Seznam rakouských panovníků

Seznam rakouských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí markrabata, vévody, arcivévody a císaře.

Markrabata

Babenberkové editovat
Portrét	Jméno	Narození – úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Leopold I.	940–994	976–994		zakladatel rodu Babenberků
	Jindřich I.	† 1018	994–1018	Leopold I. Babenberský Agnes z Waiblingenu	Po něm vládl nějakou dobu Vojtěch Babenberský tedy do roku 1036
	Adalbert Babenberský	985–1055	1036-1055	Jindřich I. Richardis ze Sualafeldgau
	Arnošt Babenberský	1027–1075	1055–1075	Adalbert Babenberský Glismod
	Leopold II.	1051–1095	1075–1095	Arnošt Babenberský Adelaida Wettinská
	Leopold III.	1073–1136	1096–1136	Leopold II. Babenberský Ida z Formbachu
	Leopold IV.	1108–1141	1136–1141	Leopold III. Babenberský Agnes z Waiblingenu	také bavorský vévoda
	Jindřich II.	1107–1177	1141–1156	Leopold III. Babenberský Agnes z Waiblingenu	poslední markrabě a první vévoda rakouský

Vévodové

Privilegium minus byl dokument, vydaný 19. září 1156 císařem Fridrichem Barbarossou pro Jindřicha Jassomirgota z rodu Babenberků. Tento dokument povyšoval Rakousko z dosavadního markrabství na vévodství. Vláda v zemi byla zaručena Babenberkům a to dědičně bez ohledu na pohlaví.

Babenberkové editovat
Portrét	Jméno	Narození – úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Jindřich II.	1107–1177	1156–1177	Leopold III. Babenberský Agnes z Waiblingenu	také vévoda bavorský, první vévoda rakouský
	Leopold V.	1175–1194	1177–1194	Jindřich II. Jasomirgott Theodora Komnenovna (1184)	také vévoda štýrský (od roku 1192)
	Fridrich I.	1175–1198	1194–1198	Leopold V. Babenberský Helena Uherská
	Leopold VI.	1176–1230	1198–1230	Leopold V. Babenberský Helena Uherská	také vévoda štýrský
	Fridrich II.	1210–1246	1230–1246	Leopold VI. Babenberský Theodora Angelovna

Interregnum

Babenberkové Fridrichovou smrtí v Rakousku i Štýrsku vymřeli po meči. Dědičné nároky uplatnila vedle Fridrichovy neteře Gertrudy také jeho sestra Markéta jako nejstarší příslušnice rodu. Na základě tzv. Privilegia minus z roku 1156.

Zähringenové editovat
Portrét	Jméno	Narození – úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Heřman I. (VI.) Bádenský	1225–1250	1248–1249	Heřman V. Bádenský Irmengarda Brunšvická
	Fridrich III.	1249–1268	1249–1251	Heřman VI. Bádenský Gertruda Babenberská

Přemyslovci editovat
Portrét	Jméno	Narození – úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Přemysl Otakar II.	1233–1278	1251–1276	Václav I. Kunhuta Štaufská	také král český, vévoda štýrský, korutanský a kraňský

Roku 1281 se Albrecht Habsburský stal říšským správcem Rakouska a Štýrské marky a roku 1282 mu otec, římský král Rudolf I. dal dědičně v léno Rakousko, Štýrskou marku, Korutany, Kraňsko a Slovinskou marku

Habsburkové editovat
Portrét	Jméno	Narození – úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Albrecht I.	1255–1308	1282–1308	Rudolf I. Habsburský Gertruda z Hohenbergu	Vévoda rakouský, štýrský
	Fridrich I.	1289–1330	1308–1330	Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská	Vévoda rakouský, štýrský
	Leopold VII.	1293–1326	1308–1326	Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská	Vévoda rakouský, štýrský
	Albrecht II.	1298–1358	1330–1358	Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská	Vévoda rakouský, štýrský, korutanský
	Ota	1301–1339	1330–1339	Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská	Vévoda rakouský, korutanský
	Rudolf IV.	1339–1463	1358–1365	Albrecht II. Johana z Pfirtu	Vévoda rakouský, štýrský, korutanský, hrabě z tyrolský; nechal zhotovit falešné Privilegium maius, které ho mělo povýšit na arcivévodu

