Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

V Obouch: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→Flóra: na prosbu Chmee2 rozčleněno do skupin (kapradorosty, traviny, zbytek jednodeloznych, dvoudelozky). Ty dvoudelozky by asi jeste sly rozdelit ale uprimne nevim jak ... podle me to nema cenu
značka: Cat-a-lot
 
(Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od 12 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - chráněné území v Česku
{{Infobox - chráněné území
| typ = PP
| stát = Česko
| název = V Obouch
| typ = PP
| název = V Obouch
⚫
| datum vyhlášení = 1. února [[1986]]<ref name="planpece11">{{Citace elektronické monografie
| obrázek = V Obouch (3).JPG
| popisek = Lesní cesta vedoucí kolem řeky v přírodní památce
⚫
| datum vyhlášení = 1. února [[1986]]<ref name="planpece11">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie
| příjmení = DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie
| titul = Plán péče o přírodní památku V Obouch na období 2009 - 2018 zpracovaný v souladu s Vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb., str. 11.
| titul = Plán péče o přírodní památku V Obouch na období 2009 - 2018 zpracovaný v souladu s Vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb., str. 11.
Řádek 14: Řádek 13:
| jazyk =
| jazyk =
| poznámka = Dále jen Plán péče
| poznámka = Dále jen Plán péče
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150526033127/http://www.kraj-jihocesky.cz/file.php?par&#91;id_r&#93;=42053&par&#91;view&#93;=0
⚫
}}</ref><ref name="planpece12"/>
| datum archivace = 2015-05-26
⚫
| vyhlásil = Okresní národní výbor Písek
| úsop = 990
| nedostupné = ano
⚫
}}</ref><ref name="planpece12"/>
⚫
| lokalita = [[Ostrovec (okres Písek)|Ostrovec]]
⚫
| vyhlásil = Okresní národní výbor Písek
⚫
| nadmořská výška = 360 až 380
| kód = 990
| zeměpisná šířka = 49.4095389
⚫
| umístění = [[Ostrovec (okres Písek)|Ostrovec]]
| zeměpisná délka = 14.1298083
⚫
| nadmořská výška = 360 až 380
| výměra = 5,14 ha
| pojem nižšího celku = Okres
| okres = Písek
| název nižšího celku = Písek
| poznámky =
⚫
| loc-map = {{LocMap | Česko | lat_deg = 49 | lat_min = 24 | lat_sec = 34 | lon_deg = 14 | lon_min = 7 | lon_sec = 47 | caption = | label = V Obouch | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center}}
| commonscat = V Obouch
⚫
| loc-map = {{LocMap | Česko | lat_deg = 49 | lat_min = 24 | lat_sec = 34 | lon_deg = 14 | lon_min = 7 | lon_sec = 47 | caption = | label = V Obouch | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center}}
}}
}}
'''V&nbsp;Obouch''' je [[přírodní památka]] chráněná pro 3,8 kilometrů dlouhý úsek přirozeného toku řeky [[Lomnice (řeka)|Lomnice]]<ref name="Budejovickokniha">{{Citace knihy
'''V&nbsp;Obouch''' je [[přírodní památka]] chráněná pro 3,8 kilometrů dlouhý úsek přirozeného toku řeky [[Lomnice (řeka)|Lomnice]]<ref name="Budejovickokniha">{{Citace monografie
| příjmení = Albrecht
| příjmení = Albrecht
| jméno = Josef a kolektiv
| jméno = Josef
| spoluautoři = a kol.
