Zobrazení zdroje stránky Dronte mauricijský

== Taxonomie ==
[[Soubor:Copenhagen dodo.jpg|alt=Záběr na pravou tvář lebky dronta mauricijského v&nbsp;muzejní expozici na černém pozadí.|vlevo|náhled|Lebka v&nbsp;zoologickém muzeu v&nbsp;Kodani, jejíž výzkum vedl k&nbsp;tomu, že byl dronte zařazen mezi holuby]]
Raní výzkumníci dronta mauricijského řadili do různých ptačích skupin. Dodo byl považován za malý druh [[pštrosovití|pštrosa]], [[chřástalovití|chřástala]], [[albatrosovití|albatrosa]] nebo [[sup]]a.<ref name=":21">{{Citace periodika
| příjmení = Hume
| jméno = J.P.
| příjmení2 = Cheke
| jméno2 = A.S.
| příjmení3 = McOran-Campbell
| jméno3 = A.
| titul = How Owen ‘stole’ the Dodo: academic rivalry and disputed rights to a newly-discovered subfossil deposit in nineteenth century Mauritius
| periodikum = Historical Biology
| datum = 2009-03
| ročník = 21
| číslo = 1–2
| strany = 33–49
| issn = 0891-2963
| doi = 10.1080/08912960903101868
| jazyk = en
| url = https://www.tandfonline.com/action/captchaChallenge?redirectUri=%2Fdoi%2Fabs%2F10.1080%2F08912960903101868
| datum přístupu = 2018-11-15
}}</ref> Teprve roku 1842 [[Dánsko|dánský]] zoolog [[Johannes Theodor Reinhardt]] na základě studia [[lebka|lebky]] objevené v&nbsp;[[Dánské přírodovědné museum|Dánském přírodovědném muzeu]] navrhl považovat dronta mauricijského za člena čeledi [[holubovití|holubovitých]], přizpůsobeného životu na zemi.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Reinhardt
| jméno = J. T
| titul = Nøjere oplysning om det i Kjøbenhavn fundne Drontehoved
| periodikum = Nat. Tidssk. Krøyer
| datum = 1842 až 1843
| ročník =
| číslo =
| strany = 71 až 72
| url =
}}</ref> Nejprve tím sklidil ve vědecké komunitě posměch, ale dva [[Anglie|angličtí]] přírodovědci [[Hugh Edwin Strickland]] a [[Alexander Gordon Melville]] se Reinhardtových výsledků zastali v&nbsp;monografii ''The Dodo and Its Kindred'' („Dodo a jeho příbuzní“) z&nbsp;roku 1848.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = BAKER
| jméno = R. A.
| příjmení2 = BAYLISS
| jméno2 = R. A.
| titul = Alexander Gordon Melville (1819–1901): the Dodo,Raphus cucullatus(L., 1758) and the genesis of a book
| periodikum = Archives of Natural History
| datum = 2002-02
| ročník = 29
| číslo = 1
| strany = 109–118
| issn = 0260-9541
| doi = 10.3366/anh.2002.29.1.109
| jazyk = EN
| url = https://www.euppublishing.com/doi/abs/10.3366/anh.2002.29.1.109
| datum přístupu = 2018-11-15
}}</ref> Po [[pitva|pitvě]] zachovalé lebky a nohy z&nbsp;[[Muzeum přírodní historie Oxfordské univerzity|Muzea přírodní historie Oxfordské univerzity]] a porovnáním s&nbsp;ostatky jiného vyhynulého druhu, [[dronte samotářský|dronta samotářského]] (''Pezophaps solitaria'') z&nbsp;ostrova [[Rodrigues]], navíc dospěli k&nbsp;názoru, že tyto dva druhy byly úzce příbuzné. Strickland uvedl, že i&nbsp;když se nejednalo o&nbsp;druhy totožné, tito ptáci společně sdíleli mnoho charakteristických rysů kostí končetin, které jsou jinak známy pouze u&nbsp;holubů.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Strickland
| jméno = H. E.
