Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Wikipedie

Vlašim

město v okrese Benešov ve Středočeském kraji

Vlašim (německy Wlaschim) je město a obec s rozšířenou působností v okrese Benešov ve Středočeském kraji, 20 km jihovýchodně od Benešova, 40 km severně od Tábora a je centrem mikroregionu Podblanicko. Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel, jejich počet postupně mírně klesá.

Vlašim
Děkanský kostel sv. Jiljí ve Vlašimi
Děkanský kostel sv. Jiljí ve Vlašimi
Znak města VlašimVlajka města Vlašim
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecVlašim
Obec s rozšířenou působnostíVlašim
(správní obvod)
OkresBenešov
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°42′23″ s. š., 14°53′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel11 455 (2024)[1]
Rozloha41,42 km²[2]
Nadmořská výška365 m n. m.
PSČ258 01
Počet domů2 273 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.6
Počet ZSJ23
Kontakt
Adresa městského úřaduJana Masaryka 302
258 01 Vlašim
starosta@mesto-vlasim.cz
StarostaMgr. Luděk Jeništa (bezpartijní)
Oficiální web: www.mesto-vlasim.cz
Vlašim
Vlašim
Další údaje
Kód obce530883
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

editovat

Vlašim leží na řece Blanici, do níž se zde vlévají potoky Orlina (západně od města) a Borecký potok na severovýchodě. Na obou je řada rybníků. 8 km jižně od Vlašimi, mezi obcemi Kondrac, Pravonín a Louňovice pod Blaníkem leží hora Blaník (638 m n. m.), střed chráněné krajinné oblasti Blaník.

Původ názvu města

editovat

Pověst

editovat

Pověst o původu názvu města (uvádí ji Karel Josef Biener z Bienenberka v díle Versuch über einige merkwürdige Alterthümer in Königreich Böhmen) se týká dob vlády Vladislava II., druhého českého krále, který vládl v letech 1152–1172. Svůj královský titul získal za své spojenectví s císařem Fridrichem I. Barbarossou v jeho tažení na Miláno. Vladislav II. vytáhl do boje na pomoc císaři s více než deseti tisíci muži.[4]

Po dlouhé a strastiplné cestě přes Tyroly vstoupilo české vojsko do vlašské země (Vlachy) v severní Itálii. Po kapitulaci Milána se Čechové začali seznamovat s kulturou Italů, tedy Vlachů, kteří byli v té době v tomto směru považování za evropskou špičku. Jedním z těch, kteří následně oslavovali chrabré činy českých hrdinů při vlašském tažení, byl rytíř, jehož sídlo se nacházelo nad řekou Blanicí. Krajina kolem jeho sídla byla bohatá na přírodní krásy, a ač nebyla tak slunná a nádherná jako ta vlašská, miloval ji a na památku své obliby vlašských mravů si začal říkat Vlašim.[4]

Etymologie

editovat

Název města je lingvisticky odvozen od starobylé přivlastňovací přípony, odkazující na jména typu Vlastislav či Vlastimil. Název Vlašim je též domácí obměna jména Vlach, která vznikla jeho krácením.

Ve starých latinsky a německy psaných listinách se v různých datech objevují německé podoby názvu města, vzniklé adaptací názvu českého: Pleszin (1353), Flesching (1431), Wlassimg (1439) či Wlaschim.[4]

Historie

editovat
 
Vlašim, zámek od JV

Počátky města

editovat

Archeologické nálezy prokazují existenci sídliště již v době před 30 tisíci lety př. n. l. V době před 2 tisíci lety př. n. l. zde v okolí sídlili Keltové, o 500 let později Germáni, následováni Slovany.

