Zobrazení zdroje stránky Dronte mauricijský

=== Rozmnožování ===
Vzhledem k&nbsp;tomu, že se jednalo o&nbsp;nelétavého ptáka žijícího na zemi a na Mauriciu nežili žádní savci ani jiní přirození nepřátelé, dronte pravděpodobně hnízdil na zemi.<ref>Fuller 2002, s. 43–44.</ref> Jediný popis vajec a volání drontů pochází z&nbsp;roku 1651 od Françoise Caucheho:<ref name=":0" />
{{Citát v rámečku|
Na Mauriciu jsem viděl ptáky větší než labuť, kteří mají tělo pokryté pouze prachovým peřím. Zadní část těla je kulatá a zadnice ozdobena zkroucenými pery. Jejich počet závisí na věku ptáka. Namísto křídel mají peří podobného vzhledu jako to předchozí, černé a zakroucené. Nemají jazyk, zobák je velký, trochu zahnutý dolů; nohy jsou dlouhé, šupinaté, s pouhými třemi prsty na každé noze. Ozývá se podobně jako kachnovití, ale v žádném případě nemá chuť jako plameňáci a kachny, o kterých jsme právě mluvili. Kladou pouze jedno bílé vejce o velikosti tubičky půlpencí, vedle něhož umisťují bílý kámen o velikosti slepičího vejce. Vejce kladou na trávu, kterou sesbírají, a hnízda si dělají v lese. Když zabijete mladého jedince, v jeho žaludku se nachází šedý kámen. Říkáme jim Oiseaux de Nazaret (Slepice z Nazaretu). Jejich tuk je vynikající na uvolnění svalstva a nervů.<ref name=":0"/>
}}
[[Soubor:Dodo egg replica.jpg|vlevo|náhled|alt=Hnízdo na hliněné zemi z&nbsp;klacíků a uprostřed vejce|Rekonstrukce hnízda dronta s&nbsp;vejci]]
Caucheův záznam je nicméně problematický, neboť pták zde popisovaný na rozdíl od dronta neměl jazyk a lišil se počet prstů. To vedlo k&nbsp;názoru, že Cauche popsal nový druh dronta (''Didus nazarenus''), ale je pravděpodobné, že Cauche smíchal popis dronta s&nbsp;[[kasuár]]em.<ref>Cheke & Hume 2008, s. 27.</ref> Jediná další možná zmínka o&nbsp;nedospělém drontovi pochází z&nbsp;roku 1617, kdy byl na palubu jedné lodi vzat pták popisovaný jako „mladý pštros“.<ref>Cheke & Hume 2008, s. 162.</ref> V&nbsp;muzeu v&nbsp;jihoafrickém městě ''[[East London]]'' („Východní Londýn“) je uloženo údajné vejce dronta mauricijského, které poskytla úřednice muzea [[Marjorie Courtenay-Latimerová]]. Vejce daroval její rodině jistý kapitán, který tvrdil, že jej nalezl v&nbsp;mauricijských bažinách. Roku 2010 navrhli kurátoři muzea analýzu DNA za účelem prokázání jeho pravosti.<ref name=":14" />
[[Soubor:Dodo life history.jpg|náhled|alt=Barevný diagram znázorňující rozmnožovací cyklus dronta; <!-- zde prosím uvést vysvětlení cyklu slovně -->|Rekonstrukce rozmnožovacího cyklu dronta, modře vyznačená část znázorňuje léto na jižní polokouli]]
Vzhledem k&nbsp;tomu, že dodo zřejmě kladl jen jedno vejce, je možné, že se jednalo o&nbsp;[[Životní strategie|K-stratéga]], což znamená, že měl jen malé množství potomků, o&nbsp;které se rodiče pečlivě starali až do dospělosti. Některé indicie, jako velké rozměry, naznačují, že tento pták měl možná prodloužené období vývoje.<ref name=":8" /> V&nbsp;bažinách Mare aux Songes nebyly nalezeny žádné nedospělé exempláře; to by mohlo znamenat, že dodové produkovali jen málo potomků, kteří pak rychle dospívali.<ref name=":22">{{Citace periodika
| příjmení = Meijer
| jméno = Hanneke J. M.
| příjmení2 = Gill
| jméno2 = Arike
| příjmení3 = de Louw
| jméno3 = Perry G. B.
| titul = Dodo remains from an in situ context from Mare aux Songes, Mauritius
| periodikum = Naturwissenschaften
| datum vydání = 2012-01-27
| ročník = 99
| číslo = 3
| strany = 177–184
| issn = 0028-1042
| doi = 10.1007/s00114-012-0882-8
| jazyk = en
| url = https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs00114-012-0882-8
| datum přístupu = 2018-12-01
}}</ref>

Na základě [[Histologie|histologické]] studie kostí z&nbsp;roku 2017 se zdá, že dronte hnízdil kolem srpna; v&nbsp;tuto dobu byli ptáci zřejmě vykrmeni, podobně jako jiní obratlovci na ostrově. Mláďata rostla rychle, dosáhla robustní, téměř dospělé velikosti a [[pohlavní dospělost]]i před létem na jižní polokouli nebo během cyklónové sezony. Dospělí dodové se přepeřili po létu, asi v&nbsp;březnu (Mauricius leží na jižní polokouli). Nejprve přepelichali na ocasech a křídlech, celý proces skončil během července, těsně před dalším obdobím reprodukce. Pozorování v&nbsp;různých fázích pelichání mohla být příčinou nesrovnalostí v&nbsp;dobových popisech peří.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Angst
| jméno = D.
| příjmení2 = Chinsamy
| jméno2 = A.
| příjmení3 = Steel
| jméno3 = L.
| titul = Bone histology sheds new light on the ecology of the dodo (Raphus cucullatus, Aves, Columbiformes)
| periodikum = Scientific Reports
| datum vydání = 2017-08-24
| ročník = 7
| číslo = 1
| issn = 2045-2322
| pmid = 28839147
| doi = 10.1038/s41598-017-08536-3
| jazyk = En
| url = https://www.nature.com/articles/s41598-017-08536-3
| datum přístupu = 2018-12-01
}}</ref>