Editace stránky MySQL

{{Infobox - software
| jméno = MySQL
| logo = 
| velikost loga = 
| obrázek = Mysql-screenshot.PNG
| velikost obrázku = 
| alt = 
| popisek = [[Snímek obrazovky|Snímek]] příkazové řádky MySQL
| vývojář = [[Oracle Corporation]]
| první vydání = [[23. květen|23. května]] [[1995]]
| aktuální verze = 8.0.28<ref>{{Citace elektronické monografie | url = https://dev.mysql.com/doc/relnotes/mysql/8.0/en/news-8-0-28.html | titul = Changes in MySQL 8.0.28 | datum = 2020-01-13 | vydavatel = mysql.com | datum přístupu = 2022-02-04 | jazyk = anglicky}}</ref>
| datum aktuální verze = [[18. leden|18.&nbsp;ledna]] [[2022]]
| připravovaná verze = 8.0.29
| datum připravované verze = zatím neznámé
| operační systém = [[Microsoft Windows|Windows]], [[Linux|GNU/Linux]], [[Solaris (operační systém)|Solaris]], [[macOS]], [[FreeBSD]]
| platforma = 
| programovací jazyk = [[C (programovací jazyk)|C]], [[C++]]
| typ softwaru = [[Relační databáze]]
| licence = [[GNU General Public License|GPL]] (verze 2) nebo [[Komerční software|komerční]]<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.mysql.com/downloads | titul = Downloads | vydavatel = MySQL | datum = | datum_přístupu = 2014-08-03}}</ref>
| lokalizace = anglicky
| web = [http://www.mysql.com/ www.mysql.com]
}}
'''MySQL''' je [[Otevřený software|otevřený]]  [[systém řízení báze dat]] uplatňující [[Relační model|relační databázový model]], vytvořený [[švédsko]]u firmou [[MySQL AB]], nyní vlastněný společností [[Oracle Corporation]]. Jeho hlavními autory jsou [[Michael Widenius|Michael „Monty“ Widenius]] a [[David Axmark]]. Je považován za úspěšného průkopníka dvojího licencování – je k&nbsp;dispozici jako [[Svobodný a otevřený software|svobodný a otevřený sofware]] pod bezplatnou licencí [[GNU General Public License|GPL]], tak pod řadou komerčních placených licencí.

MySQL je [[multiplatformní software|multiplatformní]] databáze. Komunikace s&nbsp;ní probíhá – jak už název napovídá – pomocí jazyka [[SQL]]. Podobně jako u&nbsp;ostatních SQL databází se jedná o&nbsp;dialekt tohoto jazyka s&nbsp;některými rozšířeními.

Pro svou snadnou implementovatelnost (lze jej instalovat na [[Linux|GNU/Linux]], [[Microsoft Windows|MS Windows]], ale i další operační systémy), výkon a především díky tomu, že se jedná o&nbsp;volně šiřitelný software, má vysoký podíl na v&nbsp;současné době používaných databázích. Velmi oblíbená a často nasazovaná je kombinace GNU/Linux, [[Apache HTTP Server|Apache]], MySQL a programovacího jazyka [[PHP]], jako základní software webového serveru („technologie [[LAMP]]“).

MySQL bylo od počátku optimalizováno především na rychlost, a to i za cenu některých zjednodušení: má jen jednoduché způsoby zálohování; od roku 2005 podporuje i tzv.  [[Pohled (databáze)|pohledy]], [[trigger (databáze)|triggery]], a [[uložená procedura|uložené procedury]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ABIS Infor - MySQL: stored procedures and SQL/PSM
| periodikum = www.abis.be
| url = https://www.abis.be/html/en2012-10_MySQL_procedures.html
| datum přístupu = 2020-04-11
}}</ref>

== Architektura MySQL serveru ==
[[Soubor:Mysql architekture schema.png|náhled|Architektura MySQL serveru]]
Architektura MySQL se velmi odlišuje od architektur jiných databázových serverů, má široký záběr a je užitečná pro řešení mnoha různorodých úloh. Nejsvrchnější vrstva obsahuje služby, jež nejsou jedinečné pro MySQL. Obsluhují většinu potřebných nástrojů klient/server, které jsou založeny na síti.

Ve druhé vrstvě se nachází valná část mozku MySQL, včetně kódu pro rozbor (parsing), analýzu, optimalizaci a pro všechny zabudované funkce. Na této úrovni se nachází veškerá funkcionalita, která se poskytuje prostřednictvím úložných enginů.