Z roku 1303 má pocházet nejstarší zmínka o hradu ve Vlašimi, který zde měl stát s ještě starším románským kostelem.[5] Ta se ovšem ztratila s kronikou místní fary, prameny nás poté zavedou k roku 1318, kdy Hynek z Vlašimi v deskách půhonných, řadě desek zemských, žaluje pány z okolí z krádeží rozmanitého typu.[6] Tvrz, která měla chránit brod přes řeku Blanici. Dochovaly se z ní pouze části uvnitř okruhu dělostřeleckých bašt. První písemná zmínka o městečku pod tvrzí pochází z roku 1320.[7]

Rytíři z Vlašimi patřili ke družině krále Jana Lucemburského a Hron z Vlašimi padl po boku krále v bitvě u Kresčaku v roce 1346. Rod se postupně rozdělil na několik větví, které se psaly podle svých sídel. Jan Očko z Vlašimi byl od roku 1364 druhým pražským arcibiskupem a prvním českým kardinálem. Za jeho působení byla Vlašim povýšena na město. Když se roku 1378 úřadu vzdal, nastoupil po něm jeho synovec Jan z Jenštejna. Větev Jankovských z Vlašimi působila na Moravě, Jiřík z Vlašimi byl v letech 1516–1520 moravským podkomořím. V letech 1363–1413 držela Vlašim jenštejnská větev pánů z Vlašimi.[8]

V letech 1442–1546 zde vládli Trčkové z Lípy, stoupenci krále Jiřího z Poděbrad. Za Mikuláše Trčky z Lípy byl postaven městský kostel a rozšířen hrad. Jejich vláda však město a jeho okolí uvrhla do dluhů. Rod také řešil problém vzájemných vyrovnání, které byly urovnány až králem Ferdinandem I.[7] Do roku 1588 bylo město dvakrát předáno do rukou rytířských rodů: nejprve to byli Markvartové Stranovští ze Sovojovic a o čtyři roky později Klenovští ze Ptení. Roku 1580 dostalo město zásluhou Aleše Klenovského znak a jeho monogram „AKZP“ je na něm i dnes. Po nich do roku 1621 vládli Vlašimi Vostrovcové z Kralovic, kteří si dali za úkol zbavit město dluhů. Představitel tohoto rodu Jan patřil ke třiceti direktorům, kteří vystupovali proti králi Ferdinandovi. Po bitvě na Bílé hoře byl odsouzen k trestu smrti popravením, rozsudek byl však později změněn na doživotní vězení. Jeho mezitím nahromaděný majetek připadl konfiskací koruně a město roku 1621 pánům z Talmberka.

Novověk

editovat

Většina měšťanů byli protestanti, kteří trpěli za dob rekatolizace, což v okolí vedlo k mnoha povstáním. Rolníci a měšťané plenili a dobývali zámky v Ratajích, Domašíně a Vlašimi, kde mučili městského hejtmana a rozbili mu i hlavu.[zdroj?] Po vyplenění tehdejšího kláštera svaté Barbory v Benešově narazili na císařská vojska a byli následně pomláceni, zatčeni, či popraveni. Město bylo v té době obsazeno a vypleněno. V roce 1645, během třicetileté války, dobyli Vlašim Švédové, kteří město vypálili a zanechali v troskách. Později, od roku 1744, vládli městu knížata z Auerspergu, kteří v městě sídlili až do roku 1945.

Novodobá historie

editovat

V roce 1895 bylo město napojeno na železniční síť. V roce 1914 byla spuštěna turbínová elektrárna rakouské firmy J. M. Voith, což pomohlo zde začínající pobočce firmy AEG. V roce 1918 pomohl rozvoji hospodářství obuvní průmysl a v roce 1935 se zde usídlila zbrojovka Sellier & Bellot.

Za vlády KSČ byla v 70. letech velká část původní maloměstské zástavby z 20. let zbourána a bylo zde vystavěno panelové sídliště. V souvislosti s výstavbou přehrady Želivka (1968–1975) byla také místní železniční trať, vedoucí do tehdejších Dolních Kralovic, zkrácena do Trhového Štěpánova. Staré Dolní Kralovice byly později zaplaveny a byla vystavena nová zástavba Dolní Kralovice. V roce 1977 zde byl natáčen film Stín létajícího ptáčka.

