Vysoké Veselí
Vysoké Veselí (německy Hochwessely či Wisokiwesseli[4]) je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji asi třináct kilometrů jihovýchodně od Jičína. Žije zde 869[1] obyvatel.
Vysoké Veselí | |
---|---|
Pohled na Vysoké Veselí od hřbitova | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Jičín |
Obec s rozšířenou působností | Jičín (správní obvod) |
Okres | Jičín |
Kraj | Královéhradecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°19′52″ s. š., 15°26′11″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 869 (2024)[1] |
Rozloha | 9,34 km²[2] |
Nadmořská výška | 254 m n. m. |
PSČ | 507 03 |
Počet domů | 356 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Mírové náměstí 9 507 03 Vysoké Veselí vysoke.veseli@quick.cz |
Starosta | Luboš Holman |
Oficiální web: www | |
Vysoké Veselí | |
Další údaje | |
Kód obce | 573809 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o městě pochází z roku 1323, kdy náleželo k panství Vartenberků. Mezi lety 1297–1312 užíval velmož Beneš II. predikát z Veselí a Vartenberka, Vartenberkové zde měli tvrz. Slavným obdobím historie prošlo Vysoké Veselí v období knížecí rodiny Paarů, kteří přestavěli zámek, provozovali pivovar a roku 1871 postavili cukrovar.[5]
Do roku 1976 do města vedla regionální železniční trať Smidary – Vysoké Veselí.
Od 22. června 2007 byl obci vrácen status města.[6]
Přírodní poměry
editovatMěsto stojí ve Východolabské tabuli. Podél jeho západního okraje protéká řeka Cidlina, jejíž tok a přilehlé pozemky jsou zde součástí přírodní památky Javorka a Cidlina – Sběř. Jihovýchodně od města leží přírodní památka Veselský háj.
Místní části
editovat- Vysoké Veselí
- Veselská Lhota
Pamětihodnosti
editovat- Zámek Vysoké Veselí – Ze středověké tvrze byl v roce 1585 vybudován renesanční zámek, s dochovaným kamenným aliančním erbem majitelů Jana Bořka Dohalského z Dohalic a Barbory ze Solopysk. Po roce 1715 jej Paarové přestavěli na barokní a na místě zbořené fortifikace vznikla zahrada. Po požáru v roce 1835 kníže Karel Paar zámek přestavěl v empírovém stylu. Po vyvlastnění zámek pustl, až byl od roku 1950 přestavěn na školu. Při tom byl nevhodně modernizován, stejně jako v letech 1967–1969.[7]
- Kostel svatého Mikuláše Tolentinského
- Socha svatého Jana Křtitele (mezi mostem přes Cidlinu a hasičskou zbrojnicí)
- Sloup se sochou Piety na křižovatce ulice Zahraničních hrdinů a Rybniční
- Sloup se sochou svatého Václava u cesty do zámku
- Pomník Karla Havlíčka Borovského, replika kutnohorského pomníku od Josefa Strachovského z roku 1883
Osobnosti
editovat- Jan Deyl (1855–1924), oftalmolog, profesor Univerzity Karlovy, zakladatel vychovatelny pro slepé v Praze[8]
- Bedřich Franz (1796–1860), profesor fyziky, matematiky, fotograf, opat kláštera v Nové Říši
- Václav Šimerka (1819–1887), matematik, fyzik, filosof a kněz
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Old Maps of Vysoké Veselí [online]. Oldmapsonline [cit. 2021-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Průvodce kolektivní výstavou průmyslu cukrovarnického v Čechách na Všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze. Praha 1891, s. II/23
- ↑ Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007
- ↑ Tomáš Šimek a kolektiv, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, svazek VI. - Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 543-544
- ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy: na paměť 50 letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: M. Navrátil, 1913. 387 s. Dostupné online. Kapitola Deyl Jan Dr., s. 39.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoké Veselí na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Veselí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Vysoké Veselí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)