Albrecht II. nařídil, aby jeho synové vládli společně, to ale selhalo kvůli jejich rivalitě. Po smrti Rudolfa IV. došlo v roce 1379 k dělení (Neuberská smlouva, Hollenburská smlouva). Došlo i k dalším dělením a složitostem, dokud Fridrich V. (jako Fridrich III. římskoněmecký císař) od roku 1463 rakouské země opět nesjednotil pod vládou jednoho panovníka.

Albrechtská linie (vládnoucí v českých zemích) získala arcivévodství rakouské. Po smrti Ladislava Pohrobka připadlo území Leopoldinské linii.

Albrechtská linie editovat
Portrét	Jméno	Narození – úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Albrecht III.	1350–1395	1365–1395	Albrecht II. Johana z Pfirtu
	Albrecht IV.	1377–1404	1395–1404	Albrecht III. Habsburský Beatrix Norimberská
	Albrecht V.	1397–1439	1439–1439	Albrecht IV. Rakouský Johana Bavorská	také římský císař (II., 1438), český a uherský král (I., 1438)
	Ladislav Pohrobek	1440–1457	1440–1457	Albrecht II. Habsburský Alžběta Lucemburská	také český a uherský král

Leopoldinská linie získala Štýrsko, Korutansko, Kraňsko (Vnitřní Rakousy), Tyrolské hrabství a Přední Rakousy.

Leopoldinská linie editovat
Portrét	Jméno	Narození – úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Leopold III.	1351–1386	1365–1386	Albrecht II. Johana z Pfirtu	Vévoda rakouský, štýrský, korutanský
	Vilém Habsburský	1370–1406	1386–1406	Leopold III. Habsburský Viridis Visconti	Vévoda rakouský
	Leopold IV.	1371–1411	1386–1411	Leopold III. Habsburský Viridis Visconti	Vévoda rakouský, hrabě tyrolský
	Arnošt Železný	1377–1424	1406–1424	Leopold III. Habsburský Viridis Visconti	Vévoda rakouský, korutanský
	Vilém Habsburský	1382–1439	1406–1424	Leopold III. Habsburský Viridis Visconti	Hrabě tyrolský (1406–1439)
	Fridrich V.	1415–1493	1439–1493	Arnošt Habsburský (1377–1424) Cimburgis Mazovská	také římský císař
	Albrecht VI.	1418–1463	1446–1457	Arnošt Habsburský (1377–1424) Cimburgis Mazovská

Arcivévodové

Privilegium maius byl zfalšovaný středověký dokument, vytvořený na popud rakouského vévody Rudolfa IV. Habsburského v letech 1358–1359. Jednalo se o pozměněnou verzi tzv. Privilegia minus, vydaného císařem Fridrichem I. Barbarossou, která udělovala Rudolfovi hodnost arcivévody rakouského. Avšak Fridrich III., který byl jako první Habsburk korunován v roce 1452 císařem, byl schopen sám sobě a svým potomkům udělit povolení užívat titul arcivévody, což později potvrdili i jeho následovníci Rudolf II. a Karel VI.

