Editace stránky České Budějovice

{{Infobox - česká obec
  | název = České Budějovice
  | logo = České Budějovice Logo wide.png
  | obrázek = Ceske Budejovice kolaz.png
  | popisek = [[Náměstí Přemysla Otakara II.]], [[plavecký stadion v Českých Budějovicích|městský plavecký stadion]], [[katedrála svatého Mikuláše|katedrála sv. Mikuláše]], [[Komunitní centrum Máj]], [[IGY centrum|obchodní centrum IGY]], [[Filozofická fakulta Jihočeské univerzity]], zahrada [[Nemocnice České Budějovice|Krajské nemocnice]]
  | NUTS3 = CZ031
  | kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]
  | okres = České Budějovice
  | pověřená obec = České Budějovice
  | obec s rozšířenou působností = České Budějovice
  | země = [[Čechy]]
  | rozpočtové výdaje = 1 921<ref>[http://www.c-budejovice.cz/cz/magistrat/odbory/fo/Documents/schválený%20rozpočet_%202017_komplet.pdf]</ref>
  | rozpočtové výdaje aktuální k = 2017
  | PSČ = 370 01–370 11
  | počet částí obce = 7
  | počet katastrálních území = 11
  | počet ZSJ = 69
  | adresa = nám. Přemysla Otakara&nbsp;II.&nbsp;1/1<br />370 01 České Budějovice 1
  | web = www.c-budejovice.cz
  | e-mail = posta@c-budejovice.cz
  | primátorka = {{Nowrap|[[Dagmar Škodová Parmová]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]])}}
  | primátor aktuální k = 2022
  | status = statutární město
}}
'''České Budějovice''' (v místním nářečí ''Budějce''; {{Vjazyce2|de|''Budweis''}}, popřípadě {{cizojazyčně|de|''Böhmisch Budweis''}}) jsou [[statutární město]] v [[Okres České Budějovice|okrese České Budějovice]] a správní a kulturní metropole [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]]. Leží v&nbsp;[[Českobudějovická pánev|Českobudějovické pánvi]] na soutoku řek [[Vltava]] a [[Malše]]. Žije v&nbsp;nich {{Počet obyvatel}} obyvatel, v aglomeraci pak kolem 170 tisíc obyvatel.<ref name=":0" /> Historické centrum bylo roku 1980 vyhlášeno [[Městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]].<ref name=":2">Výnos Ministerstva kultury ČSR č.j. 7096/80 ze dne 19. 3. 1980, kterým se historické jádro města České Budějovice prohlašuje za památkovou rezervaci</ref> Ve městě sídlí [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích]] a [[biskup]] [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] [[diecéze českobudějovická|českobudějovické diecéze]]. V roce 2028 budou Budějovice [[Evropské hlavní město kultury|Evropským hlavním městem kultury]].<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika
| titul = České Budějovice budou v roce 2028 Evropským hlavním městem kultury v České republice - Evropská komise
| periodikum = czechia.representation.ec.europa.eu
| url = https://czechia.representation.ec.europa.eu/ceske-budejovice-budou-v-roce-2028-evropskym-hlavnim-mestem-kultury-v-ceske-republice-2023-06-30_cs
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-07-05
}}</ref><ref name=":7">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = portál
| jméno = České Budějovice {{!}} oficiální turistický
| titul = České Budějovice {{!}} Evropské hlavní město kultury 2028
| periodikum = www.budejce.cz
| url = https://www.budejce.cz/aktuality/44-ceske-budejovice-evropske-hlavni-mesto-kultury-2028
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-07-05
}}</ref>

== Název ==
Název města se odvíjí od staré osady ''Budivojovice''. V průběhu věků výslovnost a transkripce jména mírně kolísala, přídomek České se začal objevovat v&nbsp;průběhu [[Husitství|husitských válek]], původně stejnou měrou v češtině i [[němčina|němčině]] (''Böhmisch Budweis'') a v [[Čechy|čistě územním]] smyslu. Od poloviny 18. století, kdy kulminovalo národnostní pnutí a název začal být brán i&nbsp;z&nbsp;národnostního pohledu, však došlo k diferenciaci: zatímco čeština dále používala České Budějovice, u&nbsp;Němců převážilo jméno bez přídomku, tedy ''Budweis''<ref name="Encyklopedie">''[[Encyklopedie Českých Budějovic]]'', Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice 2006, 2. opravené a rozšířené vydání ({{ISBN|80-239-6706-1}}), str. 206</ref> (záměna nehrozila, [[Moravské Budějovice]] jsou německy ''Budwitz''). Tento stav už přetrval navzdory tomu, že v roce 1920 československé úřady za oficiální jméno města vyhlásily České Budějovice a ''Böhmisch Budweis'' v němčině.<ref name="Encyklopedie" /><ref name=":3">Výnos ministerstva vnitra ČSR č.j. 10.454/20, Věstník ministerstva vnitra republiky československé, II. ročník, 1920</ref> Za [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] bylo oficiální jméno naopak pouze ''Budweis'' v němčině a ''Budějovice'' v&nbsp;češtině.<ref name="Encyklopedie" /> Latinský název města je ''Budvicium''.

Obyvatelé používají zkrácený název města ''Budějce'', tvar ''Budějice'' považují za chybný, přestože se používá již dlouhou dobu <ref>{{Citace elektronické monografie
  | titul = jméno města
  | url = https://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/jmeno-mesta
  | vydavatel = ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC
  | datum_přístupu = 2024-06-25
}}</ref> stejná změna koncovky se vyskytuje u sousedních obcí Hrdějovice, Litvínovice či Hodějovice.

== Historie ==
{{Viz též|Dějiny Českých Budějovic}}

=== Před vznikem města ===
Na území budoucího centra města [[archeolog]]ové doložili lidskou přítomnost již v&nbsp;období 1800 až 1500 před naším letopočtem. Na dnešním [[Piaristické náměstí|Piaristickém náměstí]] existovalo v [[Raný středověk|raném středověku]] pohřebiště, tedy asi i sídliště.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Kubát
  | jméno = Petr
  | titul = Budějovicím je 750 let. Přemysl Otakar II. díky nim omezil Vítkovce
  | periodikum = iDNES.cz
  | url = https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/zalozeni-ceskych-budejovic.A150310_2145975_budejovice-zpravy_epkub
  | datum vydání = 2015-03-10
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-15
}}</ref>

Počátkem 13. století vznikla osada Budivojovice, pojmenovaná dle Budivoje ze Železnice, dvořana českého krále [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]] a [[Nejvyšší dvorský sudí|nejvyššího dvorského sudího]]. Poslední památky na tuto původní osadu jsou dnes k nalezení za [[Družba (obchodní dům)|obchodním domem Družba]].

Další důležitou osadou na území dnešních Budějovic byly Stradonice (zhruba dnešní [[Rožnov (České Budějovice)|Rožnov]]). Staly se prosperující obcí díky staré obchodní cestě z [[Linec|Lince]]. Stradonice patřily [[Vítkovci|Vítkovcům]] ([[Rožmberkové|Rožmberkům]]), nejmocnějšímu jihočeskému šlechtickému rodu. Existují náznaky, že Vítkovci z osady chtěli vybudovat město. To se ale vůbec nelíbilo královské moci. Ta cítila, že potřebuje na jihu Čech svou základnu a protiváhu Vítkovců. Tuto roli do té doby plnily jen nedostatečně královský hrad [[Zvíkov (hrad)|Zvíkov]] a město [[Písek (město)|Písek]].

=== Založení města (13. století) ===
[[Soubor:Hirzo.jpg|vlevo|náhled|205x205pixelů|[[Hirzo z Klingenbergu]]]]
Město České Budějovice nechal založit český král [[Přemysl Otakar II.]] v roce [[1265]]. Obvykle uváděným datem založení je 10. březen (den, kdy [[Řád bratří kazatelů|dominikáni]] převzali parcelu pro stavbu nového kláštera). [[lokátor|Lokaci]] a projekci města provedl králův rytíř a zvíkovský [[purkrabí]] [[Hirzo z Klingenbergu]]. Ve městě patrně krátce existoval, nebo spíše měl existovat [[České Budějovice (hrad)|královský hrad]].<ref name=":4">{{Citace monografie
  | příjmení = Durdík
  | jméno = Tomáš
  | odkaz na autora = Tomáš Durdík
  | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
  | vydavatel = Libri
  | místo = Praha
  | rok = 2009
  | počet stran = 733
  | strany = 102–103
  | isbn = 978-80-7277-402-9
}}</ref>

Přemysl Otakar II. staveniště nového města osobně navštívil 11. června 1265. Sepsal zde zakládací listinu [[Klášter Melk|kláštera v Melku]] a uvedl do ní „apud Budebins“. Jde o první písemné zaznamenání jména města. Toto jméno město převzalo od původní osady Budivojovice, kterou král vyměnil s Budivojovým synem [[Čéč]]em za [[Hluboká nad Vltavou|Hlubokou]] a [[Velešín]].

Základní funkci, tedy potlačit vítkovský vliv na jihu Čech, město po většinu času zdatně plnilo, což bylo důvodem několikasetletého nepřátelství mezi budějovickými měšťany a Vítkovci, které pouze v průběhu [[Husitské války|husitských válek]] potlačil společný mocný nepřítel – [[Husitství|husité]]. Vítkovci založení města skutečně nesli těžce. Roku 1278 ho dobyli a zapálili, pod velením [[Ojíř z Lomnice|Ojíře z Lomnice]]. Dalšího roku do něj vtrhl další Vítkovec [[Záviš z Falkenštejna]]. Napětí mezi trůnem a Vítkovci zmírnil až král [[Václav II.]] Ten dal městu prvního a dědičného [[rychtář]]e, byl jím mincmistr Klaric. Za jeho správy již ve městě žilo 4000 lidí.<ref name=":1" /> Osidlovali ho jak [[Čeština|česky]], tak [[Němčina|německy]] mluvící. [[Klaricové]] byli dědičnými rychtáři až do 15. století. Měli italský původ a do Budějovic přesídlili z [[Kutná Hora|Kutné Hory]].

=== 14. století ===
Velmi silný vztah k městu měli [[Lucemburkové]], kteří na český trůn usedli roku 1310. Král [[Jan Lucemburský]] Budějovice navštívil v letech 1318 a 1336.<ref name=":3" /> Jeho syn [[Karel IV.]] si Budějovice vyloženě oblíbil a učinil z nich časté místo svých [[Diplomacie|diplomatických]] schůzek. Pobýval zde například celý měsíc na jaře 1351 a u té příležitosti městu udělil významná privilegia ([[mílové právo]], jarmareční právo, osvobození od mýta), která se stala základem hospodářské prosperity zdejších měšťanů v příštích několika staletích. Zajímavostí je, že během celého pobytu byl Karel ochrnutý, patrně v důsledku zranění z [[Rytířský turnaj|turnaje]], a byl přenášen na nosítkách.<ref name=":2" /> Další Karlovy významné pobyty ve městě spadají do let 1361 a 1364. Při tom druhém zasáhl i do podoby města. Nebyl spokojen s podobou budějovického náměstí a nařídil zrušit [[Masné krámy (České Budějovice)|masné]] i chlebné krámy. Zbourány musely být rovněž domy uprostřed náměstí a rynek nařídil král vydláždit. Celkem byl Karel ve městě šestkrát. Spolu s Pískem šlo o jediné jihočeské město, které navštěvoval.<ref name=":2" /> Naposledy pobýval Karel IV. v Českých Budějovicích v květnu 1378, půl roku před svou smrtí. Doprovázel ho tehdy následník trůnu, syn Václav, pozdější král [[Václav IV.]] Roku 2009 byla v dominikánském klášteře odkryta unikátní freska, která Karla s Václavem zachycuje.<ref name=":4" /> I Václav po korunovaci v Budějovicích nějaký čas pobýval, a to v létě 1394. Léčil si zde psychické šrámy způsobené nedávným zajetím vzbouřenou šlechtou.<ref name=":3" /> Budějovičtí tehdy projevili k Václavovi velkou loajalitu a shromáždili k jeho osvobození početné vojsko. To nakonec zasahovat nemuselo, přesto vděčný Václav zamířil ze zajetí přímo do Budějovic.<ref name=":5" /> Znovu v nich pobýval roku 1401.

=== 15. až 17. století ===
[[Soubor:Požár Českých Budějovic 1641.jpg|vlevo|náhled|Požár z roku 1641]]
[[Soubor:Pamětní deska Ondřeje Puklice ze Vztuh.jpg|náhled|Pamětní deska Ondřeje Puklice na [[Puklicův dům|Puklicově domě]] v Krajinské ulici ]]
Během [[Husitské války|husitských válek]] i po nich Budějovice upadaly kvůli neuspořádaným poměrům v zemi, které od nich odklonily obchodní cesty. Město zůstalo [[Katolicismus|katolické]]. Dobyto husity nebylo, ačkoli v září a říjnu 1420 [[Táborský svaz|táboritské]] vojsko [[Jan Žižka|Jana Žižky]] na svém tažení proti Rožmberkům prošlo okolo něj. Nezaútočilo však.

To, že náboženské konflikty zmítaly i Budějovicemi, dokazuje krutý osud [[purkmistr]]a [[Ondřej Puklice ze Vztuh|Ondřeje Puklice ze Vztuh]]. Ten se postavil na stranu kališnického krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], což se nelíbilo [[Katolicismus|katolíkům]] ve městě, kteří na [[Puklicův dům]] 3. května 1467 zaútočili a purkmistra zavraždili.<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Puklice ze Vztuh Ondřej
  | periodikum = www.encyklopedie.c-budejovice.cz
  | url = http://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/puklice-ze-vztuh-ondrej
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref> V 19. století byl jeho příběh aktualizován a objevil se pokus z Pukliceho udělat národního mučedníka, neboť byl Čech a útočníci převážně Němci.

V letech 1529–1531 se v Budějovicích čtyřikrát po sobě konal [[Český zemský sněm|zemský sněm]], který řešil vojenskou a finanční pomoc císaři proti Turkům. V letech 1547–1577 byla postavena [[Černá věž (České Budějovice)|Černá věž]]. Stavbu inicioval Magistr Quirinus, který byl v letech 1553–1575 [[purkmistr]]em města. Další zemský sněm, se stejným tématem jednání jako v minulosti, se zde konal roku 1614. Tentokrát panovník [[Matyáš Habsburský|Matyáš]] bydlel ve městě celý měsíc, tak moc o peníze, jež měl sněm uvolnit, stál. Byl však na sněmu také zaskočen požadavky [[Protestantismus|protestantských]] stavů. Nevěděl si s nimi rady a náboženské napětí v zemi dále rostlo, až roku 1618 vyvrcholilo [[České stavovské povstání|českým stavovským povstáním]] proti vládnoucímu rodu [[Habsburkové|Habsburků]]. [[Soubor:České Budějovice - view in 1666.png|náhled|Rytina města z roku 1666|vlevo]]
[[Soubor:Arolsen Klebeband 02 017.jpg|náhled|198x198pixelů|[[Karel Bonaventura Buquoy|Buquoy]] u Budějovic, rytina Arolsena Klebebanda]]
Tím také skončila éra mimořádného rozkvětu města, jenž vyplýval zejména z rozsáhlé těžby stříbra, příjmů z vaření piva, obchodu se solí, suknem či z [[rybníkářství]]. Budějovičtí se k povstání nepřipojili a zůstali na straně císaře. [[Obléhání Českých Budějovic (1618–1619)|Přečkaly několikeré obležení]], zejména vojskem [[Jindřich Matyáš Thurn|Jindřicha Matyáše hraběte z Thurnu]].<ref name=":5">{{Citace monografie
  | příjmení = Sterneck
  | jméno = Tomáš
  | titul = Boj o České Budějovice v letech 1618–1619
  | url = https://books.google.cz/books?id=UFItyAEACAAJ&dq=Boj+o+%C4%8Cesk%C3%A9+Bud%C4%9Bjovice+v+letech+1618+-+1619&hl=cs&sa=X&redir_esc=y
  | vydavatel = Bohumír Němec – Veduta
  | počet stran = 118
  | isbn = 978-80-88030-38-6
  | poznámka = Google-Books-ID: UFItyAEACAAJ
  | jazyk = cs
}}</ref> Stavovské síly byly z jižních Čech vytlačeny po [[Bitva u Záblatí|bitvě u Záblatí]] (10. června 1619), v níž triumfovala císařská vojska [[Karel Bonaventura Buquoy|Karla Bonaventury Buquoye]]. Budějovičtí zaplatili Buquoyově armádě, aby srovnala se zemí [[Rudolfov]], který hostil stavovská vojska obléhající České Budějovice.

Během třicátých let se díky bojům [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] ve středních a severních Čechách staly Budějovice dočasně, na 22 měsíců, hlavním městem, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. Byly tu uložené i [[České korunovační klenoty|korunovační klenoty]].<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Zajíček
  | jméno = Zdeněk
  | příjmení2 = Poláková
  | jméno2 = Andrea
  | titul = České Budějovice se v 17. století staly hlavním městem království. Byly tu uložené i korunovační klenoty
  | periodikum = České Budějovice
  | vydavatel = Český rozhlas
  | url = https://budejovice.rozhlas.cz/ceske-budejovice-se-v-17-stoleti-staly-hlavnim-mestem-kralovstvi-byly-tu-ulozene-8078688
  | datum vydání = 2020-07-19
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-15
}}</ref> [[Svatováclavská koruna]] byla skryta v kostele sv. Mikuláše, kde ji střežili [[Albrecht z Valdštejna|Valdštejnovi]] vojáci a ozbrojení měšťané. Znovu byly klenoty ve městě ukryty, před Švédy, v letech 1634–1635.