| odkaz na autora =
| redaktoři = Peter Mackovčin, Josef Albrecht
| titul = Chráněná území ČR VIII. - Českobudějovicko
| titul = Českobudějovicko
| vydání = 1
| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno
| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok = 2003
| rok = 2003
| strany = 297
| počet stran = 807
| isbn = 80-86064-65-4
| isbn = 80-86064-65-4
⚫
| edice = Chráněná území České republiky
| svazek edice = VIII. Českobudějovicko
⚫
| strany = 297
}}</ref> s&nbsp;bohatou květenou na vlhkých loukách. Oblast se nachází jihovýchodně od [[Dolní Ostrovec|Dolního Ostrovce]], místní části obce [[Ostrovec (okres Písek)|Ostrovec]], v&nbsp;[[Okres Písek|okrese Písek]], až po soutok s&nbsp;řekou [[Skalice (řeka)|Skalicí]], nicméně samotné území leží na třech katastrálních územích.<ref name="planpece5"/>
}}</ref> s&nbsp;bohatou květenou na vlhkých loukách. Oblast se nachází jihovýchodně od [[Dolní Ostrovec|Dolního Ostrovce]], místní části obce [[Ostrovec (okres Písek)|Ostrovec]], v&nbsp;[[Okres Písek|okrese Písek]], až po soutok s&nbsp;řekou [[Skalice (řeka)|Skalicí]], nicméně samotné území leží na třech katastrálních územích.<ref name="planpece5"/>


Chráněné území je tvořeno převážně přirozeným balvanitým řečištěm s&nbsp;velkým množstvím [[peřej]]í.<ref name="mesto">{{Citace elektronické monografie
Chráněné území je tvořeno převážně přirozeným balvanitým řečištěm s&nbsp;velkým množstvím [[peřej]]í.<ref name="mesto">{{Citace elektronické monografie
| titul = PŘÍRODNÍ PAMÁTKA V OBOUCH
| titul = Přírodní památka V Obouch
| url = http://www.lmpisek.cz/pro-navstevniky-piseckych-lesu/chranena-uzemi-a-rezervace/v-obouch
| url = http://www.lmpisek.cz/pro-navstevniky-piseckych-lesu/chranena-uzemi-a-rezervace/v-obouch
| datum přístupu = 2013-3-17
| datum přístupu = 2013-3-17
Řádek 47: Řádek 48:
}}</ref> Říční koryto procházející hlubokým údolím je z&nbsp;větší části balvanité bez výraznějších lidských zásahů. Kolem něj se nachází říční niva, kde rostou charakterističtí zástupci lužního lesa typu ptačincových olšin ''Stellario-Alnetum glutinosae'' s&nbsp;pestrou skladbou dřevin a bylin poskytující vhodné hnízdiště pro celou řadu zástupců [[ptáci|ptačích druhů]].<ref name="Budejovickokniha"/>
}}</ref> Říční koryto procházející hlubokým údolím je z&nbsp;větší části balvanité bez výraznějších lidských zásahů. Kolem něj se nachází říční niva, kde rostou charakterističtí zástupci lužního lesa typu ptačincových olšin ''Stellario-Alnetum glutinosae'' s&nbsp;pestrou skladbou dřevin a bylin poskytující vhodné hnízdiště pro celou řadu zástupců [[ptáci|ptačích druhů]].<ref name="Budejovickokniha"/>


Na území přírodní památky se vyskytují dvě ohrožené rostliny, a to [[oměj pestrý]] (''Aconitum variegatum'') a [[lilie zlatohlavá]] (''Lilium martagon''). Ze zvláště chráněných živočichů v Česku zde stále žije [[vydra říční]] (''Lutra lutra''), [[ještěrka obecná]] (''Lacerta agilis'') a za potravou sem zalétá [[čáp černý]] (''Ciconia nigra'').<ref name="turismus"/> Území je volně přístupné díky dvojici starých neudržovaných lesních cest, vedoucích po obou březích.
Na území přírodní památky se vyskytují dvě ohrožené rostliny, a to [[oměj pestrý]] a [[lilie zlatohlavá]]. Ze zvláště chráněných živočichů v Česku zde stále žije [[vydra říční]], [[ještěrka obecná]] a za potravou sem zalétá [[čáp černý]].<ref name="turismus"/> Území je volně přístupné díky dvojici starých neudržovaných lesních cest, vedoucích po obou březích.


== Lokalita ==
== Lokalita ==
[[File:Map of natural monument V Obouch from OpenStreetmaps.png|thumb|Mapa oblasti]]
[[Soubor:Map of natural monument V Obouch from OpenStreetmaps.png|náhled|Mapa oblasti]]

Přírodní památka V&nbsp;Obouch leží v&nbsp;[[jižní Čechy|jižních Čechách]] v&nbsp;[[okres Písek|okrese Písek]] v&nbsp;lesích jihovýchodně od vsi [[Dolní Ostrovec]], kde kopíruje přirozený tok řeky Lomnice, zaříznuté do jednoho z&nbsp;hlubokých údolí kaňonovitého systému [[Otava|Otavy]] a [[Vltava|Vltavy]].<ref name="planpece8">Plán péče, str. 8.</ref> Na západní straně (u&nbsp;Dolního Ostrovce) je ohraničena zemědělsky využívanou plochou a malým [[jez]]em, na východním konci pak soutokem Lomnice se Skalicí. Během svého toku Lomnice obtéká na jižním úbočí 413 metrů vysoký kopec Na Skalkách. Chráněné území se rozkládá v&nbsp;nadmořské výšce 360 až 380 m&nbsp;n.&nbsp;m. v&nbsp;katastrálních územích obce [[Ostrovec (okres Písek)|Ostrovec]]: [[Dědovice]], Dolní Ostrovec a [[Horní Ostrovec]],<ref name="planpece4">Plán péče, str. 4.</ref> Zabírá rozlohu 4,457 ha, z&nbsp;čehož celá tato plocha připadá na vodní plochy.<ref name="planpece5">Plán péče, str. 5.</ref> Samotná hranice chráněného území vede ve vzdálenosti 0 až 5 metrů od břehu řeky.<ref name="planpece8"/> Okolo se nachází ochranné pásmo o&nbsp;šířce 50 metrů,<ref name="planpece5"/> které zasahuje do okolních lesních porostů.
