Statenice
Obec Statenice se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, v údolí Únětického potoka zhruba 11 km severozápadně od centra hlavního města Prahy. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel. Obec Statenice se skládá ze dvou částí, Statenice a Černý Vůl, které obě leží v katastrálním území Statenice.
Statenice | |
---|---|
Pohled k údolí Kopaninského potoka v obci Statenice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Roztoky |
Obec s rozšířenou působností | Černošice (správní obvod) |
Okres | Praha-západ |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°8′34″ s. š., 14°19′7″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 562 (2024)[1] |
Rozloha | 3,79 km²[2] |
Katastrální území | Statenice |
Nadmořská výška | 258 m n. m. |
PSČ | 252 62 |
Počet domů | 583 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Statenická 23 Statenice 252 62 Horoměřice info@statenice.cz |
Starostka | Michal Pokorný |
Oficiální web: www | |
Statenice | |
Další údaje | |
Kód obce | 539686 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vsi (Ztativnice) pochází z roku 1227, kdy se připomíná ve výčtu majetku, potvrzeného králem Přemyslem Otakarem I. svatojiřskému klášteru na Pražském hradě; vzhledem k popřednímu postavení vsi ve zmíněné listině lze spekulovat, že Statenice náležely klášteru již od jeho založení v roce 973.
Územněsprávní začlenění
editovatDějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[4]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
- 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[5]
- 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever [6]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[8]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha–západ[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Statenice jsou také součástí Mikroregionu Od Okoře k Vltavě.
Rok 1932
editovatVe vsi Statenice (přísl. Černý Vůl, 630 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] nákladní autodoprava, výroba cementového zboží, 2 cihelny, 3 hostince, 2 klempíři, 2 mlýny, obuvník, pekař, 2 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Statenice, 3 trafiky, velkostatek, obchod se zvěřinou a drůbeží.
Současnost
editovatNa počátku 21. století se v centru obce staví nové domy, např. komplex Statenický mlýn.
Rozvoj iniciovalo zvýšení poptávky po lokalitách za hranicemi Prahy, v souvislosti s rozšířením fenoménu tzv. satelitních městeček. Pozemky ve Statenicích vlastnil také H-System. V souvislosti s tímto se počítalo se zvýšením počtu obyvatel ze zhruba osmi set až na dva a půl tisíce (přitom ještě v 90. letech byly záměry podstatně skromnější).
Posílena byla také příměstská doprava; Statenice mají výhodné umístění s blízkostí k městské části Prahy 6 a přímé autobusové spojení s Prahou. Přes poměrně značný rozvoj si obec oproti okolním obcím stále zachovává svůj vesnický ráz.
Na rozvoji obce je developerská činnost nicméně znatelná. Komplex Statenický mlýn s náměstíčkem je faktickým centrem obce (skutečné centrum se nachází u obecního úřadu na konečné stanici autobusové linky 356), také přímo nad obcí se nachází nedokončený developerský projekt vysokostandardního bydlení, jehož součástí mělo být i golfové hřiště.
Výzvami k dalšímu rozvoji obce jsou především odpadní vody, dopravní infrastruktura a občanská vybavenost. V blízké době[kdy?] se má počet obyvatel zvýšit až o několik tisíc.
Pamětihodnosti
editovat- Zámek Statenice (opraven v roce 1924, ve špatném stavu), do roku 1989 ve správě MNV a využíván též jako byty pro zaměstnance Státního statku[12]
- Rozlehlé památeční louky
- Pomník obětem první a druhé světové války.
Osobnosti
editovatJosef Miroslav Hovorka (1848–1914) – statenický rodák,[13] prozaik, literární historik, knihkupec, redaktor, fejetonista a povídkář. Absolvent nižšího gymnázia v Praze. Vyučen knihkupeckým účetním. Zprvu účetní (Plzeň, Praha). 1876–1880 administrátor a účetní ve Světozoru, 1880–1885 v Ottově nakladatelství. Od r. 1889 učitel a ředitel Odborné pokračovací školy Grémia knihkupců a nakladatelů. Založil a redigoval v r. 1878 literární časopis Le Pragois, časopis Knihkupecký oznamovatel a Topičův sborník. Autor románů z vojenského, pražského i venkovského prostředí.[14]
Doprava
editovatDopravní síť
- Pozemní komunikace – do obce Statenice vedou silnice III. třídy. Místní částí Černý Vůl prochází silnice II/240 Praha – Horoměřice – Kralupy nad Vltavou – Roudnice nad Labem.
- Železnice – železniční trať ani stanice na území obce nejsou, nejbližší železniční stanice jsou Roztoky u Prahy nebo Úholičky.
- Přes Statenice vede oblíbená cyklotrasa 8100 směrem do Tuchoměřic nebo přes Tiché údolí do Roztok a dále cyklotrasa 0077 na Velké Přílepy.
Veřejná doprava
- Autobusová doprava – Obec Statenice je součástí Pražské integrované dopravy (Pásmo I). V obci Statenice v minulosti končila autobusová linka 356 Praha,Dejvická – Statenice, místní částí Černý Vůl projížděla autobusová linka 316 Praha, Dejvická – Holubice, obě linky jezdily denně s velkým množstvím spojů (dopravce ČSAD MHD Kladno, a. s.). V současnosti linky 316 a 356 namísto Dejvické končí u stanice metra Bořislavka.
Odkazy v kultuře
editovatMálo známou skutečností je, že ve Statenicích prožila část dětství Magdalena Dobromila Rettigová, což mělo vliv na její tvorbu.
Statenický zámek se objevuje v několika filmech. Nejšířeji se dostala do povědomí scéna z filmu Tři veteráni, kdy se hlavní hrdinové pohybují skrytě v "dřevěné boudě" se srdíčky místo oken.
Černý Vůl je podle Jana Wericha pojmenován podle starosty, byť je to pojmenování barvoslepé, neboť starosta byl zrzavý (pohádka Lakomá Barka z knihy Fimfárum).
Část Černý Vůl je také zmiňována jako jedno z míst, "odkud jsou nejlepší holky," v písničce Rybitví od skupiny Yo Yo Band.
Další fotografie
editovat-
Nový rybník u nových domů
-
U obecního úřadu
-
Statenický zámek očekává rekonstrukci
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 198/1928 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1601. (česky a německy)
- ↑ UZHGOROD, Digital library. František Holec a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Kniha 7 - Praha a okolí) / Castles and fortresses in Bohemia, Moravia and Silesia (Book 7 - Prague and vicinity), s. 164.. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2019-10-15]. (anglicky)
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2024-08-27]. Dostupné online.
- ↑ Hovorka, Josef Miroslav, 1848-1914 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Statenice na Wikimedia Commons
- Statenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)