Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                

Typ 12I Leander (či třída Leander) je třída víceúčelových fregat britského královského námořnictva. Pro britské námořnictvo bylo postaveno celkem 26 fregat, přičemž dalších 18 bylo postaveno pro zahraniční uživatele či v zahraničí na základě licence. Většina již byla vyřazena. V operační službě jsou v Ekvádoru a v Indonésii.

Typ 12I Leander
HMS Apollo
HMS Apollo
Obecné informace
UživateléRoyal Navy
Chilské námořnictvo
Novozélandské královské námořnictvo
Nizozemské královské námořnictvo
Pákistánské námořnictvo
Ekvádorské námořnictvo
Indické námořnictvo
Indonéské námořnictvo
Typfregata
Lodě44
Osudaktivní (2011)
PředchůdceTyp 12M Rothesay
NástupceTyp 21 Amazon
Technické údaje třída Leander
(type 12I)
Výtlak2350 t (standardní)
2860 t (plný)
Délka113,4 m
Šířka12,5 m
Ponor5,5 m
Pohon2 turbíny, 2 kotle
Rychlost28,5 uzlu
Posádka251–263
Výzbroj2× 114mm kanón (1×II)
2× 40mm kanón (2×I)
2× 20mm kanón (2×I)
Seacat (1×IV)
Mk 10 Limbo
Letadla1× vrtulník

Pozadí vzniku

editovat

Základní varianta

editovat

Pro Britské královské námořnictvo bylo postaveno celkem 16 fregat základní verze třídy Leander, pojmenovaných Leander, Ajax, Dido, Penelope, Aurora, Euryalus, Galatea, Arethusa, Naiad, Phoebe, Cleopatra, Minerva, Sirius, Juno, Argonaut a Danae. Stavba probíhala v letech 19591967, přičemž fregaty byly do služby zařazovány v letech 1963–1967. Během služby byly několikrát modernizovány. Vyřazeny byly v letech 1989–1996.

Varianta se širokým trupem

editovat

V letech 1965–1973 bylo postaveno dalších 10 jednotek třída Leander s rozšířeným trupem, což zlepšovalo jejich stabilitu a zvětšilo dosah. Základní výzbroj fregat zůstala shodná. Plavidla byla pojmenována Hermione, Andromeda, Jupiter, Bacchante, Charybdis, Scylla, Achilles, Diomede, Apollo a Ariadne. Do služby byla plavidla zařazována v letech 1969–1973. Během služby byly několikrát modernizovány.

Konstrukce

editovat
 
Naiad po instalaci systému Ikara
 
Modernizace se střelami Sea Wolf

Fregaty nesly především hlavňovou výzbroj. V dělové věži na přídi se nachází dva 114mm kanóny, které doplňují dva 20mm a dva 40mm protiletadlové kanóny. Protivzdušnou obranu podporuje rovněž jeden čtyřnásobný protiletadlový raketový komplet Seacat ve verzi CWS22. K napadání ponorek fregaty nesou salvový vrhač hlubinných pum Limbo. Protiponorkové schopnosti plavidla zvyšuje protiponorkový vrtulník, operující z plošiny na zádi. Fregaty nesou hangár pro jeho uskladnění. Pohonný systém tvoří dva kotle a dvě parní turbíny. Nejvyšší rychlost činí 28,5 uzlu.

Modernizace se systémem Ikara

editovat

Osm jednotek třídy Leander s úzkým trupem bylo v letech 1972–1978 přestavěno na protiponorkovou verzi vybavenou systémem Ikara. Byly to fregaty Leander, Ajax, Galatea, Naiad, Aurora, Euryalus, Arethusa a Dido. Jednoduché vypouštěcí zařízení raketových torpéd a zásobník rezervních střel nahradily příďovou dělovou věž. Další výzbroj tvořily dva 40mm kanóny a dva trojhlavňové 324mm torpédomety. Výtlak plavidel se zvýšil o 100 tun.

Modernizace se střelami Exocet

editovat

V letech 1975–1980 bylo sedm fregat s úzkým trupem modernizovano pro nesení nové úderné výzbroje v podobě protilodních střel. Přestavba se týkala jednotek Cleopatra, Sirius, Phoebe, Minerva, Argonaut, Danae a Penelope. Příďovou dělovou věž nahradily čtyři kontejnery střel MM.38 Exocet. Další výzbroj tvořily dva 40mm kanóny, trojité vypouštěcí zařízení střel Seacat a dva trojhlavňové 324mm torpédomety. Výtlak narostl o cca 450 tun.

Modernizace se střelami Sea Wolf

editovat

Fregaty se širokým trupem Andromeda, Charybdis, Jupiter, Hermione a Scylla byly během služby modernizovány pro nesení střel Sea Wolf. Šestinásobný protiletadlový raketový komplet tohoto typu nahradil příďovou dělovou věž. Údernou výzbroj tvořily čtyři protilodní střely Exocet a protiponorkovou dva trojnásobné 324mm torpédomety. Palubní hangár byl zvětšen pro nesení vrtulníku Westland Lynx (vyzbrojených střelami Sea Skua) namísto původního typu Westland Wasp.

Zahraniční uživatelé

editovat
 
Indonéská fregata Karel Satsuit Tubin

Literatura

editovat
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

editovat