Habsburkové editovat
Portrét	Jméno	Narození – úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Albrecht VI.	1418–1463	1457–1463	Arnošt Habsburský (1377–1424) Cimburgis Mazovská	legálně arcivévoda od 1457
	Zikmund I.	1443–1490	1485–1490	Fridrich IV. Habsburský Anna Brunšvická
	Matyáš Korvín	1443–1490	1485–1490	János Hunyadi Erzsébet Szilágyi	V letech 1485–1490 pobýval uherský král Matyáš Korvín ve Vídni a nárokoval si arcivévodský titul.
	Maxmilián I.	1459–1519	1490–1519	Fridrich III. Habsburský Eleonora Portugalská (1467)	také římský císař
	Karel I.	1500–1558	1519–1521	Filip I. Sličný Jana I. Kastilská	také V. jako římský císař, I. jako španělský král, vnuk Maxmiliána I.
	Ferdinand I.	1503–1564	1521–1564	Filip I. Sličný Jana I. Kastilská	také římský císař, český, uherský a chorvatský král, bratr Karla I.
	Maxmilián II.	1527–1576	1564–1576	Ferdinand I. Habsburský Anna Jagellonská	také římský císař, český, uherský a chorvatský král
	Rudolf II.	1552–1608	1576–1608	Maxmilián II. Habsburský Marie Španělská	také římský císař, český, uherský a chorvatský král
	Matyáš Habsburský	1557–1619	1608–1619	Maxmilián II. Habsburský Marie Španělská	také římský císař, český, uherský a chorvatský král
	Ferdinand II. Štýrský	1578–1637	1619–1637	Karel II. Štýrský Marie Anna Bavorská	také římský císař, český, uherský a chorvatský král
	Ferdinand III. Habsburský	1608–1657	1637–1657	Ferdinand II. Štýrský Marie Anna Bavorská	také římský císař, český, uherský a chorvatský král
	Leopold I.	1640–1705	1657–1705	Ferdinand III. Habsburský Marie Anna Španělská	také římský císař, český, uherský a chorvatský král
	Josef I.	1678–1711	1705–1711	Leopold I. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská	také římský císař, český, uherský a chorvatský král
	Karel III.	1685–1740	1711–1740	Leopold I. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská	také římský císař, český, uherský a chorvatský král, rakouský arcivévoda jako Karel II., poslední mužský člen rodu
	Marie Terezie	1717–1780	1740–1780	Karel III. Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská	také česká královna, rakouská arcivévodkyně, vymřel jí rod Habsburků

Lotrinkové editovat
Portrét	Jméno	Narození – úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	František I. Štěpán Lotrinský	1708–1765	1740–1765	Leopold Josef Lotrinský Alžběta Charlotta Orleánská	Spoluvládce Marie Terezie, také římský císař, toskánský velkovévoda, lotrinský vévodoa

Habsbursko-lotrinská dynastie editovat
Portrét	Jméno	Narození – úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Josef II.	1741–1790	1780–1790	František I. Štěpán Lotrinský Marie Terezie	také český král, rakouský arcivévoda, bezdětný
	Leopold II.	1747–1792	1790–1792	František I. Štěpán Lotrinský Marie Terezie	také český král, rakouský arcivévoda
	František I.	1768–1835	1792–1804	Leopold II. Marie Ludovika Španělská	od r. 1804 dědičný rakouský císař

Císaři a arcivévodové

V roce 1804 zřídil František I. rakouské císařství a stal se císařem jako František I., římskoněmeckým císařem byl do roku 1806. Nešlo o povýšení dosavadního arcivévodství, ale císařstvím se stala država rakouských Habsburko-Lotrinků jako celek.

Habsbursko-lotrinská dynastie editovat
Portrét	Jméno	Narození – úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	František I.	1768–1835	1804–1835	Leopold II. Marie Ludovika Španělská	chorvatský a dalmatský král také český král, rakouský arcivévoda, od r. 1804 dědičný rakouský císař
	Ferdinand V.	1793–1875	1835–1848	František I. Marie Tereza Neapolsko-Sicilská	chorvatský, slavonský a dalmatský král také rakouský císař, český král, rakouský arcivévoda, donucen abdikovat
	František Josef I.	1830–1916	1848–1916	František Karel Habsbursko-Lotrinský Žofie Frederika Bavorská	chorvatský, slavonský a dalmatský král také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc.
	Karel I.	1887–1922	1916–1918	Ota František Josef Marie Josefa Saská	také český, uherský a chorvatský král, jako arcivévoda Karel III.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam rakouských panovníků na Wikimedia Commons