V&nbsp;červenci 1641 vypukl [[velký požár Českých Budějovic]] a popelem lehly dvě třetiny{{není ve zdroji}} města.<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Sterneck
  | jméno = Tomáš
  | titul = Největší požár v dějinách města: V roce 1641 lehla popelem polovina Českých Budějovic
  | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost
  | url = https://www.stoplusjednicka.cz/nejvetsi-pozar-v-dejinach-mesta-v-roce-1641-lehla-popelem-polovina-ceskych-budejovic
  | datum vydání = 2021-05-04
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-15
}}</ref><ref>{{Citace periodika
  | příjmení = Otta
  | jméno = Edwin
  | titul = Nejhorší požár zachvátil České Budějovice v roce 1641
  | periodikum = Českobudějovický deník
  | datum vydání = 2021-05-30
  | jazyk = cs
  | url = https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/nejhorsi-pozar-zachvatil-ceske-budejovice-v-roce-1641-20210530.html
  | datum přístupu = 2022-08-15
}}</ref>

=== 18. století ===
[[Soubor:Ceske-Budejovice-town-hall.jpg|náhled|upright=1.1|[[Českobudějovická radnice|Radnice]]|vlevo]]V [[Baroko|barokní]] éře Budějovice získaly řadu svých dominant. V roce 1724 byla pro zásobování města užitkovou vodou postavena [[Vodárenská věž (České Budějovice)|vodárenská věž]] s vodojemem. Roku 1727 byla dokončena [[Samsonova kašna]]. V letech 1727–1730 byla na jihozápadním rohu [[náměstí Přemysla Otakara II.]] vystavěna [[Českobudějovická radnice|radnice]], barokní přestavbou dvou gotických domů z 15. století. Jde o dílo rakouského architekta [[Anton Erhard Martinelli|Antona Erharda Martinelliho]], který podobu sídel jižních Čech ovlivnil i mnohde jinde, jako knížecí dvorní stavitel ve službách [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]].
[[Soubor:Deskový obraz Panny Marie Budějovické – detail.jpg|náhled|215x215pixelů|[[Panna Maria Budějovická|Panna Marie Budějovická]] (detail)]]
Typickým barokním jevem se stalo uctívání „[[Panna Maria Klasová|klasového]]“ obrazu [[Panna Maria Budějovická|Panny Marie Budějovické]], neboli „Budějovické Madony“. Obrazu z [[Kostel Obětování Panny Marie|klášterního kostela Obětování Panny Marie]] byla přičítána zázračná moc a udělal z Budějovic [[poutní místo]]. Kopie obrazu, malířské i sochařské, byly rozmístěny na desítkách míst po městě. Velkým ctitelem budějovické Madony byl majitel hlubockého panství, generál [[Baltasar Marradas|Baltazar Marradas]]. Někdy je obraz nazýván též budějovickým [[Paládium (záštita)|paládiem]].<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Cempírek
  | jméno = Jan
  | titul = Panna Maria Budějovická – mocná ochránkyně města
  | periodikum = www.budlive.cz
  | url = https://www.budlive.cz//publicistika.html?a=5430-panna-maria-budejovicka-mocna-ochrankyne-mesta-autor-jan-cempirek-foto-petr-zikm?a=5430-panna-maria-budejovicka-mocna-ochrankyne-mesta-autor-jan-cempirek-foto-petr-zikm
  | datum vydání = 2020-09-23
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-24
}}</ref>

Budějovice zažily [[Vojenská okupace|okupaci]] vojsky [[Bavorsko|bavorského]] [[kurfiřt]]a [[Karel VII. Bavorský|Karla Albrechta]] během první [[Války o rakouské dědictví|slezské války]] a boje mezi [[Habsburkové|habsburskými]] vojsky a francouzskou armádou na území mezi Budějovicemi a [[Hluboká nad Vltavou|Hlubokou nad Vltavou]] v roce 1742. Během druhé slezské války v okolí Budějovic sváděly boje rakouská a [[Prusko|pruská]] armáda, město přitom bylo dočasně Prusy obsazeno.

V roce 1751 byl dosavadní [[Bechyňský kraj]] rozdělen a Budějovice se staly sídlem kraje.<ref>{{Citace monografie
  | příjmení = Chvojka
  | jméno = Jiří
  | titul = Město pod Černou věží : vyprávění z historie Českých Budějovic
  | vydavatel = Actys
  | místo = České Budějovice
  | rok vydání = 1992
  | isbn = 80-901234-0-6
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
  | příjmení = Kolda
  | jméno = Vlastimil
  | titul = Encyklopedie Českých Budějovic: Jihočeský kraj
  | url = https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/jihocesky-kraj
  | datum přístupu = 2021-05-05
}}</ref> Město nabylo na významu též v roce 1785, kdy se stalo sídlem [[biskup]]a nově vzniklé [[Diecéze českobudějovická|diecéze českobudějovické]].

=== 19. století ===
[[Soubor:Hannibal_2.JPG|náhled|Hannibal – vůz linecko-budějovické koněspřežné dráhy]]
Během [[Napoleonské války|napoleonských válek]] bylo město koncem roku 1805 obsazeno francouzským vojskem pod velením maršála [[Karel XIV.|Jeana-Baptista Bernadotte]]. Od prosince 1805 do ledna 1806 bylo obsazeno naopak bavorským vojskem.

V roce 1803 mělo 5815 obyvatel, ne o mnoho více než za [[Přemyslovci|přemyslovských]] časů. Z&nbsp;málo významného města se však v 19. století postupně stalo důležité centrum. Velkou roli v tom sehrálo vybudování [[Železnice|železničního spojení]], nejprve [[Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec – Gmunden|koněspřežné dráhy]] do [[Rakousko|rakouského]] [[Linec|Lince]] v&nbsp;roce 1827 – první železnice na evropské pevnině. Jejím stavitelem byl [[František Antonín Gerstner]].<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Příběh stavitele koněspřežné dráhy
  | periodikum = Novinky.cz
  | url = https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/pribeh-stavitele-konesprezne-drahy-40139288
  | datum vydání = 2007-02-13
  | datum přístupu = 2022-08-15
}}</ref> Trať byla v roce 1869 [[Železniční trať České Budějovice – Gmünd|prodloužena do Gmündu]] a v roce 1871 až do [[Vídeň|Vídně]]. Záhy byla železnice převedena na [[Parní stroj|páru]]. Železniční napojení na [[Praha|Prahu]] přišlo v roce 1874.
[[Soubor:ČBu, Koh-i-Noor Hardtmuth, entrance (01).jpg|vlevo|náhled|Vstupní brána do „Kohinorky“]]
Signálem, že [[Průmyslová revoluce v Česku|průmyslová revoluce]] dorazila i do Budějovic, bylo otevření továrny [[Koh-i-noor Hardtmuth]] v roce 1848. Epidemie [[Cholera|cholery]] v roce 1866 (286 obětí za první čtyři měsíce) přinutila městskou správu, aby vybudovala kanalizaci a vodovod, ale až v letech 1881–1882 byl vybudován rozvod pitné vody; do té doby byla pitná voda získávána ze studní.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Grulich
| jméno = Josef
| příjmení2 = Pletzer
| jméno2 = Karel
| titul = Encvyklopedie Českých Budějovic: Epidemie
| url = http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/epidemie
| datum přístupu = 2021-03-17
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Lipold
| jméno = Jiří
| titul = Encyklopedie Českých Budějovic: vodovody a vodojemy
| url = http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/vodovody-a-vodojemy
| datum přístupu = 2021-03-17
}}</ref>

V&nbsp;Českých Budějovicích, zvláště v 2. polovině 19. století a ve 20. století, bývala silná vojenská posádka.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Dvořák
| jméno = Jiří
| titul = Encyklopedie Českých Budějovic: Vojenská posádka
| url = http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/vojenska-posadka
| datum přístupu = 2021-04-19
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kovář
| jméno = Daniel
| titul = Encyklopedie Českých Budějovic: Kasárny
| url = http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/kasarny
| datum přístupu = 2021-04-19
}}</ref> Upomínkou jsou například [[Mariánská kasárna]] nebo [[Žižkova kasárna (České Budějovice)|Žižkova kasárna]].

Roku 1850 si Budějovičtí zvolili prvního starostu, [[Národní strana (1848)|staročecha]] a [[tábor]]ského rodáka [[František Josef Klavík|Františka Josefa Klavíka]] (ve funkci 1850–1857 a 1861–1865). Následně však došlo k vyostření narodnostního napětí. Jako ve skoro všech městech českého [[Sudetští Němci|pohraničí]], i Budějovické měšťanstvo bylo převážně německy mluvící. [[Čeští Němci]] (něm. ''Deutschböhmer'') tvořili majetnější elity. Industrializace však do měst lákala ve velkém česky mluvící obyvatelstvo z venkova, které bylo chudší, méně vzdělané, ale mělo větší porodnost. Až kolem roku 1890 získali česky mluvící obyvatelé většinu. Kvůli [[Volební cenzus|volebnímu cenzu]], který omezoval volební právo méně majetných, ovšem od roku 1865 až do první republiky měly Budějovice německy mluvící starosty (např. [[Eduard Claudi|Eduarda Claudiho]]).
[[Soubor:Sprachenkarte Boehem Heinrich Rauchberg 1904 Bohemia.jpg|náhled|Budějovice byly po staletí německy mluvícím jazykovým ostrovem, teprve koncem 19. století se ve městě prosadil český jazyk a národnost, etnografická mapa z roku 1905]]
Dne 3. října 1868 bylo otevřeno první české gymnázium, později přejmenované na [[Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka]]. Roku 1869 byl založen místní [[Sokol (spolek)|Sokol]]. Byl položen základ sbírkám [[Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích|Jihočeského muzea]], první exponáty byly vystaveny na jaře roku 1877 v domě [[Nová radnice (České Budějovice)|U tří korun]] vedle radnice. V roce 1895 byl předními měšťany a průmyslníky, včele s [[August Zátka|Augustem Zátkou]], založen Český akciový pivovar (dnes národní podnik [[Budějovický Budvar (podnik)|Budějovický Budvar]]). Roku 1908 bylo otevřeno [[České Budějovice (nádraží)|nové vlakové nádraží]]. Architektem [[Secesní architektura|secesní]] budovy byl [[Gustav Kulhavý]]. V roce 1909 byl zahájen provoz městské hromadné dopravy – začala jezdit [[Tramvajová doprava v Českých Budějovicích|elektrická tramvaj]].<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Zajiček
  | jméno = Zdeněk
  | příjmení2 = Poláková
  | jméno2 = Andrea
  | titul = V Budějovicích jezdily 41 let tramvaje. Byly ale velmi pomalé a před mostem museli cestující vystoupit
  | periodikum = České Budějovice
  | url = https://budejovice.rozhlas.cz/v-budejovicich-jezdily-41-let-tramvaje-byly-ale-velmi-pomale-a-pred-mostem-8157361
  | datum vydání = 2020-03-03
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-16
}}</ref>

[[Soubor:Budweis KFJ + Lw Kaserne.jpg|náhled|Budějovická tramvaj, okolo roku 1900]]

=== První republika ===
[[Soubor:TJ Sokol ČBu, T.G.Masaryk (02).jpg|náhled|[[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]] v Budějovicích, rok 1924]]
[[Soubor:FM Capek 1918.jpg|vlevo|náhled|[[František Miroslav Čapek]] shazuje 28. října 1918 rakouského orla z budovy pošty v Českých Budějovicích]]
[[Soubor:Kostel sv. Vojtěcha2.jpg|náhled|[[Kostel svatého Vojtěcha (České Budějovice)|Kostel sv. Vojtěcha]]]]
[[Soubor:Obchodní dům Brouk a Babka (České Budějovice).jpg|vlevo|náhled|[[Obchodní dům firmy Brouk a Babka (České Budějovice)|Obchodní dům Brouk a Babka]]]]
[[Vznik Československa|Ustavení Československa]] 28.&nbsp;října 1918 se v&nbsp;Budějovicích obešlo bez problémů, k&nbsp;čemuž dopomohli [[Československé legie|českoslovenští legionáři]] a [[Itálie|italská]] posádka ve městě. Právě přes Budějovice se zakladatel republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk]] 20.–21. prosince 1918 (17.&nbsp;prosince byl ještě v&nbsp;Itálii, v [[Padova|Padově]]) vrátil do vlasti.<ref>[http://www.masarykovaspolecnost.info/masarykovaspolecnost/od9809_3.htm Národ vítá presidenta Masaryka] {{Wayback|url=http://www.masarykovaspolecnost.info/masarykovaspolecnost/od9809_3.htm |date=20081203144430 }}, dobová zpráva na stránkách Masarykovy společnosti</ref> Tuto skutečnost také dokládá pamětní deska na hlavním nádraží, kde tehdy T.G.&nbsp;Masaryk ve francouzském železničním vagóně svého vlaku z pátku na sobotu přenocoval. Pro dopravu z nádraží (a&nbsp;zpět) na po něm nově pojmenované centrální náměstí, kde bylo oficiální přivítání s&nbsp;projevy, použili Masaryk a &nbsp;jeho doprovod 14&nbsp;nablýskaných automobilů jako „dopravní prostředky nové a&nbsp;demokratické“. Na náměstí mu byl také doručen novým starostou Budějovic [[August Zátka|Augustem Zátkou]] pozdravný telegram předsedy vlády [[Karel Kramář|Karla Kramáře]]. Dochované filmové záběry jsou pouze z českobudějovického nádraží, kde k uvítání hrála hudba [[Otakar Jeremiáš|Otakara Jeremiáše]] a italské posádky, neboť náhlá sněhová přeháňka znemožnila v pátek 20. prosince 1918 filmování na náměstí i ve městě.<ref>[[Vratislav Preclík]]: Z Horního Dvořiště do Českých Budějovic (triumfální příjezd prezidenta Masaryka do vlasti 20. prosince 1918), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, listopad – prosinec 2003, roč. XI. čís. 55–56. ISSN 1210-1648, str. 7–11</ref>

V létě 1924 vyvolala velký ohlas v domácím i zahraničním tisku akce zaměřená proti šíření [[Vzteklina|vztekliny]] na území města, která vešla do dějin pod názvem [[masakr koček v Českých Budějovicích]] či „kočičí aféra“.<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Kerles
  | jméno = Marek
  | titul = Budějovický „kočičí masakr“ přitáhl pozornost světa. Archiv teď vydal tajemství celé události
  | periodikum = Info.cz
  | url = https://www.info.cz/zpravodajstvi/cesko/budejovicky-kocici-masakr-pritahl-pozornost-sveta-archiv-ted-poprve-odhalil-tajemstvi-cele-udalosti
  | datum vydání = 2022-02-10
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-15
}}</ref>

Stavebním symbolem [[První republika|první republiky]] v Budějovicích je nová záložna u Černé věže architektů Bohumila Kněžka a Josefa Václavíka (1936),<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Česko-Budějovická záložna
  | periodikum = SlavneVily.cz
  | url = https://www.slavnevily.cz/stavby-/-unesco/stavby-ceskych-budejovic/cesko-budejovicka-zalozna
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref> radikálně [[Funkcionalismus|funkcionalistický]] [[Obchodní dům firmy Brouk a Babka (České Budějovice)|obchodní dům Brouk a Babka]] („Broukárna“) architekta [[Karel Chochola|Karla Chocholy]]<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Mlsová
  | jméno = Ludmila
  | titul = Broukárna byla největší obchodní dům jihu Čech. Je z ní kulturní památka
  | periodikum = iDNES.cz
  | url = https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/brouk-a-babka-broukarna-pamatka-obchodni-dum-ceske-budejovice.A190712_488640_budejovice-zpravy_mrl
  | datum vydání = 2019-07-21
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref> nebo [[Kostel svatého Vojtěcha (České Budějovice)|kostel sv. Vojtěcha]] architekta [[Jaroslav Čermák (architekt)|Jaroslava Čermáka]] (1939).

=== Německá okupace a druhá světová válka ===
[[Soubor:Památník obětem fašismu, České Budějovice 01.jpg|náhled|Památník obětem fašismu. Zanikl při rozšíření knihovny v roce 2020.]]
V období [[První republika|první republiky]] získalo ve městě rozhodující slovo české obyvatelstvo. Tento stav trval až do [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupace]] města jednotkami [[Nacistické Německo|německého]] [[Wehrmacht]]u dne 15. března 1939. Okupační správa poté rychle zlikvidovala českou obecní samosprávu. Budějovické zastupitelstvo muselo ukončit činnost již 17.&nbsp;března. Vrcholné posty na městských úřadech ovládli budějovičtí a&nbsp;[[Německá říše|říšští]] [[Němci]].

Během [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|německé okupace]] byl v Českých Budějovicích protinacistický odboj. Mnoho českobudějovických odbojářů (vojáci, pedagogové, zaměstnanci pošt, železničáři a další) bylo nacisty popraveno nebo internováno v koncentračních táborech.<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = protinacistický odboj {{!}} ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC
  | periodikum = encyklopedie.c-budejovice.cz
  | url = http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/protinacisticky-odboj
  | datum přístupu = 2021-04-21
}}</ref><ref>{{Citace monografie
  | titul = Dějiny pošty v českých zemích
  | vydavatel = Česká pošta
  | místo = Praha
  | rok vydání = 2000
  | strany = 106–116
  | isbn = 80-86437-02-7
}}</ref> V koncentračních táborech zahynuly také stovky českobudějovických [[Židé|Židů]].<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Židé {{!}} ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC
  | periodikum = encyklopedie.c-budejovice.cz
  | url = http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/zide
  | datum přístupu = 2021-04-22
}}</ref>

Na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v březnu 1945 se Budějovice dvakrát staly cílem [[nálet]]ů [[United States Army Air Forces|amerického letectva]], které značně poškodily město a způsobily velké ztráty na životech.<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Bombardování Budějovic: ještě po 65 letech jsou po něm stopy
  | periodikum = E15.cz
  | url = https://www.e15.cz/magazin/bombardovani-budejovic-jeste-po-65-letech-jsou-po-nem-stopy-848706
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-15
}}</ref><ref>{{Citace periodika
  | příjmení = 
  | jméno = 
  | titul = Desítky nevinných lidí zemřely při náletech na Budějovice
  | periodikum = Českobudějovický deník
  | datum vydání = 2015-03-24
  | jazyk = cs
  | url = https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/desitky-nevinnych-lidi-zemrely-pri-naletech-na-budejovice-20150324.html
  | datum přístupu = 2022-08-15
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Zajíček
  | jméno = Zdeněk
  | příjmení2 = Pokorný
  | jméno2 = Martin
  | titul = Za dva dny zničily bomby v Budějovicích přes 60 domů a zemřelo přibližně 200 lidí
  | periodikum = České Budějovice
  | vydavatel = Český rozhlas
  | url = https://budejovice.rozhlas.cz/za-dva-dny-znicily-bomby-v-budejovicich-pres-60-domu-a-zemrelo-priblizne-200-8455053
  | datum vydání = 2021-03-28
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-15
}}</ref> V květnu německá [[Wehrmacht|posádka]] město bez boje vyklidila a přenechala je sovětským jednotkám; přesto německé ustupující jednotky zastřelily v Českých Budějovicích několik lidí.<ref>{{Citace monografie
  | titul = KONEC VÁLKY – PRVNÍ DNY MÍRU České Budějovice 1945. [s.l.]: Metropol České Budějovice, 2020
  | url = https://www.metropolcb.cz/picture/files/210x240_kniha_OBSAH_TISK_Nahled%20(1).pdf
  | isbn = 978-80-906538-8-7
}}</ref> České Budějovice ležely na [[Demarkační čára|demarkační čáře]], přičemž centrum Českých Budějovic leželo v [[Sovětský svaz|sovětské]] zóně. Přestože jednotky [[Armáda Spojených států amerických|americké armády]] kontrolovaly rozsáhlé oblasti jihozápadně od Českých Budějovic, kvůli průběhu demarkační čáry nemohla americká vojska do města vstoupit. Jejich předsunuté jednotky sice dojely k dnešnímu [[Dlouhý most (České Budějovice)|Dlouhému mostu]], ale tam se otočily. [[Rudá armáda]] vstoupila do Českých Budějovic bez boje 9.&nbsp;května 1945 v odpoledních hodinách. Jednalo se o 86.&nbsp;gardovou střeleckou divizi generála [[Vasil Danovič Sokolovskij|Vasila Sokolovského]], která byla součástí [[2. ukrajinský front|2.&nbsp;ukrajinského frontu]] pod velením maršála [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|Rodiona Malinovského]]. Následující den se americké a sovětské jednotky setkaly na náměstí v&nbsp;Budějovicích na společných oslavách osvobození města a konce druhé světové války v&nbsp;[[Evropa|Evropě]].

