	Lauenbursko-bütowská země (Pomořansko)
	Draheim (Pomořansko)
	Provincie Limburg (Nizozemsko)
	Rakouské císařství
	Osvětimské knížectví
	Zátorské knížectví
	Německé císařství
	Německé císařství
	Osvětimské knížectví
	Zátorské knížectví
	Severoněmecký spolek
	Rakouské císařství
	Bavorské království
	Württemberské království
	Bádenské velkovévodství
	Limburské vévodství
	Lucemburské velkovévodství
	Lichtenštejnské knížectví
	Hesenské velkovévodství

Německý spolek (německy Deutscher Bund), též nazýváno jako Německá konfederace, byl politický svazek německých států (zejména Rakouska včetně českých zemí, Pruska, Bavorska, Württemberska, Hannoverska a Saska) v letech 1815–1866. V roce 1815 se rozkládal na 630 100 km² a měl 29,1 milionů obyvatel (v roce 1865 47,7 mil.).

Historie

Německý spolek vznikl 8. června 1815 na vídeňském kongresu jako „náhrada“^[zdroj?] za Svatou říši římskou, která zanikla v roce 1806.

Původně do něj patřilo 38 států (z toho 4 svobodná města – Frankfurt nad Mohanem, Hamburk, Brémy a Lübeck). V Prusku a Rakousku patřila do Německého spolku jen ta území, která předtím patřila do Svaté říše římské. V roce 1863 se v důsledku koupí nebo dědění mezi státy jejich počet ve spolku snížil na 35.^[1]

Monarchové členských zemí ve Frankfurtu, 1863

Po krizi v letech 1848–1849 byl v roce 1850 obnoven Rakouskem, které mělo stálé předsednictví. Jeho sněm zasedal ve Frankfurtu nad Mohanem.

V roce 1864 na krátké období se státy spolku spojily během války proti Dánsku o území Šlesvicka a Holštýnska. Prusko pak chtělo území od Rakouského císařství odkoupit. Odmítnutá nabídka vznesená na svolaném sněmu byla příčinou zániku Německého spolku v roce 1866 po prusko-rakouské válce.^[1] Nástupcem Německého spolku byl Severoněmecký spolek pod vedením Pruska.