Oldřich Hlad
Oldřich Hlad (30. prosince 1934 Praha – 16. června 2023 Praha) byl český astronom, dlouholetý ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy a autor vědeckých a popularizačních publikací o astronomii.
| RNDr. Oldřich Hlad | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. prosince 1934 Praha |
| Úmrtí | 16. června 2023 (ve věku 88 let) Praha |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Odborná činnost
editovatOldřich Hlad vystudoval matematiku a fyziku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.[1] Po promoci působil jako středoškolský profesor v Žatci a v roce 1961 nastoupil jako odborný pracovník do pražského planetária. V roce 1965 byl jmenován ředitelem tehdejší Lidové hvězdárny hlavního města Prahy, později spojené s planetáriem do Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. V této funkci působil celkem 34 let, až do roku 1999, kdy odešel do důchodu.
Za jeho působení došlo k významné rekonstrukci Štefánikovy hvězdárny na Petříně – bylo dostavěno první patro, v něm vybudována přednášková místnost a doplnily se další části vybavení.[2]
Publikační činnost
editovatOldřich Hlad publikoval v populárních a odborných časopisech. Externě přednášel na vysoké škole i na nejrůznějších astronomických fórech.[3]
Spolu s Jaroslavem Pavlouskem napsal populární publikace Vesmír jistot a otazníků (1978) a Přehled astronomie (1984). Rozhodujícím způsobem se podílel na vydání více než 30 map hvězdné oblohy – od jednoduchých otočných až po odborné.
Mezi významná díla patří také Atlas coeli novus 2000.0, který navazuje na slavný Atlas Coeli Skalnaté Pleso 1950.0 od Antonína Bečváře.[2]
Osobní život
editovat
Oldřich Hlad byl ženatý a měl syna a dceru.
Ocenění
editovat- Oldřich Hlad byl v roce 1983 zvolen čestným členem České astronomické společnosti.[4]
- V roce 2006 získal cenu Littera astronomica České astronomické společnosti.[1]
Bibliografie
editovatVýběr publikací Oldřicha Hlada:[3]
- HLAD, Oldřich; HOVORKA, František; SOJKA, Petr; WEISELOVÁ, Jitka. Atlas coeli novus 2000.0 (1900.0-2050.0). 1. vyd. Praha: ETC publishing a Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, 1998. 40 mapových listů, formát A2, sítě, šestijazyčné vysvětlivky.
- CHLEBEČEK, Aleš; HLAD, Oldřich; PROCHÁZKOVÁ, Eva; PINKAVA, Jindřich. Fyzika v perspektivě času. Praha: Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, 1987. S. 283. Skripta.
- HLAD, Oldřich. Grafy a diagramy z astronomie a astrofyziky. Praha: Svoboda, 1990. Diafilm.
- HLAD, Oldřich; HOVORKA, František; POLECHOVÁ, Pavla, a kol. Mapa oblohy – Sky Map – Himmelskarte 2000.0. Praha: Kartografie, 1995. Oboustranná mapa.
- HLAD, Oldřich, a kol. Návod ke zhotovení amatérského astronomického dalekohledu. Praha: Štefánikova hvězdárna, 1969. S. 39.
- HLAD, Oldřich; PAVLOUSEK, Jaroslav. Přehled astronomie. 2. vyd. Praha: SNTL, 1990. S. 427.
- HLAD, Oldřich; PAVLOUSEK, Jaroslav. Vesmír jistot a otazníků. 1. vyd. Praha: ČTK, 1978. S. 237.
- HLAD, Oldřich; VONÁSEK, Milan. Využití lidových hvězdáren a planetárií ve školní výuce. Rokycany: Lidová hvězdárna ve spolupráci s Planetáriem PKOJF Praha, 1965. 88 listů.
- Významné osobnosti v dějinách astronómie na Slovensku: I. Zborník referátů z celost. semináře… Uľanka, 25–27 april 1989. Příprava vydání Oldřich Hlad. Hurbanovo: Slov. ústredie amatér. astronómie, 1989. S. 126.
Reference
editovat- ↑ a b Oldřich Hlad [online]. Česká astronomická společnost, 2006-10 [cit. 2023-11-11]. Dostupné online.
- ↑ a b PAVLOUSEK, Jaroslav. Editorial. Astropis. 2023, roč. 30, čís. 137, s. 5. ISSN 1211-0485.
- ↑ a b Cena Littera Astronomica za rok 2006 [online]. Česká astronomická společnost, 2006-09-26 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Čestní členové ČAS [online]. Česká astronomická společnost, 2021 [cit. 2023-11-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oldřich Hlad na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oldřich Hlad