Přírodní památka V&nbsp;Obouch leží v&nbsp;[[jižní Čechy|jižních Čechách]] v&nbsp;[[okres Písek|okrese Písek]] v&nbsp;lesích jihovýchodně od vsi [[Dolní Ostrovec]], kde kopíruje přirozený tok řeky Lomnice, zaříznuté do jednoho z&nbsp;hlubokých údolí kaňonovitého systému [[Otava|Otavy]] a [[Vltava|Vltavy]].<ref name="planpece8">Plán péče, str. 8.</ref> Na západní straně (u&nbsp;Dolního Ostrovce) je ohraničena zemědělsky využívanou plochou a malým [[jez]]em, na východním konci pak soutokem Lomnice se Skalicí. Během svého toku Lomnice obtéká na jižním úbočí 413 metrů vysoký kopec Na Skalkách. Chráněné území se rozkládá v&nbsp;nadmořské výšce 360 až 380 m&nbsp;n.&nbsp;m. v&nbsp;katastrálních územích obce [[Ostrovec (okres Písek)|Ostrovec]]: [[Dědovice]], Dolní Ostrovec a [[Horní Ostrovec]],<ref name="planpece4">Plán péče, str. 4.</ref> Zabírá rozlohu 4,457 ha, z&nbsp;čehož celá tato plocha připadá na vodní plochy.<ref name="planpece5">Plán péče, str. 5.</ref> Samotná hranice chráněného území vede ve vzdálenosti 0 až 5 metrů od břehu řeky.<ref name="planpece8"/> Okolo se nachází ochranné pásmo o&nbsp;šířce 50 metrů,<ref name="planpece5"/> které zasahuje do okolních lesních porostů.


Řádek 56: Řádek 58:


== Historie ==
== Historie ==
[[Soubor:V Obouch (1).JPG|thumb|alt=Snímek ukazuje říční koryto Lomnice s&nbsp;balvany|Koryto řeky Lomnice s&nbsp;obnaženými balvany]]
[[Soubor:V Obouch (1).JPG|náhled|alt=Snímek ukazuje říční koryto Lomnice s&nbsp;balvany|Koryto řeky Lomnice s&nbsp;obnaženými balvany]]
Dříve probíhala na březích řeky výsadba nepůvodních druhů, a to převážně [[smrk ztepilý|smrku ztepilého]] (''Picea abies''), [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris'') a taktéž [[javor jasanolistý|javoru jasanolistého]] (''Acer negundo'').<ref name="planpece13"/> Chráněné území bylo zřízeno [[Okresní národní výbor|Okresním národním výborem Písek]] vyhláškou ze [[4. prosinec|4. prosince]] [[1985]] s&nbsp;účinností od [[1. únor]]a [[1986]].<ref name="AOPK">{{Citace elektronické monografie
Dříve probíhala na březích řeky výsadba nepůvodních druhů, a to převážně [[smrk ztepilý|smrku ztepilého]] (''Picea abies''), [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris'') a taktéž [[javor jasanolistý|javoru jasanolistého]] (''Acer negundo'').<ref name="planpece13"/> Chráněné území bylo zřízeno [[Okresní národní výbor|Okresním národním výborem Písek]] vyhláškou ze [[4. prosinec|4. prosince]] [[1985]] s&nbsp;účinností od [[1. únor]]a [[1986]].<ref name="AOPK">{{Citace elektronické monografie
| titul = AOPK ČR - V Obouch
| titul = AOPK ČR - V Obouch
Řádek 71: Řádek 73:
Oblast nivy je tvořena [[Holocén|holocenními]] písčitohlinitými říčními sedimenty, na kterých se nachází [[fluvizem glejová]]. Mimo nivu jsou na okolních svazích [[ranker kambizemní]] a [[kambizem typická]].<ref name="Budejovickokniha"/>
Oblast nivy je tvořena [[Holocén|holocenními]] písčitohlinitými říčními sedimenty, na kterých se nachází [[fluvizem glejová]]. Mimo nivu jsou na okolních svazích [[ranker kambizemní]] a [[kambizem typická]].<ref name="Budejovickokniha"/>


[[Soubor:V Obouch (4).JPG|thumb|left|alt=Pohled na řeku Lomnici|Chráněný je vodní tok s&nbsp;přilehlými břehy]]
[[Soubor:V Obouch (4).JPG|náhled|vlevo|alt=Pohled na řeku Lomnici|Chráněný je vodní tok s&nbsp;přilehlými břehy]]


=== Vodstvo a podnebí ===
