Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Wikipedie

Peruc

městys v okrese Louny v Ústeckém kraji

Peruc je městys v okrese Louny, ležící asi 11 km východně od města Louny a nedaleko řeky Ohře. Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel. Severně od městyse se nachází přírodní památka Štola Stradonice.

Peruc
Zámek v Peruci
Zámek v Peruci
Znak městyse PerucVlajka městyse Peruc
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecLouny
Obec s rozšířenou působnostíLouny
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°20′33″ s. š., 13°57′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 340 (2024)[1]
Rozloha53,38 km²[2]
Nadmořská výška335 m n. m.
PSČ439 07, 439 08, 440 01
Počet domů1 228 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.7
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa úřadu městyseOldřichova 49
439 07 Peruc
info@peruc.cz
StarostaBc. Jan Vnouček
Oficiální web: www.peruc.cz
Peruc na mapě
Peruc
Peruc
Další údaje
Kód obce566551
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Název městečka vznikl z osobního jména Peruť (dříve německy Perutz) ve významu Perutův dvůr. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech Peruc (1170), Peruz (1178), Peruce (1189), Peruch (1199), de Perutcze (1291 a 1297), de Perucye (1318), Perucz (1352), Perucz (1410) a na Peruci (1522).[4] Podle místního úzu je ta Peruc femininum a pojí se s ní předložka na Peruci.[4] V akademické jazykové příručce pro názvy obcí z roku 1974 je přípustný obrat „v Peruci“.[5]

Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české vypráví pověst o Oldřichovi a Boženě, podle níž bylo jméno utvořeno tak, že Oldřich spatřil Boženu perúc prádlo. Mělo to být v roce 1007.[6]

Historie

editovat

První písemná zmínka o Peruci je z roku 1170, kdy zde vládli synové komorníka králové Sezemy – Měšek a po něm Hroznata uváděný ještě v roce 1189. Oba dva jako rytíři podnikli cestu do Palestiny. Před husitskými válkami patřila část Peruce premonstrátskému strahovskému klášteru. Později došlo k několika změnám majitelů perucké tvrze. Ze známějších rodů to byli Pětipeští z Chýš a Egerberka a před třicetiletou válkou Hruškové z Března. V roce 1673 koupil Peruc Jan Jetřich z Ledeburu, jehož potomci zde sídlili do roku 1798. Od roku 1814 ji vlastnili Thunové.[7] Za Ledeburů byly v Peruci postaveny dvě nejvýznamnější stavby. Přestavbu zámku prováděl známý italský stavitel Antonio Porta a po něm Petr Pavel Columbani,[7] který také narýsoval plán kostela svatého Petra a Pavla a v jednotném architektonickém slohu projektoval i náměstí.[8]

S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.[9]

V Peruci před holokaustem během druhé světové války žila nepočetná komunita Židů,[10] kterou připomíná nedaleký židovský hřbitov u Hřivčic.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[11][12]
Městys Peruc
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 4 124 4 491 4 691 4 962 5 160 4 930 4 974 3 612 3 390 3 043 2 565 2 085 2 068 2 118
Místní část Peruc
Obyvatelé 1 015 1 128 1 116 1 231 1 318 1 194 1 279 1 003 970 897 785 759 808 809
Domy 142 147 156 178 189 193 275 305 308 272 276 337 334 352
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Chrastín.

Peruc spadá do působnosti římskokatolické farnosti Zlonice. Místní kostel svatého Petra a Pavla je uzavřen z důvodu havarijního stavu stropu.[13] V obci působí Husův sbor, který koná bohoslužby v kapli Mistra Jana Husa.

Části městyse

editovat

Doprava

editovat

Městys stojí na u křižovatky silnice II/237 a II/239. Vede jím železniční trať Kralupy nad Vltavou – Louny, na které se zde nachází stanice Peruc.

