Sojuz 18a
Sojuz 18a, či Sojuz 18-1 byla kosmická loď SSSR z roku 1975, která se svou posádkou absolvovala start s cílem dopravit kosmonauty na Saljut 4, sovětskou orbitální stanici na oběžné dráze Země. Kosmonauti měli být druhou posádkou na stanici a sloužit zde dva měsíce. Let se však nezdařil.
Sojuz 18a | |
---|---|
Údaje o lodi | |
Hmotnost | 6830 kg |
Údaje o letu | |
Členů posádky | 2 |
Datum startu | 5. dubna 1975 |
Kosmodrom | Bajkonur, Kazachstán |
Nosná raketa | Sojuz-FG |
Délka letu | 22 minut |
Datum přistání | 5. dubna 1975 |
Navigace | |
Předchozí Sojuz 17 Následující Sojuz 18 |
Posádka
editovatDvoučlennou posádku tvořili tito kosmonauti:
- Vasilij Lazarev (2), velitel, CPK
- Oleg Makarov (2), palubní inženýr, RKK Eněrgija
V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Průběh letu
editovatLoď odstartovala 5. dubna 1975 z kosmodromu Bajkonur s pomocí stejnojmenné rakety Sojuz. Po 261 sec přestal pracovat druhý raketový stupeň, třetí stupeň se oddělil předčasně a let byl automaticky přerušen. Kabina se s oběma kosmonauty včas oddělila a s pomocí padáku předčasně přistála 22 minut po startu nedaleko pohoří Altaje, jihozápadně od vesnice Gorno-Altajsk, na hranicích s Čínou. Záchranný oddíl je nalezl a odvezl druhý den.[1] Vyjma lehkých pohmožděnin se oběma kosmonautům nic nestalo.
Protože Sojuz nedosáhl oběžné dráhy, některé prameny (české, sovětské) let evidovaly i bez označení, pouze jako Sojuz.[1] Ani kosmonauti nedostali tehdy obvyklou odměnu 3000 rublů, jen mimořádnou dovolenou a titul Leninův řád.[2].
Na stanici Saljut letěla nová loď Sojuz 18 za měsíc po tomto nezdařeném letu.
Konstrukce lodě
editovatUdaná startovací hmotnost byla 6830 kg. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Loď byla vybavena spojovacím zařízením a jako všechny padákovým systémem.
Odkazy
editovatReference
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sojuz 18a na Wikimedia Commons
- Na webu Kosmo