=== Vodstvo a podnebí ===
Řádek 86: Řádek 88:
| datum vydání = 2014-12
| datum vydání = 2014-12
| datum přístupu = 2016-6-20
| datum přístupu = 2016-6-20
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160808152848/http://90.182.205.237/portal/pdp/HV/navrh_PDP_HVL/I/2_Tabulky/HVL_I_2_1a.pdf
⚫
}}</ref>|group="p"}} Celkové hodnocení stavu vodního útvaru, provedené na základě výsledků situačního monitoringu v&nbsp;období let 2010–2012 v&nbsp;reprezentativním monitorovacím profilu vodního útvaru, které sestává z&nbsp;hodnocení ekologického stavu a chemického stavu, je nevyhovující.<ref>{{Citace elektronické monografie
| datum archivace = 2016-08-08
| nedostupné = ano
⚫
}}</ref>|group="p"}} Celkové hodnocení stavu vodního útvaru, provedené na základě výsledků situačního monitoringu v&nbsp;období let 2010–2012 v&nbsp;reprezentativním monitorovacím profilu vodního útvaru, které sestává z&nbsp;hodnocení ekologického stavu a chemického stavu, je nevyhovující.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Povodí Vltavy (státní podnik)|Povodí Vltavy, státní podnik]]
| vydavatel = [[Povodí Vltavy (státní podnik)|Povodí Vltavy, státní podnik]]
| titul = Návrh Plánu dílčího povodí Horní Vltavy: III.2.1c Celkové hodnocení stavu útvarů povrchových vod
| titul = Návrh Plánu dílčího povodí Horní Vltavy: III.2.1c Celkové hodnocení stavu útvarů povrchových vod
Řádek 92: Řádek 97:
| datum vydání = 2014-12
| datum vydání = 2014-12
| datum přístupu = 2016-6-20
| datum přístupu = 2016-6-20
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160808154733/http://90.182.205.237/portal/pdp/HV/navrh_PDP_HVL/III/2_Tabulky/HVL_III_2_1c.pdf
⚫
}}</ref> Z&nbsp;hlediska ekologického stavu dosahuje vodní útvar středního stavu,{{#tag:ref|Podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 98/2011 Sb. se ekologický stav klasifikuje jako „velmi dobrý“, „dobrý“, „střední“, „poškozený“ nebo „zničený“.<ref>{{Citace Sbírky zákonů
| datum archivace = 2016-08-08
| nedostupné = ano
⚫
}}</ref> Z&nbsp;hlediska ekologického stavu dosahuje vodní útvar středního stavu,{{#tag:ref|Podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 98/2011 Sb. se ekologický stav klasifikuje jako „velmi dobrý“, „dobrý“, „střední“, „poškozený“ nebo „zničený“.<ref>{{Citace Sbírky zákonů
| typ = vyhláška
| typ = vyhláška
| číslo = 98
| číslo = 98
Řádek 119: Řádek 127:
| datum vydání = 2014-12
| datum vydání = 2014-12
| datum přístupu = 2016-6-20
| datum přístupu = 2016-6-20
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160808152604/http://90.182.205.237/portal/pdp/HV/navrh_PDP_HVL/III/2_Tabulky/HVL_III_2_1a.pdf
⚫
}}</ref> Z&nbsp;hlediska chemického stavu vodní útvar nedosahuje dobrého stavu.{{#tag:ref|Podle § 5 odst. 5 vyhlášky č. 98/2011 Sb. se chemický stav klasifikuje jako „dobrý stav“ nebo „nedosažení dobrého stavu“.<ref>{{Citace Sbírky zákonů
| datum archivace = 2016-08-08
| nedostupné = ano
⚫
}}</ref> Z&nbsp;hlediska chemického stavu vodní útvar nedosahuje dobrého stavu.{{#tag:ref|Podle § 5 odst. 5 vyhlášky č. 98/2011 Sb. se chemický stav klasifikuje jako „dobrý stav“ nebo „nedosažení dobrého stavu“.<ref>{{Citace Sbírky zákonů
| typ = vyhláška
| typ = vyhláška
| číslo = 98
| číslo = 98
Řádek 132: Řádek 143:
| datum vydání = 2014-12
| datum vydání = 2014-12
| datum přístupu = 2016-6-20
| datum přístupu = 2016-6-20