Třetí vrstva obsahuje úložné enginy. Ty mají na starosti ukládání a získávání všech dat uložených v&nbsp;MySQL. Server komunikuje s&nbsp;úložnými enginy prostřednictvím [[API]] úložných enginů. Toto rozhraní skrývá rozdíly mezi jednotlivými úložnými enginy a činí je na vrstvě dotazů velmi transparentními. [[API]] obsahuje několik desítek nízkoúrovňových funkcí, které provádějí operace jako „zahájit transakci“ nebo „získat řádek, který má tento primární klíč“. Úložné enginy nedělají rozbor [[SQL]] a nekomunikují mezi sebou – jednoduše pouze odpovídají na požadavky serveru.

=== Správa připojení a bezpečnost ===
Každé klientské připojení dostane uvnitř serverového procesu vlastní vlákno (thread). Dotazy tohoto připojení se vykonávají uvnitř tohoto jediného vlákna, které zase sídlí na jednom jádru nebo [[Centrální procesorová jednotka|CPU]]. Protože server udržuje vlákna v&nbsp;[[cache]], nemusejí se vytvářet a likvidovat pro každé nové připojení. [[Autentizace]] je založena na uživatelském jménu, hostiteli, odkud pocházejí a heslu. Dají se také používat certifikáty [[X509]] přes připojení [[SSL]]. Jakmile se klient připojí, server pro každý dotaz vydaný klientem ověřuje, zdali má patřičná oprávnění pro akci, kterou chce vykonat.

=== Optimalizace a vykonávání ===
MySQL provádí rozbor dotazů proto, aby vytvořil interní stromovou strukturu (parse tree), pak aplikuje všelijaké optimalizace. Může dotaz přepsat, určit pořadí, v&nbsp;němž bude číst tabulky, zvolit, které [[Index (databáze)|indexy]] použije atd. Prostřednictvím speciálních klíčových slov může programátor optimalizátoru předat tzv. pokyny, jimiž se dá ovlivnit rozhodovací proces. Optimalizátor se ve skutečnosti nestará o&nbsp;to, který úložný engine používá konkrétní tabulka. Úložný engine ovšem ovlivňuje, jak server optimalizuje dotaz. Optimalizátor od úložného enginu zjišťuje, zdali má jistou výbavu, ptá se na náklady jistých operací a dotazuje se na statistiky o&nbsp;datech tabulky.

Ovšem ještě dřív než server začne s&nbsp;rozborem dotazu, obrátí se na [[cache dotazů]] (query cache), kam může ukládat pouze příkazy pro výběr, [[SELECT]] společně s&nbsp;jejich výslednými sadami. Jestliže někdo vydá dotaz, který je identický s&nbsp;nějakým dotazem, který je už k&nbsp;dispozici v&nbsp;cache, server nemusí dělat vůbec žádný rozbor, nemusí nic optimalizovat a dokonce nemusí dotaz ani vykonat – jednoduše pouze předá zpět uloženou výslednou sadu.

=== Úložné databázové stroje (úložiště dat) ===
MySQL nabízí několik typů databázových úložišť ({{cizojazyčně|en|storage engine}}), které se liší svými možnostmi, použitím a způsobem ukládání dat do souborů:
* [[ARCHIVE]] – stroj uzpůsobený pro ukládání velkého množství neindexovaných dat.
* [[BLACKHOLE]] – stroj, který data přijímá, ale neukládá je (zahazuje je).
* [[CSV (MySQL)|CSV]] – ukládá data v&nbsp;textovém formátu [[CSV]].
* [[EXAMPLE]] – nefunkční stroj, který slouží jako ilustrační pro potřeby zdrojových kódů databáze MySQL a využijí ho tedy jen její vývojáři.
* [[FEDERATED]] – umožňuje uživateli vytvořit tabulku, která je lokální reprezentací cizí (vzdálené) tabulky.
* [[InnoDB]] – stroj navržen pro zpracování transakcí.
* [[MEMORY]] nebo [[HEAP]] – vysoce výkonné úložiště, který data uchovává pouze v&nbsp;operační paměti, při restartu serveru jsou data ztracena.
* [[MERGE (MySQL)|MERGE]] – sloučení dat z&nbsp;několika MyISAM tabulek o&nbsp;stejné struktuře, starší alternativa k&nbsp;[[partition (databáze)|partition]].
* [[MyISAM]] – výchozí formát úložiště dat v databázovém systému MySQL, který podporuje [[fulltextové vyhledávání]].
Před koupí MySQL Oraclem byl vyvíjen ještě stroj [[Falcon (MySQL)|Falcon]], ale Oracle jeho vývoj ukončil.