V srpnu 1992 zachvátil vlašimský zámek požár, který zničil celé jeho jižní křídlo. Do roku 2005 prošel zámek mnoha opravami.[9] V současnosti probíhá revitalizace centra města,[kdy?] došlo k opravě vlakového i autobusového nádraží a náměstí v centru města jsou rekonstruována, především díky využívání fondů Evropské unie.[10] V roce 2006 byla Vlašim v České republice na prvním místě v čerpání fondů z Evropské unie.[11]

 
Žižkovo náměstí, v pozadí zámecká věž

Územněsprávní začlenění

editovat

V chronologickém přehledu za období od roku 1850 do současnosti je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[12]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
  • 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[13]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[14]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[15]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[16]
  • 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[17]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932

editovat

Ve městě Vlašim (3628 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18]

  • Instituce a průmysl: Poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, českoslov. kostel, synagoga, lidové sanatorium, obchodní grémium, 9 továren na obuv, 19 výrobců obuvi, 2 cihelny, vápenice, mlýn, 2 pily, pivovar Karla Auersperga, sbor dobrovolných hasičů, městská elektrárna, hospodářské sladištní družstvo ve Vlašimi, lesní družstvo obcí a osad soudního okresu vlašimského, lidové družstvo hospodářské a konsumní pro soudní okres Vlašimský a Dolno-Kralovický, vývoz sušených hříbků, První Vlašimská výrobna lihovin a obchod vínem Gans a Sušický, 2 velkostatky
  • Služby (výběr): 4 lékaři, zvěrolékař, 2 advokáti, notář, 2 autodílny, 4 autodopravci, bio Sokol, 4 cukráři, 2 drogerie, 2 fotoateliéry, geometr, 3 hodináři, 10 restaurací, 2 hotely, 2 kapelníci, kloboučník, 2 knihaři, 3 kožišníci, lékárna, akad. malíř, 2 obchody s motocykly, nožíř, obchod s obuví Baťa, První česká vzájemná pojišťovna v Praze, radiopotřeby, realitní kancelář, Městská spořitelna ve Vlašimi, Občanská záložna ve Vlašimi, Okresní hospodářská záložna ve Vlašimi, Zemědělská lidová záložna ve Vlašimi, Živnostenská záložna ve Vlašimi, 3 stavitelé, 3 zahradnictví, zubní ateliér, 4 železářství

V obci Bolina (přísl. Bolinka, Skalkov, 375 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[19] 2 bednáři, 3 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, pila, 16 rolníků, 3 trafiky, truhlář.

V městysi Domašín (968 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, katol. kostel, samostatný městys se později stal součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[20] cihelna, 3 hostince, hrnčíř, 2 kováři, 2 krejčí, mlýn, 8 obuvníků, 3 pekaři, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Domašín, 2 trafiky, 4 truhláři.

V obci Hrazená Lhota (přísl. Znosím, 256 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[21] hostinec, 2 kováři, obuvník, 2 trafiky.

V obci Nesperská Lhota (přísl. Hradiště, Polánka, Chobot, 256 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[22] družstvo pro rozvod elektrické energie v Hradišti, 4 hostince, mlýn, rolník, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky.

Znak a prapor města

editovat

Prapor města byl Vlašimi přidělen roku 1994 rozhodnutím heraldické komise Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Barvy zlatá, stříbrná a modrá vycházejí ze znaku města.[23][24]

Znak města pochází z doby okolo roku 1580 a souvisí s povýšením Vlašimi na město. Písmena AKZP představují iniciály Aleše Klenovského ze Ptení, který se o věnování znaku zasloužil a přidal na něj své iniciály. Od roku 1641 byly na krátký čas ve znaku iniciály FZT (Fridrich z Talmberka). Tento znak se objevuje už i na gotické městské pečeti z přibližně stejné doby.[23][7]

Památky a zajímavosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vlašimi.
 
