Punkva
Punkva je ponorná řeka v okrese Blansko v Česku. Je dlouhá 29 km a je nejdelším podzemním vodním tokem v České republice. Povodí má rozlohu 170 km². Název Punkva pochází ze staršího Ponikev, které je odvozeno od slovesa „poniknúti“, což byl výraz pro „klesnouti“.[2]
| Punkva | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 29 km |
| Plocha povodí | 170[1] km² |
| Průměrný průtok | 0,96[1] m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 4-15-02-0920 |
| Zdrojnice | |
| Sloupský potok, Bílá voda 49°23′8,61″ s. š., 16°44′15,7″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Svitavy v Blansku 49°20′54″ s. š., 16°39′8″ v. d. 267 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Jihomoravský kraj - Blansko) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka, Svitava | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Průběh toku
editovatPunkva vzniká v podzemí Moravského krasu v nadmořské výšce 350 m n. m. soutokem Sloupského potoka a Bílé vody.[1] Delší ze zdrojnic je Sloupský potok, jehož hlavní zdrojnice Luha pramení pod nejvyšším vrcholem Drahanské vrchoviny – Skalky, stejně jako její nejvýznamnější přítoky na horním toku – Huťský potok a Žďárná. Nad obcí Sloup se do ní vlévá Němčický potok a dále se vodní tok nazývá Sloupský potok. Pod obcí Sloup se Sloupský potok propadá do podzemí, protéká spodními patry Sloupsko-Šošůvských jeskyní a Sloupským koridorem Amatérské jeskyně do propasti Macocha. Po jeho soutoku s potokem Bílá voda, který pramení u Protivanova, se řeka nazývá Punkva. Bílá voda se u Holštejna propadá v Nové Rasovně do podzemí a jím pokračuje její tok do Amatérské jeskyně. Průběh toku v oblasti Amatérské jeskyně je znám pouze z části, nicméně v části jeskyně zvané Bludiště Milana Šlechty se Sloupský potok spojuje s Bílou vodou. Na dně Macochy se Punkva na chvíli objevuje na denním světle a tvoří zde dvě jezírka, hned ale zase mizí zpátky v podzemí. Horní jezírko je hluboké přibližně 13 metrů a je vidět seshora z vyhlídkové terasy. Dolní jezírko je ukryto mezi skalami a není tudíž shora vidět a jeho hloubka dosahuje 49 metrů (doposud nebylo dosaženo dna). Z Macochy říčka protéká vodními dómy Punkevních jeskyní, kde v rámci prohlídky probíhá plavba podzemím na člunech. Poté, co říčka opustí jeskynní podzemí, do kterého se ještě jednou na několik desítek metrů vrátí, spojuje se s podzemními vodami potoka Lopače a Krasovského potoka a vyvěrá v tzv. Malém výtoku Punkvy. Poté protéká říčka hlubokým Punkevním údolím s několika rybníčky a následně Arnoštovým údolím zastavěným halami strojírny ČKD Blansko. Na okraji Blanska se pak Punkva vlévá v nadmořské výšce 267 m n. m. do řeky Svitavy.
Využití
editovatPřes svoji nevelkou délku je jedním z nejzajímavějších a nejnavštěvovanějších vodních toků v Česku a to díky tomu, že část toku protéká podzemím Moravského krasu. Podzemní Punkva byla v roce 2004 zapsána do seznamu mokřadů mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c HYNEK, A. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Vodstvo.
- ↑ http://kcjl2.upol.cz/krobotova/aktuality.doc
Externí odkazy
editovat
Galerie Punkva na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Punkva na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Punkva ve Wikislovníku- Punkevní-jeskyně.cz Archivováno 13. 9. 2008 na Wayback Machine.
- virtuální prohlídka Punkevních jeskyní na webu Propast-Macocha.cz
- KŘÍŽ, Martin. Expedice do Punkvy, podniknutá 3. srpna 1880 od Martina Kříže. Brno: [s.n.], 1880. Dostupné online.
- KŘÍŽ, Martin; KOUDELKA, Florian. Jeskyně Moravského krasu. Brno: Polygrafie, 1940. Dostupné online.
- KŘÍŽ, Martin. Průvodčí do moravských jeskyň. Ždánice: [s.n.], 1883. Dostupné online.
- KŘÍŽ, Martin. Punkva-Macocha a Sloup na Moravě. Brno: [s.n.], 1890. Dostupné online.