Kultura

editovat

V Peruci se každoročně koná letní hudební festival PLUTOFEST, který pořádá občanské sdružení Plutofest. V červenci 2014 proběhl jeho desátý ročník, jehož hlavní hvězdou byl zpěvák Xindl X.[14] Kromě festivalu pořádá občanské sdružení další kulturní akce.

Pamětihodnosti

editovat
 
Husův sbor na Peruci
 
Radnice
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Peruci.
  • Jednou z dominant náměstí E. Filly je rokokové průčelí peruckého zámku.[15] Předchůdcem stavby bývala gotická tvrz a později renesanční zámek. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby dokončené roku 1724 a zejména mladší rokokové přestavby z let 1760–1770, které pro rod Ledeburů realizovali stavitelé Antonio della Porta a P. P. Columbani.
  • Naproti zámku stojí barokní kostel svatého Petra a Pavla postavený v letech 1724–1725 podle návrhu architekta P. P. Columbaniho.[8]
  • Husův sbor na Peruci
  • Zvonička – „vidlák“[16], stojí na náměstí
  • Boží muka před nákupním střediskem[17]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého jižně od kostela[18]
  • Pomník padlým v první světové válce na náměstí[19]
  • Bývalá hospoda (dům čp. 19) na náměstí E. Filly[20]
  • Radnice (dům čp. 49)[21]
  • Boženina studánka
  • Dům židovské rodiny Rosenbaum u Boženiny studánky
  • Oldřichův dub – památný strom u silnice pod zámkem[22]
  • Borovice u studánky – památný strom na svahu po levé straně Débeřského potoka u studánky „V lázních“[23]
  • Dub pod Perucí – památný strom na okraji porostu ve svahu pod Perucí poblíž Oldřichova dubu[24]
  • Kameny zmizelých před domem Rosenbaum[25]
  • Věžový vodojem jihozápadně od městyse

Osobnosti

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Kostel svatých Petra a Pavla
  •  
    Muzeum české vesnice
  •  
    Škola
  •  
    Oldřichův dub
  •  
    Boženina studánka
  •  
    Dům Rosenbaum na Peruci u Boženiny studánky
  •  
    Kameny zmizelých před domem Rosenbaum

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 346–347. 
  5. ↑ Akademická příručka českého jazyka. Příprava vydání Markéta Pravdová, Ivana Svobodová. 1. vyd. Praha: Academia, 2014. 536 s. ISBN 978-80-200-2327-8. 
  6. ↑ Plazík st. Milénium Oldřicha a Boženy III. iperuc.cz [online]. 2003-03-10 [cit. 2016-01-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Peruc – zámek, s. 371–372. 
  8. ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Peruc, s. 18. 
  9. ↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
  10. ↑ KRAUSOVÁ, A. Perucké židovské rodiny IN MEMORIAM. Spolek na obnovu židovských památek. Dostupné z: http://historie-zidu-perucko.hys.cz
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  12. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  13. ↑ KINŠT, Petr. V kostele v Peruci spadla část stropu. Žatecký a lounský deník.cz [online]. 2018-10-15 [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. 
  14. ↑ Perucký hudební festival Plutofest [online]. Plutofest [cit. 2014-10-08]. Dostupné online. 
  15. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 154651 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  16. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 155052 : Zvonička. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  17. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 155940 : Boží muka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  18. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 155055 : Socha svatého Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  19. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 155319 : Pomník padlých v první světové válce. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5]. 
  20. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 155380 : Hospoda. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [6]. 
  21. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 123953 : Radnice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [7]. 
  22. ↑ Oldřichův dub [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online. 
  23. ↑ Borovice u studánky [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online. 
  24. ↑ Dub pod Perucí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online. 
  25. ↑ Kameny zmizelých – Dům Rosenbaum [online]. Peruc 6 (U Boženiny studánky): Spolek na obnovu židovských památek na Perucku [cit. 2016-06-21]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Peruc zámek, s. 226–228. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Peruc&oldid=24192191“