Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Wikipedie

Urbář

historický pramen
Možná hledáte: Urburář.

Urbář (zast. urbár, adj. urbářský, urbariální, latinsky urbarium) je historický termín pro soupis povinností poddaných vůči vrchnosti.

Odvod dávek ve středověku

Název

editovat

České označení této úřední knihy je převzaté z německého Urbar či Urbar-Register, které vzniklo ze středohornoněmeckého výrazu pro označení výnosu z pozemků.[1] Souběžně se používaly i dobové termíny knihy purkrechtní, registra ložní, registra komorních platů, rejstříky úroční apod., v latině pak registra bonorum, registra censuum, libri censititii, conscriptio bonorum nebo upravené ve středověké latině urbarium.

Účel urbářů

editovat

Urbáře vznikaly z iniciativy majitelů panství a statků pro evidenci platů a dávek, které jim plynuly z poddanských usedlostí. Povinnosti poddaných tvořily peněžní platy, naturální dávky nebo robota. Jednotlivé druhy se mohly navzájem doplňovat. Zatímco ve středověku převažovaly dávky v naturáliích a posléze v penězích, pro raný novověk je charakterističtější, že vrchnost ukládala více roboty. Výše finančních odvodů totiž nebyla obvykle během let valorizována a ztrácela proto na hodnotě, zatímco v případě roboty tento problém odpadal. Platy a dávky se obvykle vybíraly dvakrát do roka, na jaře (na sv. Jiří) a na podzim (na sv. Havla). Někdy mohly být termíny stanoveny na sv. Jana a sv. Václava.

Zápisy v urbářích

editovat
 
Přehled peněžních plateb sedláků ze vsi Krásný Dvoreček u Kadaně (1518)

Podle obsahu je možné rozdělit urbáře do dvou základních skupin. První část urbářů obsahuje pouze sumární výčet povinností poddaných pro každou ves či rychtu. Druhá skupina obsahuje soupisy konkrétních poddaných podle jednotlivých vsí s uvedením povinné dávky. Mezi jednotlivými typy existovala řada přechodů a urbář může představovat i spojení obou druhů. Každá poddanská usedlost se v urbáři obvykle vedla samostatně a uváděly se k ní změny ve vlastnictví a povinnostech. Tím se z urbářů postupně vyvinuly vesnické pozemkové knihy.

Naopak výměra dominikálu se v urbářích neuvádí. Bývají zde sice rovněž popisy vrchnostenských sídel, kostelů, poplužních dvorů či panských hospodářských budov, ale tyto zápisy nebyly nezbytnou součástí urbářů. Výjimečně byly do urbářů zaneseny opisy listin a jiných písemností, na jejichž základě se dávky odváděly. Nejstarším dokladem této praxe je urbář strahovského kláštera.[2]

Urbáře se vytvářely pro jednotlivá panství a při každé změně majetkových poměrů se obvykle pořídil nový urbář.

Vznik a vývoj urbářů

editovat

Urbáře byly sestavovány na základě starších evidencí, donačních listin, tradic či výpovědí svědků. Nejstarší urbáře na území Česka vznikaly v církevním prostředí a dochované jsou z druhé poloviny 13. století. Nejstarší dochovaný český urbář je součástí tzv. manuálníku Jana Staicze, který vznikl koncem sedmdesátých let 13. století ve Vyšebrodském klášteře, za kterým následuje o něco mladší urbář pražského biskupství z let 1283–1284 zachovaný ve zlomku. Z první poloviny 14. století se dochovaly urbáře klášterů Pohled, Zbraslav, Sedlec, Roudnice nad Labem a Osek. Ze světského prostředí máme nejstarší urbář pro rožmberské panství z roku 1379 následovaný urbářem frýdlantského panství z roku 1381.

V období novověku na urbáře navázaly tzv. urbariální fasse, které měla vrchnost vyhotovit za vlády Marie Terezie, aby se v celé zemi dosáhlo jednotných urbariálních poměrů. Zatímco na Moravě byly v letech 1775–1776 zpracovány fasse na všech panstvích, v Čechách vrchnost tyto snahy bojkotovala a vzniklo jen několik málo nových urbářů.