| příjmení2 = Melville
| jméno2 = A. G
| titul = The Dodo and Its Kindred; or the History, Affinities, and Osteology of the Dodo, Solitaire, and Other Extinct Birds of the Islands Mauritius, Rodriguez, and Bourbon
| url = https://archive.org/details/b30450640
| vydání =
| vydavatel = Reeve, Benham and Reeve
| místo = London
| rok = 1848
| počet stran =
| strany = [https://archive.org/details/b30450640/page/n197 4]–112
| isbn =
}}</ref>
[[Soubor:Dodo head.jpg|alt=Černobílá kresba hlavy dronta z&nbsp;levé strany|náhled|Náčrt hlavy oxfordského vzorku]]
Strickland a Melville prokázali podobnost dronta s&nbsp;holuby v&nbsp;mnoha ohledech. Ukázali na velmi krátkou část zobáku tvořenou [[keratin]]em a na jeho dlouhou štíhlou základnu. Podobně jako u&nbsp;ostatních holubů se také vyvinula holá kůže okolo očí, která dosahovala až téměř k&nbsp;[[zobák]]u. Čelo bylo vzhledem k&nbsp;zobáku posazeno vysoko a nosní dírky se nacházely nízko uprostřed zobáku a byly obklopeny kůží, což je kombinace fyzických vlastností typická pouze pro holuby. Končetiny dronta mauricijského se také nejvíce podobaly holubím, a to jak měřítkově, tak kosterními rysy. S&nbsp;těmito ptáky jej spojovalo také výrazně vyvinuté [[vole (ptáci)|vole]]. Holubovití ptáci mají tendenci snášet málo vajec a i&nbsp;dronte pravděpodobně snášel pouze jediné. Podobně jako holubi neměl dronte [[Radličná kost|radličnou kost]] ani přepážku nosních dírek a sdílel anatomické detaily [[dolní čelist]]i, [[lícní kost|lícních kostí]] anebo [[Patro (ústa)|patra]]. Od holubů se lišil především malými rozměry [[křídlo|křídel]] a zobákem neúměrně velkým vzhledem ke zbytku lebky.<ref name=":0" />

Během 19.&nbsp;století bylo několik druhů vyhodnoceno jako kongenerických (patřících do společného rodu) s&nbsp;drontem mauricijským, a to včetně dronta samotářského a [[ibis réunionský|ibisa réunionského]], kteří byli hodnoceni jako ''Didus solitarius'' a ''Raphus solitarius'' (''Didus'' a ''Raphus'' jsou jména pro dronta používaná různými autory té doby). Britský vědec [[Abraham Dee Bartlett]] roku 1852 popsal kosti z&nbsp;Rodriguesu, později přisouzené drontemu samotářskému, jako nový druh ''Didus nazarenus'',<ref>{{Citace periodika
| příjmení = NEWTON
| jméno = ALFRED
| titul = 2. ON SOME RECENTLY DISCOVERED BONES OF THE LARGEST KNOWN SPECIES OF DODO (DIDUS NAZARENUS, BARTLETT)
| periodikum = Proceedings of the Zoological Society of London
| datum = 2010-07-06
| ročník = 33
| číslo = 1
| strany = 199–201
| issn = 0370-2774
| doi = 10.1111/j.1469-7998.1865.tb02320.x
| jazyk = en
| url = https://zslpublications.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1469-7998.1865.tb02320.x
| datum přístupu = 2018-11-15
}}</ref> což je v&nbsp;současnosti synonymum tohoto druhu. Rovněž některé kresby [[chřástal rezavý|chřástala rezavého]] (''Aphanapteryx bonasia'') byly identifikovány jako dronteové: druhy ''Didus broeckii'' a ''Didus herberti''.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Milne-Edwards
| jméno = Alphonse
| titul = Researches into the Zoological Affinities of the Bird recently described by Herr von Prauenfeld under the name of Aphanapteryx imperiaiis
| periodikum = Ibis
| datum = 2008-04-03
| ročník = 11
| číslo = 3
| strany = 256–275
| issn = 0019-1019
| doi = 10.1111/j.1474-919x.1869.tb06880.x
| jazyk = en
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1474-919X.1869.tb06880.x
| datum přístupu = 2018-11-15
}}</ref>

Po mnoho let se dronte mauricijský a samotářský řadili do čeledi Raphidae (starší [[synonymum]] Dididae), protože jejich přesné vztahy s&nbsp;jinými holuby nebyly osvětleny. Jiná systematika také tyto dva druhy řadila do dvou vlastních [[monotypický taxon|monotypických čeledí]] nazvaných Raphidae a Pezophapidae, a dle ní se tyto druhy vyvíjely [[Konvergence (evoluce)|konvergentně]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Storer
| jméno = Robert W.
