Moravští bratři

Okenní vitráž znázorňující Beránka Božího v kapli Nejsvětější Trojice Moravské církve, Winston-Salem, USA, Severní Karolína

Moravští bratři či Moravská církev (německy Herrnhuter Brüdergemeine, latinsky Unitas Fratrum, anglicky Moravian Brethren či Moravian Church, španělsky Iglesia Morava) je evangelická církev, která vznikla v průběhu třetího desetiletí 18. století v hornolužickém Herrnhutu v důsledku pietisticky orientovaných reforem hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa a příchodu tajných nekatolíků ze severu Moravy, kteří hledali nové útočiště, kde by mohli svobodně vyznávat svoji víru. Kvůli svým ideovým kořenům, k nimž se hlásila již první generace moravských bratří, bývají moravané nazýváni také jako Obnovená jednota bratrská, případně jinými odvozenými názvy (německy Evangelische Brüder-Unität). V důsledku intenzivní misijní činnosti, kterou Moravská církev provozuje od svých počátků, se rozšířila téměř na všechny kontinenty a působí v desítkách zemí světa. V České republice je Moravská církev zastoupena dvěma subjekty: státem registrovanou církví Jednotou bratrskou, která zde tvoří její samostatnou provincii, a Ochranovským seniorátem Českobratrské církve evangelické, jehož sbory tvoří Českou misijní provincii světové Unitas Fratrum.

Historie

Kořeny - historická jednota bratrská (čeští bratři)

Moravští bratři považují za svého předchůdce historickou jednotu bratrskou, která je svébytným plodem české reformace. Po upálení mistra Jana Husa na Kostnickém koncilu v roce 1415 se v českých zemích rozvinulo husitské hnutí. To nejprve usilovalo o pronikavou církevní reformu, ale ve svém důsledku vedlo k vytvoření národní utrakvistické církve, která sama sebe považovala za součást obecné křesťanské církve. Jednu ze složek husitského hnutí představovali teologicky radikální táboři, jejichž vliv byl mainstreamem husitů postupně potlačen, ale jejich reformní ideje podněcovaly po ukončení husitských válek a následující konsolidaci náboženských poměrů další jednotlivce i skupiny, nespokojené se stavem církve a společnosti.

Podrobnější informace naleznete v článku Husitství.

Jedním z těchto reformátorů byl navýsost originální laický kazatel a teolog Petr Chelčický, který zcela odmítl možnost, že by k nápravě církve mohlo dojít násilným způsobem, a vyhranil se tedy i vůči samotnému husitství, reprezentovanému Jakoubkem ze Stříbra, jenž hájil tezi, že člověk smí Boží slovo bránit i mečem. Přestože identita Petra Chelčického i jeho základní životní data zůstávají stále zahalena tajemstvím, je jisté, že v době husitských válek žil v ústraní v jižních Čechách a své názory formuloval v mnoha traktátech a pojednáních, sepsaných nikoliv v tradiční latině, která by odpovídala žánru, ale ve staročeštině. Chelčický, který byl ovlivněn spisy Jana Viklefa (1330–1384), rozvinul radikálně pacifistickou vizi křesťanství, v níž usiloval o návrat k prvotní církvi, postuloval rovnost všech křesťanů, vyzýval k dobrovolné chudobě, odmítal mnišství, stavěl se proti jakékoliv účasti ve válce a odmítal přísahu. Kritizoval také tehdejší stavovskou společnost a učení o trojím lidu, základní princip středověké společnosti.

