Vinzenz Luksch
Vinzenz Luksch (28. května 1845 Sutom[1] – 18. srpna 1920 Litoměřice[2]) byl katolický kněz, historik umění, historik církevních dějin, vysokoškolský pedagog a zakladatel litoměřického diecézního muzea.
| Reverendus Dominus ThDr. Vinzenz Luksch | |
|---|---|
| kněz | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Sídlo | Litoměřice |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 15. července 1868 |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 28. května 1845 |
| Místo narození | Sutom,  Rakouské císařství |
| Datum úmrtí | 18. srpna 1920 (ve věku 75 let) |
| Místo úmrtí | Litoměřice,  Československo |
| Místo pohřbení | Litoměřice |
| Povolání | historik umění, katolický kněz, teolog a vysokoškolský učitel |
| Alma mater | Kněžský seminář v Litoměřicích Papežská univerzita Gregoriana |
 citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se v rodině kantora německé školy (původem selského syna z Vlastislavi[3]) v Sutomi u Třebenic. Jako nadaný chlapec absolvoval jezuitské gymnázium v Bohosudově a poté v letech 1864–1868 litoměřický kněžský seminář. Na kněze byl vysvěcen 15. července 1868 v litoměřické katedrále sv. Štěpána. Po vysvěcení byl následující čtyři roky kaplanem ve farnosti Chabařovice u Ústí nad Labem. Ke konci roku 1872 odešel do Říma, kde studoval na papežské univerzitě Gregoriana a během dvou let dosáhl doktorátu z teologie. V Římě také výrazně prohloubil svůj vztah k uměleckým památkám. V roce 1875 po svém návratu z Říma působil krátce jako kaplan v Rumburku.[4] Svá teologická studia prohloubil ještě v letech 1875–1879 na pražské teologické fakultě[4] a svůj římský doktorát zde nostrifikoval. V roce 1879 byl jmenován, zřejmě z iniciativy litoměřického biskupa Antonína Ludvíka Frinda nejdříve suplujícím a poté řádným profesorem na litoměřickém bohosloveckém učilišti. V tomto pedagogickém ústavu posléze učil i církevní právo a jeho pedagogická činnost trvala až do jeho pensionování v roce 1907. Třicet let byl zároveň členem litoměřického diecézního soudu, byl biskupským notářem a několikrát byl i zvolen do litoměřického městského zastupitelstva. Asi nejvíce je jeho jméno spjato s Diecézním muzeem, které bylo založeno v roce 1885. V roce 1885 byl také na podnět Antonína Podlahy jmenován korespondentem vídeňské C. a k. Centrální komise pro umělecké a historické památky. K 23. dubnu 1899 byl jmenován ještě konzervátorem II. sekce této komise pro politické okresy Litoměřice, Roudnice nad Labem a Děčín. V roce 1917 byl pak jmenován konzervátorem pro litoměřický politický okres. Své poznatky nedokázal vždy dokončit a vydat tiskem: k jeho nejlepším publikacím patří dvoudílná kniha Illustrierte Geschichte der katholischen Kirche (německy), kterou vydal na počátku 20. století společně s německým církevním historikem Johannem Peterem Kirschem.
Jeho práce vedle činnosti v Diecézním muzeu je známa díky jeho „umělecké topografii“ litoměřického okresu. Toto dílo začal sepisovat na počátku 20. století v rámci ediční řady Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, kterou vydávala Archeologická komise České akademie věd a umění. Zájem o rukopis projevila také Uměleckohistorická komise německé Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách. Luksch pracoval na tomto životním díle dvacet let na základě studia archivních materiálů.
Luksch byl nejen znalcem umění, ale také památkářem a sběratelem. Sbírky obrazů, plastik, hudebních nástrojů i archeologických předmětů soustředil ve své vile v Litoměřicích na Rybářském náměstí čp. 662/4 (od roku 2001 tato vila slouží jako Hospic sv. Štěpána). Již v roce 1895 jeho sbírka zaplňovala několik velkých pokojů.
Závěr života nebyl zřejmě nejšťastnější. Diecézní muzeum stagnovalo a památkový fond regionu, zvláště kampanologický materiál byl nevratně ochuzen za I. světové války. Politické změny (vznik Československa v roce 1918) pro něho znamenaly „zánik světa“ tak, jak ho znal. Věnoval se na sklonku života psaní umělecké topografie[5] a definitivní rukopis odeslal, krátce před smrtí, na počátku srpna 1920 do Prahy. Dílo zůstávalo dlouho jen ve strojopise v německém jazyce, využívaném třemi generacemi badatelů. Teprve v roce 2006 bylo zpřístupněno veřejnosti v česko-německé dvojjazyčné edici Ústavu dějin umění AV ČR,[6], je citováno dodnes.
Luksch zemřel v brzkých ranních hodinách 18. srpna 1920 ve své litoměřické vile. Pohřeb se konal o dva dny později na litoměřickém městském hřbitově, kde je jeho udržovaný hrob dodnes.
Monografie
editovat- Johann Peter Kirsch, Vinzenz Luksch, Illustrierte Geschichte der katholischen Kirche, Allgemeine Verlags-Gesellschaft m. b. H. München, 1905
- Vinzenz Luksch, Topographie der historischen und Kunst-Denkmale im politischen Bezirk Leitmeritz/ Soupis historických a uměleckých památek v politickém okresu Litoměřice. Díl I. Litoměřice. Editoři Kristina Uhlíková, Jana Chadimová a Martin Barus. Vydalo Artefactum ve spolupráci s Biskupstvím litoměřickým, Praha 2006, ISBN 978-80-86890-79-1.
Reference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Sutom
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Litoměřice
- ↑ OTRADOVEC, Josef. Něco z historie obce. Zpravodaj občanského sdružení Český granát Městského úřadu v Třebenicích. Duben 2006, s. 14. Dostupné online.
- ↑ a b AbART – Vinzenz Luksch [online]. [cit. 2015-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Kunsttopographie des Leitmeritzer Bezirkes Badatelna, Oblastní muzeum v Litoměřicích Archivováno 27. 8. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Vinzenz Luksch, Topographie der historischen und Kunst-Denkmale im politischen Bezirk Leitmeritz/ Soupis historických a uměleckých památek v politickém okresu Litoměřice, Díl I. Litoměřice. Editoři Kristina Uhlíková, Jana Chadimová a Martin Barus. Artefactum Praha 2006, isbn 978-80-86890-79-1
Literatura
editovat- Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 1, s. 847, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
- BARUS, Martin. Dějiny litoměřického diecézního muzea – Vznik, počátky a sbírkotvorná činnost Diecézního muzea. In: AD GLORIAM DEI, 130 let Diecézního muzea v Litoměřicích a 20 let jeho obnovené existence. [s.l.]: Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích a Biskupství litoměřické ve spolupráci s Ústavem pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ke stejnojmenné výstavě pořádané v lednu až dubnu 2015, 2015. ISBN 978-80-87784-08-2. S. 24–25.
- LIŠKA, Jan. Deskové obrazy mistra litoměřického oltáře. Praha. 106 s. bakalářská práce. Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění, Dějiny křesťanského umění. Vedoucí práce Jan Royt. s. 12. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vinzenz Luksch
- Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, AD GLORIAM DEI - 130 let diecézního muzea v Litoměřicích a 20 let jeho obnovené existejnce
- Diecézní muzeum slaví 130 let. Uskuteční se i přednáška
- Přednáška: Diecézní muzeum v Litoměřicích a osobnost jeho zakladatele Vinzenze Luksche
- Biografický slovník českých památkářů I, 1800 – 1950. Heslář