Kostel sv. Jiljí, interiér
 
Stará radnice
  • Zámek Vlašim, postavený v místě někdejšího hradu, trojkřídlá budova z doby kolem 1600, výrazně novogoticky upravená v 19. století. V jihovýchodním rohu je polygonální věž s bývalou kaplí. V zámku sídlí Muzeum Podblanicka a odborná škola.
  • Zámecký park podél Blanice byl založen roku 1775 Auerspergy v anglickém stylu. Z původních staveb se zachoval čínský pavilon (1780), kdežto mohutné novogotické brány (Vlašimská, Domašínská a Znosimská) a romantický Starý hrad jsou z 1. poloviny 19. století.
  • Děkanský chrám svatého Jiljí, pozdně gotickou jednolodní stavbu z let 1522–1523 dal postavit M. Trčka z Lípy. Obdélná loď s vysokým trojúhelníkovým štítem a opěráky má barokní klenbu, vítězný oblouk je hrotitý, presbytář s polygonálním závěrem má křížové klenby. V presbytáři je gotické sanktuárium a křtitelnice z roku 1523, ostatní zařízení většinou z 19. století. K severní stěně přiléhá hranolová věž s cibulovou bání.[25] Naproti vchodu je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1723.
  • Pohřební kaple Auerspergů – neoklasicistní stavba z roku 1884.
  • Děkanství západně od kostela je barokní patrová stavba s výrazným volutovým štítem.
  • Stará radnice, patrová budova s mansardovou střechou na levém břehu Blanice u mostu.
  • Loreta, barokní kaple na kamenné terase z let 1703–1706 od J. J. Erhardta, stojí v lese při silnici 112 asi 2 km jihovýchodně od města, v městské části Bolina.
  • Bývalá synagoga z počátku 19. století.
  • Židovský hřbitov je na severovýchodním okraji města, při Vlasákově ulici, naproti městskému hřbitovu.
  • Sbor ČCH (Československé církve husitské), obdélná stavba s boční věží z let 1924–1926.[25]
  • Boží muka při silnici do Kondrace, patrně ze 17. století
  • Kašna se sochou Rolanda na Žižkově náměstí
  • Vila Červená věž
  • Hvězdárna na jižním okraji města. Vybudována v akci Z a veřejnosti zpřístupněna13. 5. 1961.[26]
  • Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim s expozicí naproti Vlašimské bráně

Obyvatelstvo

editovat

Počet obyvatel

editovat

Ke dni 1. ledna 2006 zde žilo 12 103 obyvatel, z toho 5 927 mužů a 6 176 žen. Průměrný věk obyvatel v obci byl 40,3 let (muži 38,9 let, ženy 41,7 let). V roce 2016 zde žilo celkem 11 704 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel[27]
Rok 1970 1980 1991 2001 2003 2006 2009 2012 2016
Počet obyvatel 10 515 12 613 12 809 12 270 12 225 12 103 12 198 11 956 11 704

Struktura populace

editovat
  •  
    Věková struktura obyvatel obce Vlašim roku 2011
  •  
    Rodinný stav obyvatel obce Vlašim roku 2011
  •  
    Vzdělání obyvatel obce Vlašim roku 2011

Školství a zdravotnictví

editovat

Základní školy:

  • ZŠ Vorlina
  • ZŠ Sídliště
  • ZŠ Březinská

Střední školy:

  • Gymnázium Vlašim
  • Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1
  • Střední průmyslová škola, Vlašim, Komenského 41
  • Obchodní akademie, Vlašim

Ordinaci zde má praktický lékař pro děti a dorost.

Kultura

editovat

V zámku sídlí Muzeum Podblanicka se stálými expozicemi Zámecké parky a historie zámku ve Vlašimi, Zrcadlo minulosti, S přesnou muškou – Tradice střelectví a zbrojařství a Auerspergové. Součástí muzea je nejen pobočka muzea v Benešově s expozicí Historie města Benešova a jeho okolí a expozicí Náš pluk ale i pobočka Zámek Růžkovy Lhotice s expozicí Kraj tónů - Podblanicko v dějinách hudby.