=== Po druhé světové válce ===
[[Soubor:Komplex činžovních domů Perla - Koldům.jpg|náhled|240x240pixelů|[[Komplex činžovních domů Perla|Perla]]]]
[[Soubor:ČBu, swimming pool from the frozen Vltava River (01).jpg|náhled|[[Plavecký stadion v Českých Budějovicích|Plavecký stadion]]]]
Poválečné [[Vysídlení Němců z&nbsp;Československa|vysídlení Němců]] z&nbsp;Českých Budějovic postihlo asi 7&nbsp;500 lidí (přibližně 16 % obyvatelstva). V roce 1948 se [[Letiště České Budějovice|na letišti u Plané]] cvičili piloti nově založeného státu [[Izrael]], kteří z výcviku odcházeli rovnou do bojů [[První arabsko-izraelská válka|první arabsko-izraelské války]].<ref>{{Citace periodika
  | příjmení = Gális
  | jméno = Radek
  | titul = Cvičili jsme piloty přímo do války
  | periodikum = Českobudějovický deník
  | datum vydání = 2010-06-10
  | jazyk = cs
  | url = https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/cvicili-jsme-piloty-primo-do-valky--20100609.html
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Hochmanová
  | jméno = Lucie
  | titul = Větroň z první republiky i tepláky kosmonauta Remka vystavují na letišti
  | periodikum = České Budějovice
  | vydavatel = Český rozhlas
  | url = https://budejovice.rozhlas.cz/vetron-z-prvni-republiky-i-teplaky-kosmonauta-remka-vystavuji-na-letisti-7040863
  | datum vydání = 2017-06-11
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref> [[Komunistická strana Československa|Komunisté]], kteří se toho roku domohli v Československu monopolu moci, začali židovský stát nenávidět až později. Letiště u Plané, od 50. let výhradně vojenské, se do dějin zapsalo ještě jednou. Právě zde své pilotní umění získal českobudějovický rodák [[Vladimír Remek]], který se později, v roce 1978, stal prvním českým kosmonautem a prvním neamerickým a nesovětským občanem ve vesmíru.<ref>{{Citace periodika
  | příjmení = Zuziaková
  | jméno = Jana
  | titul = Vladimír Remek žije díky letišti
  | periodikum = Českobudějovický deník
  | datum vydání = 2017-06-26
  | jazyk = cs
  | url = https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/vladimir-remek-zije-diky-letisti-20170626.html
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref>

1. ledna 1949 se České Budějovice staly správním centrem nově zřízeného [[Českobudějovický kraj|Českobudějovického kraje]], při další správní reformě se staly 1.&nbsp;července 1960 centrem [[Jihočeský kraj (1960–2020)|Jihočeského kraje]].

Během [[invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]] byly České Budějovice dne 22. srpna 1968 ráno obsazeny Sovětskou armádou, která zde setrvala do počátku listopadu 1968. Okupanti se snažili především obsadit budovu [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]] v Dukelské ulici, ale lidé na ni pověsili ceduli Mateřská škola, aby je zmátli, takže sovětští vojáci budovu dlouho marně hledali. I po obsazení budovy ale rozhlasáci ilegálně vysílali z Jihočeského divadla. Jednoho Budějičáka, čtyřiadvacetiletého Václava Balouna, okupanti zastřelili.<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Pelíšek
  | jméno = Antonín
  | titul = Srpen 1968 v Budějovicích: vojáci obsadili redakci, novináři skákali z oken
  | periodikum = iDNES.cz
  | url = https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/srpen-1968-okupace-budejovice.A180821_422089_budejovice-zpravy_epkub
  | datum vydání = 2018-08-21
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref>

K významným stavbám v [[Komunistický režim v Československu|éře socialismu]] patřil dům [[Experiment (budova)|Experiment]] z roku 1961,<ref>{{Citace periodika
  | příjmení = Tröster
  | jméno = Martin
  | titul = Experiment a koldům, to jsou legendy mezi paneláky
  | periodikum = Deník.cz
  | datum vydání = 2015-03-16
  | jazyk = cs
  | url = https://www.denik.cz/jihocesky-kraj/experiment-a-koldum-to-jsou-legendy-mezi-panelaky-20150315-r3k9.html
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref> [[Bruselský styl|bruselský]] [[Komplex činžovních domů Perla]] (arch. [[Bohumil Böhm]], [[Jaroslav Škarda]] a [[Bohumil Jarolím]]) z roku 1964,<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Koldům Perla v Českých Budějovicích
  | periodikum = Kudy z nudy
  | vydavatel = CzechTourism
  | url = https://www.kudyznudy.cz/aktivity/koldum-perla-v-ceskych-budejovicich
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref> [[Plavecký stadion v Českých Budějovicích|Plavecký stadion]] z dílny architekta [[Bohumil Böhm|Bohumila Böhma]], otevřený roku 1971<ref>{{Citace periodika
  | příjmení = Otta
  | jméno = Edwin
  | titul = Budějovický plavecký stadion a socha plavce se staly kulturní památkou
  | periodikum = Českobudějovický deník
  | datum vydání = 2017-09-19
  | jazyk = cs
  | url = https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/budejovicky-plavecky-stadion-a-socha-plavce-se-staly-kulturni-pamatkou-20170919.html
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref>, Muzeum revolučního dělnického hnutí (dnes [[Jihočeská vědecká knihovna|vědecká knihovna]]) z roku 1975, [[Krematoria v Českých Budějovicích|krematorium]] z roku 1979<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Krematorium
  | periodikum = SlavneVily.cz
  | url = https://www.slavnevily.cz/stavby-/-unesco/stavby-ceskych-budejovic/krematorium
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref> nebo hotel Gomel (dnes [[Clarion Congress Hotel České Budějovice]]), postavený roku 1982.<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Mlasová
  | jméno = Ludmila
  | titul = Hotel Gomel z Budějovic zmizí, místo něj bude Clarion Congres Hotel
  | periodikum = iDNES.cz
  | url = https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/hotel-gomel-z-budejovic-zmizi-misto-nej-bude-clarion-congres-hotel.A101213_094855_budejovice-zpravy_pp
  | datum vydání = 2010-12-13
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref>

[[Sametová revoluce|Sametovou revoluci]], která v roce 1989 svrhla [[Komunistický režim v Československu|komunistický režim]], začali v Budějovicích studenti a herci Jihočeského divadla. 27. listopadu, v den generální stávky, zaplnilo náměstí Přemysla Otakara II. padesát tisíc demonstrantů.<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Daněk
  | jméno = Michal
  | titul = Listopad 1989: Zhroucení komunistického systému a 50 tisíc lidí na náměstí v Budějcích
  | periodikum = Budějcká Drbna
  | url = https://budejcka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/29248-listopad-1989-zhrouceni-komunistickeho-systemu-a-50-tisic-lidi-na-namesti-v-budejcich.html
  | datum vydání = 2020-11-17
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref> K organizátorům těchto akcí patřili i budoucí známí politici: premiér Česka [[Vladimír Špidla]], místopředseda sněmovny [[Jiří Vlach (politik)|Jiří Vlach]] nebo první polistopadový starosta Budějovic [[Mojmír Prokop]].<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Před dvaceti lety mluvili z kašny na náměstí. Jak žijí teď?
  | periodikum = E15.cz
  | url = https://www.e15.cz/magazin/pred-dvaceti-lety-mluvili-z-kasny-na-namesti-jak-ziji-ted-853304
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Kuchtová
  | jméno = Pavla
  | titul = Příběhy sedmi osobností připomínají na budějovickém náměstí události 17. listopadu 1989
  | periodikum = České Budějovice
  | vydavatel = Český rozhlas
  | url = https://budejovice.rozhlas.cz/pribehy-sedmi-osobnosti-pripominaji-na-budejovickem-namesti-udalosti-17-8097332
  | datum vydání = 2019-10-30
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref>

=== Po roce 1989 ===
[[Soubor:IGY Centrum hlavní vchod.jpg|náhled|IGY centrum]]
[[Soubor:ČBu, AC Piano (02).jpg|náhled|[[Piano (České Budějovice)|Piano]]]]
Roku 1991 se Budějovice staly univerzitním městem, když byla založena [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích|Jihočeská univerzita]]. Vysoké školství mělo ovšem ve městě již starší tradici, od roku 1948 zde fungovala pobočka [[Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy|Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy]] v Praze (později samostatná fakulta) a o něco později vznikla Provozně ekonomická fakulta (od roku 1960 pobočkou [[Česká zemědělská univerzita v Praze|Vysoké školy zemědělské]] v Praze). Právě tyto dvě starší vysokoškolské instituce se staly jádrem nové univerzity.
[[Soubor:Č.Budějovice - akademická knihovna JU 02.jpg|vlevo|náhled|[[Akademická knihovna Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích|Akademická knihovna]]]]
Od roku 2000 byly Budějovice hlavním městem nového Budějovického kraje, který byl v&nbsp;květnu 2001 přejmenován na [[Jihočeský kraj]]. V&nbsp;srpnu 2002 postihly Budějovicko [[Povodeň v Česku (2002)|mohutné povodně]], při nichž [[Malše]] a [[Vltava]] zaplavily velkou část města včetně historického centra a způsobily značné škody (viz též [[Seznam živelních katastrof v Českých Budějovicích]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Pokorný
  | jméno = Martin
  | titul = Povodeň v srpnu 2002 rozdělila Budějovice, jídlo na sídliště vozili helikoptérou
  | periodikum = České Budějovice
  | vydavatel = Český rozhlas
  | url = https://budejovice.rozhlas.cz/povoden-v-srpnu-2002-rozdelila-budejovice-jidlo-na-sidliste-vozili-helikopterou-7039727
  | datum vydání = 2017-08-09
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-15
}}</ref>

K nejvýznamnějším stavbám po roce 1989 patří přístavba radnice (2000),<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Rekonstrukce a dostavba radnice
  | periodikum = Archiweb.cz
  | url = https://www.archiweb.cz/b/rekonstrukce-a-dostavba-radnice
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref> [[IGY Centrum|obchodní centrum Igy]] (2004, 2017),<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = IGY centrum
  | periodikum = www.encyklopedie.c-budejovice.cz
  | url = http://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/igy-centrum
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Obchodní centrum IGY 2
  | periodikum = Archiweb.cz
  | url = https://www.archiweb.cz/b/obchodni-centrum-igy-2
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref> nové autobusové nádraží (2007),<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Dopravně obchodní centrum České Budějovice
  | periodikum = Archiweb.cz
  | url = https://www.archiweb.cz/b/dopravne-obchodni-centrum-ceske-budejovice
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref> [[Akademická knihovna Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích|akademická knihovna]] (2010),<ref>{{Citace periodika
  | příjmení = Zahradníková
  | jméno = Andrea
  | titul = Knihy budou vracet na univerzitě 24 hodin denně
  | periodikum = Českobudějovický deník
  | datum vydání = 2010-01-14
  | jazyk = cs
  | url = https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/knihy-budou-vracet--hodin-denne20100114.html
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref> [[Jihočeský vědeckotechnický park]] (2014),<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Hochmanová
  | jméno = Lucie
  | titul = V Českých Budějovicích vznikl nový vědeckotechnický park
  | periodikum = České Budějovice
  | vydavatel = Český rozhlas
  | url = https://budejovice.rozhlas.cz/v-ceskych-budejovicich-vznikl-novy-vedeckotechnicky-park-7071055
  | datum vydání = 2014-11-05
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref> Komunitní centrum Máj (2014),<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Komunitní centrum Máj
  | periodikum = Archiweb.cz
  | url = https://www.archiweb.cz/b/komunitni-centrum-maj
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Gebrian
  | jméno = Adam
  | titul = Střízlivá základna pro rozmanitý život: Na sídlišti Máj mají komunitní centrum, na jehož střeše se hraje fotbal
  | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz)
  | url = https://vikend.hn.cz/c1-65325810-strizliva-zakladna-pro-rozmanity-zivot
  | datum vydání = 2016-06-10
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref> dostavba [[Jihočeská vědecká knihovna|Jihočeské vědecké knihovny]] (2017),<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Jihočeská vědecká knihovna
  | periodikum = Archiweb.cz
  | url = https://www.archiweb.cz/b/jihoceska-vedecka-knihovna
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Klub Za starou Prahu ocenil stavby v Českých Budějovicích a Turnově
  | periodikum = Seznam Zprávy
  | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy
  | vydavatel = Seznam.cz
  | odkaz na vydavatele = Seznam.cz
  | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/regiony-zpravy-praha-klub-za-starou-prahu-ocenil-stavby-v-ceskych-budejovicich-a-turnove-206858
  | datum vydání = 2022-06-21
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref> [[Piano (České Budějovice)|administrativní centrum Piano]] (2018),<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Administrativní centrum PIANO
  | periodikum = Archiweb.cz
  | url = https://www.archiweb.cz/b/administrativni-centrum-piano
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Pelíšek
  | jméno = Antonín
  | titul = Budějovické Piano v tichosti otevřelo. Funguje bez kolaudace
  | periodikum = iDNES.cz
  | url = https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/piano-ceske-budejovice-otevrelo-kolaudace.A180709_080712_budejovice-zpravy_khr
  | datum vydání = 2018-07-09
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref> nové budovy Jihočeské univerzity, [[Výstaviště České Budějovice|Výstaviště]] nebo dostavby v [[Nemocnice České Budějovice|budějovické nemocnici]]. Odvážný projekt koncertní síně zvané obvykle „Rejnok“, z dílny [[Jan Kaplický|Jan Kaplického]], byl nakonec stornován.<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Bartoš
  | jméno = Jakub
  | titul = Rejnok od Kaplického v Českých Budějovicích nebude, šanci má vodní svět
  | periodikum = iDNES.cz
  | url = https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/rejnok-ceske-budejovice-vodni-svet-zmena-uzemni-plan.A200228_085055_budejovice-zpravy_khr
  | datum vydání = 2020-02-28
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref> V roce 2023 zvítězily České Budějovice v českém kole soutěže o titul [[Evropské hlavní město kultury|Evropského hlavního města kultury]] pro rok 2028.<ref name=":7" /><ref name=":6" />

== Městské symboly ==

Městské symboly řešilo několik vyhlášek:

* Vyhláška č. 19/1997 (1998) (13.03.1997) – O symbolech města ČB a jejich užívání
* Vyhláška č. 5/2005 (26.05.2005) – O zrušení obecně závazné vyhlášky č. 19/98 o symbolech města České Budějovice a jejich užívání<ref>[https://www.c-budejovice.cz/sites/default/files/obsah/vyhlasky-predpisy/vyhlaska-c-52005-o-zruseni-obecne-zavazne-vyhlasky-c-1998-o-symbolech-mesta-ceske-budejovice-jejich/soubory/vyhlaska-c-52005.pdf Vyhláška č. 5/2005]</ref>
* Vyhláška č. 6/2005 (26.05.2005) – O symbolech města České Budějovice a jejich užívání
* Vyhláška č. 9/2005 (10.11.2005, usnesení č. 238/2005) – O symbolech města České Budějovice a jejich užívání<ref>[https://www.c-budejovice.cz/sites/default/files/obsah/vyhlasky-predpisy/vyhlaska-c-92005-o-symbolech-mesta-ceske-budejovice-jejich-uzivani/soubory/vyhlaska-c-9-2005.pdf Vyhláška č. 9/2005]</ref>

=== Znak ===

Městský znak se od roku 1965 vrátil ke své původní podobě, vyobrazené na nejstarší městské pečeti používané již ve 20. letech 14. století: na gotickém trojhranném štítě červené barvy stojí v dolní polovině stříbrná, kvádrovaná hradební zeď bez cimbuří, nad níž v horní polovině vynikají tři okrouhlé, stříbrné věže bez oken, se zlatými kuželovými střechami s makovicemi. Střední věž je vyšší a širší, postranní jsou užší a nižší. Na střední věži až přes hradební věž visí červený gotický trojhranný štít se stříbrným dvouocasým lvem se zlatou korunou.<ref name="SCB">[https://www.c-budejovice.cz/symboly-mesta Symboly města]</ref>

=== Vlajka ===

{{Podrobně|Vlajka Českých Budějovic}}

Vlajka Českých Budějovic je tvořena listem o poměru stran 2:3 s dvěma vodorovnými pruhy – žlutým a červeným.

=== Pečeť ===

Pečeť města je kulatá, lemovaná opisem SIGILLVM CIVIVM DE BUDIWOYZ. Ve vnitřním pečetním poli je kvádrovaná zeď bez cimbuří s třemi okrouhlými věžemi ukončenými kuželovitými střechami s makovicemi. Prostřední z věží je širší a je na ní připevněn štít s českým lvem.<ref name="SCB" />
 
Městská pečeť byla v Českých Budějovicích používána od počátku 14. století ve dvou provedeních – velká o průměru 67&nbsp;mm a malá s průměrem 40&nbsp;mm. Originály pečetí jsou uloženy ve [[Státní okresní archiv České Budějovice|Státním okresním archivu České Budějovice]].<ref name="SCB" />

=== Logo ===

Logo Českých Budějovic je tvořeno červenými, stylizovanými písmeny „c” a „b”. Vpravo od nich je nápis České Budějovice (ve dvou řádcích) a pod ním žlutý čtvereček.

Čtverec poukazuje na nejvýraznější a nejzapamatovatelnější architektonickou charakteristiku města: čtvercové [[náměstí Přemysla Otakara II.]] Barvy navazují na historický a heraldický standard.<ref name="SCB" />

Logo vzniklo v roce 2000 a je používáno na prezentačních materiálech města.<ref name="SCB" />

== Pamětihodnosti ==
{{viz též|Seznam kulturních památek v Českých Budějovicích}}
[[Soubor:České Budějovice - Náměstí Přemysla Otakara II - Samson Fountain 1727.jpg|alt=Samsonova kašna|náhled|Samsonova kašna|vlevo]]
[[Soubor:České Budějovice katedrála sv. Mikuláše 2.jpg|náhled|[[Černá věž (České Budějovice)|Černá věž]] a [[Katedrála svatého Mikuláše|Katedrála sv. Mikuláše]]]]
[[Soubor:Cloister České Budějovice 2.jpg|náhled|[[Dominikánský klášter (České Budějovice)|Dominikánský klášter]]]]
České Budějovice jsou častým cílem turistů z [[Německo|Německa]], [[Rakousko|Rakouska]], ale též z [[Asie]] a dalších částí světa. Jednak samy mají mnoho cenných historických památek, jednak jsou přirozeným centrem turisticky atraktivního Jihočeského kraje. Nejvíce památek je v [[Městská památková rezervace České Budějovice|městské památkové rezervaci]] v historickém centru, zejména:
* [[Náměstí Přemysla Otakara II.]] s barokní [[Samsonova kašna|Samsonovou kašnou]] a [[Českobudějovická radnice|radnicí]] postavenou mezi lety 1727–1730
* Barokní [[katedrála svatého Mikuláše]] a [[Černá věž (České Budějovice)|Černá věž]]
* [[Kaple Smrtelných úzkostí Páně (České Budějovice)|Kaple Smrtelných úzkostí Páně]] za katedrálou
* [[Piaristické náměstí]], přilehlý gotický [[Dominikánský klášter (České Budějovice)|dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie]] a pozdně renesanční [[Solnice (České Budějovice)|Solnice]].
* [[Železná panna (České Budějovice)|Železná panna]] a [[Rabenštejnská věž]] jsou obrannými věžemi ze 14. století a jedním z mála pozůstatků gotického opevnění města.
Dalšími památkami jsou např.:

* [[Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa]] z počátku 13. století
* [[Špitál s kostelem Nejsvětější Trojice]]
* [[Meteorologický sloup]]<ref>{{Citace monografie
  | příjmení = TYDLITÁT
  | jméno = René
  | příjmení2 = TREJBAL
  | jméno2 = Jan
  | titul = Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji
  | vydání = 1
  | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav
  | místo = Praha
  | rok vydání = 2019
  | počet stran = 276
  | strany = 150–151
  | isbn = 978-80-87577-97-4
}}</ref>
V městské části  [[České Budějovice 7]] – v centrální části [[Rožnov (České Budějovice)|Rožnova]] je [[vesnická památková zóna]].