Vedle Petra Chelčického a jeho stoupenců se v polovině 15. století objevila jiná skupina reformně naladěných křesťanů, mezi nimiž požíval největší autoritu Řehoř Krajčí. Jeho dobré kontakty s některými představiteli utrakvismu, zejména Janem Rokycanou, mu zajistily počáteční náklonnost krále Jiřího z Poděbrad, který těmto "bratřím a sestrám zákona Kristova", jak si sami v počátcích svého společenství říkali, povolil usadit se na svém litickém panství, ve vsi Kunvald. I přes následující systematické pronásledování ze strany státní moci počet členů této skupiny rostl a v roce 1467 se bratří odvážili riskantního kroku: ve Lhotce u Rychnova si zvolili své první tři kněží a biskupa a získali tím nezávislost na strukturách utrakvistické církve. To byl vlastní počátek jednoty bratrské, která v prvních desetiletích své existence zcela odmítala jakýkoliv podíl na světské moci (i na úrovni správy lokálních komunit), nepřijímala do svých řad osoby šlechtického stavu, nezřeknou-li se důsledně svého společenského postavení, a byla silně skeptická vůči vyššímu vzdělání, které podle jejích představ odvádí od skutečného poznání Boha. Na konci 15. století však došlo v jednotě bratrské ke střetu mezi tzv. "malou stránkou", která chtěla nadále důsledně hájit tyto konzervativní zásady, a "větší stránkou", jejíž liberálnější přístup se prosadil. V průběhu 16. století se pak z jednoty bratrské stala pod vedením Lukáše Pražského, Jana Augusty, Jana Blahoslava a dalších biskupů početně byť malá, ale respektovaná reformační církev, která vstoupila do plodného dialogu s evropskými souvěrci (bratří korespondovali s Martinem Lutherem, Martinem Bucerem, Janem Kalvínem a jinými autoritami) a významně také obohatila národní kulturu (překlad Bible kralické).

Jednota bratrská postrádala po velkou část své existence v českých zemích jakoukoliv legální ochranu, ujednání Kutnohorského náboženského míru z roku 1485 se na ni nevztahovala. V roce 1575 se vedení jednoty rozhodlo angažovat při přípravě České konfese. Čeští nekatolíci, kteří se tímto způsobem sjednotili a předložili hotovou konfesi císaři Maxmiliánovi II., se potvrzení náboženské svobody v 16. století nedočkali. Teprve císař Rudolf II. vydal roku 1609 po nátlaku stavů majestát, zaručující v Čechách náboženskou svobodu, která se vztahovala i na jednotu bratrskou. Tento příznivý stav však trval jen krátce. Po porážce českého stavovského povstání a následném zahájení rekatolizace museli stoupenci jednoty buď konvertovat, nebo odejít do exilu. Již v průběhu třicetileté války (1618–1648) tedy jednota bratrská v Čechách a na Moravě zanikla. Její exilové sbory však působily dále v okolních zemích, zejména v Polsku (Lešno) a v Horních Uhrách (v dnešních městech Skalica a Púchov). Jejich posledním biskupem byl zároveň nejznámější český bratr, Jan Amos Komenský (1592-1670).

• 
  Jan Hus (1369–1415)
• 
  Petr Chelčický (asi 1390–1460)
• 
  Jan Amos Komenský (1592–1670)

Působení

Křest Gróňanů v Jednotě bratrské v 18. století

Posláním Moravské církve je šíření křesťanství, míru a vzdělanosti ve světě. Činnost Moravské církve je zaměřena na zakládání nových sborů a misií. Během své dlouhé historie se stali zakladateli a správci mnoha škol různých typů, internátů, nemocnic (zejména v Izraeli) a domovů pro bezdomovce, kupř. Moravian Open Door (Moravských otevřených dveří) v New Yorku. Založili také několik měst (např. Bethlehem, Salem v USA či Herrendyk v Holandsku). K moderní Jednotě bratrské (alias Moravské církvi) se celosvětově hlásí asi 825 000 následovatelů. V dnešní době je největší koncentrace Moravských bratrů v Tanzanii. Moravská církev v Tanzanii provozuje misie i v Kongu a Ugandě. Moravští bratři pokračují ve své tradiční misionářské práci také v karibské oblasti, například Jamajská moravská církev se uplatňuje na Kubě. Bratři působili a dodnes působí v Kanadě, USA, Nikaragui, Hondurasu, Malawi, JAR, Surinamu, v Ladaku u hranic Tibetu, Indii, Aljašce a také v Evropě. Němečtí Moravští bratři, jejichž hlavní sídlo se nachází v hornolužickém Ochranově (německy Herrnhut), se aktivně zapojují do práce ve vzdělávací a sociální oblasti.

Památky v Česku

V Suchdole nad Odrou (v okrese Nový Jičín, asi 40 km od Ostravy) se nachází Muzeum Moravských bratří, kde najdete expozici o exilu asi 280 obyvatel do Horní Lužice. Na tamějším panství Mikuláše Ludvíka, hraběte z Zinzendorfu se exulantům pod vedením misionáře Kristiána Davida podařilo založit obec Herrnhut („místo pod ochranou Páně“), česky Ochranov, hornolužicky Ochranow, a Moravskou církev (Obnovenou Jednotu bratrskou). Ze Suchdola nad Odrou pochází i první biskup Moravské církve David Nitschmann. Prvním a jediným českým biskupem Moravské církve byl v Berlíně a Českém Rixdorfu Andreas Grassmann ze Ženklavy.