Úložiště fungují jako [[modularita|moduly]], které lze k&nbsp;distribuci tohoto databázového systému doinstalovat; jejich aktuální seznam lze zjistit příkazem <tt>[[SHOW]] ENGINES</tt> nebo <tt>SELECT * FROM information_schema.ENGINES</tt>. Každé úložiště ukládá data tabulky a její případné klíče jinak, definici tabulky ovšem zpracovává samotný server.

=== Ukládání dat ===
MySQL ukládá každou databázi (také se jim říká schéma) do podadresáře svého datového adresáře na odkladovém souborovém systému (dá se změnit klauzulí <tt>DATA DIRECTORY</tt> a <tt>INDEX DIRECTORY</tt>). Každá vytvořená tabulka (s&nbsp;výjimkou enginů BLACKHOLE, MEMORY, EXAMPLE) je MySQL uložena do souborů s&nbsp;těmito příponami:
* <tt>.frm</tt> – definice tabulky
* <tt>.MYD</tt> – data tabulky
* <tt>.MYI</tt> – klíče tabulky

==== Závislost na diskovém systému ====
Na rozdíl od databázových řešení, držící databázi v&nbsp;jednom souboru (MS Access, [[SQLite]]) v&nbsp;MySQL název adresáře odpovídá názvu databáze a název souboru (bez přípony) odpovídá názvu tabulky. Jelikož MySQL používá při ukládání definic souborový systém, otázka rozlišování velikosti písmen je závislá na platformě. Na instalaci MySQL na [[Microsoft Windows|Windows]] se velikost písmen v&nbsp;názvech tabulek a databází nerozlišuje, na [[UN*X|unixových]] systémech se velikost písmen rozlišuje. Databáze i tabulky mohou být pojmenovány téměř libovolně, mohou sestávat jen z&nbsp;číslic, obsahovat mezery, speciální znaky i znaky [[Unicode]] (kromě znaků s&nbsp;kódem 0 a nad 65 535). V&nbsp;MySQL se pak takové jméno uvádí ve zpětných jednoduchých uvozovkách (`) – to platí i v&nbsp;případě, je-li název tabulky/databáze shodný s&nbsp;nějakým z&nbsp;klíčových slov SQL. Identifikátor může dokonce obsahovat i zpětnou uvozovku, v&nbsp;tom případě je tento znak zdvojen. V&nbsp;souborovém systému je pak každý takový znak (tj. každý kromě A–Z, a–z, 0–9 a _) zakódován do sekvence <tt>@</tt> + [[ASCII]] kódu daného znaku (dle UTF-16, uvedeného hexadecimálně jako 4 číslice, doplněném nulami, např. mezera jako <tt>@0020</tt>). MySQL pak interně dělá příslušné konverze při každém přístupu k&nbsp;těmto adresářům a souborům. To, které znaky takto budou zakódovány, je závislé na souborovém resp. operačním systému, stejně jako případné limity v&nbsp;maximální délce názvu souboru či adresáře (podle [http://dev.mysql.com/doc/refman/5.0/en/identifiers.html dokumentace] 64, ale v&nbsp;případě, že každý bude zakódován, to dělá 320 znaků oproti 255 znakům např. v&nbsp;[[NTFS]]), maximálním počtu tabulek v&nbsp;databázi nebo databází v&nbsp;systému a výše zmíněné (ne)rozlišování velikosti písmen. Z&nbsp;tohoto důvodu se nedoporučuje vkládat do názvů databází a tabulek „nekonvenční“ znaky, používat znaky s&nbsp;diakritikou a na [[UN*X|unixových]] systémech (včetně Linuxu) se silně nedoporučuje používat databáze/tabulky nazvané stejně, rozlišené jen velikostí písmen.