== Geografie, klima a přírodní zajímavosti ==

=== Poloha ===
[[Soubor:Ceske Budejovice CB CZ.png|náhled|Poloha Českých Budějovic v rámci [[Okres České Budějovice|okresu]], tmavě šedá oblast uprostřed představuje jejich [[Správní obvod obce s rozšířenou působností České Budějovice|správní obvod]] coby [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]]]]
České Budějovice leží na [[soutok]]u řek [[Malše]] a [[Vltava]] v jihovýchodní části [[Českobudějovická pánev|Českobudějovické pánve]]. Ta se táhne severně a severozápadně od města a je bohatá na [[rybník]]y. Největšími rybníky na území města jsou [[Starohaklovský rybník]] (44 ha), [[Černiš]] (42 ha), [[Novohaklovský rybník]] (41 ha), [[Starý vrbenský zadní rybník]] (22 ha), [[Starý houženský rybník]] (21 ha), [[Domin (rybník)|Domin]] (17 ha), [[Čertík (rybník)|Čertík]] (15 ha), [[Nový vrbenský rybník]] (13 ha), [[Starý vrbenský přední rybník]] (13 ha), [[Bor (rybník)|Bor]] (10 ha), [[Dubský rybník (České Budějovice)|Dubský rybník]] (10 ha). Z&nbsp;ostatních směrů je Českobudějovická pánev v relativní blízkosti města zřetelně ohraničena terénními vyvýšeninami: [[Lišovský práh]] ji na severovýchodě odděluje od [[Třeboňská pánev|Třeboňské pánve]], na jihovýchodě a jihu se nachází podhůří [[Novohradské hory|Novohradských hor]], na jihozápadě a západě pak podhůří [[Šumava|Šumavy]], konkrétně [[Chráněná krajinná oblast Blanský les|Blanský les]] s [[Kleť|Kletí]]. {{Sousední obce}}

=== Podnebí ===
Budějovické [[podnebí]] je mírně teplé, vlhké a s mírnou [[zima|zimou]]. Projevuje se efekt blízkých pohoří [[Šumava]], [[Novohradské hory]] a slabě i vliv [[Alpy|Alp]], což způsobuje fénové efekty při jižních a jihovýchodních [[vítr|větrech]] ([[srážkový stín]] a zvýšení teploty), na druhé straně k opačnému efektu dochází při severních a severozápadních větrech. Nejčastěji zde vanou západní a severozápadní větry, významný je i podíl větrů východních a jihovýchodních.[[Soubor:Pohled-Vrbenský-rybník-Domin.jpg|náhled|[[Vrbenské rybníky]] (Domin) v zimě ]]

Poloha na dně mělké široké pánve omezuje proudění vzduchu, což je patrné za zimních [[Inverze teploty vzduchu|inverzí]]. Rybníky v okolí způsobují časté a husté [[mlha|mlhy]] zejména v severozápadní části města. Hustá zástavba a široké betonové či vydlážděné plochy způsobují obecně nižší rychlost větru a vyšší teploty v centru města (oproti městským okrajům).

Dlouhodobý roční průměr teplot (pro období 1886–2004) činí 8,1&nbsp;°C, nejnižší naměřená teplota vzduchu -42,2&nbsp;°C<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://meteorologie.xf.cz/teplota.html |titul=teplota |vydavatel=Meteorologie.xf.cz |datum vydání= |datum přístupu=2012-03-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090522205308/http://meteorologie.xf.cz/teplota.html |datum archivace=2009-05-22 |nedostupné=ano }}</ref> (11. únor 1929 v [[Litvínovice|Litvínovicích]], asi 1&nbsp;km od Budějovic), nejvyšší 37,8&nbsp;°C (27. červenec 1983).<ref>{{Citace elektronické monografie
  | titul = Encyklopedie Českých Budějovic
  | jméno = František
  | příjmení = Vavruška
  | kapitola = Podnebí
  | url = http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/podnebi
}}</ref> Ve městě mrzne v&nbsp;průměru 111&nbsp;dnů v&nbsp;roce, celodenní mrazy trvají v&nbsp;průměru 31&nbsp;dní v&nbsp;roce. V&nbsp;průměru je šest [[Tropický den|tropických dnů]] ročně. Dlouhodobý průměrný úhrn srážek na rok činí 623&nbsp;mm, většina z&nbsp;nich spadne v&nbsp;[[Léto|létě]]. Rekordní denní úhrn srážek pochází z 25.&nbsp;srpna 1925 (127,7&nbsp;mm), měsíční z&nbsp;povodňového srpna 2002 (403,5&nbsp;mm).

=== Povodně ===
Poloha v mělké pánvi na soutoku dvou velkých řek vystavuje České Budějovice značnému riziku [[povodeň|povodní]]. Nejčastěji se rozvodňovaly [[Dobrovodský potok]] a Malše. Lokální deště způsobují často problémy též v severozápadní části města (zejména v okolí ulice Branišovská), kde při větších srážkách [[Stoková síť|kanalizace]] nestíhá odvádět vodu stékající z okolních mírně výše položených polí, na což doplácí i kampus [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích|Jihočeské univerzity]].

Z kronik jsou známy četné případy velkých povodní, kdy voda zaplavila centrum města a způsobila rozsáhlé škody na městském opevnění. V první čtvrtině 20. století byly povodně omezeny regulací vodních toků (Malše, Vltava) či dokonce jejich přesměrováním (Dobrovodský potok). Velké povodně se i přesto vyskytly v lednu 1920, srpnu 1925, březnu 1940 a [[Povodeň na Vltavě (1954)|červenci 1954]]. Riziko povodní od Vltavy výrazně pokleslo na konci 50. let, kdy byla postavena [[vodní nádrž Lipno]]. Město tak postihly až [[Povodeň v Česku (2002)|pětisetletá povodeň]] v srpnu 2002, největší v historii Českých Budějovic (průtok vody Malší a Vltavou byl deset až patnáctkrát vyšší oproti průměru a asi o polovinu vyšší než při rozsahem následujících povodních z let 1888 a [[Povodeň na Vltavě (1890)|1890]]). Při všech těchto povodních trpělo jak centrum města, tak některé jeho další části (obzvlášť exponovaná je [[Havlíčkova kolonie]] podél Malše).

=== Přírodní zajímavosti ve městě a okolí ===
* [[Přírodní rezervace]] [[Vrbenské rybníky]] na severozápadním okraji města
* [[Přírodní památka]] [[Kaliště (přírodní památka)|Kaliště]] na východě města
* Přírodní památka [[Vrbenská tůň]] na severu města
* Přírodní památka [[Tůně u Špačků]] na jižním okraji města na břehu [[Malše]]
* [[Stromovka (České Budějovice)|Stromovka]] – park na západojihozápad od centra města (významný krajinný prvek)
* [[Památný strom v Česku|Památné stromy]] (celkem 8): [[jinan dvoulaločný]] v zahradě piaristického kláštera, [[lípa malolistá]] u plaveckého stadionu, jinan dvoulaločný v [[Lannova loděnice|areálu Lannovy loděnice]], [[buk lesní]] červenolistý v Dukelské ulici, duby U Špačků, u Nového Roudného a u Starohaklovského rybníka a lípa v Třebotovicích.
* park [[Na Sadech]] – parčík v centru města s kolonií [[havran polní|havranů polních]]

== Obyvatelstvo ==
{| class="wikitable" style="float:right; margin-left:1em"
|-
!Rok !! Obyvatel<ref>{{citace monografie|titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005|vydavatel = Český statistický úřad|rok = 2006|strany = 51–54|isbn = 80-250-1311-1|url = https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf|svazek = I}} {{Wayback|url=https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf |date=20210716182537 }}</ref>
|-
|1869 || 17 413
|-
|1880 || 23 845
|-
|1890 || 28 491
|-
|1900 || 39 328
|-
|1910 || 44 538
|-
|1921 || 44 022
|-
|1930 || 43 788
|-
|1950 || 56 832
|-
|1961 || 64 785
|-
|1970 || 77 337
|-
|1980 || 90 415
|-
|1991 || 97 243
|-
|1995
|99 872
|-
|2001 || 97 339
|-
|2011 || 93 883
|-
|2019
|94 014
|-
|2020
|94 463
|-
|2021
|94 229
|-
|2022
|93 426
|-
|2023
|96 417
|-
|2024
|97 377
|}
České Budějovice byly k 1.&nbsp;lednu 2017 sedmým [[Česko#Největší města podle počtu obyvatel|nejlidnatějším městem v České republice]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích – k 1.1.2017 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-k-112017 | datum vydání = 2017-04-28 | datum přístupu = 2017-04-30 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref> Největšího počtu, 99&nbsp;872 obyvatel, dosáhly České Budějovice v roce 1995. Podle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání roku 2011]] už ale počet obyvatel města České Budějovice činil jen 93&nbsp;883, což je za poslední desetiletí snížení o 3,5 tis. osob. Jde o projev [[suburbanizace]], protože v okolních obcích se počet obyvatel značně zvýšil, a tedy v celém správním obvodu [[obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]] České Budějovice celkově také.<ref name="SLDB2011-JC">[http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/950049F8F9/$File/pvkrcz031.pdf Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytu 2011, Jihočeský kraj]</ref> Tento správní obvod také zhruba odpovídá českobudějovické [[Aglomerace|aglomeraci]], v níž žije cca 170 tisíc obyvatel.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
  | příjmení = Ouředníček
  | jméno = Martin
  | příjmení2 = Nemeškal
  | jméno2 = Jiří
  | příjmení3 = Pospíšilová
  | jméno3 = Lucie
  | titul = Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument
  | url = https://rsk-sk.cz/dokumenty/in/iti/2021/Vymezeni_uzemi_pro_ITI_zaverecny_dokument.pdf
  | vydavatel = Regionální stálá konference Středočeského kraje
  | datum vydání = leden 2020
  | datum přístupu = 2021-05-12
  | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] online
  | strany = 35–37
}}</ref> Do vlastního města dojíždí 30 tisíc lidí za prací i za studiem.<ref>{{Citace elektronické monografie
  | titul = Malý lexikon obcí České republiky 2013
  | url = https://www.czso.cz/csu/czso/maly-lexikon-obci-ceske-republiky-2013-nl6r6nhlpw
  | vydavatel = Český statistický úřad
  | datum_vydání = 2013-12-16
  | datum_přístupu = 2018-01-22
}}</ref>

=== Současnost ===
Drtivá většina budějovických obyvatel jsou [[Češi]] (94,9 % podle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2001 v Česku|sčítání lidu 2001]]). Významnou [[menšina|etnickou menšinu]] tvoří [[Romové]], kteří se ovšem většinou hlásí k české [[národnost]]i (oproti odhadovanému počtu necelých 2000 Romů<ref>{{Citace elektronické monografie
  | titul = Encyklopedie Česých Budějovic
  | jméno = Eva
  | příjmení = Davidová
  | kapitola = Romové
  | url = http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/romove
}}</ref> se k romské národnosti přihlásilo v roce 2001 jen 125 obyvatel). Počet obyvatel [[Slováci|slovenské]] národnosti (1,15 %) je pod celostátním průměrem.

Na demografické složení Českých Budějovic má v akademickém roce výrazný vliv [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích|Jihočeská univerzita]] (v roce 2008 měla přes 11 000 posluchačů<ref>{{Citace elektronické monografie |autor=Čeština |url=http://www.jcu.cz/data_fakta |titul=Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích / základní údaje — WWW portál JU |vydavatel=Jcu.cz |datum vydání= |datum přístupu=2012-03-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120218111340/http://www.jcu.cz/data_fakta |datum archivace=2012-02-18 |nedostupné=ano }}</ref>). Přespolní studenti bydlí na kolejích nebo si pronajímají byty především na blízkém [[sídliště Máj|sídlišti Máj]], často v severozápadní části sídliště, kde jsou vzhledem k vyšší koncentraci sociálně slabých obyvatel nižší nájmy i ceny bytů.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Segregace sociálně slabých |url=http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6281255 |datum přístupu=2009-06-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071017203443/http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6281255 |datum archivace=2007-10-17 }}</ref>

<gallery>
File:Sčítání obyvatelstva 2011, 544256 České Budějovice, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce České Budějovice roku 2011
File:Sčítání obyvatelstva 2011, 544256 České Budějovice, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce České Budějovice roku 2011
File:Sčítání obyvatelstva 2011, 544256 České Budějovice, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce České Budějovice roku 2011
</gallery>

=== Historická etnografie ===
Po staletí byly Budějovice převážně německy mluvící město, podobně jako jiné části [[Čeští Němci|Pohraničí]]. Poměr německy a česky mluvícího obyvatelstva kolísal od založení Budějovic po asi 16. století, kdy čeští Němci získali značnou převahu jak v celkovém počtu obyvatel, tak v řadách vedoucích představitelů města. Nutno však dodat, že národnost či jazyk nehráli pro skupinovou sebeidentifikaci až do půli 19. století velký význam - ve srovnání například s náboženstvím či loajalitou k vládnoucí dynastii. Asi nejvýraznější projev národnostního rozštěpení města spočíval v tom, že zaměstnávalo dva písaře, českého a německého{{zdroj?}}.

[[Soubor:Ethnographische Karte der Österreichischen Monarchie - Kartenteil 1.png|vlevo|náhled|205x205pixelů|Budějovice byly převážně německy mluvící město od 16. do konce 19. století. Etnografická mapa z roku 1855.]]

K výrazné [[politika|politické]] a [[Společnost|společenské]] polarizaci došlo v během poloviny 19. století. Tehdy také začal klesat podíl českých Němců v Budějovicích a to díky vyšší porodnosti Čechů a zejména příchodu nových obyvatel z česky mluvícího venkova, kteří v industrializovaném městě hledali práci coby dělníci. Až do roku 1890 tvořili německy mluvící obyvatelé většinu ve městě a v budějovickém jazykovém ostrově. Kvůli volebnímu cenzu, který dával větší váhu majetnějším obyvatelům, zůstali až do vzniku samostnatného Československa v roce 1918 starosty města německy mluvící osobnosti. V roce 1930 klesl podíl německého obyvatelstva na 14 %.

Podle sčítání 1921 zde žilo v&nbsp;2352&nbsp;domech 44 022&nbsp;obyvatel, z&nbsp;nichž bylo 22 878&nbsp;žen. 35 577&nbsp;obyvatel se hlásilo k&nbsp;československé národnosti, 7 006&nbsp;k&nbsp;německé a 212 k židovské. Žilo zde 34 926 římských katolíků, 871 evangelíků, 4562 příslušníků Církve československé husitské a 1423 židů.<ref>{{Citace monografie
  | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921
  | svazek = I. Země Česká
  | typ svazku = díl
  | vydavatel = Orbis
  | místo = Praha
  | rok = 1924
  | strany = 319
  | počet stran = 598
}}</ref> Podle sčítání 1930 zde žilo v&nbsp;3 122&nbsp;domech 43 788&nbsp;obyvatel. 36 252&nbsp;obyvatel se hlásilo k&nbsp;československé národnosti a 6 681&nbsp;k&nbsp;německé. Žilo zde 33 006 římských katolíků, 1 191 evangelíků, 6 278 příslušníků Církve československé husitské a 1 138 židů.<ref name="SL1930">{{Citace monografie
  | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930
  | svazek = I. Země Česká
  | typ svazku = díl
  | vydavatel = Orbis
  | místo = Praha
  | rok = 1934
  | strany = 29
  | počet stran = 613
}}</ref> Německá [[menšina]] přestala ve městě existovat po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy byla drtivá většina obyvatel německé národnosti [[Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938|vyhnána]] do Rakouska či Německa.

Druhou výraznou etnickou menšinu v historii města představovali [[Židé]]. První židovské rodiny se v Budějovicích usídlily v roce 1341, na počátku 16. století však byly Židům odebrány děti a dospělí vyhnáni z města. Až v roce 1849 byly státní i městské protižidovské restrikce zrušeny. Na přelomu 19. a 20. století činil podíl Židů mezi obyvateli města 4–6 %, pak výrazně klesl kvůli [[emigrace|emigraci]] a patrně i opouštění [[Judaismus|židovského náboženství]] a [[zvyk]]ů v rámci [[asimilace (sociologie)|asimilace]] s ostatním obyvatelstvem. Při [[sčítání lidu]] v roce 1930 se přihlásilo k židovské národnosti již jen 168 osob. Židovská menšina přestala ve městě existovat za druhé světové války, kdy byla většina budějovických Židů vyvražděna během [[holokaust]]u a přeživší emigrovali.

== Náboženství ==
{{podrobně|Seznam kostelů a modliteben v Českých Budějovicích|Seznam českobudějovických biskupů}}[[Soubor:Budweis 016.JPG|náhled|upright=0.8|Průčelí [[katedrála svatého Mikuláše|katedrály svatého Mikuláše]] a [[Černá věž (České Budějovice)|Černá věž]], která je zároveň [[zvonice|zvonicí]] [[katedrála|katedrály]]]]Jako v celé republice je většina obyvatel Českých Budějovic [[Ireligiozita|bez vyznání]] (58,6 % z 97 339 v roce 2001), dalších 12,6 % obyvatel při [[sčítání lidu]] v roku 2001 [[světový názor|vyznání]] neuvedlo.<ref name="CSU">[[Český statistický úřad|ČSÚ]]: [http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/544256?OpenDocument Sčítání lidu]</ref>

Nejsilnějším [[náboženství]]m je [[římskokatolická církev]], k níž se hlásí 23,9 % obyvatel.<ref name="CSU"/> Její pozici posiluje, že město je centrem [[diecéze českobudějovická|českobudějovické diecéze]] a působí v něm několik katolických řádů a kongregací: [[Salesiáni Dona Boska|salesiáni]], [[Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti|petríni]], tzv. [[Kongregace sester Nejsvětější Svátosti|petrinky]] a [[Kongregace Školských sester de Notre Dame|Školské sestry Notre Dame]]. (V historii byly ve městě zastoupeny i řády [[Řád bratří kazatelů|dominikánů]], [[Řád zbožných škol|piaristů]], [[Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptoristů]], [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínů]] a [[Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského|boromejek]].) Významnou roli hraje katolické školství, které v Českých Budějovicích tvoří 2 [[mateřská škola|mateřské]], 1 [[základní škola]] a [[Biskupské gymnázium J. N. Neumanna]]; důležitá je také [[Teologická fakulta Jihočeské univerzity]]. Mimoto v Budějovicích působí Salesiánské středisko mládeže.