| titul = Independent Evolution of the Dodo and the Solitaire
| periodikum = The Auk
| datum = 1970
| ročník = 87
| číslo = 2
| strany = 369–370
| doi = 10.2307/4083934
| url = http://www.jstor.org/stable/4083934
| datum přístupu = 2018-11-15
|issn=0004-8038}}</ref> [[Osteologie|Osteologická]] analýza a analýzy DNA nakonec vedly ke zrušení čeledi Raphidae a dronte mauricijský a samotářský jsou dle nich umístěni do podčeledi [[Drontovití|Raphinae]] řazené do čeledi holubovitých.<ref name=":12">{{Citace periodika
| příjmení = Janoo
| jméno = Anwar
| titul = Discovery of isolated dodo bones [Raphus cucullatus (L.), Aves, Columbiformes] from Mauritius cave shelters highlights human predation, with a comment on the status of the family Raphidae Wetmore, 1930
| periodikum = Annales de Paléontologie
| datum = 2005-04
| ročník = 91
| číslo = 2
| strany = 167–180
| issn = 0753-3969
| doi = 10.1016/j.annpal.2004.12.002
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0753396905000170
| datum přístupu = 2018-11-15
}}</ref>

=== Evoluce ===
[[Soubor:Oxford Dodo foot.jpg|alt=Tři černobílé kresby kostry končetiny dronta umístěné nad sebou – z&nbsp;boku končetiny, zespodu a nakonec seshora|náhled|Litografie oxfordského vzorku, ze které byl získán materiál pro genetické analýzy]]
V&nbsp;roce 2002 americká genetička [[Beth Shapirová]] s&nbsp;kolektivem poprvé analyzovala [[DNA]] dronta mauricijského. Na základě srovnání [[mitochondrie|mitochondriálních]] [[cytochrom b|cytochromů b]] a genu 12S&nbsp;[[rRNA]] izolovaných ze zánártí oxfordské nohy a [[stehenní kost]]i dronta samotářského byl potvrzen blízký vztah mezi těmito dvěma druhy a také jejich systematické zařazení mezi holubovité. Jako nejbližší žijící příbuzný dronta mauricijského pak byl určen [[holub nikobarský]] (''Caloenas nicobarica''), následovaný rodem [[korunáč]]i (''Goura'') a [[holub zejkozobý|holubem zejkozobým]] (''Didunculus strigirostris''). Samotné vědecké jméno holuba zejkozobého znamená „zobák podobný dodovi“. [[Klad]]ogram, doprovázející studii, je zobrazen níže.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Shapiro
| jméno = Beth
| příjmení2 = Sibthorpe
| jméno2 = Dean
| příjmení3 = Rambaut
| jméno3 = Andrew
| titul = Flight of the Dodo
| periodikum = Science
| datum = 2002-03-01
| ročník = 295
| číslo = 5560
| strany = 1683–1683
| issn = 0036-8075
| pmid = 11872833
| doi = 10.1126/science.295.5560.1683
| poznámka = PMID: 11872833
| jazyk = en
| url = http://science.sciencemag.org/content/295/5560/1683
| datum přístupu = 2018-11-15
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = DNA yields dodo family secrets
| datum = 2002-02-28
| jazyk = en-GB
| url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/1847431.stm
| datum přístupu = 2018-11-15
}}</ref>
{{klad|style = font-size: 100%;
|1={{klad
   |1={{klad
      |1=&nbsp;''[[korunáč vějířový|Goura victoria]]'' (korunáč vějířový)
      |2={{klad
         |1={{klad
            |1={{klad
               |1=&nbsp;''[[holub nikobarský|Caloenas nicobarica]]'' (holub nikobarský)
               |2={{klad
                  |1=&nbsp;†&nbsp;''[[dronte samotářský|Pezophaps solitaria]]'' (dronte samotářský)
                  |2=&nbsp;†&nbsp;'''''Raphus cucullatus''''' ('''dronte mauricijský''')
                  }}
               }}
            }}
         }}
      }}
   |2=&nbsp;''[[holub zejkozobý|Didunculus strigirostris]]'' (holub zejkozobý)
   }}
}}
[[Soubor:NICOBAR PIGEON (8551073077).jpg|alt=Barevný modrý holub nikobarský se zelenými křídly s&nbsp;červenou a žlutou příměsí stojící v&nbsp;uschlém listoví|náhled|[[Holub nikobarský]], nejbližší žijící příbuzný dronta]]
Podobný kladogram byl publikován roku 2007, avšak došlo ke změně umístění korunáče a holuba zejkozobého a na základně kladů byl umístěn [[holub horský]] (''Otidiphaps nobilis'') a [[holub břidlicový]] (''Trugon terrestris'').<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Pereira
| jméno = Sergio L.
