Paavo Lipponen
Paavo Tapio Lipponen (23. dubna 1941, Turtola) je finský politik a bývalý premiér Finska.
| Paavo Tapio Lipponen | |
|---|---|
 | |
| Předseda vlády Finska | |
| Ve funkci: 13. dubna 1995 – 17. dubna 2003 | |
| Prezident | Martti Ahtisaari Tarja Halonenová |
| Předchůdce | Esko Aho |
| Nástupce | Anneli Jäätteenmäki |
| Předseda Sociálně demokratické strany Finska | |
| Ve funkci: 1993 – 2005 | |
| Předchůdce | Ulf Sundqvist |
| Nástupce | Eero Heinäluoma |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Sociálně demokratická strana Finska |
| Rodné jméno | Paavo Tapio Lipponen |
| Narození | 23. dubna 1941 (83 let) Turtola, Finsko |
| Choť | Päivi Lipponenová |
| Rodiče | Orvo Lipponen a Hilkka Iissalo |
| Alma mater | Helsinská univerzita |
| Ocenění | Řád bílé hvězdy 1. třídy (1995) velkokříž Řádu bílé růže (1996) velkokříž Řádu islandského sokola (1997) Řád kříže země Panny Marie 1. třídy (2001) velkokříž Řádu prince Jindřicha (2002) … více na Wikidatech |
| Commons | Paavo Lipponen |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatPaavo Lipponen vystudoval filozofii a literaturu na Dartmouth College v USA a po návratu do Finska v roce 1961 mezinárodní vztahy na Helsinské univerzitě. V USA poznal také Ailu-Marju Nikupeteriovou, se kterou se roku 1963 oženil a o rok později se jim narodila dcera, Paulamaria. V těchto letech pracoval jako novinář na volné noze.
V roce 1979 se stal sekretářem tehdejšího finského premiéra a pozdějšího prezidenta, Mauna Koivista. V letech 1983–1987 a 1991–2007 byl členem finského parlamentu. V roce 1993 se stal předsedou Sociálně demokratické strany Finska. O dva roky později jeho strana zvítězila ve volbách, a stal se tak premiérem Finska. Díky tvrdé fiskální politice Lipponenovy vlády se Finsko stalo členem Evropské měnové unie a v roce 1999 přijalo euro.
Během devadesátých se let se jeho manželství rozpadlo a v roce 1997 se rozvedl. O rok později se oženil podruhé, s o 26 let mladší Päivi Hertzbergovou (rozená Hiltunenová). Narodily se jim dvě dcery, Emilia (nar. 1998) a Sofia (nar. 2000).
V roce 2012 se zúčastnil prezidentských voleb ve Finsku, kde získal v prvním kole 6,7 % hlasů.[1]
Mezi jeho koníčky patří literatura, architektura a vodní pólo.
Vyznamenání
editovat
Řád bílé hvězdy I. třídy – Estonsko, 16. května 1995[2]
velkokříž Řádu islandského sokola – Island, 26. srpna 1997[3]
Řád kříže země Panny Marie I. třídy – Estonsko, 16. listopadu 2001[4]
velkokříž Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 24. října 2002[5]
velkokříž Řádu litevského velkoknížete Gediminase – Litva, 21. dubna 2004[6]
velkodůstojník Řádu tří hvězd – Lotyšsko, 16. října 2004 – udělila prezidentka Vaira Vīķe-Freiberga[7]
Řád přátelství – Rusko, 24. prosince 2007 – udělil ruský prezident Vladimir Putin za velký přínos k posílení a rozvoji přátelství a spolupráce mezi národy Ruska a Finska[8]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Archivovaná kopie. www.vaalikone.fi [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-27.
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Falkaordan. Forseti.is [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-26.
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
- ↑ VESTNESIS.LV. Par apbalvošanu ar Triju Zvaigžņu ordeni un… - Latvijas Vēstnesis. https://www.vestnesis.lv/ta/id/95750 [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (lotyšsky)
- ↑ Указ Президента Российской Федерации от 24.12.2007 г. № 1730. Президент России [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Paavo Lipponen na Wikimedia Commons - Stránky Paava Lipponena
- Profil na stránkách finského parlamentu