Následují [[církev československá husitská]] (1180 členů), [[českobratrská církev evangelická]] (505), [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|pravoslavná církev]] (146) a [[Svědkové Jehovovi]] (176).<ref name="CSU"/> [[Církev bratrská]] sice není v Budějovicích příliš zastoupena, ale sídlí zde její samostatný sbor, jehož [[Modlitebna církve bratrské (České Budějovice)|hlavní modlitebna]] je centrem pro celou oblast jižních Čech. Aktivní vyhledávání nových věřících pomocí podomních pochůzek ve městě provádějí ve velkém rozsahu [[Svědkové Jehovovi]] a zejména [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů|mormoni]].

V historii hrála významnou roli i [[Judaismus|židovská]] komunita, ovšem ta zanikla během [[holokaust]]u, a monumentální [[synagoga]] byla okupačními úřady zbořena. Její velký model je k vidění ve vstupní hale společnosti E.ON přímo naproti místu, kde stávala.

== Kultura, umění a turistika ==
[[Soubor:Dominican Moonastery in České Budějovice.jpg|náhled|[[Kostel Obětování Panny Marie]] (zadní část)]]
[[Soubor:České Budějovice 1, věž Železná panna a dům Biskupská 12.jpg|náhled|Hradební věž [[Železná panna (České Budějovice)|Železná panna]]]]
[[Soubor:České Budějovice, JČ muzeum.jpg|náhled|[[Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích]]]]
Městské divadlo se nazývá [[Jihočeské divadlo]]. Vedle [[činohra|činohry]] má i [[opera|operní]], [[loutkové divadlo|loutkoherecký]] a [[balet]]ní soubor. Významnou institucí je [[Galerie současného umění a architektury – Dům umění]], která pořádá české a zahraniční krátkodobé výstavy výtvarného umění a architektury.<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Galerie současného umění a architektury – Dům umění České Budějovice
  | periodikum = dumumenicb.cz
  | url = https://dumumenicb.cz/
  | datum přístupu = 2021-06-11
}}</ref> Výstavním prostorem ve [[Wortnerův dům|Wortnerově domě]] je ve městě zastoupena také [[Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou]].

Ve městě se nachází [[Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích|Jihočeské muzeum]], [[Muzeum koněspřežky]], [http://www.vodarenskavezcb.cz Vodárenská věž], [[Budvar muzeum České Budějovice]], plavby po Vltavě a Malši, vyhlídka z Černé věže, Dominikánský klášter a [[Muzeum energetiky]].

Významným místem je i [[Výstaviště České Budějovice]], kde se pořádá mnoho důležitých a velkých akcí. Mezi tradiční a pravděpodobně nejznámější patří [[Země živitelka]]. Dále se jedná o výstavy jako např. Hobby, Gastrofest, Pivní slavnosti, FreshFestival či hudební koncerty. I díky spojení města a Turistické oblasti Budějovicko se zde koná největší setkání a vzdělávání odborníků v jižních Čechách – [http://www.travelcon.cz konference Travelcon].

V blízkém okolí Budějovic leží:

* město [[Hluboká nad Vltavou]] s [[Hluboká (zámek)|jedním z nejnavštěvovanějších českých zámků]],
* obec [[Hosín]] se známým [[Kostel svatého Petra a Pavla (Hosín)|kostelem svatého Petra a Pavla]],
* město [[Rudolfov]] se svou hornickou minulostí a s [[Cesta kolem hornického města|naučnou stezkou]] v okolí,
* obec [[Dobrá Voda u Českých Budějovic]] s [[baroko|barokním]] [[Kostel Panny Marie Bolestné (Dobrá Voda u Českých Budějovic)|kostelem Panny Marie Bolestné]].

Turistické atraktivitě města odpovídá velké množství [[hotel]]ů a [[penzion]]ů; známý [[Hotel Zvon (České Budějovice)|Grandhotel Zvon]] stojí přímo na náměstí. Severně od centra stojí [[Clarion Congress Hotel České Budějovice|Hotel Clarion]], výšková stavba z r. 1982 pojmenovaná původně Gomel podle [[ruština|ruského]] názvu družebního [[Bělorusko|běloruského]] města [[Homel]].

V srpnu 2008 představil [[Jan Kaplický]] návrh koncertní síně.<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.newstin.cz/cz/ceske-budejovice |titul=newstin.cz |vydavatel=newstin.cz |datum vydání= |datum přístupu=2012-03-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110718181217/http://www.newstin.cz/cz/ceske-budejovice |datum archivace=2011-07-18 |nedostupné=ano }}</ref> Mělo se jednat o největší moderní stavbu ve městě. V roce 2020 však bylo rozhodnuto, že stavba nebude realizována.<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Rejnok od Kaplického v Českých Budějovicích nebude, šanci má vodní svět
  | periodikum = iDNES.cz
  | url = https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/rejnok-ceske-budejovice-vodni-svet-zmena-uzemni-plan.A200228_085055_budejovice-zpravy_khr
  | datum vydání = 2020-02-28
  | datum přístupu = 2020-06-09
}}</ref>

V rámci organizace cestovního ruchu v Jihočeském kraji, kterou má na starosti Jihočeská centrála cestovního ruchu, spadají České Budějovice do turistické oblasti [http://www.jiznicechy.cz/cbhl Českobudějovicko-Hlubocko].

Na přelomu roku 2017/2018 byl spuštěn nový turistický web města České Budějovice – [http://www.budejce.cz www.budejce.cz]. Název webu vychází z charakteristického pojmenování tohoto města místními obyvateli.

== Městská správa a politika ==
{{podrobně|Seznam představitelů Českých Budějovic|Zastupitelstvo města České Budějovice}}
[[Soubor:2006-04-02 Budweis 013.JPG|náhled|Samsonova kašna a radnice na [[Náměstí Přemysla Otakara II.]]]]

České Budějovice jsou [[statutární město]] s [[magistrát]]em a [[primátor]]em. [[Zastupitelstvo města České Budějovice|Zastupitelstvo]] města má 45 členů, rada dohromady 11.

České Budějovice bývaly dlouho baštou [[Občanská demokratická strana|ODS]]. Zvítězila ve všech [[komunální volby|komunálních volbách]] od r. 1994, kdy měla primátora. V letech 1998–2002 však byla v opozici, neboť se proti ní sjednotily [[KDU-ČSL]], [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]], [[Unie svobody – Demokratická unie|US]] a [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]], které tak ovládly vedení města (na čemž nic nezměnily ani mimořádné volby v červnu 1999, vyvolané hromadnou rezignací 16 zastupitelů ODS v prosinci 1998). Po volbách 2002 ODS uzavřela koalici s KDU-ČSL, které zůstal primátor; učinila tak i v roce 2006, kdy získala těsnou většinu v zastupitelstvu (23) a primátora. ODS dlouhodobě dominovala i ve volbách de Sněmovny a [[Senát Parlamentu České republiky|senátních]] volbách (obvod č. 14, zahrnuje i východní část budějovického okresu a západní cíp jindřichohradeckého, volby r. 2000 atd.), [[Jiří Pospíšil (senátor)|Jiří Pospíšil]] zde byl zvolen třikrát za sebou (1996, 2000 a 2006). ODS v Budějovicích a přilehlých městech zvítězila dokonce i v jinak všeobecně neúspěšných [[volby do zastupitelstev krajů v Česku 2008|volbách do krajských zastupitelstev]] v roce 2008, ani to ovšem nezabránilo její celkové porážce v rámci [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]].<ref>{{Citace elektronické monografie
  | příjmení = Bicková
  | jméno = Daniela
  | titul = V modrém domě se mohl radovat jen primátor
  | url = http://ceskobudejovicky.denik.cz/volby-2008/volby_modry_dum_cb20081020.html
  | datum vydání = 20.10.2008
  | datum přístupu = 14.1.2011
}}</ref>

V roce 2010 došlo v Českobudějovické ODS k rozkolu, primátor za ODS [[Juraj Thoma]] by odvolán, pak ale založil nové politické uskupení [[Občané pro Budějovice]] (OPB), se kterým vyhrál následně komunální volby. Po sestavení koalice s ČSSD (5 členů v radě města), TOP09 (2 členy) a OPB (4 členové), byl [[Juraj Thoma|Thoma]] opět zvolen primátorem.

V letech 2014–2022 byl primátorem [[Jiří Svoboda (politik ANO)|Jiří Svoboda]] za hnutí [[ANO 2011|ANO]].<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Českobudějovickým primátorem se stal Jiří Svoboda
  | periodikum = Českobudějovický deník
  | datum = 2014-11-21
  | url = http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/v-budejovicich-voli-noveho-primatora-20141121.html
  | datum přístupu = 2018-01-22
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Primátorem Budějovic se opět stal Jiří Svoboda. V politice je možné všechno, řekl
  | periodikum = iROZHLAS
  | odkaz na periodikum = iROZHLAS
  | vydavatel = Český rozhlas
  | odkaz na vydavatele = Český rozhlas
  | url = http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/primatorem-budejovic-se-opet-stal-jiri-svoboda-v-politice-je-mozne-vsechno-rekl--1535429
  | datum přístupu = 2018-01-22
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = 
  | jméno = 
  | titul = Primátorem Budějovic je opět Svoboda. Prioritou zůstává doprava, řekl
  | periodikum = iDNES.cz
  | vydavatel = 
  | url = https://budejovice.idnes.cz/primator-jiri-svoboda-ceske-budejovice-d9k-/budejovice-zpravy.aspx?c=A181115_151844_budejovice-zpravy_khr
  | datum vydání = 2018-11-15
  | url archivu = 
  | datum přístupu = 2018-12-22
}}</ref>

Od roku 2022 je primátorkou [[Dagmar Škodová-Parmová]] (ODS).

{| class="wikitable"
|+Výsledky komunálních voleb do zastupitelstva města a složení koalic<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Volby.cz – Český statistický úřad {{!}} ČSÚ
  | periodikum = volby.cz
  | url = https://volby.cz/
  | datum přístupu = 2022-04-10
}}</ref>
! rowspan="2" |[[Volby do zastupitelstev obcí v Česku|volby]]
! style="width: 12em;" rowspan="2" |[[Seznam představitelů Českých Budějovic|primátor]]
! style="width: 32em;" rowspan="2" |koalice
![[Soubor:ANO Logo.svg|bezrámu|40x40pixelů]]
![[Soubor:Logo of ODS inverse version.svg|bezrámu|40x40pixelů]]
![[Soubor:Logo of Občané pro Budějovice.png|bezrámu|28x28pixelů]]
![[Soubor:STAN logo.svg|bezrámu|28x28pixelů]]
![[Soubor:Czech Pirate Party logo 2017.svg|bezrámu|40x40pixelů]]
![[Soubor:StranaZelenychLogo.png|bezrámu|40x40pixelů]]
![[Soubor:KSČM text logo.svg|bezrámu|40x40pixelů]]
![[Soubor:Logo of the TOP 09 (2021).svg|bezrámu|24x24pixelů]]
![[Soubor:Czech Social Democratic Party logo (2021).svg|bezrámu|24x24pixelů]]
![[Soubor:KDU-CSL Logo 2012.svg|bezrámu|40x40pixelů]]
!
|-
![[ANO 2011|ANO]]
![[Občanská demokratická strana|ODS]]
![[Občané pro Budějovice|HOPB]]
![[Starostové a nezávislí|STAN]]
![[Česká pirátská strana|Piráti]]
![[Strana zelených|Zelení]]
![[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]]
![[TOP 09]]
![[Sociální demokracie (Česko)|ČSSD]]
![[KDU-ČSL]]
!ostatní
|-
| [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018|2018]]
  | rowspan = "3" |[[Jiří Svoboda (politik ANO)|Jiří Svoboda]]
|[[ANO 2011|ANO]]/[[Občané pro Budějovice|HOPB]]/[[Starostové a nezávislí|STAN]]+[[Čisté Budějovice|ČiB]]/[[TOP 09|SpČB]]
|21,2 %
'''12'''
| 14,2 %
'''8''' {{Poznámka|Sdružení ODS a nezávislých kandidátů|group = p}}
|16,4 %
'''9'''
|6,46 %
'''3''' {{Poznámka|koalice [[Starostové a nezávislí|STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ]] a [[Čisté Budějovice]]|group=p}}
  | colspan = "2" |12,9 %
'''6''' {{Poznámka|2 zastupitelé [[Strana zelených|Zelených]] zvoleni na kandidátce [[Česká pirátská strana|Pirátů]]|group=p}}
|6,98 %
'''4'''
|5,50 %
'''3''' {{Poznámka|sdružení Společně pro Budějovice – Lidovci a TOP 09|group=p}}
|4,84 %
'''0'''
|3,00 %
'''0''' {{Poznámka|člen KDU-ČSL zvolen na konkurenční kandidátce Společně pro Budějovice|group=p}}
|9,35 %
0
|-
  | rowspan = "2" |[[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014|2014]]
|[[ANO 2011|ANO]]/[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]/[[Občanská demokratická strana|ODS]]/[[KDU-ČSL]] (2015–18)
  | rowspan = "2" |20,7 %
'''12'''
  | rowspan = "2" |5,41 %
'''3'''
  | colspan = "2" rowspan="2" |14,2 % {{Poznámka|zástupci STAN na kandidátní listině HOPB|name="HOPB+STAN"|group=p}}
'''8'''
  | colspan = "2" rowspan="2" align="center" | 3,96 %
'''0''' {{Poznámka|koalice SPOLEČNĚ PRO ČESKÉ BUDĚJOVICE ([[Strana zelených|Strana Zelených]], [[Česká pirátská strana|Piráti]], [[Politické hnutí Změna|Změna]], [[Klíčové hnutí]](|group=p}}
  | rowspan = "2" |10,3 %
'''6'''
  | rowspan = "2" |6,60 %
'''4'''
  | rowspan = "2" |15,3 %
'''9'''
  | rowspan = "2" |5,53 %
'''3'''
  | rowspan = "2" |18,1 %
0
|-
|[[ANO 2011|ANO]]/[[Občané pro Budějovice|HOPB]]/[[TOP 09|TOP]]/[[KDU-ČSL]] (2014/15)
|-
|[[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010|2010]]
|[[Juraj Thoma]]
|[[Občané pro Budějovice|HOPB]]/[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]/[[TOP 09]]
| -
|14,9 %
'''8'''
|26,3 %
'''15'''
  | {{Poznámka|name = "HOPB+STAN"|group=p}}
|1,2 %
'''0''' {{Poznámka|koalice [[Svobodní]] – [[Česká pirátská strana|Piráti]]|group=p}}
|3,6 %
'''0''' {{Poznámka|koalice [[Strana zelených|Zelení]] a [[Strana pro otevřenou společnost|otevřená společnost]]|name="SZ+SOS"|group=p}}
|11,4 %
'''6'''
|10,1 %
'''6'''
|16,8 %
'''10'''
|3,77 %
'''0'''
|12,0 %
0
|-
  | rowspan = "2" |[[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2006|2006]]
|[[Miroslav Tetter]]
|[[Občanská demokratická strana|ODS]]/[[KDU-ČSL]]/[[SNK Evropští demokraté|SNK-ED]] (2010)
  | rowspan = "2" | -
|16
  | 6 {{Poznámka|Po odvolání primátora J.Thomy 7 zastupitelů opustilo řady ODS a 6 z nich založilo vlastní klub.|group = p}}
  | rowspan = "2" | -
  | rowspan = "2" | -
  | rowspan = "2" |7,5 %
'''3''' {{Poznámka|name="SZ+SOS"|group=p}}
  | rowspan = "2" |13,1 %
'''6'''
  | rowspan = "2" | -
  | rowspan = "2" |15,8 %
'''7'''
  | rowspan = "2" |8,33 %
'''4'''
  | rowspan = "2" |8,89 %
'''2''' {{Poznámka|[[SNK Evropští demokraté|SNK-ED]] (2)|group=p}}
|-
|[[Juraj Thoma]]
|[[Občanská demokratická strana|ODS]]/[[KDU-ČSL]]/[[SNK Evropští demokraté|SNK-ED]] (2006–2010)
  | colspan = "2" |46,4 % '''23'''
|-
|[[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2002|2002]]
  | rowspan = "3" |[[Miroslav Tetter]]
|[[Občanská demokratická strana|ODS]]/[[KDU-ČSL]]/[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]
| -
|34,9 %
'''18'''
| -
| -
| -
| {{Poznámka|účast na kandidátní listině [[Unie svobody – Demokratická unie|US-DEU]]|group=p}}
|15,4 %
'''7'''
| -
|15,0 %
'''7'''
|12,0 %
'''6'''
|22,7 %
'''7''' {{Poznámka|[[SNK Evropští demokraté|SNK-ED]] (5); [[Unie svobody – Demokratická unie|US-DEU]] (2)|group=p}}
|-
|nové
[[Seznam voleb do zastupitelstev obcí v Česku mimo řádný termín (1998–2002)|1999]]
|[[KDU-ČSL]]/[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]]/[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]/[[Unie svobody – Demokratická unie|US]]<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Mimořádné volby v Budějovicích vyhráli opět občanští demokraté
  | periodikum = iDNES.cz
  | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/mimoradne-volby-v-budejovicich-vyhrali-opet-obcansti-demokrate.A_990620_234918_domaci_pch
  | datum vydání = 1999-06-21
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-04-10
}}</ref>
| -
|34,0 %
'''16'''
| -
| -
| -
|1,2 %
'''1'''
|18,5 %
'''8'''
| -
|11,8 %
'''5'''
|15,7 %
'''7'''
|18,8 %
'''8''' {{Poznámka|[[Unie svobody – Demokratická unie|US]] (4); [[Volba pro město|VPM]] (1); ČbNNV (1); [[Občanská demokratická aliance|ODA]] (3); SNK-ČB (1)|group=p}}
|-
|[[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1998|1998]]
|[[KDU-ČSL]]/[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]]/[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]/[[Unie svobody – Demokratická unie|US]]/[[Strana zelených|SZ]]<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Nyní komunisty straší, dříve s nimi na jihu Čech vládli
  | periodikum = Novinky.cz
  | odkaz na periodikum = Novinky.cz
  | vydavatel = Borgis
  | url = https://www.novinky.cz/domaci/clanek/nyni-komunisty-strasi-drive-s-nimi-na-jihu-cech-vladli-183833
  | datum přístupu = 2022-04-10
}}</ref>
| -
|'''17'''
| -
| -
| -
|'''1'''
|'''6'''
| -
|'''8'''
|'''5'''
|'''8''' {{Poznámka|[[Unie svobody – Demokratická unie|US]] (4); [[Volba pro město|VPM]] (2); [[Občanská demokratická aliance|ODA]] (1), SNK-ČB (1)|group=p}}
|-
|[[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1994|1994]]
|[[Miroslav Beneš]]
|[[Občanská demokratická strana|ODS]]/[[KDU-ČSL]]+[[Křesťansko-demokratická strana|KDS]]+[[Klub angažovaných nestraníků|KAN]]/[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]/[[Důchodci za životní jistoty|DŽJ]]/[[Strana podnikatelů, živnostníků a rolníků České republiky|SPŽR ČR]]
| -
|36,5 %
'''16'''
| -
| -
| -
|2,3 %
'''1''' {{Poznámka|Sdružení [[Strana zelených|SZ]], [[Liberálně demokratická strana (Československo)|LDS]], [[Nezávislý kandidát|NK]]|group=p}}
|13,7 %
'''6'''
| -
|10,9 %
'''5'''
|8,50 %
'''4''' {{Poznámka|Koalice [[KDU-ČSL]], [[Křesťansko-demokratická strana|KDS]], [[Klub angažovaných nestraníků|KAN]]|group=p}}
|28,2 %
'''13'''{{Poznámka|[[Občanská demokratická aliance|ODA]] (3); [[Důchodci za životní jistoty|DŽJ]] (2); Koalice [[Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa|SPR-RSČ]], SDČR (2); [[Demokratická unie|DEU]] (2); [[Strana podnikatelů, živnostníků a rolníků České republiky|SPŽR ČR]] (1); SNK-ČB (1); [[Strana demokratické levice|SDL]] (1); [[Česká strana národně sociální|LSNS]] (1)|group=p}}
|-
|[[Volby do zastupitelstev obcí v Československu 1990|1990]]
|[[Jaromír Talíř]]
|[[KDU-ČSL|ČSL]]/[[Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa|SPR-RSČ]]/[[Strana zelených|SZ]]/VSČSP/[[Klub angažovaných nestraníků|KAN]]/[[Křesťansko-demokratická strana|KDS]]/[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]/[[Česká strana národně sociální|ČSS]]/[[Panevropská unie|PU]]ČM/[[Liberálně demokratická strana (Československo)|LDS]]<ref>{{Citace elektronické monografie
  | příjmení = Staňková
  | jméno = Lucie
  | titul = KOMUNÁLNÍ A KRAJSKÁ POLITIKA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH V LETECH 1990–2014
  | url = https://is.vsci.cz/th/vjyrf/Stankova_DP.pdf
  | místo = Český Krumlov
  | datum vydání = 2018
  | datum přístupu = 2022-04-10
  | strany = 62
}}</ref>
| -
| -
| -
| -
| -
|5,3 %
'''5'''
|17,9 %
'''11'''
| -
|7,7 %
'''2'''
|12,0 %
'''5'''
|56,3 %
'''37'''{{Poznámka|[[Občanské fórum]] (16); [[SPR-RSČ]] (6); Volební sdr.čs.podnikatelů v ČR (3); [[Česká strana národně sociální|Čs.str.socialistická]] (2); [[Klub angažovaných nestraníků]] (3); [[Křesťansko-demokratická strana]] (3); [[Panevropská unie]] Čech a Moravy (2); [[Liberálně demokratická strana (Československo)|Liberálně demokratická str.]] (1); nezávislý kandidát (1)|group=p}}
|}
;
{{Poznámky|group="p"}}
<references group="p)"/>

