Nynice
Nynice (německy Ninitz) jsou vesnice, část obce Hromnice ve východní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží čtrnáct kilometrů severovýchodně od Plzně. Katastrální území vsi měří 429,26 ha.[3]
| Nynice | |
|---|---|
.jpg) Kaple svaté Kateřiny | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Hromnice |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°50′45″ s. š., 13°30′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 76 (2021)[1] |
| Katastrální území | Nynice (4,29 km²) |
| PSČ | 330 06 |
| Počet domů | 45 (2021)[2] |
  Nynice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 108391 |
| Kód k. ú. | 708399 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatOkolí vesnice bylo osídleno již v pravěku, jak dokládá nález rozsáhlého pohřebiště z období pozdní doby bronzové. Podle naleziště byla pojmenována tzv. nynická skupina, jejíž lid žil na území západních Čech v době 950/920–800 let před naším letopočtem.[4]
Ves je poprvé písemně připomínána k roku 1186, kdy Oldřich Drslavic z Litic odkázal část Nynic plaskému cisterciáckému klášteru. Protože však držel ves s bratry, byl odkaz napaden jeho bratrem Protivou. Spor vyřešil v roce 1216 až král Přemysl Otakar I., když odkaz klášteru potvrdil; na listině svědčil Heřman z Nynic, pravděpodobný majitel druhé části vsi. Jakmile řeholníci získali zbylé části vsi, ves zrušili a v potvrzení majetku kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250 jsou Nynice uváděny jen jako grangie.
Se změnou hospodaření kláštera ve 14. století byla ves opět obnovena – stalo se tak asi roku 1368, kdy byla vysazena zákupním právem. V té době byla asi zrušena klášterní grangie.
Klášter pronajal smlouvou z 1. srpna 1419 Nynice a další tři vsi Bedřichovi a Hanušovi z Kolovrat za 577,5 kop grošů, čímž začal rozpad klášterního panství dokonaný za husitský válek. V roce 1420 zapsal král Zikmund Nynice Petrovi z Chrástu, a tak není jisté, zda šlo o omyl nebo byla ves zastavována po částech.
Plaský opat Jan vyplatil od dědiců Kolovratů část vesnic a Nynice připojil zpět ke klášternímu panství. Zřejmě nikoliv celé, protože v roce 1516 postoupil Bohuslav Muchek z Bukova tři usedlosti jako úhradu svého dluhu. V roce 1533 připadají Nynice k augustiniánskému klášteru v Rokycanech, v roce 1575 byly Nynice s dalšími vesnicemi zrušeného kláštera vykoupeny samotným městem Rokycany, které je drželo až do konfiskace po porážce stavovského povstání. V roce 1623 se vrací do majetku plaského kláštera.
Na přelomu 17. a 18. století opat Ondřej Trojer a jeho nástupce Evžen Tyttl nechávají M. Kondela postavit na návsi vznosnou barokní kapli sv. Kateřiny. Klášter drží ves až do svého zrušení Josefem II. v roce 1785, Nynice přecházejí do správy náboženského fondu.
Přírodní poměry
editovatNynice na severu sousedí s Planou, na jihovýchodě za Berounkou s Darovou, na jihu s Kostelcem a na západě s Žichlicemi. Ves leží na hranici přírodního parku Horní Berounka, pod vsí funguje na Berounce přívoz.
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 260 | 254 | 234 | 263 | 256 | 222 | 202 | 148 | 134 | 103 | 98 | 77 | 58 | 68 | 76 |
| Počet domů | 56 | 35 | 38 | 37 | 40 | 38 | 42 | 48 | 79 | 36 | 32 | 31 | 35 | 32 | 45 |
Obecní správa
editovatPři sčítání lidu v letech 1869–1985 Nynice byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Plzeň, ale v roce 1950 v okrese Plzeň-okolí a v letech 1961–1985 v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1986 jsou částí obce Hromnice v okrese Plzeň-sever. V letech 1961–1985 k obci patřila Planá.[7]
Památky
editovatNedaleko Nynic se nachází významné pravěké pohřebiště. Objevili jej cestáři pod vsí na jižním svahu malé terénní vlny na levém břehu Berounky. Na ploše 20 a bylo objeveno přibližně 200 hrobů. Průzkumem bylo dokázáno nepřetržité osídlení od pozdní doby bronzové až po začátek doby laténské.
- Barokní kaple sv. Kateřiny z let 1699–1701
- Většina vsi je chráněna jako vesnická památková zóna, ze zástavby vynikají statek čp. 18 a 20. Památkově chráněné jsou usedlosti čp. 12 a 17.
Galerie
editovat-
Domy na jižní straně návsi -
Domy na severní straně návsi
.jpg)
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Nynice [online]. 2013-01-01 [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. S. 237–238.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 387, 426. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
Literatura
editovat- ROŽMBERSKÝ, Petr. Dvory plaských cisterciáků. Plzeň: P. Mikota, 1999. 48 s. ISBN 80-902692-1-4. S. 15–16.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nynice na Wikimedia Commons - Nynice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Vesnická památková zóna Nynice