| příjmení2 = Johnson
| jméno2 = Kevin P.
| příjmení3 = Clayton
| jméno3 = Dale H.
| titul = Mitochondrial and Nuclear DNA Sequences Support a Cretaceous Origin of Columbiformes and a Dispersal-Driven Radiation in the Paleogene
| periodikum = Systematic Biology
| datum = 2007-08-01
| ročník = 56
| číslo = 4
| strany = 656–672
| issn = 1076-836X
| doi = 10.1080/10635150701549672
| jazyk = en
| url = https://academic.oup.com/sysbio/article/56/4/656/1684333
| datum přístupu = 2018-11-15
}}</ref> DNA dronta byla získána z&nbsp;oxfordského vzorku; protože je tento materiál už degradován a ze [[Subfosilie|subfosilních pozůstatků]] (nedávno vzniklé zkameněliny, u&nbsp;kterých ještě nedošlo k&nbsp;plné fosilizaci, a stále tak obsahují organické složky) nešlo žádnou použitelnou DNA získat, je nutné výsledky ještě ověřit.<ref name=":3">{{Citace periodika
| příjmení = Hume
| jméno = Julian P.
| titul = The Dodo: from extinction to the fossil record
| periodikum = Geology Today
| datum = 2012-07
| ročník = 28
| číslo = 4
| strany = 147–151
| issn = 0266-6979
| doi = 10.1111/j.1365-2451.2012.00843.x
| jazyk = en
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1365-2451.2012.00843.x
| datum přístupu = 2018-11-15
}}</ref> Na základě podobnosti v&nbsp;chování a vzhledu navrhl Jolyon C.&nbsp;Parish, aby v&nbsp;souladu s&nbsp;genetickými analýzami byli dronte mauricijský a samotářský zařazeni spolu s&nbsp;korunáči a dalšími druhy do podčeledi Gourinae.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Naish
| jméno = Darren
| titul = A Review of ‘The Dodo and the Solitaire: A Natural History’: by Jolyon C. Parish, 2012. Indiana University Press, Bloomington, Indiana, 406 pp. US $75.00, hardcover, ISBN 978-0-253-00099-6.
| periodikum = Journal of Vertebrate Paleontology
| datum vydání = 2014-03
| ročník = 34
| číslo = 2
| strany = 489–490
| issn = 0272-4634
| doi = 10.1080/02724634.2013.803977
| jazyk = en
| url = http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/02724634.2013.803977
| datum přístupu = 2021-07-17
}}</ref> Roku 2014 byla analyzována DNA jediného známého vzorku vyhynulého [[holub kropenatý|holuba kropenatého]] (''Caloenas maculata''). Podle výsledků šlo o&nbsp;příbuzného holuba nikobarského, čímž by byl příbuzný i&nbsp;s&nbsp;oběma druhy drontů.<ref name=":1">{{Citace periodika
| příjmení = Heupink
| jméno = Tim H
| příjmení2 = van Grouw
| jméno2 = Hein
| příjmení3 = Lambert
| jméno3 = David M
| titul = The mysterious Spotted Green Pigeon and its relation to the Dodo and its kindred
| periodikum = BMC Evolutionary Biology
| datum = 2014
| ročník = 14
| číslo = 1
| strany = 136
| issn = 1471-2148
| pmid = 25027719
| doi = 10.1186/1471-2148-14-136
| jazyk = En
| url = https://bmcevolbiol.biomedcentral.com/articles/10.1186/1471-2148-14-136
| datum přístupu = 2018-11-15
}}</ref>

Studie z&nbsp;roku 2002 ukázala, že poslední společný předek dronteho mauricijského a samotářského žil na přelomu [[paleogén]]u či [[neogén]]u před asi 23&nbsp;miliony lety. [[Maskarény|Maskarénské ostrovy]] ([[Mauricius]], [[Réunion]] a [[Rodrigues]]) jsou vulkanického původu a vznikly před více než 10 miliony lety. Předchůdci obou ptáků proto pravděpodobně ještě dlouhou dobu po odštěpení obou linií dovedli létat.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Cheke
| jméno = A.
