Bosmanovo pravidlo
Takzvané Bosmanovo pravidlo je označení pro rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 1995 v případech belgického fotbalisty Jean-Marca Bosmana týkajících se svobody pohybu zaměstnanců, svobody sdružování a zásady přímého účinku článku 39 (dříve 48) evropské dohody. Mělo přímý dopad na přestupy fotbalistů v Evropské unii. Pravidlo vzniklo na základě tří oddělených případů, všechny se týkaly Bosmana.
- Union royale belge des sociétés de football association ASBL (Belgická fotbalová asociace) versus Jean-Marc Bosman,
- Royal club liégeois SA (RFC de Liège) versus Jean-Marc Bosman a ostatní
- Union des associations européennes de football (UEFA) versus Jean-Marc Bosman.
Případ
Jean-Marc Bosman byl hráčem belgického klubu RFC de Liège. V roce 1990 o něj projevil zájem francouzský klub USL Dunkerque, hráči mezitím vypršela smlouva s RFC. V té době bylo v evropském fotbale běžné (ne všude), že zájemci (kluby) museli platit finanční částky pro získání hráče tomu klubu, se kterým měl hráč kontrakt, i když ten mu už vypršel.
USL Dunkerque nenabídl částku dle představ RFC de Liège, a ten ho odmítl uvolnit.[1] Bosman se cítil poškozený a obrátil se na evropský soud. Soud se táhl pět let a nakonec mu dal za pravdu.[2][3][4]
Dopad
Od prosince 1995 jsou v zemích Evropské unie fotbalisté bráni jako zaměstnanci, kterým po skončení smlouvy nesmí býti bráněno v odchodu. Kluby nemají nárok po skončení smlouvy na žádnou finanční kompenzaci a hráči tak mohou odejít kamkoli zadarmo. Navíc se fotbalista může předběžně dohodnout na přestupu s novým klubem již 6 měsíců před skončením platné smlouvy. Po skončení smlouvy pak přestoupí jako volný hráč (čili zadarmo) do nového klubu.[5]
Toto je v současnosti běžná věc, takto se dohodl na smlouvě s novým celkem např. nejlepší kanonýr německé fotbalové Bundesligy 2013/14, Polák Robert Lewandowski s FC Bayern Mnichov v době, kdy mu ještě běžel kontrakt s klubem Borussia Dortmund. Smlouvu s Bayernem podepsal v lednu 2014, zbytek sezóny 2013/14 dohrál v Borussii a v létě odešel do týmu rivala, do Bayernu.[6] Tento stav může zavdávat i k různým kuriózním situacím, kdy hráč nastoupí např. ve finále některé soutěže proti svému budoucímu klubu, se kterým je již domluven na nové smlouvě.
Kritika
Některým fotbalovým činovníkům Bosmanovo pravidlo vadí a kritizují jej. Učinil tak v např. v roce 2003 šéf Německého fotbalového svazu Gerhard Mayer-Vorfelder[7], v roce 2010 trenér anglického Blackpool FC Ian Holloway a trenér Arsenalu Arsène Wenger.[8]
Situace v České republice
V ČR je Bosmanovo pravidlo respektováno a hráč po konci profesionální smlouvy může bezplatně přestoupit do jiného klubu v ČR i v zahraničí.[9]
Obdobný systém tabulkového odstupného funguje i v českém ledním hokeji.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.independent.co.uk/sport/who-is-jeanmarc-bosman-1602219.html
- ↑ Bosman obětoval kariéru, teď se mu FIFA i UEFA snaží jeho "dílo" sebrat, eurofotbal, citováno 11. 10. 2014
- ↑ Muž, který změnil fotbal, prosí o pomoc. Bosman žije z podpory, iSport.cz, citováno 11. 10. 2014
- ↑ Jean-Marc Bosman: ‘I think I did something good – I gave players rights’, The Guardian (anglicky)
- ↑ Sportowiec - dyskryminowany pracownik, wiadomosci24.pl, citováno 12. 10. 2014 (polsky)
- ↑ Robert Lewandowski unterschreibt bis 2019, sueddeutsche.de, citováno 1. 6. 2014 (německy)
- ↑ Šéf DFB kritizuje Bosmanovo pravidlo Archivováno 20. 10. 2014 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 11. 10. 2014 (slovensky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.premierleague.cz [online]. [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ FAČR. Fotbal.cz [online]. [cit. 2023-01-26]. Dostupné online.
- ↑ http://sport.aktualne.cz/tabulky-konci-kariery-hracu-v-cesku-resi-je-evropska-komise/r~64884d80709911e4bdad0025900fea04/