== Členění města ==

=== Do 19. století ===
Ve 14. a 15. století je doloženo členění města na čtyři [[čtvrť|čtvrti]], které se nazývaly podle některého místního bohatého měšťana, později byly označeny čísly I-IV.<ref name="ulicemi">{{Citace monografie
  | příjmení1 = Kovář
  | jméno1 = Daniel
  | příjmení2 = Koblasa
  | jméno2 = Pavel
  | titul = Ulicemi města Českých Budějovic
  | vydavatel = Veduta
  | místo = České Budějovice
  | rok = 2005
  | počet_stran = 310
  | strany = 10–23
  | isbn = 80-86829-07-3
}}</ref>
* I – Pacovského čtvrť (Quartale Paczaueri) – jižní část, jižně od náměstí a dnešních ulic Radniční a Karla IV.
* II – Rychtářova, později Prundlova čtvrť (Quartale Judicis / Prundlini) – západně od náměstí a Krajinské ulice
* III – Dratlinova, později Píseckého čtvrť (Quartale Dratlini / Pieskeri) – severně od náměstí, mezi Krajinskou a dnešní U Černé věže
* IV – Weissova či Steflova čtvrť (Quartale Stephlini, podle Štěpána Weise) – severně od dnešní ulice Karla IV. a východně od U Černé věže.

Tento stav vydržel až do konce 18. století, i když některé domy byly uváděny dle vlastníka v jiné čtvrti, než skutečně stály. Tou dobou byla zaváděna [[Číslo popisné|popisná čísla]], která převzala orientační i evidenční funkci.

=== 19. století – polovina 20. století ===
Kolem města postupně vznikala předměstí, převážně kolem hlavních cest: [[Vídeňské předměstí (České Budějovice)|Svinenské]] později Vídeňské; [[Linecké předměstí|Linecké]] a [[Pražské předměstí (České Budějovice)|Pražské]]. V&nbsp;roce 1851 městský výbor stanovil, že se město České Budějovice skládá z vlastního města a předměstí.

Díky vybudování železničního uzlu ve městě vzrůstal počet obyvatel a tak dne 8. června 1875 došlo k rozdělení města na čtyři okrsky,<ref>{{Citace elektronické monografie
  | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl
  | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf
  | datum vydání = 2006
  | vydavatel = Český statistický úřad
  | místo = Praha
  | datum přístupu = 2012-03-10
  | url archivu = https://web.archive.org/web/20201108154418/https://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf
  | datum archivace = 2020-11-08
  | nedostupné = ano
  }}</ref> což podle listu Budweiser Kreisblatt stanovilo základ budoucí „Velkým Budějovicím“:<ref name="ulicemi" />
* I – vnitřní město
* II – Pražské předměstí
* III – Vídeňské předměstí
* IV – Linecké předměstí
Po vzniku samostatného Československa bylo toto členění oficiálně zrušeno, ale výměra města se nezměnila. K roku 1930 ve vnitřním městě žilo 5180 obyvatel, na Lineckém předměstí 6582, na Vídeňském předměstí 13&nbsp;601 a na Pražském předměstí 18&nbsp;425 obyvatel.

Zástavba se postupně zahušťovala, nejprve nejvíce na Pražském, později i na Vídeňském a Lineckém předměstí. V letech 1913–27 bylo postaveno větší množství domů v dnešním Pětidomí, v letech 1922–25 byla postavena [[Havlíčkova kolonie]], kolem roku 1925 i vilová čtvrť u nemocnice. V roce 1929 začala vznikat nová kolonie, které se začalo říkat [[Husova kolonie|Husova]]. Do roku 1938 srostlo Linecké předměstí s [[Rožnov (České Budějovice)|Rožnovem]] a vznikla vilová čtvrť u [[hřbitov svaté Otýlie|Otýlie]].

Již koncem 19. století vzniklo na katastru [[Vráto|Vráta]] dnešní [[Nové Vráto]], na katastru [[Staré Hodějovice|Hodějovic]] [[Nové Hodějovice]], na hranici [[Suché Vrbné|Suchého Vrbného]] Nové Mladé, dále vznikalo Nové Roudné (kolonie Na Hraničkách), Nová Pohůrka, a Holanské domky (Nové Hlinsko). V letech 1925–6 pak i Nový Rožnov. Také se rozrůstaly okolní osady, jako např. hrdějovické [[Nemanice (České Budějovice)|Nemanice]].

Po druhé světové válce byly přejmenovány předměstí na Brněnské (Vídeňské), Krumlovské (Linecké) a nově pojmenováno vznikající Plzeňské předměstí.<ref name="ulicemi" />

=== Velké Budějovice ===
Součástí městské aglomerace tehdy byly i Čtyři Dvory, Kněžské Dvory, Mladé, Nemanice, Rožnov a Suché Vrbné, které ale až do roku 1952 zůstaly samostatnými obcemi.<ref>{{Citace elektronické monografie
  | příjmení = Kuča
  | jméno = Karel
  | titul = Urbanistický vývoj
  | url = http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/urbanisticky-vyvoj
  | datum vydání = 
  | datum přístupu = 2016-08-27
  | vydavatel = Encyklopedie Českých Budějovic
}}</ref> Statistická ročenka z roku 1938 do českobudějovické aglomerace, v níž k roku 1930 žilo 56 tisíc obyvatel, ovšem započítala jen Čtyři Dvory, Mladé, Rožnov a Suché Vrbné.<ref>Kárník, Zdeněk. ''České země v éře první republiky (1918–1938)''. Díl třetí. O přežití a o život (1936–1938). Praha: Libri, 2003. {{ISBN|80-7277-119-1}}. S. 117.</ref>

Již v roce 1929 se objevila v novinách první úvaha o připojení některých obcí k městu, prakticky se však debata začala až po roce 1945. V lednu 1946 byli na jednání pozváni zástupci obcí [[Adamov (okres České Budějovice)|Adamov]], [[České Vrbné]], [[Čtyři Dvory]], [[Dubičné]], [[Dobrá Voda u Českých Budějovic|Dobrá voda]], [[Hrdějovice]], [[Kněžské Dvory]], [[Mokré (Litvínovice)|Mokré]], Pohůrka, [[Rožnov (České Budějovice)|Rožnov]], [[Roudné]], [[Srubec]], [[Suché Vrbné]], [[Šindlovy Dvory]] a [[Vráto]]. V květnu 1951 bylo rozhodnuto podat na ministerstvo návrh na připojení obcí Čtyři Dvory, Dobrá Voda, Kněžské Dvory, Litvínovice, Mladé, Pohůrka, Suché Vrbné a Nové Vráto.<ref name="ulicemi" />

Od začátku 1952 došlo k rozšíření města o tyto obce. V roce 1954 se osamostatnily Litvínovice a od Hrdějovic byly připojeny Nemanice<ref>{{Citace elektronického periodika
      | titul = 16/1954 Sb. Vládní nařízení o změnách územních obvodů některých národních výborů
  | periodikum = Zákony pro lidi
  | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1954-16
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2021-09-24
}}</ref> a České Budějovice byly od tohoto roku rozděleny na 10 osad: 1 – České Budějovice, 2 – [[Čtyři Dvory]], 3 – [[Kněžské Dvory]], 4 – [[Nové Vráto]], 5 – [[Suché Vrbné]], 6 – [[Dobrá Voda u Českých Budějovic|Dobrá Voda]], 7 – [[Nová Pohůrka|Pohůrka]], 8 – [[Mladé (České Budějovice)|Mladé]], 9 – [[Rožnov (České Budějovice)|Rožnov]], a 10 – [[Nemanice (České Budějovice)|Nemanice]], v obvodech 2–10 měly působit obvodní národní výbory.<ref name="ulicemi" />

V roce 1963 se od města odpojily [[Hlinsko (Rudolfov)|Hlinsko]] a [[Vráto]], naopak byly připojeny [[Nové Hodějovice]] a městské obvody byly přečíslovány: 1 – České Budějovice, 2 – Čtyři Dvory, 3 – Dobrá Voda, 4 – Kněžské Dvory, 5 – Mladé, 6 – Nemanice, 7 – Nové Hodějovice, 8 – [[Nové Vráto]], 9 – Pohůrka, 10 – Rožnov, a 11 – Suché Vrbné.

V roce 1967 se projednávala žádost o připojení [[Borek (okres České Budějovice)|Borku]], který si od připojení k městu sliboval zavedení městské dopravy. Dopravní podnik však neměl dostatečnou kapacitu, proto byla žádost postoupena na okres, kde byla zamítnuta a Borek se tak k Budějovicím nikdy nepřipojil.<ref name="ulicemi" />

V roce 1970 došlo k územní reorganizaci, stávajících 11 částí bylo zrušeno a město bylo od 1. října nově rozděleno na 7 číslovaných částí a jim odpovídající katastrální území. Toto členění platí podnes, později připojené obce už byly sice připojeny k číslovaným částem, ale jejich katastrální území zůstala.<ref>Souček: Retrospektivní rejstřík katastrálních území</ref>

V roce 1976 byly 30. dubna k městu připojeny [[Haklovy Dvory]] a [[Zavadilka (České Budějovice)|Zavadilka]], 1. července 1980 [[České Vrbné]] a od 1. července 1985 [[Třebotovice]] a [[Kaliště (České Budějovice)|Kaliště]], které tvoří [[Exkláva|exklávu]] města.

[[Soubor:Katastrální mapa Českých Budějovic.PNG|náhled|vlevo|Katastrální území Českých Budějovic]]

Na konci 60. let bylo postaveno první sídliště – [[U Pekárenské]], dále v 60. letech vzniklo [[Pražské sídliště (České Budějovice)|sídliště Pařížské komuny]] (dnes Staroměstské či Pražské, v roce 1974 bylo částečně dokončeno a pojmenováno [[sídliště Šumava|sídliště Vítězný únor]] (dnes Šumava), v roce 1975 [[sídliště Vltava]] a v roce 1979 [[sídliště Máj]].<ref name="ulicemi" />

K jedinému zmenšení rozlohy města došlo 24. listopadu 1990, kdy se osamostatnila [[Dobrá Voda u Českých Budějovic|Dobrá Voda]].

=== Současnost ===
Město se v současnosti skládá ze sedmi místních částí na 11 katastrálních území. Dvě z nich, Kaliště a Třebotovice tvoří [[exkláva|exklávu]].
* [[České Budějovice 1]] (k. ú. České Budějovice 1) – vnitřní město – [[městská památková rezervace]], Sokolský ostrov
* [[České Budějovice 2]] (k. ú. České Budějovice 2, [[České Vrbné]] a [[Haklovy Dvory]]) – [[Čtyři Dvory]], [[sídliště Máj]], [[sídliště Šumava]], [[sídliště Vltava]], Zavadilka
* [[České Budějovice 3]] (k. ú. České Budějovice 3) – [[Pražské předměstí (České Budějovice)|Pražské předměstí]], [[Kněžské Dvory]], [[Nemanice (České Budějovice)|Nemanice]]
* [[České Budějovice 4]] (k. ú. České Budějovice 4) – [[Husova kolonie]], [[Nové Vráto]]
* [[České Budějovice 5]] (k. ú. České Budějovice 5, [[Kaliště (České Budějovice)|Kaliště u Českých Budějovic]], [[Třebotovice]]) – [[Pětidomí (České Budějovice)|Pětidomí]], [[Suché Vrbné]], Nové Hlinsko, Pohůrka
* [[České Budějovice 6]] (k. ú. České Budějovice 6) – [[Vídeňské předměstí (České Budějovice)]], [[Havlíčkova kolonie]], [[Mladé (České Budějovice)|Mladé]], [[Nové Hodějovice]]
* [[České Budějovice 7]] (k. ú. České Budějovice 7) – Střelecký ostrov, [[Linecké předměstí]], [[Rožnov (České Budějovice)|Rožnov]], Nové Roudné

Od 24. listopadu 1990 jsou Budějovice [[statutární město]], ale nemají žádnou městskou část; v roce 1991 bylo předloženo 6 návrhů na rozdělení města až na 12 obvodů, ale nebyl přijat ani jeden<ref name="ulicemi" />. Dodnes se nejčastěji uvažuje o vlastní samosprávě levého břehu Vltavy ([[České Budějovice 2]] – Čtyři Dvory).

=== Městem pohlcené obce ===
[[Soubor:České Budějovice, Lannova třída, sousoší spěchajících manažerů.JPG|náhled|upright|Sousoší spěchajících manažerů (Lannova třída)]]

S postupným rozrůstáním města se zástavba blížila k okolním obcím.<ref name="kovář II">{{Citace monografie|příjmení=Kovář|jméno=Daniel|titul=Českobudějovicko – II. pravý břeh Vltavy|vydání=1|vydavatel=Veduta|místo=České Budějovice|rok=2008|počet stran=324|strany=|isbn=978-80-86829-41-8}}</ref> O případném sloučení se mluvilo od 30. let 20. století, ale až v roce 1952 byly vládním nařízením<ref>Vládní nařízení č. 89/1951 Sb., jímž se připojují některé obce k Českým Budějovicům. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1951-89 Dostupné online.]</ref> k Budějovicím připojeny [[Čtyři Dvory]], [[Dobrá Voda u Českých Budějovic|Dobrá Voda]], [[Kněžské Dvory]], [[Litvínovice]], [[Mladé (České Budějovice)|Mladé]], [[Nová Pohůrka|Pohůrka]], [[Rožnov (České Budějovice)|Rožnov]], [[Suché Vrbné]] a [[Vráto]] (včetně osad [[Nové Vráto]] a [[Hlinsko (Rudolfov)|Hlinsko]]).
V roce 1954 se připojily [[Nemanice (České Budějovice)|Nemanice]] a opět se osamostatnily Litvínovice<ref name="kovář I">{{Citace monografie|příjmení=Kovář|jméno=Daniel|titul=Českobudějovicko – I. levý břeh Vltavy|vydání=1|vydavatel=Veduta|místo=České Budějovice|rok=2008|počet stran=239|strany=|isbn=978-80-86829-40-1}}</ref>, Vráto a Hlinsko následovaly roku 1960. V roce 1963 byly pohlceny [[Nové Hodějovice]], následně 1976 [[Haklovy Dvory]] a konečně roku 1980 [[České Vrbné]], [[Třebotovice]] a [[Kaliště (České Budějovice)|Kaliště]].
Naposledy se osamostatnila v roce 1990 [[Dobrá Voda u Českých Budějovic]].

== Justiční instituce ==
Ve městě sídlí [[Krajský soud v Českých Budějovicích]], jehož působnost se vztahuje na území celého původního [[Jihočeský kraj (1960–2020)|Jihočeského kraje]], a [[Okresní soud v Českých Budějovicích]]. K těmto soudům přísluší krajské a okresní [[státní zastupitelství]].

V budově [[Justiční palác (České Budějovice)|justičního paláce]] sídlí vedle krajského soudu také [[Vazební věznice České Budějovice]] s ubytovací kapacitou 242 míst. Z těchto míst je 96 vyhrazeno pro [[obviněný|obviněné]] ve [[Vazba (právo)|vazbě]] a 146 pro [[odsouzený|odsouzené]] ve výkonu [[Trest odnětí svobody|trestu odnětí svobody]].

== Doprava ==
{{Pahýl část}}

=== Železniční doprava ===
České Budějovice jsou napojeny na tyto železniční tratě:[[Soubor:České Budějovice - železniční stanice (9).JPG|náhled|České Budějovice – železniční stanice]]

* [[Železniční trať Plzeň – České Budějovice|Plzeň – České Budějovice]] je v jízdním řádu pro cestující označená v úseku Plzeň – Strakonice číslem '''191''', v úseku Strakonice – České Budějovice číslem '''190''',
* [[Železniční trať České Budějovice – Černý Kříž|České Budějovice – Černý Kříž]] (v jízdním řádu pro cestující označená číslem '''194)''',
* [[Železniční trať České Budějovice – Summerau|České Budějovice – Summerau]] (v jízdním řádu pro cestující označená číslem '''196)''' je vedena zhruba v trase bývalé [[Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec – Gmunden|koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec]]; trať Je součástí [[Čtvrtý železniční koridor|IV. tranzitního železničního koridoru]],
* [[Železniční trať České Budějovice – Gmünd|České Budějovice – Gmünd]] (v jízdním řádu pro cestující označená číslem '''199)''',
* [[Železniční trať Praha – České Budějovice|Praha – České Budějovice]] (v jízdním řádu pro cestující označená číslem '''220''') je součást IV. tranzitního železničního koridoru, který vede z&nbsp;Německa přes Prahu do Rakouska. Rychlíky Praha – České Budějovice zde jezdí převážně v hodinovém taktu a jízdní doba do stanice [[Praha hlavní nádraží]] činí v&nbsp;roce 2024 2 hodiny s osmi mezilehlými zastávkami. Vlakům EC/IC (pouze 1 zastavení v Táboře) trvá cesta okolo 1 hodiny a 40 minut.