| příjmení2 = Hume
| jméno2 = J
| titul = Lost land of the dodo : an ecological history of Mauritius, Réunion & Rodrigues
| oclc = 655853834
| vydání =
| vydavatel = T & AD Poyser
| místo = London
| rok = 2008
| počet stran = 464
| strany = 70–71
| isbn = 9781408133057
| isbn2 = 1408133059
| poznámka = [Dále jen Cheke a Hume 2008]
}}</ref> Dle hypotézy se na Maskarény dostali ptáci „ostrovními skoky“ z&nbsp;[[jižní Asie]].<ref name=":1" /> Nepřítomnost velkých býložravců, kteří by s&nbsp;novými druhy byli v&nbsp;kompetičním vztahu o&nbsp;potravu, dovolila drontemu mauricijskému a samotářskému vyrůst a stát se nelétavými ptáky.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = McNab
| jméno = Brian K.
| titul = On the Comparative Ecological and Evolutionary Significance of Total and Mass‐Specific Rates of Metabolism
| periodikum = Physiological and Biochemical Zoology
| datum vydání = 1999-09
| ročník = 72
| číslo = 5
| strany = 642–644
| issn = 1522-2152
| doi = 10.1086/316701
| jazyk = en
| url = https://www.journals.uchicago.edu/action/captchaChallenge?redirectUrl=https%3A%2F%2Fwww.journals.uchicago.edu%2Fdoi%2F10.1086%2F316701
| datum přístupu = 2018-11-19
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fuller
| jméno = E
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Extinct birds
| oclc = 46671147
| vydání =
| vydavatel = Comstock Pub
| místo = Ithaca, N.Y.
| rok = 2001
| počet stran = 398
| strany = 37–39
| isbn = 080143954X
| isbn2 = 9780801439544
| poznámka = [Dále jen Fuller 2001]
}}</ref> Navzdory odlišné stavbě těla, včetně větší lebky, měly oba tyto druhy stavbu kostry podobnou menším druhům holubů.<ref name=":4">{{Citace periodika
| příjmení = Claessens
| jméno = Leon P. A. M.
| příjmení2 = Meijer
| jméno2 = Hanneke J. M.
| příjmení3 = Hume
| jméno3 = Julian P.
| titul = The Morphology of the Thirioux dodos
| periodikum = Journal of Vertebrate Paleontology
| datum vydání = 2015-11-19
| ročník = 35
| číslo = sup1
| strany = 29–187
| issn = 0272-4634
| doi = 10.1080/02724634.2015.1121723
| jazyk = en
| url = https://www.tandfonline.com/action/captchaChallenge?redirectUri=%2Fdoi%2Ffull%2F10.1080%2F02724634.2015.1121723
| datum přístupu = 2018-11-19
}}</ref>

Další vyhynulý druh velkého nelétavého holuba, ''[[Natunaornis gigoura]]'', pocházející z&nbsp;[[Fidži]], byl popsán v&nbsp;roce 2001. Byl pouze o&nbsp;něco menší než dronte mauricijský a samotářský a pravděpodobně též příbuzný korunáčům.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Worthy
| jméno = T. H.
