Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Josefina Calduch Rovira

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Blahoslavená
Isabel Calduch Rovira
mučednice
Narození9. května 1882
Alcalà de Xivert, Španělsko
Úmrtí13. dubna 1937 (ve věku 54 let)
Cuevas de Vinromá, Španělsko
Svátek13. dubna
Státní občanstvíŠpanělsko
ŘádŘád klarisek-kapucínek
Blahořečena11. března 2001, Náměstí svatého Petra, Vatikán, Jan Pavel II.
Uctívána církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributyřeholní oděv
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josefina Calduch Rovira, řeholním jménem Isabel (9. května 1882, Alcalà de Xivert13. dubna 1937, Cuevas de Vinromá) byla španělská římskokatolická řeholnice Řádu klarisek-kapucínek a mučednice. Katolická církev jí uctívá jako blahoslavenou.

Život

Narodila se 9. května 1882 v Alcalà de Xivert jako poslední z pěti dětí Francisca Calduch Roures a Amparo, roz. Rovira Martí. Již v dětství projevovala dobročinnost vůči potřebným.[1][2]

Roku 1900 vstoupila do kláštera klarisek-kapucínek v Castellón de la Plana. Dne 28. dubna 1901 složila své časné sliby a 30. května 1904 sliby věčné. Podle dochovaných pramenů byla radostná, skromná, pokorná řeholnice dodržující pravidla. Chovala velkou oddanost k Nejsvětější svátosti, Panně Marii a ke svatému Janu Křtiteli. V klášteře působila také jako novic mistrině.[1][2]

Po vypuknutí španělské občanské války a počátku pronásledování katolické církve roku 1936 odešla do Alcalà de Xivert, kde působil jako kněz její bratr Manuel Calduch Rovira, který byl později zabit a v současné době u něj probíhá proces blahořečení. Zde byla 13. dubna 1937 zatčena milicionáři a odvezena spolu s františkánem Manuelem Gelim na místní výbor, kde byli oba uráženi a mučeni. Následně byli zabiti v Cuevas de Vinromá. Pohřbena byla na místním hřbitově.[1][2]

Proces blahořečení

Dne 17. prosince 1957 byl ve valencijské arcidiecézi zahájen proces jejího blahořečení. Do procesu bylo zařazeno také dalších dvanáct kapucínů, čtyři klarisky-kapucínky a jedna bosá augustiniánka.[3]

Dne 20. prosince 1999 uznal papež Jan Pavel II. jejich mučednictví. Blahořečeni byli 11. března 2001.

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy