Synagoga v Lounech
Synagoga v Lounech se nachází zhruba 200 metrů východně od náměstí v Lounech v Hilbertově ulici. Postavena byla v roce 1871 podle projektu pražského architekta Johanna Staňka v novorománském slohu s maurskými prvky[1] a nahradila tak již nevyhovující modlitebnu v České ulici dříve Juden Gasse.[2] Původně se na místě budovy někdejší synagogy nacházel zájezdní hostinec s poštovní stanicí.[3]
| Synagoga v Lounech | |
|---|---|
 Synagoga v Lounech | |
| Místo | |
| Místo | Louny,  Česko |
| Souřadnice | 50°21′26,48″ s. š., 13°47′58,96″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Užívání | Státní okresní archiv Louny |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Johann Staněk |
| Sloh | novorománský |
| Výstavba | 1871–? |
| Odkazy | |
| Adresa | Hilbertova 70, CZ-44001 Louny |
| Ulice | Hilbertova |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obřady se v synagoze konaly až do druhé světové války, kdy začalo docházet k represím vůči židovským obyvatelům města. Během války se vyhnula arizaci a byla odkoupena městem, které v ní zřídilo muzeum.[4] To v prostorách synagogy působilo v letech 1942 až 1954 a od roku 1967 je zde umístěn depozitář Státního okresního archivu Louny.[1][5]
Vybavení synagogy se nedochovalo.[1]
Hospodářský vzestup komunity ve druhé polovině 19. století umožnil naplnit touhu po vlastním svatostánku, neboť starší modlitebna v domě čp. 3 již početné a sebevědomé obci nemohla postačovat kapacitou ani důstojností. Velkou zásluhu na úspěchu projektované synagogy měli předsedové Židovské obce Louny Volf Bulova a následně Josef Kahn, kteří v letech 1870-1874 dohlíželi na složitý proces získání povolení a dokončení stavby.
Vhodnou lokalitu nalezli v tehdejší Šatlavní ulici, dnešní Hilbertově, která v roce 1849 z velké části vyhořela. Požáru podlehl i zájezdní hostinec s poštovní stanicí čp. 70 a 71 a jeho majitel se neměl k opravě polozbořených nemovitostí. Zbořeniště s přilehlými pozemky na hradbách vyhovovalo jak rozměry, tak umístěním sice blízko hlavního náměstí, ale mimo hlavní obchodní tepnu Pražskou ulici. Městská rada v tomto případě snahám židovské obce nijak nebránila, neboť ruiny hostince hyzdily centrum města již přes dvacet let bez vyhlídky na zlepšení. V roce 1871 tak mohla začít stavba podle projektu pražského architekta Johanna Staňka, který současně projektoval také podstatně větší synagogu v sousedním Žatci. Konkurs na provedení Staňkova projektu vyhrál stavitel Paul z Jimlína a v roce 1874 stavbu dokončil. Celkové náklady přesáhly 19 000 zlatých, obec je hradila zčásti sbírkami a prodejem synagogálních sedadel, z větší části ale projekt financovala úvěrem od městské spořitelny. Další nemalé částky si vyžádalo vnitřní vybavení synagogy potřebným mobiliářem včetně harmonia. Město Louny věnovalo bezplatně písek k výrobě malty, který těžilo ve vlastní režii z řečiště Ohře.
Zajímavá budova v typickém „maurském“ stylu je orientována k východu a otvírá se velkými okny na jih do ulice i na sever k hradbám. O provoz synagogy se staral placený správce, obec také platila varhaníka. Až do konce třicátých let 20. století synagoga tvořila přirozené náboženské a společenské centrum lounské komunity, ovšem likvidace svobodného Československa v roce 1938 a následný německý protektorát v krátké době zničily úsilí tří generací židovských obyvatel. V prosinci roku 1942 město Louny pod tlakem okupační správy synagogu odkoupilo a využilo ji pro dočasné umístění muzejních sbírek a městského archivu. Již předtím v červenci 1942 byl odstraněn mobiliář, z nějž se nedochovalo nic než tóra, zachráněná za okupace pracovníky Židovského muzea v Praze a následně prodaná v roce 1964 do Anglie.
Za války lounská židovská obec téměř zanikla, takže když roku 1948 soud nucený prodej zpětně prohlásil za neplatný, nebyli zbylí souvěrci schopni ji udržovat. Proto v roce 1949 synagogu pronajali Místnímu národnímu výboru, který ji nadále užíval jako depozitář muzejních sbírek, a později ji v roce 1956 prodali lidovému družstvu Stavba. To zde zřídilo dílnu a technické zázemí a vestavbou železobetonové podlahy na úrovni patra nenávratně zničilo interiér budovy. V roce 1967 synagogu odkoupil Okresní národní výbor Louny a po rychlé adaptaci zde vznikl hlavní depozitář Státního okresního archivu Louny. V roce 2003 byla synagoga nařízením vlády vrácena židovské obci v Teplicích a v jejím majetku zůstala dodnes.[6]
V Lounech pravděpodobně existovala kdysi i stará synagoga, nejspíše před rokem 1870. Podle pamětnice paní Šalamounové se jednalo o dům v Táboritské ulici vedle restaurace na rohu ulice Na Valích.
-
Synagoga na historické fotografii -
Interier synagogy v roce 1942 -
Půdorys synagogy -
Původní vitráž -
Stará synagoga
Reference
editovat- ↑ a b c FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8. S. 100.
- ↑ ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 232.
- ↑ VEČEŘOVÁ, Petra. Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2009. 293 s. ISBN 978-80-7376-142-4. S. 143.
- ↑ Lounská synagoga [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-04-05]. Dostupné online.
- ↑ http://www.soalitomerice.cz/historie-soka-louny/
- ↑ MAREŠ,Jan;KRAUSOVÁ,Anna. Výstava Osudy židovských rodin na Lounsku. Louny: Oblastní muzeum Louny a Spolek na obnovu židovských památek. 2019
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu synagoga v Lounech na Wikimedia Commons - Antonín Hluštík: Regiz – Lounská synagoga