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160808155429/http://90.182.205.237/portal/pdp/HV/navrh_PDP_HVL/III/2_Tabulky/HVL_III_2_1b.pdf
⚫
}}</ref>
| datum archivace = 2016-08-08
| nedostupné = ano
⚫
}}</ref>


Podle [[Evžen Quitt|Quittovy]] klimatické klasifikace náleží lokalita do mírně teplé oblasti MT11.<ref name="AOPK"/>
Podle [[Evžen Quitt|Quittovy]] klimatické klasifikace náleží lokalita do mírně teplé oblasti MT11.<ref name="AOPK"/>
Řádek 138: Řádek 152:
=== Flóra ===
=== Flóra ===
Jelikož samotné území je tvořeno převážně vodním tokem, množství popsaných druhů se nachází v&nbsp;50 metrů širokém pásu ochranného pásma.<ref name="planpece6"/> Z&nbsp;vodních rostlin se v&nbsp;korytě řeky nenacházejí žádné významné druhy.<ref name="Budejovickokniha"/> Okolní břehové porosty odpovídají přirozenému [[lužní les|lužnímu lesu]] typu ptačincových olšin ''Stellario-Alnetum glutinosae'', takže jsou tvořeny převážně [[olše lepkavá|olší lepkavou]] (''Alnus glutinosa''), [[jilm horský]] (''Ulmus glabra''), či [[vrba křehká]] (''Salix fragilis'').<ref name="Budejovickokniha"/> Ve stromovém patře se ale vyskytují i&nbsp;zástupci vzácné [[jedle bělokorá|jedle bělokoré]] (''Abies alba'') a [[jilm vaz|jilmu vazu]] (''Ulmus laevis''), či dalších druhů, jako je [[jasan ztepilý]] (''Fraxinus excelsior''), [[dub letní]] (''Quercus robur''), [[lípa malolistá]] (''Tilia cordata''), [[topol osika]] (''Populus tremula''), [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris''), [[bříza bělokorá]] (''Betula pendula''), [[olše lepkavá]] (''Alnus glutinosa''), [[habr obecný]] (''Carpinus betulus''), [[javor mléč]] (''Acer platanoides''), [[javor klen]] (''Acer pseudoplatanus'') či [[smrk ztepilý]] (''Picea abies''). Samotné stromové patro je částečně poznamenáno nepůvodní výsadbou smrku ztepilého (''Picea abies''), [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris'') a taktéž [[javor jasanolistý|javoru jasanolistého]] (''Acer negundo'') na svahy kolem řeky. V&nbsp;bohatém keřovém patře roste [[líska obecná]] (''Corylus avellana''), [[střemcha obecná]] (''Padus avium''), [[trnka obecná]] (''Prunus spinosa''), [[brslen evropský]] (''Euonymus europaeas''), [[růže převislá]] (''Rosa pendulina''), [[lýkovec jedovatý]] (''Daphne mezereum'') či [[zimolez obecný]] (''Lonicera xylosteum'').<ref name="planpece8"/> Dále jsou udávány druhy stromů a keřů, jako je [[jeřáb ptačí]] (''Sorbus aucuparia''), [[vrba trojmužná]] (''Salix triandra''), [[střemcha obecná]] (''Prunus padus''), [[řešetlák počistivý]] (''Rhamnus cathartica'') a [[hloh obecný]] (''Crataegus laevigata'').<ref name="planpece9a10" />
Jelikož samotné území je tvořeno převážně vodním tokem, množství popsaných druhů se nachází v&nbsp;50 metrů širokém pásu ochranného pásma.<ref name="planpece6"/> Z&nbsp;vodních rostlin se v&nbsp;korytě řeky nenacházejí žádné významné druhy.<ref name="Budejovickokniha"/> Okolní břehové porosty odpovídají přirozenému [[lužní les|lužnímu lesu]] typu ptačincových olšin ''Stellario-Alnetum glutinosae'', takže jsou tvořeny převážně [[olše lepkavá|olší lepkavou]] (''Alnus glutinosa''), [[jilm horský]] (''Ulmus glabra''), či [[vrba křehká]] (''Salix fragilis'').