Městská knihovna má svůj počátek v roce 1840, kdy místní vlastenec páter Antonín Norbert Vlasák založil První knihovnu veřejnou, kterou mohli navštěvovat dospělí i dětští čtenáři. Knihovnu podpořil právník a politik František August Brauner, který v té době ve Vlašimi působil. Majitel panství kníže Karel Auersperg ročně přispíval částkou 10 zlatých. V roce 1847 byl založen Čtenářský spolek, který v roce 1885 zřizuje „Obecnou knihovnu pro lid“ přístupnou i nečlenům spolku, široké vlašimské veřejnosti. V roce 1890 se členem spolku stává i obec, Čtenářský spolek navrhuje v roce 1902, aby přijalo knihovnu pod svou správu.

Teprve v roce 1952 byla knihovna profesionalizována a současně se stala (do roku 1955) knihovnou okresní. V dalších letech se postupně zvyšoval počet knih a čtenářů, knihovna se několikrát stěhuje, v současných prostorách sídlí od roku 1988.

V roce 1994 byla Městská knihovna Vlašim plně automatizována a uživatelé knihovny mají přístup na internet.

Členění města

editovat
 
Katastrální členění Vlašimi

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Řimovice a od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 také Psáře.[28]

Představitelé města

editovat

Současným starostou města je Mgr. Luděk Jeništa, působící ve své funkci od roku 2002, opětovně zvolený v letech 2006, 2010, 2014 a 2018.

Seznam starostů po roce 1989

editovat

Toto je seznam starostů města Vlašimi po roce 1989:[29]

Pořadí Osoba Období Strana
1. Jan Zeman 1987–1990 NF
2. Josef Volenec 1990–1994 LSNS[30]
1994–1998 ČSNS[30]
3. Vladislav Novotný 1998–2002 ODS[31]
4. Luděk Jeništa 2002–2006 bezp./VPN[32]
2006–2010 bezp./VPN
2010–2014 bezp./VPN[33]
2014–2018 bezp./VPN[34]
2018- bezp./VPN

Osobnosti

editovat

Zde narozené

editovat

Zde působili

editovat

Doprava

editovat

Dopravní síť

editovat
  • Pozemní komunikace: Městem procházejí silnice II/112 Benešov – Vlašim – Pelhřimov, II/113 Vlašim – Divišov – Ostředek – Chocerady a II/125 Velký Osek – Kolín – Vlašim – Louňovice pod Blaníkem – Mladá Vožice.
  • Železnice: Město protíná železniční trať 222 Benešov u Prahy – Vlašim – Trhový Štěpánov (úsek Trhový Štěpánov – Dolní Kralovice byl roku 1975 zrušen kvůli vodní nádrži Švihov). Je to jednokolejná regionální trať, doprava mezi Benešovem a Vlašimí byla zahájena roku 1895, v dalším úseku roku 1902. Na území města leží železniční zastávka Domašín, železniční zastávka Znosim, železniční stanice Vlašim, železniční zastávka Vlašim zastávka a železniční zastávka Bolina.

Veřejná doprava 2012

editovat
  • Autobusová doprava: Ve městě zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Český Šternberk, Dačice, Dolní Kralovice, Jihlava, Kácov, Kamenice nad Lipou, Kolín, Ledeč nad Sázavou, Louňovice pod Blaníkem, Pacov, Pelhřimov, Praha, Telč, Trhový Štěpánov, Zruč nad Sázavou.
  • Železniční doprava: Po trati 222 mezi Benešovem a Vlašimí jezdilo v pracovních dnech 15 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků, dále směrem na Trhový Štěpánov jezdilo v pracovních dnech 10 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků. Samoobslužný provoz, zastávky na znamení.

Letiště

editovat

V roce 2019 bylo po několika přestávkách znovu uvedeno do provozu letiště Vlašim, LKVL, původně založené v roce 1954. Jde o vnitrostátní veřejné letiště, provozovatelem je město Vlašim. Letiště dnes slouží příznivcům leteckého sportu, ale i jako místo pro přistávání vrtulníků a letadel záchranářů. Na letišti působí Aeroklub Vlašim.