Hodnoty Moravské církve

Lukáš Pražský (1460–1528), biskup Jednoty bratrské, učil, že je nezbytné rozlišovat mezi třemi kategoriemi věcí: věcmi, které jsou pro budoucí spásu zásadní, věcmi, které jsou podružné, a církevními záležitostmi. Zásadní jsou skutky, které učinil Bůh – stvoření všeho na Zemi, vykoupení z hříchů a posvěcení věřících, kteří jednají prostřednictvím víry, naděje a lásky. Církevní záležitosti zahrnují Bibli, kostely, svátosti (mše), náboženské učení a kněžstvo. Zprostředkovávají to, co je svaté, a proto by měly být drženy v úctě, avšak nejsou považovány za zásadní. Mezi podružné věci se řadí obřadní oděv nebo názvy bohoslužeb, které se mohou lišit podle míst, kde jednotlivé farnosti sídlí.

Hodnoty uznávané Moravskou církví shrnul britský biskup Clarence H. Shawe. V sérii přednášek přednesených Moravskému teologickému semináři (the Moravian Theological Seminary) v Bethlehemu (Pensylvánie, Spojené státy americké) přiřadil Shawe Moravské církvi těchto pět hodnot – prostotu, blaženost, nevtíravost, bratrství a ideál služby.

Prostota znamená zaměřit se na podstatu víry a nezajímat se o detaily dogmatických definic. Apoštolové řekli: „Věříme, že budeme spaseni milosrdenstvím Ježíše Krista.“ Shawe uvádí poznámku Mikuláše Ludvíka, hraběte z Zinzendorfu (dále jen Zinzendorf), který v návaznosti na tuto myšlenku prohlásil: „Pokud vštípím člověku pouze tuto jedinou ideu, učiním z něj navždy učence bohosloví.“ Z prostoty vyplývají dvě odvozené vlastnosti, opravdovost a praktičnost.

Blaženost je přirozená spontánní reakce na vykoupení, laskavý dar, který nám Bůh dal. Shawe opět cituje Zinzendorfa: „Existuje rozdíl mezi ryzím pánbíčkářem a opravdovým Moravanem. Zatímco pánbíčkář myslí především na své hříchy a Ježíšovy rány pouze pozoruje, Moravan na tyto rány myslí a při myšlence na ně shlíží na své hříchy.“ Váhavého pánbíčkáře rány ukonejší, zatímco Moravan se ve své blaženosti za své hříchy kaje.

Princip nevtíravosti se zakládá na myšlence, že Bůh si rozhodně přeje, aby existovalo velké množství rozličných církví, které mají obstarávat různé duchovní potřeby. Není potřeba soutěžit o konvertity z jiných církví. Zdrojem křesťanské jednoty není právnická formule, ale úzký vztah věřících a Spasitele.

Idea bratrství je založena právě na tomto blízkém vztahu. Shawe řekl: „Cílem Moravanů je shromáždit navzájem spřízněná srdce. Když se křesťanské duše sjednotí v lásce, může bratrství fungovat navzdory rozdílům v intelektu a inteligenci, myšlení, názorech, postojích nebo vkusu.“ Bratrství (za doby Zinzendorfa, tj. v první polovině 18. století) s sebou nepřinášelo pouze překonávání odlišností v otázkách víry, ale také zmírňování sociálních rozdílů. Aristokrat a řemeslník byli považováni za bratry a seděli jako rovnocenní členové církve na stejném místě.

Ideál služby znamená s radostí přijmout pozici služebníka. Ta se částečně projevuje jako věrná služba na různých pozicích v rámci rozličných sborů, ale podstatněji jako služba služebníka, který „rozšiřuje Boží království“, světu. Ta se v průběhu dějin projevovala ve formě vzdělávací a zejména misionářské práce. Shawe podotýká, že nikdo se nemohl odevzdat šíření evangelia vehementněji než moravští exulanti, kteří tím, že se usadili v Ochranově (na pozemku Zinzendorfa), unikli pronásledování a potlačování své víry.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moravian Church na anglické Wikipedii.