<ref name="Budejovickokniha"/> Ve stromovém patře se ale vyskytují i&nbsp;zástupci vzácné [[jedle bělokorá|jedle bělokoré]] (''Abies alba'') a [[jilm vaz|jilmu vazu]] (''Ulmus laevis''), či dalších druhů, jako je [[jasan ztepilý]] (''Fraxinus excelsior''), [[dub letní]] (''Quercus robur''), [[lípa malolistá]] (''Tilia cordata''), [[topol osika]] (''Populus tremula''), [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris''), [[bříza bělokorá]] (''Betula pendula''), [[olše lepkavá]] (''Alnus glutinosa''), [[habr obecný]] (''Carpinus betulus''), [[javor mléč]] (''Acer platanoides''), [[javor klen]] (''Acer pseudoplatanus'') či [[smrk ztepilý]] (''Picea abies''). Samotné stromové patro je částečně poznamenáno nepůvodní výsadbou smrku ztepilého (''Picea abies''), [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris'') a taktéž [[javor jasanolistý|javoru jasanolistého]] (''Acer negundo'') na svahy kolem řeky. V&nbsp;bohatém keřovém patře roste [[líska obecná]] (''Corylus avellana''), [[střemcha obecná]] (''Padus avium''), [[trnka obecná]] (''Prunus spinosa''), [[brslen evropský]] (''Euonymus europaeas''), [[růže převislá]] (''Rosa pendulina''), [[lýkovec jedovatý]] (''Daphne mezereum'') či [[zimolez obecný]] (''Lonicera xylosteum'').<ref name="planpece8"/> Dále jsou udávány druhy stromů a keřů, jako je [[jeřáb ptačí]] (''Sorbus aucuparia''), [[vrba trojmužná]] (''Salix triandra''), [[střemcha obecná]] (''Prunus padus''), [[řešetlák počistivý]] (''Rhamnus cathartica'') a [[hloh obecný]] (''Crataegus laevigata'').<ref name="planpece9a10" />
[[Soubor:V Obouch (2).JPG|thumb|alt=Fotografie zachycuje okolní lužní les s&nbsp;porostem|Pohled na lužní les s&nbsp;charakteristickým porostem]]
[[Soubor:V Obouch (2).JPG|náhled|alt=Fotografie zachycuje okolní lužní les s&nbsp;porostem|Pohled na lužní les s&nbsp;charakteristickým porostem]]
Z kapraďorostů a jejich příbuzných byly na lokalitě popsány [[kapraď osténkatá]] (''Dryopteris carthusiana''), [[kapraď samec]] (''Dryopteris filix-mas''), [[pýrovník psí]] (''Elymus caninus''), [[přeslička rolní]] (''Equisetum arvense'') a [[přeslička lesní]] (''Equisetum sylvaticum'').<ref name="planpece9a10" />
Z kapraďorostů a jejich příbuzných byly na lokalitě popsány [[kapraď osténkatá]] (''Dryopteris carthusiana''), [[kapraď samec]] (''Dryopteris filix-mas''), [[pýrovník psí]] (''Elymus caninus''), [[přeslička rolní]] (''Equisetum arvense'') a [[přeslička lesní]] (''Equisetum sylvaticum'').<ref name="planpece9a10" />


Z travin byly nalezeny [[psineček obecný]] (''Agrostis capillaris''), [[tomka vonná]] (''Anthoxanthum odoratum''), [[válečka prapořitá]] (''Brachypodium pinnatum''), [[třtina rákosovitá]] (''Calamagrostis arundinacea''), [[třtina křovištní]] (''Calamagrostis epigejos''), [[ostřice třeslicovitá]] (''Carex brizoides''), vzácná [[ostřice Buekova]] (''Carex buekii''), [[ostřice prstnatá]] (''Carex digitata''), [[jílek mnohokvětý]] (''Lolium multiflorum''), [[bika bělavá]] (''Luzula luzuloides''), [[chrastice rákosovitá]] (''Phalaris arundinacea''), [[kostřava obrovská]] (''Festuca gigantea''), [[srha laločnatá]] (''Dactylis glomerata''), [[metlice trsnatá]] (''Deschampsia cespitosa''), [[lipnice roční]] (''Poa annua'') a [[lipnice hajní]] (''Poa nemoralis''). K dalším jednoděložným rostlinám vyskytujícím se na lokalitě patří [[konvalinka vonná]] (''Convallaria majalis''), [[pstroček dvoulistý]] (''Maianthemum bifolium'') a vzácná [[lilie zlatohlavá]] (''Lilium martagon'').<ref name="planpece9a10" />