Turistika

editovat

Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy:
č. 101 Český Šternberk – Vlašim – Kondrac – Louňovice pod Blaníkem,
č. 0004 Vlašim – Zdislavice – Trhový Štěpánov – Nesměřice,
č. 0069 Benešov – Postupice – Vlašim – Pravonín,
č. 8175 Vlašim – Hrádek – Ctiboř – Nad Domašínem – Vlašim.

Pěší turistika – Územím města procházejí turistické trasy:
  Vlašim – Velký Blaník – Louňovice pod Blaníkem – Votice,
  Český Šternberk – Libež – Hrádek – Vlašim,
  Vlašim – Trhový Štěpánov – Křivsoudov – Snět.

Fotogalerie

editovat
  •  
    Zámek ve Vlašimi
  •  
    Pláteníkova ulice, městská záložna
  •  
    Pohled z věže zámku na Žižkovo náměstí a na Spořilov
  •  
    Čínský pavilon
  •  
    Budova hvězdárny
  •  
    Náměstí

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c Pověst o původu názvu města Vlašim[nedostupný zdroj] na stránkách benesovsko.info
  5. ↑ HOSTEK, Jiří; MOUDRÝ, Josef; POVOLNÝ, Miloš. Vlašimský uličník: průvodce po názvech ulic a veřejných prostranstvích. 1. vyd. Vlašim: Město Vlašim, 2018. 137 s. S. 15. 
  6. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c http://www.hrady.cz/index.php?pd=main_okoli&detailObec=846&setPageTab=2
  8. ↑ Ottův slovník naučný, heslo Z Vlašimě.
  9. ↑ www.mesto-vlasim.cz [online]. [cit. 2009-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-01. 
  10. ↑ Archivovaná kopie. moderniobec.ihned.cz [online]. [cit. 2009-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-10. 
  11. ↑ Vlašim nejlépe čerpá z EU. Bude mít nové nádraží. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2007-04-25 [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  13. ↑ Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
  14. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  15. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  16. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  17. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  18. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1850-1851. (česky a německy)
  19. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 60. (česky a německy)
  20. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 235. (česky a německy)
  21. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 383. (česky a německy)
  22. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 907. (česky a německy)
  23. ↑ a b www.mesto-vlasim.cz [online]. [cit. 2009-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-24. 
  24. ↑ Symboly města na stránkách města Vlašimi
  25. ↑ a b E. Poche, Umělecké památky Čech IV. Str. 246n
  26. ↑ Nová lidová hvězdárna ve Středočeském kraji. S. 158. Říše hvězd [online]. Česká astronomická společnost, 1961 [cit. 2024-07-13]. Čís. 8/1961, s. 158. Dostupné online. 
  27. ↑ Český statistický úřad
  28. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 497, 464. 
  29. ↑ Vlašimští primasové, purkmistři, předsedové a starostové[nedostupný zdroj] na stránkách mesto-vlasim.cz
  30. ↑ a b Josef Volenec Archivováno 13. 3. 2016 na Wayback Machine. na stránkách komunalnipolitika.cz
  31. ↑ Vladislav Novotný Archivováno 11. 3. 2016 na Wayback Machine. na stránkách komunalnipolitika.cz
  32. ↑ Luděk Jeništa Archivováno 23. 11. 2012 na Wayback Machine. na stránkách nasipolitici.cz
  33. ↑ Starostu Vlašimi Luďka Jeništu zvolili potřetí[nedostupný zdroj] 15.11.2010, Karel Chlumec, benesovsko.info
  34. ↑ Výsledky pro obec Vlašim
  35. ↑ Pan František Šebek. Národní listy. Březen 1862, roč. 2, čís. 57, s. 2. Dostupné online. 
  36. ↑ Šebek, František, 1814-1862 [online]. svk7.svkkl.cz [cit. 2013-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-31. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vlašim&oldid=24352893“