K urbářům se někdy řadí tzv. výběrčí rejstříky, což je evidence skutečně odvedených platů, dávek a odpracovaných robot.

Několik urbářů českomoravské provenience je uloženo i v zahraničních archivech, např. v Rakouském státním archivu ve Vídni (urbáře panství Trutnov z let 1545 a 1599) nebo lichtenštejnském archivu ve Vaduzu (Moravská Třebová z roku 1548, Zábřeh na Moravě z roku 1656).

Své opodstatnění ztratily urbáře po zrušení poddanství v roce 1848.

Využití urbářů v historiografii

editovat

Urbáře jsou významným historickým pramenem ke studiu právních poměrů poddaného obyvatelstva. Mají také topografický význam pro dějiny panství i jednotlivých obcí. Jsou rovněž důležitým pramenem k určení rozsahu pozemkového vlastnictví feudálů, ať už šlechty, církve, případně měst. V neposlední řadě mají význam pro dějiny správy, neboť ukazují poddanství v organickém spojení se správou statků a panství.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Machek, Václav, Etymologický slovník jazyka českého, Praha, Nakladatelství Lidové noviny 1997, s. 670.
  2. ↑ Emler, Josef, Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými, Praha, Královská Česká společnost nauk, 1881, Registrum bonorum monasterii Strahowiensis, s. 219–302.