Z travin byly nalezeny [[psineček obecný]] (''Agrostis capillaris''), [[tomka vonná]] (''Anthoxanthum odoratum''), [[válečka prapořitá]] (''Brachypodium pinnatum''), [[třtina rákosovitá]] (''Calamagrostis arundinacea''), [[třtina křovištní]] (''Calamagrostis epigejos''), [[ostřice třeslicovitá]] (''Carex brizoides''), vzácná [[ostřice Buekova]] (''Carex buekii''), [[ostřice prstnatá]] (''Carex digitata''), [[jílek mnohokvětý]] (''Lolium multiflorum''), [[bika bělavá]] (''Luzula luzuloides''), [[chrastice rákosovitá]] (''Phalaris arundinacea''), [[kostřava obrovská]] (''Festuca gigantea''), [[srha laločnatá]] (''Dactylis glomerata''), [[metlice trsnatá]] (''Deschampsia cespitosa''), [[lipnice roční]] (''Poa annua'') a [[lipnice hajní]] (''Poa nemoralis''). K dalším jednoděložným rostlinám vyskytujícím se na lokalitě patří [[konvalinka vonná]] (''Convallaria majalis''), [[pstroček dvoulistý]] (''Maianthemum bifolium'') a vzácná [[lilie zlatohlavá]] (''Lilium martagon'').<ref name="planpece9a10" />


Z dvouděložných rostlin se v území vyskytuje [[česnáček lékařský]] (''Alliaria petiolata''), [[sasanka hajní]] (''Anemone nemorosa''), [[řebříček obecný]] (''Achillea millefolium agg.''), ohrožený [[oměj pestrý]] (''Aconitum variegatum''), [[bršlice kozí noha]] (''Aegopodium podagraria''), [[lopuch větší]] (''Arctium lappa''), [[křen selský]] (''Armoracia rusticana''), [[udatna lesní]] (''Aruncus vulgaris''), [[kopytník evropský]] (''Asarum europaeum''), [[jarmanka větší]] (''Astrantia major''), [[bukvice lékařská]] (''Betonica officinalis''), [[dvouzubec černoplodý]] (''Bidens frondosa''), [[blatouch bahenní]] (''Caltha palustris''), [[zvonek broskvolistý]] (''Campanula persicifolia''), [[zvonek okrouhlolistý]] (''Campanula rotundifolia''), [[zvonek kopřivolistý]] (''Campanula trachelium''), [[bodlák lopuchovitý]] (''Carduus personata''), [[merlík bílý]] (''Chenopodium cf. album''), [[pcháč rolní]] (''Cirsium arvense''), [[pcháč zelinný]] (''Cirsium oleraceum''), [[pcháč bahenní]] (''Cirsium palustre''), [[pcháč obecný]] (''Ciium vulgare''), [[pryšec chvojka]] (''Euphorbia cyparissias''), [[pryšec dřevnatý]] (''Euphorbia dulcis''), [[orsej jarní]] (''Ficaria verna''), [[tužebník jilmový]] (''Filipendula ulmaria''), [[jahodník obecný]] (''Fragaria vesca''), [[křivatec žlutý]] (''Gagea lutea''), [[pitulník horský]] (''Galeobdolon montanum''), [[svízel lesní]] (''Galium sylvaticum''), [[svízel syřišťový]] (''Galium verum''), [[kakost luční]] (''Geranium pratense''), [[popenec obecný]] (''Glechoma hederacea''), [[břečťan popínavý]] (''Hedera helix''), [[jaterník podléška]] (''Hepatica nobilis''), [[bolševník obecný]] (''Heracleum sphondylium''), [[jestřábník Lachenalův]] (''Hieracium lachenalii''), [[jestřábník zední]] (''Hieracium murorum''), [[jestřábník hroznatý]] (''Hieracium racemosum''), [[jestřábník savojský]] (''Hieracium sabaudum''), [[medyněk vlnatý]] (''Holcus lanatus''), [[chmel otáčivý]] (''Humulus lupulus''), [[třezalka tečkovaná]] (''Hypericum perforatum''), [[netýkavka malokvětá]] (''Impatiens parviflora''), vzácný [[chrastavec lesní]] (''Knautia dipsacifolia''), [[hluchavka skvrnitá]] (''Lamium maculatum''), [[hrachor luční]] (''Lathyrus pratensis''), [[hrachor lesní]] (''Lathyrus sylvestris''), [[hrachor jarní]] (''Lathyrus vernus''), [[máchelka podzimní]] (''Leontodon