Povel (Olomouc)
Povel (německy Powel[3]) je bývalá obec, nyní městská čtvrť a katastrální území na jih od centra Olomouce. Žije zde zhruba 9 tisíc obyvatel.
| Povel | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Obec | Olomouc |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°34′29″ s. š., 17°15′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 9 553 (2021)[1] |
| Katastrální území | Povel (1,26 km²) |
| PSČ | 779 00 |
| Počet domů | 394 (2011)[2] |
 | |
  Povel | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 413852 |
| Kód k. ú. | 710784 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatPůvod názvu osady doposud nebyl vysvětlen (nejstarší doklady: 1250 Pauwel, 1286 Powel, Pofla, 1301 Poffla). Název nemá žádnou souvislost s obecným povel („příkaz“), které bylo vytvořeno teprve koncem 19. století pro potřeby tělocvičné sokolské terminologie.[4]
Historie
editovatOsady s názvem Povel byly dříve dvě, česká a německá. Německý Povel se rozkládal za Dolní bránou v místech dnešních Smetanových sadů a botanické zahrady. Šlo o olomoucké předměstí a jeho obyvatelé tak byli považováni za občany města. V roce 1631 zde byl postaven kapucínský klášter, po jeho zničení za švédské okupace Olomouce byl obnoven už za městskými hradbami, na Dolním náměstí. Naproti tomu Český Povel, ačkoli byl stavebně přímo spojen s německým (pokračoval jižněji v místech dnešní ulice Schweitzerova, od Nových Sadů byl oddělen již zaniklým potokem Povelka), byl původně královským majetkem. Václav II. jej roku 1286 věnoval svému kaplanovi a lékaři, který jej poté daroval olomoucké kapitule, v jejímž vlastnictví zůstal až do vzniku obecních samospráv roku 1850. Během výstavby olomoucké pevnosti byly obě osady zbořeny, ovšem zatímco obyvatelé Německého Povlu se přesídlili do nově ustavené Zelené a Nové Ulice, Český Povel vlastně nezanikl a jen se přesunul asi o jeden kilometr jižněji, do místa dnešní ulice Teichmannova, kde byla mj. roku 1773 postavena kaple Neposkvrněného početí Panny Marie (nyní již na novosadském katastru).[5]
Tento Povel byl převážně německou obcí, součástí olomouckého jazykového ostrova, v němž český veřejný život prakticky neexistoval. Z německých spolků zde působil např. Svaz Němců nebo Turnverein, byla zde také pouze německá škola, založená roku 1899, a v roce 1916 dokonce místní zastupitelstvo rozhodlo o přejmenování obce na Hötzendorf na počest rakouského maršála Conrada von Hötzendorf. Díky vzniku Československa a začlenění Povlu do Velké Olomouce roku 1919 ale šlo jen o krátkodobý nápad, v tu dobu se již také významně rozšiřovalo české osídlení v tzv. Horním Povlu, oblasti prapůvodního Povlu u křížení Schweitzerovy a Polské ulice, a v roce 1927 zde byla otevřena česká škola. Sčítání lidu roku 1930 pak zjistilo, že na povelském území žije už 45 % Čechů. Dosavadní volné plochy mezi horním a dolním Povlem byly od 60. let 20. století postupně zastavěny největším olomouckým sídlištěm, které obsáhlo i katastry Nových Sadů a Nové Ulice.[6]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | 467 | 636 | 655 | 733 | 1251 | 1610 | 2567[p 1] |
| Domů | 66 | 68 | 70 | 77 | 117 | 151 | 244 |
| Rok | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
| Obyvatel | 2556 | 2664 | 2356 | 10 900 | 9883 | 8917 | 8676 |
| Domů | 323 | ? | 319 | 371 | 357 | 346 | 394 |
- ↑ Z toho 1359 osob národnosti německé, 1150 československé a 58 ostatních.[9]
Galerie
editovat-
Skulptura Dětské hry -
Plastika Jarní píseň -
Skulptura Matka Země II.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 296.
- ↑ TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 24–26. Dále jen „Tichák (2000)“.
- ↑ Tichák (2000), str. 27–30.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 506. Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 85.
Literatura
editovat- SCHULZ, Jindřich. Nové Sady a Povel. Dějiny a přítomnost městských částí. Olomouc: Komise městské části Nové Sady, 2012. 45 s. ISBN 978-80-260-5584-6.
- HORÁK, Jaroslav. Kostel sv. Filipa a Jakuba v Olomouci – Nových Sadech a kaple Neposkvrněného početí Panny Marie v Olomouci – Povelu. Olomouc: [vl. n.], 2016. 39 s. ISBN 978-80-260-9746-4.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Povel na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Povel v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Povel na webu ČÚZK
- Komise městské části č. 20 Povel Archivováno 12. 2. 2018 na Wayback Machine.
- Povel v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