Literatura

editovat

Přehled základní literatury o českomoravských urbářích

  • Al Saheb, Jan, Urbář panství Hukvaldy z roku 1581. Diplomatický rozbor pramene a jeho písaři, Olomoucký archivní sborník 5, 2007, s. 87–106
  • Aschenbrenner, Martin, Předbělohorské urbáře statku Horní Police, Bezděz 17, 2008, s. 269–-272
  • Běličová, Milena, Urbariální písemnosti do roku 1526 ve sbírce pergamenů Archivu Národního muzea, In: Seminář a jeho hosté. Praha, FF UK 1992, s. 69–77
  • Beránek, Vladimír, Sladový urbář města Liberce. (Příspěvek k hospodářským dějinám města Liberce v předbělohorském období), Fontes Nissae. Prameny Nisy 5, 2004, s. 35–60
  • Bretholz, Bertold, Das Urbar der Liechtensteinischen Herrschaften, Komotau-Reichenberg, Anstalt für Sudetendeutsche Heimatforschung 1930
  • Čechura, Jaroslav – Ryantová, Marie, Urbář kláštera Břevnov z roku 1406. Časopis Národního muzea v Praze. Řada historická 161, 1992 (vydáno 1993), č. 3–4, s. 79–107
  • Čechura, Jaroslav, Urbář kláštera Strahov z roku 1410, Bibliotheca Strahoviensis 1995, č. 1, s. 25–44
  • Čechura, Jaroslav, Rožmberský urbář – téma věčně zelené? In: Verba in imaginibus. Františku Šmahelovi k 70. narozeninám, Praha, Argo 2004, s. 223–230
  • Dvořáková, Květoslava - Kovář, Daniel, Nejstarší urbář královského města Českých Budějovic z roku 1513, Staré Budějovice 2005, č. 1, s. 171–186
  • Emler, Josef, Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými, Praha, Královská Česká společnost nauk 1881
  • Gebauer, Josef, Příspěvek k poznání severočeských urbářů, Praha, Horizont 1971
  • Guzy, Stefan, Das Urbar der Herrschaft Cosel 1578 (Urbář panství Kozel 1578), Herne 2010
  • Haubertová, Květoslava – Hofmann, Gustav – Lešický, Ladislav, Soupis západočeských urbářů 2. pol. 13. století - 1773, Plzeň, SOA - NAVA 1993
  • Chládková, Michaela, Výtah ze ztraceného urbáře dačického panství, Dačický vlastivědný sborník 3, 2005, s. 199–204
  • Janoušek, Bohumír, Předhusitský urbář vsí Ortvinovice a Vztuhy, Táborský archiv. Sborník Okresního archivu v Táboře 6, 1994, s. 25–46
  • Korbelářová, Irena, Urbář města Opavy, Opava. Sborník k dějinám města 2, 2000, s. 39–41
  • Korbelářová, Irena, Urbář raduňského panství ze druhé poloviny 17. století, Časopis Slezského zemského muzea. Série B-vědy historické 50, 2001, č. 2, s. 218–233
  • Krejčík, Adolf Ludvík, Urbář z roku 1378 a účty kláštera Třeboňského z let 1367–1407, Praha, Česká akademie věd a umění 1949
  • Kuba, Jiří – Šimek, Tomáš – Zahrádka, František, Soupis východočeských urbářů. 2. polovina 13. století - 1776, Zámrsk, Státní oblastní archiv v Zámrsku 1997
  • Kuba, Jiří, Soupis východočeských urbářů – dodatky, Sborník prací východočeských archívů 8, 2000, s. 224–235
  • Kuba, Jiří, Soupis východočeských urbářů – dodatky II, Sborník prací východočeských archívů 10, 2005, s. 317–-323
  • Kuba, Jiří, Seminář k Broumovskému urbáři, Sborník prací východočeských archívů 9, 2004, s. 199–201
  • Kušík, Michal - Marsina, Richard, Urbáre feudálnych panstiev na Slovensku, Bratislava, Slovenská akadémia vied 1959
  • Maur, Eduard, Zamyšlení nad dosavadními výsledky evidence urbářů v České republice, Sborník archivní prací 54, 2004, č. 2, s. 721–735
  • Maur, Eduard, Tachovský urbář asi z let 1366–1368. Vzácný pramen k historické topografii Českého lesa, Dějepis 22, 2006, s. 104–113
  • Mírka, Jakub, Datace dvou urbářů fondu Velkostatek Defurovy Lažany, Ročenka Státního oblastního archivu v Plzni 2006 (vydáno 2007), s. 98–103
  • Morava, Milan, Žirovnický Slavatovský urbář L. P. 1654, Vlastivědný sborník Pelhřimovska 11, 2000, s. 123–125
  • Nový, Rostislav, Studie o předhusitských urbářích, Sborník historický 13, 1965, s. 5–64
  • Navrátil, Ivo, Urbář semilského panství z roku 1687, Archiv Českého ráje doby nové a nejnovější 1, 2003, s. 9–84
  • Panic, Idzi, Těšínský zámecký urbář z roku 1692, Těšínsko 44, 2001, č. 1, s. 22
  • Pařez, Jan, Urbář kláštera sv. Kateřiny na Novém Městě Pražském z roku 1414, Bibliotheca Strahoviensis 2, 1996, s. 33–59
