Ješaja Horowitz

Ješaja ha-Lévy Horowitz
Ješaja ha-Lévy Horowitz
Rodné jméno	Ješaja ben Avraham
Narození	1565 (4. tevetu 5326); Praha nebo Lvov
Úmrtí	24. března 1630 (11. nisanu 5390) (ve věku 64 let); Tiberias
Pseudonym	ŠeLaH (של״ה)
Povolání	rabín
Denominace	judaismus
Dynastie	Horowitzové
Stát	Čechy
Hlavní působiště	Praha
Vzdělání	Me'ir z Lublinu
Hlavní zaměření	halacha, kabala
Významná díla	Šnej luchot ha-brit
Otec	Avraham ben Šabtaj Horowitz
Manželka	Chaja Maul
Děti	Šabtaj Šeftl Horowitz mladší
Pohřben	Tiberias
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Ješaja ben Avraham ha-Levi Horowitz (hebrejsky ישעיה בן אברהם הלוי הורוויץ‎, 1565^?, Praha – 24. března 1630, Tiberias), počeštěně též Izajáš Horowitz nebo Izajáš Hořovský, zvaný též podle svého nejvýznamnějšího díla ha-Šelah ha-kadoš (השל״ה הקדוש‎) byl židovský rabín, učenec a kabalista.

Život a dílo

Horowitz se narodil v Praze do slavné a významné rodiny Horowitzů, ale brzy se odstěhoval společně se svým otcem do Polska. Jeho učiteli byli tehdy významní polští rabíni jako Me'ir z Lublinu nebo Jehošu'a Falk. Roku 1597 se stal místopředsedou soudního dvora (av bejt din) v Dubnu, roku 1606 pak ve Frankfurtu nad Mohanem. Během tohoto období se mu narodil syn, pozdější rabín Šabtaj Šeftl Horowitz. Roku 1614 byli Židé z Frankfurtu vyhnáni a Horowitz se vrátil do Prahy, kde sloužil do roku 1621 jako rabín. Po smrti své ženy se odstěhoval do Izraele. Původně se usadil v Jeruzalémě, kde se stal vůdčí autoritou a rabínem aškenázské jeruzalémské komunity. Snažil se o obnovení duchovního života židovské obce a nebránil se ani kontaktům a vlivům sefardské orientální komunity, jejichž některé zvyky přejal. Zemřel v Tiberias a je pohřben poblíž hrobu Maimonida.

Kabala

Od svého mládí se Horowitz intenzivně zabýval židovskou mystikou - kabalou. Již roku 1597 vydal dílo svého otce Emek beracha se svými vlastními kabalistickými glosami a komentářem. V Jeruzalémě a v Galileji se setkal s dílem Mošeho Cordovera, Josefa Kara a především Jicchaka Lurii. Podle Horowitze byla kabala skutečným učením sděleným Bohem Mojžíšovi na Sinaji a nastal čas pro její odhalení jako úvod k budoucímu vykoupení. Rovněž v otázkách výkladu Bible preferoval výklady mysticky orientované (Nachmanides) před racionalisty (Maimonides).

Jeho hlavním, kabalou ovlivněným dílem se stal spis Šnej luchot ha-brit (Dvě desky smlouvy, hebrejsky: שני לוחות הברית‎, známé pod akrostichem של״ה - Šelah). Poprvé byl tento spis vydán v Amsterdamu roku 1649. Skládá se ze dvou částí, Derech chajim (Cesta života), která se zabývá zákony a pořadím svátků v židovském kalendáři, druhou je pak Luchot ha-brit (Desky smlouvy) vypočítávající 613 přikázání. Celá kniha je eticko-halachickým dílem ve kterém kabala a její myšlenky slouží jako pomoc pro návod, jak žít plnohodnotný a z etického pohledu bezúhonný život.

Halacha

Ješaja Horowitz byl respektovanou autoritou v oblasti halachy. I ve Š'nej luchot ha-brit je možné najít řadu odkazů na talmudickou literaturu a metodologii. Byl částečným odpůrcem talmudické studijní metody pilpul, kterou na jedné straně odmítal jako hlavní náplň studia Talmudu, na druhou stranu považoval „pilpul držící se podstaty věci (pilpul šel emet)“^[1] jako jeden z nástrojů, které mohou přivést člověka k netušeným informacím v textu tento postup aplikoval i na studium kabalistických spisů jako např. Zohar. Ohledně Tóry a halachy se vyjadřoval jako o kontinuálně pokračujícím procesu, který není možné zastavit a který umožňuje člověku správně reagovat a naplňovat Boží zákon vždy podle doby a místa, ve kterém žije.

Horowitz po celé 18. století duchovně ovlivnil nejen svou novou obec v Jeruzalémě, ale především prostřednictvím svého syna Šabtaje Šeftla, který zůstal v Evropě, i celou středo- a východoevropskou židovskou populaci. Je možné, že některé jeho myšlenky měly vliv na vznik chasidismu.

Další významná díla

Mezi nejvýznamnější díla patří také modlitební kniha (sidur) Ša'ar ha-šamajim (Brána nebes), vydaná až v 18. století a dále jeho komentáře a novely k několika dílům (např. kalendář Mordechaje ben Hilela nebo komentář k Zoharu, který se zachoval pouze v rukopisné podobě). Velký vliv měly i jeho dopisy zasílané z Palestiny do Evropy.

Odkazy

Reference

↑ SLÁDEK, Pavel. Jehuda Leva ben Beṣal’el – Maharal. Obrana uzavřeného světa v židovském myšlení raného novověku. Praha: Academia, 2020. ISBN 80-85349-33-7. S. 331-332.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ješaja ha-Lévy Horowitz na Wikimedia Commons
(česky) Časopis Šavua tov 83/5768, str. 5-7 Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine.

[1] SLÁDEK, Pavel. Jehuda Leva ben Beṣal’el – Maharal. Obrana uzavřeného světa v židovském myšlení raného novověku. Praha: Academia, 2020. ISBN 80-85349-33-7. S. 331-332.

[1]