=== Letecká doprava ===
Jihozápadně od města leží v katastrálních územích obcí [[Planá (okres České Budějovice)|Planá]] a [[Homole (okres České Budějovice)|Homole]] veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní [[letiště České Budějovice]]. Je to bývalé vojenské letiště, které je po celkové modernizaci a výstavbě terminálu od roku 2023 využíváno také pro mezinárodní charterové lety.<ref>{{Citace elektronického periodika| titul = Stavba začala. Jihočeské letiště potřebuje k uživení 80 tisíc cestujících| periodikum = zdopravy.cz| url = http://zdopravy.cz/obrazem-stavba-zacala-jihoceske-letiste-potrebuje-k-uziveni-80-tisic-cestujicich-5518/| datum vydání = 2017-12-12| datum přístupu = 2017-12-12}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
  | titul = Jihočeské letiště České Budějovice
  | url = https://www.airport-cb.cz/
  | datum přístupu = 2021-03-06
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
 | autor = ČTK
 | titul = Letiště České Budějovice ukončilo první charterovou sezonu, odbavilo 5000 lidí
 | url = https://zdopravy.cz/letiste-ceske-budejovice-ukoncilo-prvni-charterovou-sezonu-odbavilo-5000-lidi-180518/
 | datum vydání = 2023-10-14
 | datum přístupu = 2024-01-05
 | vydavatel = Zdopravy.cz
}}</ref>

Severně od města se v katastrálním území obce [[Hosín]] nachází také menší veřejné vnitrostátní [[letiště Hosín]], kde sídlí Aeroklub České Budějovice.<ref>http://www.letiste-hosin.cz/ Letiště Hosín</ref> Je využíváno především pro rekreaci.

=== Vodní doprava ===
Od roku 2017 jsou České Budějovice napojeny na evropskou síť vodních cest splavnou Vltavou s tím, že v Týně nad Vltavou je most, pod kterým neprojedou lodě vyšší, než 3 m; plavební zařízení [[Vodní nádrž Orlík|vodní nádrže Orlík]] pro lodě do výtlaku 300 tun není dokončeno a dosavadní technické zařízení umožňuje překonat přehradní hráz jen lodím, které jsou široké do 3 metrů a které váží do 3,5 tun.<ref>{{Citace elektronické monografie
  | titul = Vltavská vodní cesta
  | url = https://www.vltava-reka.cz/vylet/vltavska-vodni-cesta-cdm65k2gkg
  | datum přístupu = 2021-03-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
  | titul = Vodní dílo Orlík
  | url = http://www.pvl.cz/files/download/vodohospodarske-informace/vodni-dila-a-nadrze/orlik.pdf
  | datum přístupu = 2021-03-24
  | url archivu = https://web.archive.org/web/20170630044932/http://www.pvl.cz/files/download/vodohospodarske-informace/vodni-dila-a-nadrze/orlik.pdf
  | datum archivace = 2017-06-30
  | nedostupné = ano
  }}</ref> Velikost lodí je omezena plavebními komorami o velikosti 45 × 6 m a maximální tonáží 300 tun. V centru Českých Budějovic se nachází přístaviště [[Lannova loděnice]], v místní části České Vrbné je umístěn hlavní městský přístav pro rekreační a osobní lodě.

=== Silniční doprava ===
Českými Budějovicemi prochází tři [[Evropská silnice|evropské silnice]]  s označením  E. Součástí evropské silnice E55, která spojuje Prahu s Českými Budějovicemi a Lincem je [[dálnice D3]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = České dálnice: dálnice D3
| url = http://www.ceskedalnice.cz/dalnice/d3/
| datum přístupu = 2021-03-14
}}</ref> a silnice [[Silnice I/3|I/3]].

[[Silnice I/20]], pro kterou platí mezinárodní označení [[E49]] a která spojuje České Budějovice s Plzní a dále na Německo. Po silnice [[Silnice I/34|I/34]] vedou 2 evropské cesty E49 a [[Evropská silnice E551|E551]]. E551 vede z Budějovic na Humpolec a u Třeboně odbočuje E49 na [[Vídeň]] po silnici [[Silnice I/24|I/24]].

Městem dále prochází silnice II. třídy [[Silnice II/156|156]], [[Silnice II/157|157]], [[Silnice II/603|603]] a [[Silnice II/634|634]].

Přes České Budějovice vede dálková [[cyklistická trasa]] EV7, která je součástí sítě evropských cyklotras [[EuroVelo]].

==== Autobusové spoje (stav v roce 2018) ====
Přímé spojení s Prahou v roce 2018 zajišťovaly autobusy [[Student Agency|RegioJet]], Flixbus a také M express ve spolupráci s [[LEO Express]] pod obchodním názvem LEO Express Easy. Několik spojů provozovala také [[Arriva Praha]] a [[GW Bus]]. Některé spoje končily v Praze Roztylech, autobusy RegioJet Na Knížecí (Anděl) a dvě linky Flixbus vždy na ÚAN Florenc. Jedna z těchto linek jezdila přes Tábor a Prahu Roztyly, druhá přes Písek a Prahu Na Knížecí. Autobusy LEO Express Easy na pražské hlavní vlakové nádraží a [[Ústřední autobusové nádraží Florenc|ÚAN Florenc]]. České Budějovice a Prahu spojovaly také mezinárodní linky z Mestre (Benátky, Itálie), Solnohradu, Lince a Berlína. Městem projížděly také další mezinárodní autobusové spoje, v roce 2018 např. spoj z Košic přes Budapešť a Vídeň do Horní Plané.

=== Městská hromadná doprava ===
[[Soubor:České Budějovice, Lidická třída, Trolejbus Škoda 25Tr.JPG|náhled|Trolejbus [[Škoda Transportation|Škoda]] 25Tr]]
{{podrobně|Tramvajová doprava v Českých Budějovicích|Trolejbusová doprava v Českých Budějovicích}}
[[Městská hromadná doprava]] vznikla v Budějovicích v roce 1909 zavedením [[tramvaj]]ové (k nádraží, první předváděcí jízda byla již 2. prosince 1908) a [[trolejbus]]ové (ke hřbitovu) dopravy.

První tramvajová trať byla označena P a vedla asi 3 kilometry od nádraží přes Pražské předměstí k dělostřeleckým kasárnám. V roce 1910 byla přidána druhá označená L na předměstí Linecké.

Protože se do systému zvláště přes válku neinvestovalo, v roce 1950, ačkoliv existovaly plány na rozšíření sítě, tramvajová doprava zanikla. Trolejbusy ji začaly nahrazovat již od roku 1946, avšak provoz vydržel jen do roku 1971. [[Městská autobusová doprava v Českých Budějovicích]] byla postupně rozšiřována a v roce 1988 měly tratě cca 200&nbsp;km.

V roce 1991 byla síť trolejbusů znovu obnovena a přes finanční obtíže postupně rozšiřována. Trolejbusy v roce 2014 zajišťovaly dopravu na 6 denních a 2 nočních linkách o celkové délce 70,2 [[kilometr]]u, autobusy na čtrnácti linkách o celkové délce 164,2&nbsp;km<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.dpmcb.cz/?content=soucasnost |titul=Dopravní podnik města České Budějovice, a.s |vydavatel=Dpmcb.cz |datum vydání= |datum přístupu=2012-03-14}}</ref> a zajížděly i do některých vzdálenějších obcí, které jsou zařazeny do vnějších tarifních pásem.

Od roku 2022 vzniká [[integrovaný dopravní systém]] zahrnující zpočátku České Budějovice a okolí a postupně další části Jihočeského kraje.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Integrovaný dopravní systém jihočeského kraje
| periodikum = www.idsjk.cz
| url = https://www.idsjk.cz/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-02-27
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Jihočeský kraj chce zavést jednotný integrovaný systém hromadné dopravy {{!}} ČeskéNoviny.cz
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/jihocesky-kraj-chce-zavest-jednotny-integrovany-system-hromadne-dopravy/2303027
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-02-27
}}</ref>

== Školství, věda a výzkum ==
{{podrobně |Školství v Českých Budějovicích}}
[[Soubor:Č.Budějovice, rektorát JU 02.jpg|náhled|Rektorát [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích|Jihočeské univerzity]]]]
Ve školním roce 2004/2005 působilo v Českých Budějovicích 27 [[mateřská škola|mateřských škol]] (24 [[stát]]ních, 2 [[římskokatolická církev|katolické]] a 1 soukromá; celkem 2465 dětí), 19 základních škol (18 státních a 1 katolická; 9458 žáků), 6 [[základní umělecká škola|základních uměleckých škol]] (4 státní a 2 soukromé; 2700 žáků), 19 středních odborných škol či [[střední odborné učiliště|učilišť]] (13 státních a 6 soukromých; 8 180 žáků), 7 gymnázií (4 státní, 2 soukromá a [[Biskupské gymnázium J. N. Neumanna|1 katolické]]; 2899 studentů), 6 vyšších odborných škol (1241 studentů) a 3 vysoké školy ([[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích|Jihočeská univerzita]] s více než 13.000 studenty a cca 700 pedagogy, [[Vysoká škola evropských a regionálních studií]] s 240 studenty a čerstvě vzniklá [[Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích]] s asi 3500 studenty).

Ve městě sídlí pět ústavů [[Biologické centrum Akademie věd České republiky|Biologického centra Akademie věd České republiky]]: [[Entomologický ústav Biologického centra Akademie věd České republiky|Entomologický ústav]], [[Hydrobiologický ústav Biologického centra Akademie věd České republiky|Hydrobiologický ústav]], [[Parazitologický ústav Biologického centra Akademie věd České republiky|Parazitologický ústav]], [[Ústav molekulární biologie rostlin Biologického centra Akademie věd České republiky|Ústav molekulární biologie rostlin]] a [[Ústav půdní biologie a biogeochemie Biologického centra Akademie věd České republiky|Ústav půdní biologie]].

== Průmysl ==
[[Soubor:Budvar UK.JPG|náhled|upright|Láhev piva Budvar pro vývoz do Británie s nápisem „Budweiser“]]
=== Historie ===
Ve městě fungovala zvonárna (Kněžská 370/16 založená po roce 1752 Antonem Pöglem, 1776 převzatá rodem [[Pernerové|Pernerů]], po roce 1904 přestěhovaná do prostor cihelny v Suchém Vrbném, v roce 1945 znárodněná a následně zaniklá), cukrovar (1872–1910), tabáková továrna (areál založen 1875, provoz v areálu ukončen 1997),  [[Chemická továrna (České Budějovice)|chemická továrna]] (1890–1934). Kovozpracující Stegmannova vznikla roku 1898 na Lidické 13/6 přesunem provozu ze Široké ulice, kde fungovala do odsunu 1945, provoz zde ale fakticky fungoval do roku 1950, kdy byla budova převedena na kraj, který ji od té doby využívá pro administrativu. Sodovkárna založená 1899 (vznikla v areálu Zátkových skladů původně postavených v roce 1867, které byly v roce 1876 upraveny a pronajaty na kasárna, později přestavěny na sodovkárnu) ukončila činnost kolem roku 2000, v roce 2007 byla zničena požárem a následně odstraněna. Mlékárny zahájily výstavbu nového areálu (Rudolfovská 346/83) v roce 1947 (poté, co přestala dostačovat kapacita družstevní mlékárny z roku 1941 v Tovární ulici), výroba zde byla ukončena roku 2010. Závod [[Jihočeské tiskárny]] vzniklý roku 1950 převzetím německých tiskáren vybudoval v letech 1958—1962 areál ve Vrbenské ulici, kde probíhala výroba knih, ofsetový tisk etiket a rotační tisk novin. Tisk novin byl ukončen 31. července 2009,<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Aust
 | jméno = Ondřej
 | titul = VLP zavře tiskárnu v Budějovicích, můžou za to prý i internet a mobily
 | periodikum = Lidovky.cz
 | odkaz na periodikum = Lidovky
 | vydavatel = Lidovky.cz
 | datum vydání = 2009-06-17
 | datum přístupu = 2024-01-02
 | url = https://www.lidovky.cz/byznys/vlp-zavre-tiskarnu-v-budejovicich-muzou-za-to-pry-i-internet-a-mobily.A090617_163453_ln-media_aus
}}</ref> tisk etiket k 31. lednu 2011.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Gális
 | jméno = Radek
 | titul = Jihočeské tiskárny v lednu skončí
 | periodikum = Jihočeský deník
 | odkaz na periodikum = deník.cz
 | vydavatel = Vltava-Labe Média
 | datum vydání = 2010-10-11
 | datum přístupu = 2024-01-02
 | url = https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/jihoceske-tiskarny-v-lednu-skonci20101011.html
}}</ref> Slévárna byla založena v roce 1961 na Okružní ulici, na přelomu tisíciletí několikrát změnila majitele a v roce 2017 ukončila činnost.

=== Významné podniky ===
* [[Budějovický Budvar (podnik)|Budějovický Budvar]] – pivovar
* [[Budějovický měšťanský pivovar]] – pivo Samson
* [[Duropack Bupak Obaly|Mondi Bupak]] – vývoj, výroba a prodej vlnité lepenky a obalů z vlnité lepenky
* GAMA – vývoj, výroba a prodej spotřebního zdravotnického materiálu, laboratorních a veterinárních produktů z plastů
* Gamex – výroba potravinářských obalů
* [[Koh-i-noor Hardtmuth]] – výroba školních a kancelářských potřeb
* [[Madeta]] – mlékárny (v roce 2010 ukončena výroby, od té doby v Budějovicích existuje pouze sídlo firmy)
* [[Robert Bosch GmbH#Výrobní závody skupiny Bosch v České republice|Robert Bosch]] – vývoj a výroba komponent motorů pro osobní automobily
* [[Motor Jikov]] – strojírenská výroba, tlaková slévárna, slévárna litiny, nástrojárna

== Lokální média ==
[[Soubor:Budova Českého rozhlasu v ČBu.jpg|náhled|Budova [[Český rozhlas České Budějovice|Českého rozhlasu České Budějovice]]]]
V Českých Budějovicích mají redakce všechna regionální média Jihočeského kraje.

Vysílá zde několik rozhlasových stanic: ''[[Český rozhlas České Budějovice]], [[Hitrádio Faktor]]'' (dříve ''[[Rádio Podzemí]]''), ''[[Rádio Gold]]'', ''[[Eldorádio]]'', [[Rockrádio Gold]] a ''[[Kiss Jižní Čechy]]''.

Nejvýznamnějšími novinami je ''[[Českobudějovický deník]]'' (do r. 2006 ''Českobudějovické listy'').

V Budějovicích má oblastní redakci [[Česká televize]] a působí zde několik malých soukromých televizních společností, poskytujících služby větším soukromým televizím.

Území města plně pokrývá lokální [[DVB-T]] multiplex společnosti [[Gimi]], ve kterém mimo jiné vysílá stejnojmenná jihočeská regionální televize. Českobudějovicko je jednou ze dvou oblastí v České republice s&nbsp;lokálním multiplexem.

== Sport ==
[[Soubor:ČBu, sports hall (06).jpg|vlevo|náhled|Sportovní hala Stromovka, domovský stánek Jihostroje]]
České Budějovice mají zastoupení v nejvyšších celostátních soutěžích v [[Extraliga ledního hokeje|ledním hokeji]], [[1. česká fotbalová liga|fotbale]] a [[Česká volejbalová extraliga mužů|volejbalu]].

Chloubou budějovického sportu je především volejbalový klub [[VK Jihostroj České Budějovice|Jihostroj České Budějovice]]. V roce 2000 získal jeho mužský tým svůj první mistrovský titul a od té doby je lídrem českého mužského volejbalu. V roce 2024 si připsal již jedenáctý titul.<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Drama v tiebreaku na závěr. Budějovice slaví jedenáctý titul v extralize
  | periodikum = iDNES.cz
  | url = https://www.idnes.cz/sport/volejbal/finale-volejbalove-extraligy-budejovice-praha-4-zapas.A240425_211601_volejbal_kazdt
  | datum vydání = 2024-04-25
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2024-04-26
}}</ref> Kraluje tak s odstupem historické tabulce české nejvyšší soutěže. V roce 1998 se probojoval do Final Four Poháru CEV. Klub vznikl v roce 1995, ale navazuje na tradici Škody České Budějovice založené v roce 1968. Své domácí zápasy hrají volejbalisté ve Sportovní hale Stromovka, která má kapacitu 2500 diváků.

Jeden mistrovský titul má na svém kontě i hokejový klub [[Banes Motor České Budějovice]], a to ze sezóny [[Československá hokejová liga 1950/1951|1950/51]].<ref>{{Citace periodika
  | příjmení = Havelka
  | jméno = Michal
  | titul = Těší se větší popularitě hokejový Motor nebo fotbalové Dynamo?
  | periodikum = Jindřichohradecký deník
  | datum vydání = 2022-03-01
  | jazyk = cs
  | url = https://jindrichohradecky.denik.cz/hokej_region/tesi-se-vetsi-popularite-hokejovy-motor-nebo-fotbalove-dynamo-20220301.html
  | datum přístupu = 2022-07-28
}}</ref> V sezóně [[Československá hokejová liga 1980/1981|1980/81]] skončil na druhém místě. Dvě stříbra má i z předligového [[Mistrovství Československa (lední hokej)|Mistrovství Československa]] (1930, 1935). Své domácí zápasy odehrává v [[Budvar aréna|Budvar aréně]] s kapacitou 6 421 diváků. Na jaře 2013 se vedení klubu, tehdy nesoucího název HC Mountfield, dostalo do zásadního sporu s pivovarem [[Budvar]] a s městem České Budějovice. Licence pak byla převedena do [[Hradec Králové|Hradce Králové]]. Skupina bývalých českobudějovických hráčů v čele s [[Radek Bělohlav|Radkem Bělohlavem]] se s koncem hokeje v Budějovicích nechtěla smířit. Odkoupila druholigovou licenci Hradce a získala podporu budějovické radnice, která vlastní Budvar arénu.<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = 
  | jméno = 
  | titul = Budějovický hokej bude. Spasitel Bělohlav učinil zásadní krok k záchraně
  | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz)
  | url = https://hn.cz/hokej/c1-60411210-budejovicky-hokej-bude-spasitel-belohlav-ucinil-zasadni-krok-k-zachrane
  | datum vydání = 2013-08-12
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-07-28
}}</ref> Fanoušci v anketě prosadili návrat k názvu Motor, pod nímž hokejisté hráli v letech 1965–1991.<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = 
  | titul = Už je to definitivní: jihočeský hokejový klub pokračuje jako HC Motor, obnovil i logo
  | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz)
  | url = https://hn.cz/hokej/c1-60457600-uz-je-to-definitivni-jihocesky-hokejovy-klub-pokracuje-jako-hc-motor-obnovil-i-logo
  | datum vydání = 2013-08-20
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-07-28
}}</ref> V sezóně [[Česká hokejová extraliga 2020/2021|2020/21]] se Motor vrátil do [[Extraliga ledního hokeje|nejvyšší české soutěže]].<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Pubal
  | jméno = Pavel
  | titul = Hotovo! ČEZ Motor České Budějovice se vrací do extraligy!
  | periodikum = www.jcted.cz
  | url = https://www.jcted.cz/hotovo-cez-motor-ceske-budejovice-se-vraci-do-extraligy/
  | datum vydání = 2020-03-12
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-07-28
}}</ref> Legendárním hokejistou slavné éry 50. let byl [[František Mizera (lední hokejista)|František Mizera]], mistr světa z roku [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1949|1949]]. Hvězdami 70. let byli [[Miroslav Dvořák (lední hokejista)|Miroslav Dvořák]] nebo [[Jaroslav Pouzar]], světoví šampioni z let [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1976|1976]] a [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1977|1977]]. Lídrem silného mužstva 80. let byl [[Jiří Lála]], mistr světa z roku [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1985|1985]]. Osobnostmi 90. let byli například [[Radek Ťoupal]] nebo Radek Bělohlav, mistr světa z roku [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1996|1996]]. Později to byl [[Václav Prospal]], mistr světa z let [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2000|2000]] a [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2005|2005]].

