Vádí Ára

Město Kafr Kara na západním okraji Vádí Ara

Umm al-Fachm druhé největší arabské město v Izraeli

Zástavba v Ma'ale Iron na východním okraji Vádí Ara

Vádí Ara nebo Nachal Iron (hebrejsky: ואדי עארה nebo נחל עירון,arabsky:وادي عارة) je vádí, údolí a geografický region v Izraeli význačný vysokým podílem obyvatelstva z řad izraelských Arabů.

Geografické vymezení

Vádí Ara leží cca 55 kilometrů severovýchodě od Tel Avivu a cca 35 kilometrů jihojihovýchodně od Haify. Na jihovýchodě se dotýká Zelené linie, která odděluje Izrael v mezinárodně uznávaných hranicích od okupovaného Západního břehu Jordánu.

Vlastní vádí Ara coby vodní tok pramení v nadmořské výšce přes 300 metrů nedaleko vesnice Mej Ami, jižně od města Umm al-Fachm. Teče pak směrem k západu výrazně zaříznutým údolím na severu ohraničeným planinou Ramat Menaše. Poblíž vesnice Barkaj vstupuje do pobřežní planiny a v ní se spojuje s dalšími vodními toky a směřuje pak obloukem k jihu a opět k západu. Ústí do Středozemního moře severně od města Chadera.

V geografickém smyslu označuje Vádí Ara pouze oblast horního toku vádí Ara, před vstupem do pobřežní nížiny, a také přilehlý region, který je odvodňován k východu, do Jizre'elského údolí. Společným rysem této oblasti je husté - většinově arabské osídlení v zdejší kopcovité krajině. Do Vádí Ara v geografickém a etnickém slova smyslu tak bývá například zahrnováno i arabské město Ma'ale Iron, které přitom leží mimo povodí Vádí Ara. Další arabská sídla leží zase jihozápadně od Vádí Ara (například Baka-Džat), ale bývají rovněž někdy řazena do tohoto regionu, protože územně vytvářejí jeden celek se zdejšími arabskými městy a vesnicemi.

Zdejší arabská sídla populační a plošnou expanzí vytvořila jednu téměř souvislou aglomeraci o délce 15 kilometrů. Jejími součástmi jsou od východu k západu následující arabská města: Ma'ale Iron, Umm al-Fachm, Basma, Ar'ara, Kafr Kara. Každé z nich je složeno z několika částí, často původně samostatných vesnic, která jsou rozprostřena v krajině. Mezi Umm al-Fachm a Ar'ara si administrativní samostatnost udržela vesnice al-Arian. Jižně od Ar'ary pak ještě leží židovské město Kacir-Chariš.

Dějiny

Podél Vádí Ara vedla ve starověku Via Maris - obchodní stezka spojující centra civilizace v Egyptu, Palestině a v Mezopotámii. Vádí Ara je významnou dopravní linií i v současnosti. Vede tudy dálnice 65.

V březnu 1949, když končila první arabsko-izraelská válka, požádal izraelský premiér David ben Gurion na poslední chvíli jordánského krále Abdalláha, aby souhlasil se změnou linie příměří a zahrnul do území pod izraelskou kontrolou i vádí Ara. Šlo o strategicky a dopravně důležitý pruh území, který zajišťoval spojení mezi pobřežím a Jizre'elským údolím. Abdalláh nakonec souhlasil a zdejší oblast, která během války nebyla nikdy dobyta Izraelci, se tak ocitla pod správou židovského státu. Na rozdíl od mnoha jiných arabských sídel ovládnutých v letech 1948-1949 Izraelem zde ale bylo ponecháno původní arabské obyvatelstvo.

Celkový pohled na město Ar'ara

Díky rapidnímu populačnímu nárůstu se z vádí Ara stalo jedno z hlavních center arabského etnika v Izraeli. Stojí zde druhé největší arabské město v Izraeli Umm al-Fachm s 45 000 obyvateli, ale i mnohá další lidnatá sídla. Například populace v Ar'ara, která byla roku 1945 na úrovni jen málo přes 2000 obyvatel, dosáhla v roce 2009 téměř 17 000.

Během druhé intifády se tento region kvůli blízkosti palestinských území stal častým dějištěm teroristických útoků. Například 1. května 2001 zabil útočník při odpálení bomby jednoho člověka a devět jich zranil. 28. dubna 2001 tu došlo k útoku na projíždějící vůz a výsledkem byl jeden mrtvý muž a čtyři zranění ženy. 20. března 2002 došlo na křižovatce Musmus ve Vádí Ara k sebevražednému útoku na autobus, při kterém bylo zabito sedm lidí. K činu se přihlásil Palestinský islámský džihád. Ještě vážnější byl další sebevražedný atentát na autobus z 21. října 2002 s 13 oběťmi. I v tomto případě útočil islámský džihád.

Vlna terorismu pak ale opadla, zejména poté, co byl tento region od palestinských oblastí počátkem 21. století fyzicky oddělen Izraelskou bezpečnostní bariérou, která zde vyrostla jako v jednom z prvních úseků a sleduje přibližně trasu původní Zelené linie.

I část místního arabského obyvatelstva s izraelským občanstvím ale má nejasný postoj k loajalitě s židovským státem. V regionu okolo Umm al-Fachm má silné pozice Islámské hnutí. Na počátku druhé intifády, v říjnu 2000, proběhly v Izraeli arabské demonstrace. Těch se ve Vádí Ara účastnily tisíce lidí, kteří zablokovali zdejší dálniční tah. Došlo ke konfrontaci s policií a dva obyvatelé z Umm al-Fachm a jeden z Baka-Džat byli zastřeleni. Po těchto nepokojích výrazně poklesl turistický ruch v tomto regionu a izraelští Židé omezili své návštěvy v zdejších obcích.

Úvahy o odstoupení regionu od Izraele

Počátkem 21. století začali někteří izraelští politici prosazovat odstoupení arabských regionů podél vádí Ara a jejich připojení k případnému palestinskému státu. Toto téma prosazoval zejména Avigdor Lieberman ze strany Jisra'el Bejtejnu. Výměnou za tuto korekci hranice měl Izrael získat palestinský souhlas s anexí některých bloků židovských osad na Západním břehu Jordánu.

Případné vyčlenění arabských sídel ve Vádí Ara z Izraele by ale nebylo jednoduché, protože od roku 1948 zde Izrael zřídil i některá židovská sídla zejména Kacir-Chariš a Mej Ami. Právě Kacir-Chariš byl od počátku 90. let 20. století koncipován v rámci programu Jišuvej ha-Kochavim jako nové město, které mělo posílit židovské demografické pozice v tomto příhraničním regionu většinově osídleným Araby. Tyto plány se sice nepodařilo zcela naplnit, ale v březnu 2010 izraelská vláda ustavila zvláštní výbor pro podrobné plánování výstavby v Chariš, kde se nyní počítalo se zřízením velkého města pro 50 000 ultraortodoxních Židů. Proti plánované výstavbě protestovali někteří místní Arabové i sekulární Židé. Ti se obávali, že výstavba ultraortodoxního města nakonec přesáhne povolený limit a dojde k vytvoření obytného souboru se 100 000 obyvateli. Někteří dokonce mluvili o možném nárůstu města až na 150 000 obyvatel. Myšlenku na převedení vádí Ara pod případný palestinský stát odmítají i místní Arabové. Starosta Umm al-Fachm ji označil za rasistickou a nepřijatelnou.

Odkazy

Související články

• Jizre'elské údolí