| titul = A giant flightless pigeon gen. et sp. nov. and a new species ofDucula(Aves: Columbidae), from Quaternary deposits in Fiji
| periodikum = Journal of the Royal Society of New Zealand
| datum vydání = 2001-12
| ročník = 31
| číslo = 4
| strany = 763–794
| issn = 0303-6758
| doi = 10.1080/03014223.2001.9517673
| jazyk = en
| url = https://www.tandfonline.com/action/captchaChallenge?redirectUri=%2Fdoi%2Fabs%2F10.1080%2F03014223.2001.9517673
| datum přístupu = 2018-11-19
}}</ref>

=== Etymologie ===
[[Soubor:Roelant Savery - Landscape with Birds - WGA20885.jpg|vlevo|náhled|alt=Barevná malba bohaté krajiny s&nbsp;blankytnou oblohou; scenérie je plná pestrobarevných ptáků, většina stojí na zemi pod stromy a na skále, někteří plují po hladině potoka uprostřed obrazu a někteří letí; scénu dotváří stavba v&nbsp;levé horní části obrazu na vršku; vpravo dole se dolů do řeky dívá dronte|Saveryho malba ''Krajina s&nbsp;ptáky'', dronte je vpravo dole]]
Jedno z&nbsp;prvních jmen pro doda byl [[nizozemština|nizozemský]] název ''{{cizojazyčně|nl|Walghvogel}}'', který byl poprvé použit v&nbsp;deníku viceadmirála Wybranda van Warwijcka během druhé nizozemské expedice do [[Indonésie]] (1598).<ref name=":2">{{Citace periodika
| příjmení = Hume
| jméno = Julian P.
| titul = The history of the Dodo Raphus cucullatus and the penguin of Mauritius
| periodikum = Historical Biology
| datum vydání = 2006-01
| ročník = 18
| číslo = 2
| strany = 69–93
| issn = 0891-2963
| doi = 10.1080/08912960600639400
| jazyk = en
| url = https://www.tandfonline.com/action/captchaChallenge?redirectUri=%2Fdoi%2Fabs%2F10.1080%2F08912960600639400
| datum přístupu = 2018-11-19
}}</ref> [[Nizozemština|Nizozemský název]] ''{{cizojazyčně|nl|Walghe}}'' lze do češtiny přeložit jako „nechutný“ nebo „bez chuti“, ''{{cizojazyčně|nl|vogel}}'' znamená „pták“. Z&nbsp;nizozemštiny jméno přešlo do [[němčina|němčiny]] jako ''{{cizojazyčně|de|Walchstök}}'' nebo ''{{cizojazyčně|de|Walchvögel}}''.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Parish
| jméno = Jolyon C
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The dodo and the solitaire : a natural history
| oclc = 859670733
| vydání =
| vydavatel = Indiana University Press
| místo = Bloomington
| rok = 2013
| počet stran = 432
| strany = 5,137
| isbn = 9780253001030
| isbn2 = 025300103X
| poznámka = [Dále jen Parish 2013]
}}</ref> Původní nizozemská zpráva ''{{cizojazyčně|nl|Waarachtige Beschryving}}'' byla ztracena, nicméně dochoval se její anglický překlad:<ref>Parish 2013, s. 3, 4. </ref>
{{Citát v rámečku|Po jejich levé ruce byl malý ostrov jménem Heemskirk a záliv samotný nazvali Warwick Bay… Tady zůstali 12 dní, aby se občerstvili, přičemž zde objevili velké množství ptáků dvakrát tak velkých jako labutě, které nazvali Walghstocks neboli Valiví ptáci, a ti představovali dobrý zdroj masa. Nicméně jakmile nalezli i mnoho holubů a papoušků, začali velkými Valivými ptáky pohrdat a nazývali je odpornými nebo nechutnými.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Hakluyt
 | jméno = Richard
 | titul = A Selection of Curious, Rare and Early Voyages and Histories of Interesting Discoveries
 | vydavatel = R.H. Evans and R. Priestley
 | místo = London (UK)
 | rok = 2013 [1812]
 | počet stran = 
 | stránky = 253
 | jazyk = anglicky
 | isbn = 
}}</ref><ref>Fuller 2002, s. 51. </ref>
}}