Ikonou města je i fotbalový klub [[SK Dynamo České Budějovice|Dynamo České Budějovice]]. Do nejvyšší soutěže prvně nahlédl v sezóně [[Státní liga 1947/1948|1947/48]], podruhé si účast vybojoval v roce 1985 a od té doby patří k pravidelným účastníkům. Nejlepšími výsledky byla dvě šestá místa v sezónách [[1. česká fotbalová liga 1993/1994|1993/94]] a [[1. česká fotbalová liga 1996/1997|1996/97]]. Klub hraje na [[Fotbalový stadion Střelecký ostrov|Fotbalovém stadionu Střelecký ostrov]]. Po rekonstrukci v roce 2003 pojme 6 681 diváků. Hostil také jedno utkání [[Česká fotbalová reprezentace|české reprezentace]]. Ta zde 29. března 2011 odehrála [[Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 – skupina I|kvalifikační zápas]] na [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2012|Mistrovství Evropy 2012]], a to s [[Lichtenštejnská fotbalová reprezentace|Lichtenštejnskem]].<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Benešová
  | jméno = Alena
  | příjmení2 = Jáša
  | jméno2 = Kamil
  | titul = České Budějovice uvidí poprvé zápas české fotbalové reprezentace
  | periodikum = iROZHLAS
  | vydavatel = Český rozhlas
  | url = https://www.irozhlas.cz/sport_fotbal/ceske-budejovice-uvidi-poprve-zapas-ceske-fotbalove-reprezentace_201103281544_abenesova
  | datum vydání = 2011-03-28
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-07-28
}}</ref> Nejslavnějšími hráči, kteří oblékali budějovický dres, jsou [[Jiří Němec (fotbalista)|Jiří Němec]] a [[Karel Poborský]], oba vicemistři Evropy z roku [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1996|1996]].

=== Další významné kluby ===
* [[HC Dračice České Budějovice]] ([[lední hokej]] - ženský klub)
* [[Black Dogs Budweis]] ([[lední hokej]] - univerzitní klub)
* [[TJ Sokol České Budějovice]] ([[atletika]], [[korfbal]], [[badminton]], [[stolní tenis]])
* [[FBC Štíři Č. Budějovice]] ([[florbal]])
* [[RC České Budějovice]] ([[ragby]])
* [[Budweiss Hellboys|Hellboys České Budějovice]] ([[americký fotbal]])
* [[BSK Tigers České Budějovice]] ([[basketbal]])
* [[TJ Lokomotiva České Budějovice (házená)|TJ Lokomotiva České Budějovice]] ([[házená]], [[kuželky]])
* [[SK Pedagog České Budějovice]] ([[stolní tenis]], [[hokejbal]])
* [[LTC České Budějovice]] ([[tenis]])
* [[TJ Dynamo České Budějovice (nohejbal)|TJ Dynamo České Budějovice]] ([[nohejbal]])
* [[TJ Meteor České Budějovice]] ([[pozemní hokej]])
* [[Budějovické barakudy]] ([[kriket]])
* [[3SB České Budějovice]] ([[Ultimate Frisbee|ultimate frisbee]])
* [[SKVS České Budějovice]] ([[slalom na divoké vodě]])
* [[Bruslařský klub České Budějovice]] ([[krasobruslení]])
* [[QCC České Budějovice]] ([[šachy]])
* [[KOH-I-NOOR České Budějovice]] ([[Plavání (sport)|plavání]])
* [[Podvodní rugby PF České Budějovice]] ([[podvodní ragby]])
* [[Kusanagikai]] ([[kendó]])
Ve městě též existuje řada sportovních zařízení poskytujících služby veřejnosti (atletický stadion, [[Plavecký stadion (České Budějovice)|Plavecký stadion]]). Plavecký stadion z roku 1971 disponuje padesátimetrovým krytým bazénem, skokanským bazénem, saunami, venkovní plovárnou a dětským bazénem. Po modernizaci v roce 1998 přibyl krytý tobogán a po další modernizaci v roce 2017 vířivka.

Pokud jde o méně známé sporty, v Českých Budějovicích působí 1. český a dlouhou dobu jediný oficiální klub [[podvodní hokej|podvodního hokeje]] v zemi, který pod jménem [[Serrasalmus]] (což je vědecké pojmenování pro rod [[piraně|piraní]]) založili na přelomu 20. a 21. století členové Klubu sportovního potápění při Jihočeské univerzitě. Klub je zároveň oficiálním týmem ČR, kterou reprezentuje na mezinárodních turnajích. Hřiště ve [[Stromovka (České Budějovice)|Stromovce]] bylo v roce 2020 nejoblíbenějším hřištěm pro [[Discgolf]] v České republice.<ref>{{Citace elektronické monografie
  | titul = Most popular Disc Golf courses 2020
  | url = https://udisc.com/blog/post/europes-best-most-popular-disc-golf-courses-2020
  | vydavatel = UDisc, LLC
  | datum vydání = 21.12.2020
}}</ref> A v roce 2021 na něm [[Budweis Discgolf Club]] uspořádal MČR.

== Osobnosti ==
[[Soubor:Statue of Jan Valerian Jirsík in České Budějovice.JPG|náhled|upright=0.6|Pomník [[Jan Valerián Jirsík|J. V. Jirsíka]] před Černou věží]]
{{podrobně|Seznam osobností Českých Budějovic}}

* [[Hirzo z Klingenbergu]] (?–1275), dvořan [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], [[lokátor]] města
* [[Vojtěch Jírovec]] (1763–1850), hudební skladatel
* [[Jan Valerián Jirsík]] (1798–1883), [[Seznam českobudějovických biskupů|biskup českobudějovický]] a zakladatel českobudějovického českého školství – [[Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka]]
* [[Vojtěch Lanna starší]] (1805–1866), průmyslník a podnikatel
* sv. [[Jan Nepomuk Neumann]] (1811–1860), [[Seznam biskupů a arcibiskupů filadelfských|biskup philadelphský]]
* [[Václav Klement Petr]] (1856–1901), kněz a řeholník, zakladatel [[Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti|řádu petrínů]]
* [[Adolf Träger]] (1888–1965), malíř
* [[Eduard Kohout]] (1889–1976), herec
* [[Norbert Frýd]] (1913–1976), spisovatel
<!-- další encyklopedicky významné osobnosti vkládejte pouze do článku Seznam osobností Českých Budějovic -->
== Patroni a ochránci Českých Budějovic ==
Za patrony Českých Budějovic jsou považováni:
* [[svatý Mikuláš]], jemuž je zasvěcena [[katedrála svatého Mikuláše]]
* [[panna Maria Budějovická]], jejíž obraz přinesl měšťan a kupec Václav v roce 1410 z Itálie (umístěn byl nejprve na oltáři u sloupu a poté v severní kapli [[Kostel Obětování Panny Marie|kostela Obětování panny Marie]], kterou pro tento účel nechal zrestaurovat [[Baltasar Marradas|Baltasar de Marradas]])
* [[svatý Auracián]], mučedník, jehož ostatky byly do města doneseny roku 1635
[[Soubor:Barokní Panna Maria Budějovická - veduta.jpg|náhled|Veduta z obrazu P. M. Budějovické se sv. Dominikem, Mikulášem, P. M. Budějovickou, Auraciánem a Františkem z Assisi]]
Za ochránce Českých Budějovic byli (především v barokní době) krom sv. Mikuláše, panny Marie Budějovické a svatého Auraciána dále považováni:
* [[svatý Dominik]], zakladatel Řádu bratří kazatelů (Dominikánů), kteří působili v klášteře na současném [[Piaristické náměstí|Piaristickém náměstí]]
* [[František z Assisi]], k němuž se hlásil Řád menších bratří kapucínů (Kapucíni), kteří působili v [[Kapucínský klášter (České Budějovice)|klášteře]] při [[Kostel svaté Anny (České Budějovice)|kostele svaté Anny]]
Tuto pětici ochránců uvádí například raně barokní verze obrazu Panny Marie Budějovické z roku 1677.<ref name="katedrala">{{Citace monografie
  | příjmení = Adámek
  | jméno = Jan
  | odkaz na autora = Jan Adámek
  | příjmení2 = Hansová
  | jméno2 = Jarmila
  | odkaz na autora2 = Jarmila Hansová
  | příjmení3 = Kovář
  | jméno3 = Daniel
  | odkaz na autora3 = Daniel Kovář
  | příjmení4 = Lavička
  | jméno4 = Roman
  | odkaz na autora4 = Roman Lavička
  | příjmení5 = Mareš
  | jméno5 = Zdeněk
  | odkaz na autora5 = Zdeněk Mareš (historik)
  | příjmení6 = Thomová
  | jméno6 = Zuzana
  | odkaz na autora6 = Zuzana Thomová
  | titul = Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích
  | vydavatel = Národní památkový ústav
  | místo = České Budějovice
  | rok = 2014
  | počet stran = 271
  | strany = 150, 248–249
  | isbn = 978-80-85033-54-0
}}</ref> Zvon Bumerin z roku 1723 vyobrazuje krom svatého Mikuláše, svatého Auraciána a Panny Marie Budějovické též [[Svatý Donát z Münstereifelu|svatého Donáta]].

Jako patronky města jsou dále uváděny i svaté [[svatá Konkordie|Konkordie]] a [[svatá Otýlie|Otýlie]].<ref name="paso">{{Citace monografie
  | příjmení = Rulíšek
  | jméno = Hynek
  | odkaz na autora = Hynek Rulíšek
  | titul = Slovník křesťanské ikonografie, postavy / atributy / symboly
  | vydavatel = Karmášek
  | místo = České Budějovice
  | rok = 2006
  | kapitola = Konkordie, Otýlie (Odilia)
  | isbn = 80-239-7434-3
}}</ref> Jméno svaté Otýlie bylo s Budějovicemi spojeno v roce 1891, kdy nechal starosta města [[Josef Kneissl]] na počest své zesnulé manželky Otýlie upravit obřadní síň na novém [[Hřbitov svaté Otýlie|hřbitově]] na kapli zasvěcenou stejnojmenné světici.<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Klomfarová
  | jméno = Jana
  | odkaz na autora = Jana Klomfarová
  | titul = Hřbitov v Budějovicích pojmenoval starosta na počest zesnulé manželky
  | periodikum = deník.cz
  | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny)
  | datum vydání = 2014-11-01
  | datum přístupu = 2018-01-24
  | url = https://www.denik.cz/jihocesky-kraj/hrbitov-pojmenoval-starosta-na-pocest-zesnule-manzelky-20141030-glqy.html
}}</ref> Ostatky svaté Konkordie byly v Českých Budějovicích (v roce 1951 v [[Kaple Smrtelných úzkostí Páně (České Budějovice)|kapli Smrtelných úzkostí Páně]] a poté v [[katedrála svatého Mikuláše|katedrále svatého Mikuláše]]) uloženy v letech 1951–1969.<ref name="katedrala"/>

Jako ochránci města před [[mor]]em byli krom patronů zpodobňováni:
* [[Roch z Montpellieru|svatý Roch]]
* [[svatá Rozálie]]
* [[svatý Šebestián]]

Rozsah a chápání patronátu se postupem času měnilo, takže zdroje a historické dokumenty nemusejí být jednotné. Například pamětní listina sepsaná po restaurování českobudějovické katedrály v roce 1912 uvádí svatého Mikuláše jako patrona chrámu, kdežto svatého Auraciána jako patrona města.<ref name="katedrala"/> V době fungování kláštera na Piaristickém náměstí (především pod správou dominikánů, tj. do roku 1785), byl uctíván též [[blahoslavený]] [[Jindřich Librarius]], zakladatel a první převor kláštera.<ref>{{Citace elektronické monografie
  | autor = Česká dominikánská provincie
  | titul = Librarius, Jindřich, kazatel, spoluzakladatel a první převor kláštera v Českých Budějovicích
  | url = http://op.cz/?a=223&b=&id=1041
  | datum přístupu = 2019-02-02
  | vydavatel = Česká dominikánská provincie
}}</ref> Patrony [[Diecéze českobudějovická|českobudějovické diecéze]] jsou [[svatý Mikuláš]], svatý [[Jan Nepomucký]] a svatý [[Jan Nepomuk Neumann]].<ref name="pasj">{{Citace monografie
  | příjmení = Rulíšek
  | jméno = Hynek
  | odkaz na autora = Hynek Rulíšek
  | titul = Slovník křesťanské ikonografie, postavy / atributy / symboly
  | vydavatel = Karmášek
  | místo = České Budějovice
  | rok = 2006
  | isbn = 80-239-7434-3
}}</ref> Ochráncem a neoficiálním patronem města nazývá historik [[Jan Müller (historik)|Jan Müller]] biblického [[Samson (biblická postava)|Samsona]] zpodobněného na vrcholu [[Samsonova kašna|Samsonovy kašny]] vprostřed náměstí Přemysla Otakara II.<ref name="pjc3">{{Citace sborníku
  | příjmení = Müller
  | jméno = Jan
  | odkaz na autora = Jan Müller (historik)
  | titul = Přemítání o Samsonovi a jeho českobudějovické kašně
  | příjmení sestavitele = Gaži
  | jméno sestavitele = Martin
  | odkaz na sestavitele = Martin Gaži
  | sborník = Památky jižních Čech
  | vydavatel = Národní památkový ústav
  | místo = České Budějovice
  | rok vydání = 2010
  | isbn = 978-80-85033-28-1
  | svazek = 3
  | typ svazku = díl
  | strany = 167
}}</ref>

== Partnerská města ==
Statutární město České Budějovice udržuje partnerství s pěti zahraničními městy, a to jak na oficiální úrovni, tak i prostřednictvím vzájemných kontaktů mezi místními spolky a organizacemi.<ref>{{Citace elektronické monografie| titul = Partnerská města| url = https://www.c-budejovice.cz/partnerska-mesta| vydavatel = Magistrát města České Budějovice| místo = České Budějovice| datum přístupu = 2019-04-30}}</ref>

* {{flagicon|AUT}} [[Linec]], Rakousko
* {{flagicon|FRA}} [[Lorient]], Francie
* {{flagicon|SVK}} [[Nitra]], Slovensko
* {{flagicon|GER}} [[Pasov]], Německo
* {{flagicon|GER}} [[Suhl]], Německo

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* ''[[Encyklopedie Českých Budějovic]]'', Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice 2006, 2. opravené a rozšířené vydání ({{ISBN|80-239-6706-1}})
* {{Citace monografie
  | jméno = Zikmund
  | příjmení = Winter
  | odkaz na autora = Zikmund Winter
  | titul = Ze starodávných radnic
  | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:6fafe190-a751-11dd-80bc-0030487be43a?page=uuid:82908df0-a765-11dd-98c8-0030487be43a
  | edice = Sebrané spisy Zikmunda Wintra
  | svazek = 11
  | vydavatel = Otto
  | místo = Praha
  | rok = [asi 1917]
  | kapitola = O budějovickém hospodářství
  | typ kapitoly = - kapitola
  | url kapitoly = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:6fafe190-a751-11dd-80bc-0030487be43a?page=uuid:3f5a2e70-ab24-11dd-986a-0030487be43a
}}
* {{Citace monografie
  | jméno = Leopold M.
  | příjmení = Zeithammer
  | odkaz na autora = Leopold Maria Zeithammer
  | titul = České Budějovice a okolí: přírodní, národohospodářské, kulturní a národnostní poměry, dějiny jakož i staré stavitelské a jiné památky
  | url = http://kramerius.cbvk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:15164393-d294-11e3-816c-001b63bd97ba&q=%C4%8Cesk%C3%A9%20Bud%C4%9Bjovice%20a%20okol%C3%AD&fq=document_type:%22monograph%22#monograph-page_uuid:4b73cd2d-d662-11e9-a429-001b63bd97ba
  | vydavatel = Leopold M. Zeithammer
  | místo = České Budějovice
  | rok = 1904
  | počet stran = 274
}}

=== Související články ===
* [[Mariánské náměstí (České Budějovice)]]
* [[Opevnění Českých Budějovic]]
* [[Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel]]
* [[Seznam představitelů Českých Budějovic]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commons}}
* {{Commonscat}}
* {{Otto|heslo=Budějovice}}
* {{Wikicesty|průvodce=České Budějovice}}
* {{Wikislovník|heslo=České Budějovice}}
* {{Wikizprávy|kategorie=České Budějovice}}
* {{RÚIAN}}
* [http://www.c-budejovice.cz/ České Budějovice – oficiální stránka města]
* [http://www.budejce.cz České Budějovice "Budějce" – oficiální turistická stránka]
* [http://www.rozhlas.cz/cb Český rozhlas České Budějovice – informace z regionu]
* [https://web.archive.org/web/20070706132813/http://www.geo-cz.com/mikulas05/index.htm Informace o archeologických průzkumech v centru města]
* [http://www.jihoceskedivadlo.cz Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích]
* [https://web.archive.org/web/20071028191302/http://www.czech.cz/cz/kultura/nejkrasnejsi-pamatky-a-zajimavosti/mesta/dalsi-pozoruhodna-mesta/ceske-budejovice/ České Budějovice na oficiálním portálu České republiky]
* [http://www.virtualczech.cz/kraj-jihocesky/397-ceske-budejovice Virtuální prohlídka]

{{Město České Budějovice}}
{{Okres České Budějovice}}{{Města na Vltavě}}{{Administrativní dělení Česka}}
{{Statutární města v Česku}}
{{Primátoři Českých Budějovic}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko}}

[[Kategorie:České Budějovice| ]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Města v okrese České Budějovice]]
[[Kategorie:Statutární města v Česku]]
[[Kategorie:Okresní města v Česku]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce v okrese České Budějovice]]
[[Kategorie:Sídla na Vltavě]]
[[Kategorie:Krajská města v Česku]]
[[Kategorie:Univerzitní města v Česku]]
[[Kategorie:Sídla v Českobudějovické pánvi]]
[[Kategorie:Český lev ve znaku]]
[[Kategorie:Horní města v Česku]]
[[Kategorie:Vzniklo 1265]]
[[Kategorie:Vzniklo ve 13. století]]
[[Kategorie:Městské památkové rezervace v Jihočeském kraji]]
[[Kategorie:Sídla na Malši]]