Další prvek, který koresponduje s&nbsp;vytvářením souborů na disku, je tzv. partitioning, to jest vnitřní rozdělení tabulky na úrovni souborového systému. Takové tabulky mohou být rozděleny podle partitions (doslova přepážky), jež mohou být definovány přes sloupec, klíč jeho hash atd. Podle typu si lze definovat, na kolik dílů se má tabulka rozdělit, a tolik potom bude daných souborů (pro data i pro klíče).

== Přehled podporovaných vlastností ==
;verze 3.23
* [[cizí klíč]]e (podporovány v&nbsp;tabulkách typu [[InnoDB]])
* [[Databázová transakce|transakce]] (podporovány v&nbsp;tabulkách typu [[InnoDB]])
* Příkazová replikace
* [[fulltext]]ové vyhledávání (od verze 3.23.23)<ref>http://www.fi.muni.cz/~kripac/PV136/zurek/prezentace.html</ref>
;verze 4.0
* sjednocování dotazů pomocí [[UNION]]
;verze 4.1
* podpora různých znakových sad a porovnávání na úrovni databáze, tabulky i sloupce
* podpora časových pásem v&nbsp;datech
* [[poddotaz]]y
* [[R-strom]]y (v&nbsp;tabulkách typu [[MyISAM]])
* podpora „audio“ funkce <tt>SOUNDS_LIKE</tt>
;verze 5.0
* [[uložená procedura|uložené procedury]]
* [[Trigger (databáze)|triggery]]
* [[Pohled (databáze)|pohledy]]
* práce s [[metadata|metadaty]]
* distribuované XA transakce (v&nbsp;tabulkách typu InnoDB)
* kurzory
* INFORMATION.SCHEMA
;verze 5.1
* [[partition (databáze)|partitioning]]
* časování událostí ({{cizojazyčně|en|Event Scheduler}})
* úložiště <tt>IBMDB2I</tt> (tabulky typu [[IBM]] [[DB2]], podporující transakce)
* rozšiřitelné [[API]]
* replikace na úrovni řádků
* logování na straně serveru
;plánováno ve verzi 6
* cizí klíče (i pro jiné tabulky než InnoDB)
* použití cizích i fulltextových klíčů současně
<!--
šlo by doplnit (spolu s č. verze):
fulltextové vyhledávání
handlery
zamykání tabulek (na úrovni clusteru/řádku)
profilování
zálohování tabulek (<code>BACKUP TABLE/RESTORE TABLE</code>)
-->

== Kódování a znakové sady ==
Od verze 4.1 MySQL řeší ukládání řetězců s&nbsp;podporou [[Unicode]] pomocí nastavení znakové sady (<tt>CHARACTER SET</tt>) <tt>[[Databázový sloupec#COLLATION|COLLATION]]</tt>. To představuje souhrn způsobů, jak k&nbsp;takto uloženému textu přistupovat – porovnávání (s&nbsp;ohledem na případné národnostní zvyklosti), řazení, citlivost velkých malých písmen, ligatur, transkripcí speciálních znaků apod. Znaková sada a collation mohou být nastaveny individuálně pro daný (textový) sloupec, mimo je možnost nastavit výchozí sadu a collation pro tabulku (tu zdědí vytvářené sloupce, u&nbsp;kterých nebyla explicitně vybrána), i celá databáze (tu zase kaskádově zdědí v&nbsp;ní vytvářené tabulky, pokud pro ně není výslovně nastavena). I&nbsp;jednotlivé collations jsou modulární (existují v&nbsp;podobě textových souborů). Jejich aktuální výčet lze zjistit příkazem <tt>[[SHOW]] COLLATION</tt>.

== Rozhraní pro správu databáze ==
* [[phpMyAdmin]]
* [[Adminer]]
* [[DBeaver]]

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
* [[LAMP]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat | MySQL}}
* {{Wikiverzita | kurs = MySQL}}
* Seriály na ABC Linuxu:
** [http://www.abclinuxu.cz/clanky/navody/tvorba-databazi-v-mysql-i Tvorba databází v&nbsp;MySQL, 6 dilů]
** [http://www.abclinuxu.cz/clanky/navody/sprava-databazi-v-mysql-i Správa databází v&nbsp;MySQL, 3 díly]
* [http://www.junext.net/mysql českojazyčný MySQL manuál]

{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Internet}}

[[Kategorie:MySQL| ]]
[[Kategorie:Systémy řízení báze dat]]
[[Kategorie:Software firmy Sun Microsystems]]
[[Kategorie:Software pod licencí GPL]]