  • Pařez, Jan, Kopiář a urbář fary ve Světlíku z přelomu 16. a 17. století, Bibliotheca Strahoviensis 6–7, 2004, s. 19–29
  • Pitucha, Václav, Lingvistické poznámky k výstavbě textu Broumovského urbáře, Sborník prací východočeských archívů 9, 2004, s. 227–242
  • Pohanka, Josef – Zemek, Metoděj, Nejstarší Žďárské urbáře 1407–1462–1483, Brno, Krajské nakladatelství 1961
  • Ryantová, Marie, Nejstarší urbář panství Vysoký Chlumec z roku 1604, In: Seminář a jeho hosté, Praha, FF UK 1992, s. 227–236
  • Ryantová, Marie, Urbáře vysokochlumeckého panství v první polovině 17. století, In: Vlast a rodný kraj v díle historika. Sborník prací žáků a přátel věnovaný profesoru Josefu Petráňovi, Praha, Historický ústav AV ČR 2004, s. 371–386
  • Ryba, Jan, Urbáře a pozemkové knihy panství Toužim v druhé polovině 16. a první polovině 17. století, Minulostí Západočeského kraje 28, 1992 (vydáno 1993), s. 99–126
  • Ryba, Jan, Urbář statku Makoszyce (Mangschütz), In: Vindemia. Sborník k 60. narozeninám Ivana Martinovského, Ústí nad Labem, Albis international 1997, s. 109–119
  • Řezníček, Jan, Moravské a slezské urbáře po 1372 / před 1407–1771 (1849). Katalog, Praha, Odbor archivní správy Ministerstva vnitra ČR 2002
  • Salaba, Josef, Doplňky ke kritice českých urbářů, Praha, Nákladem vlastním 1930
  • Schreiber, Rudolf, Das Elbogener Urbar der Grafen Schlick von 1525, Reichenberg, Sudetendeutscher Verlag Franz Kraus 1934
  • Smíšková, Helena, K dataci nejstaršího frýdlantského urbáře, Archivní časopis 50, 2000, č. 4, s. 226–230
  • Šimek, Tomáš, Broumovský urbář po restaurování, Archivní časopis 52, 2002, č. 1, s. 59–60
  • Šimek, Tomáš, Ilustrovaný Broumovský urbář z roku 1676, Sborník prací východočeských archívů 9, 2004, s. 203–215
  • Šimůnek, Robert, Urbář panství Vítkův Kámen z roku 1515, Historická geografie 30, 1999, s. 207–245
  • Šťastný, Václav, Zajímavosti urbářů, Malovaný kraj 26, 1990, č. 6, s. 8–9
  • Šulc, Jaroslav, Edice urbáře panství Košátky z roku 1627, Confluens. Sborník historických a vlastivědných prací z Mělnicka 6, 2007, s. 77–122
  • Turek, Adolf, Soupis urbářů Ostravského kraje 15.–18. století, Opava, Slezský studijní ústav 1954
  • TRUHLÁŘ, Josef. Urbář zboží rožmberského z roku 1379. Praha: Dr. Grégr a Ferd. Dattel, 1880. 62 s. 
  • Vařeka, Marek, Předbělohorské urbáře plumlovského panství, Zpravodaj. Muzeum Prostějovska v Prostějově 2003, č. 1–2, s. 1–9.
  • Vařeka, Marek (ed.), Urbář vesnic Rozstání, Otinovse a Hartmanic z roku 1618, edice pramene z Rodinného archivu knížat z Lichtenštejna ve Vídni. ZMPP 2006, s. 13–35.
  • Vařeka, Marek (ed.), Urbář plumlovského panství z roku 1624, Documenta Liechtensteina Series Nova I, Prostějov 2009.
  • Vařeka, Marek (ed.), Urbář hodonínského panství z roku 1600, Hodonín 2012.
  • Vorel, Petr, Nejstarší urbář pardubického panství a jeho vypovídací hodnota o vývoji města Pardubic v letech 1506–1516, Pardubice, Krajské muzeum východních Čech 1990
  • Vorel, Petr, Urbář městečka Přelouče z let 1518–1550, Informační zpravodaj Klubu přátel pardubického muzea a kronikářů okresu Pardubice 1988 (vydáno 1990), č. 1–3, s. 16–35
  • Vorel, Petr, Urbář města a panství Heřmanův Městec z roku 1572, Východočeský sborník historický 2, 1992, s. 238–274
  • Záloha, Jiří, Vlčický urbář z roku 1685, Ročenka Státního okresního archivu v Trutnově 1998 (vydáno 1999), s. 127–129
  • Zilynskyj, Bohdan, Úvaha nad edicemi a textem kaceřovského urbáře z roku 1558, In: Gryspekové a předbělohorská šlechta, Mariánská Týnice, Muzeum a galerie severního Plzeňska 1998, s. 34–43
  • ŽÁČEK, Rudolf. K edici urbáře fryštátského panství z roku 1571. Časopis Slezského zemského muzea. Série B-vědy historické.. 1993, roč. 42, čís. 3, s. 193–207. 
  • ŽÁČEK, Rudolf. Urbář panství fryštátského z roku 1571. Těšínsko. 1994, čís. 1, s. 1–2. 
  • ŽÁČEK, Rudolf. Urbář panství frýdeckého z roku 1636. Těšínsko. 1995, čís. 3, s. 1–4. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Urbář&oldid=24145001“