Literatura

• ATWOOD, Craig: Proclaiming the Moravian Theological Heritage. In: International Theological Dialogue 2005, č. 4, s. 44-49. ISSN 1525-7223.
• DAVID, Zdeněk V. - NUNGOVITCH, Petro A. (ed.): Contributions of the Moravian Brethren to America. Selected papers from the Conference of the Czechoslovak Society of Arts and Sciences, at the Moravian College, Bethlehem, Pennsylvania, June 8-10, 2007. New York 2008.
• GREENFIELD, John: Moc s výsosti, čili dvousetleté výročí velkého probuzení moravských bratří - bratrské jednoty. Praha 1936.
• KŘÍŽOVÁ, Markéta: Building a new identity: the first decades of existence of the Moravian Church. In: Bůžek, Václav - Štefanová, Dana (Hg.), Menschen - Handlungen - Strukturen. Historisch-anthropologische Zugangsweisen in den Geschichtswissenschaften. České Budějovice 2001, s. 407-422.
• KŘÍŽOVÁ, Markéta. Ideální město v divočině. Misijní projekty Tovaryšstva Ježíšova a obnovené Jednoty bratrské v koloniální Americe. Praha: NLN, 2007. ISBN 978-80-7106-877-8. 
• KUBÍČKOVÁ, Petra - NOVOTNÝ, Tomáš: Ad gloriam Dei. Moravští misionáři v 16.-18. století. Olomouc 2013, s. 60-64.
• METTELE, Gisela: Weltbürgertum oder Gottesreich. Die Herrnhuter Brüdergemeine als globale Gemeinschaft 1727-1857. Göttingen 2009.
• MEYER, Dietrich: Brüderunität/Brüdergemeine. In: Krause, Gerhard - Müller, Gerhard (Hg.), Theologische Realenzyklopädie. Bd. 7, Berlin-New York 1981, s. 225-233.
• MUSOMBA, Angetile Yesaya: Moravian Church in Tanzania Southern Province. A short history. Nairobi 2005.
• RECHCIGL, Miloslav: Moravian Brethren from Bohemia, Moravia and Silesia: Their Arrival and Settlement in America. In: Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böhmischen Ländern 32 (1991), s. 152-165.
• SCHATTSCHNEIDER, David A.: The Unitas Fratrum and the "Renewed" Moravian Church: Continuity and Change. In: Kosmas. Czechoslovak and Central European Journal, Vol. 9 - Summer/Winter 1990, No. 1/2, s. 27-34.
• SHAWE, Clarence H.: The Spirit of the Moravian Church. London: The Moravian Book Room, 1977.
• STERIK, Edita: Verzeichnis der mährischen und böhmischen Exulanten im 18. Jahrhundert in der erneuerten Brüder-Unität (ohne die böhmischen Gemeinde in Berlin und Rixdorf). Herrnhut 2021.
• ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita: Jak potůček v jezeře. Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Praha 2009.
• ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita: Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Praha 2014.
• ZIMMERLING, Peter: Nikolaus Ludwig von Zinzendorf und die Herrnhuter Brüdergemeine: Geschichte, Spiritualität und Theologie. Holzgerlingen 1999.

Související články

• Grónské misie Moravských bratří
• Genadendal (Afrika)
• Herrnhaag
• Hopedale (Newfoundland a Labrador)
• Moravská akademie
• Moravští indiáni
• Narareth, Christiansbrunn a Bethlehem v Pensylvánii
• Savannah v Georgii
• Sebrání některých vzdělávatedlných písní

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Moravští bratři na Wikimedia Commons
• Moravian Lives 1750–2012 (anglicky)
• https://www.ebu.de/startseite/ (domovská stránka, německy)
• Moravská církev ve světě
• Archiv Moravské církve
• Moravská hudební nadace
• Organizace Moravská církev, Moravian Open Door v New Yorku.
• Moravská církev ve Stockholmu (anglicky, švédsky)
• Muzeum Moravských bratří v Suchdole nad Odrou

Autoritní data	Biblio: c2af7f94-b9a8-4a46-bff3-253d0a95c709 NKC: ph303229 GND: 2010017-6 HDS: 027804 ISNI: 0000 0001 2254 4410 LCCN: n80044769 NLI: 987007265674505171 VIAF: 172406883, 139475423