[[Soubor:Lophopsittacus.mauritianus.jpg|náhled|alt=Černobílá kresba, jednoduchá krajinka tvořená travnatou plání a oblohou a dotvořená dvěma listnáči v&nbsp;levé části, v&nbsp;popředí malý papoušek postavený doprava s&nbsp;nápisem „A&nbsp;Cacato“, v&nbsp;pravo od něj stojí na něho hledící, asi dvakrát větší chřástal s&nbsp;nápisem „A&nbsp;Hen“ a za ním stojí taktéž doleva hledící a ještě dvakrát větší dronte s&nbsp;nápisem „A&nbsp;Dodo“|Náčrtek z&nbsp;roku 1634 od sira Thomase Herberta, zobrazen papoušek, chřástal a dronte]]

Posádka holandské lodi ''Gelderland'' se v&nbsp;roce 1602 zmiňovala o&nbsp;ptákovi jako o&nbsp;drontem (v&nbsp;překladu znamená „nafouklý'','' odulý“), a toto jméno se stále používá v&nbsp;některých jazycích včetně češtiny.<ref name=":13">Fuller 2001, s. 194–203.</ref> Tato posádka dronta mauricijského označovala také jako ''{{cizojazyčně|nl|griff-eendt}}'' a ''{{cizojazyčně|nl|kermisgans}}''.<ref name=":5">Cheke a Hume 2008, s. 22–23.</ref>

Původ slova ''dodo'' není jasný. Může se jednat o&nbsp;odvozeninu nizozemského výrazu ''{{cizojazyčně|nl|dodoor}}''&nbsp;− „lenoch“. Pravděpodobnější je, že termín pochází z&nbsp;nizozemského ''{{cizojazyčně|nl|dodaars}}''. Význam tohoto slova lze přeložit jako „velká zadnice“ či „chomáč na zadnici“ (což by odkazovalo na chomáč peří na zadku drontů).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fuller
| jméno = E.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Dodo : from extinction to icon
| url = https://archive.org/details/dodofromextincti00unse
| oclc = 50877321
| vydání =
| vydavatel = Collins
| místo = London
| rok = 2002
| počet stran = 180
| strany = [https://archive.org/details/dodofromextincti00unse/page/17 17]–18
| isbn = 0007145721
| isbn2 = 9780007145720
| poznámka = [Dále jen Fuller 2002]
}}</ref> První záznam o&nbsp;jménu ''{{cizojazyčně|nl|dodaars}}'' pochází z&nbsp;deníku kapitána Willema Van West-Zanena z&nbsp;roku 1602.<ref name=":7">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Palli
| jméno = Francesca
| titul = Le musée du Dodo - DODO AND SOLITAIRES, MYTHS AND REALITY
| periodikum = www.potomitan.info
| url = http://www.potomitan.info/dodo/c32.php
| jazyk = fr-ch
| datum přístupu = 2018-11-24
}}</ref> Anglický spisovatel Sir [[Thomas Herbert]] byl první, kdo název ''dodo'' uveřejnil, a sice ve svém cestopisu z&nbsp;roku 1634; dle něj je slovo [[Portugalština|portugalského]] původu.<ref name=":5" /> Společně se jménem ''dodo'' pronikl do [[angličtina|angličtiny]] také název ''dodar'', od jehož používání se nicméně od 18.&nbsp;století upustilo. Některé zdroje stále uvádějí, že název ''dodo'' pochází z&nbsp;portugalského ''{{cizojazyčně|pt|doudo}}'' („hlupák, blázen“). Také bylo navrženo, že toto jméno vychází z&nbsp;volání ptáka, znějícího „dů, dů“.<ref name=":14">Fuller 2002, s. 43.</ref>

Latinský přívlastek ''{{cizojazyčně|la|cucullatus}}'' (v&nbsp;překladu „s&nbsp;kapucí“) poprvé použil Španěl [[Juan Eusebio Nieremberg]] roku 1635, který dronteho zařadil jako labuť do rodu ''Cygnus''. [[Švédsko|Švédský]] systematik [[Carl Linné]] ve svém díle „''[[Systema naturae]]''“ zvolil ''cucullatus'' coby odborné druhové jméno. Ptáka poté popsal jako ''Struthio cucullatus'', tedy jako zástupce [[pštros]]ů.<ref name=":0" /> Teprve francouzský zoolog [[Mathurin Jacques Brisson]] vytvořil roku 1760 pro dronteho nový rod ''Raphus'', kam je v&nbsp;současnosti řazen coby ''Raphus cucullatus''. Linné ještě roku 1766 vytvořil pro dronteho binomické jméno ''Didus ineptus''. V&nbsp;překladu toto jméno znamenalo „nejapný dodo“ (viz i&nbsp;český alternativní název ''blboun nejapný''). V&nbsp;souladu s&nbsp;pravidly nomenklatury se stalo toto novější jméno vědeckým [[Synonymum|synonymem]].<ref>Fuller 2002, s. 147–149.</ref>