autumnalis''), [[karbinec evropský]] (''Lycopus europaeus''), [[vrbina penízková]] (''Lysimachia nummularia''), [[vrbina obecná]] (''Lysimachia vulgaris''), [[kyprej vrbice]] (''Lythrum salicaria''), [[černýš luční]] (''Melampyrum pratense''), [[strdivka nicí]] (''Melica nutans''), [[bažanka vytrvalá]] (''Mercurialis perennis''), [[mléčka zední]] (''Mycelis muralis''), [[pomněnka bahenní]] (''Myosotis palustris agg.''), [[křehkýš vodní]] (''Myosoton aquaticum''), [[šťavel kyselý]] (''Oxalis acetosella''), [[rdesno peprník]] (''Persicaria hydropiper''), [[rdesno řídkokvěté]] (''Persicaria cf. mitis''), [[zvonečník klasnatý]] (''Phyteuma spicatum''), [[jitrocel kopinatý]] (''Plantago lanceolata''), [[jitrocel větší]] (''Plantago major''), [[kokořík vonný]] (''Polygonatum odoratum''), [[prvosenka vyšší]] (''Primula elatior''), [[plicník lékařský]] (''Pulmonaria officinalis''), [[řimbaba chocholičnatá]] (''Pyrethrum corymbosum''), [[pryskyřník prudký]] (''Ranunculus acris''), [[pryskyřník kosmatý]] (''Ranunculus lanuginosus''), [[pryskyřník plazivý]] (''Ranunculus repens''), [[ostružiník maliník]] (''Rubus idaeus''), [[šťovík kadeřavý]] (''Rumex crispus''), [[šťovík tupolistý]] (''Rumex obtusifolius''), [[krvavec toten]] (''Sanguisorba officinalis''), [[krtičník hlíznatý]] (''Scrophularia nodosa''), [[starček vodní]] (''Senecio aquaticus''), [[starček Fuchsův]] (''Senecio ovatus''), [[silenka dvoudomá]] (''Silene dioica''), [[zlatobýl obecný]] (''Solidago virgaurea''), [[čistec lesní]] (''Stachys sylvatica''), [[ptačinec velkokvětý]] (''Stellaria holostea''), [[ptačinec hajní]] (''Stellaria nemorum''), [[čertkus luční]] (''Succisa pratensis''), [[kostival lékařský]] (''Symphytum officinale''), [[kostival hlíznatý]] (''Symphytum tuberosum''), [[vratič obecný]] (''Tanacetum vulgare''), [[pampeliška lékařská]] (''Taraxacum sect. Ruderalia''), [[jetel prostřední]] (''Trifolium medium''), [[jetel luční]] (''Trifolium pratense''), [[jetel plazivý]] (''Trifolium repens''), [[trojštět žlutavý]] (''Trisetum flavescens''), [[kopřiva dvoudomá]] (''Urtica dioica''), [[brusnice borůvka]] (''Vaccinium myrtillus''), [[divizna černá]] (''Verbascum nigrum''), [[rozrazil lékařský]] (''Veronica officinalis'') a [[vikev ptačí]] (''Vicia cracca'').<ref name="planpece9a10">Plán péče, str. 9 a 10.</ref>
Z dvouděložných rostlin se v území vyskytuje [[česnáček lékařský]] (''Alliaria petiolata''), [[sasanka hajní]] (''Anemone nemorosa''), [[řebříček obecný]] (''Achillea millefolium agg.''), ohrožený [[oměj pestrý]] (''Aconitum variegatum''), [[bršlice kozí noha]] (''Aegopodium podagraria''), [[lopuch větší]] (''Arctium lappa''), [[křen selský]] (''Armoracia rusticana''), [[udatna lesní]] (''Aruncus vulgaris''), [[kopytník evropský]] (''Asarum europaeum''), [[jarmanka větší]] (''Astrantia major''), [[bukvice lékařská]] (''Betonica officinalis''), [[dvouzubec černoplodý]] (''Bidens frondosa''), [[blatouch bahenní]] (''Caltha palustris''), [[zvonek broskvolistý]] (''Campanula persicifolia''), [[zvonek okrouhlolistý]] (''Campanula rotundifolia''), [[zvonek kopřivolistý]] (''Campanula trachelium''), [[bodlák lopuchovitý]] (''Carduus personata''), [[merlík bílý]] (''Chenopodium cf. album''), [[pcháč rolní]] (''Cirsium arvense''), [[pcháč zelinný]] (''Cirsium oleraceum''), [[pcháč bahenní]] (''Cirsium palustre''), [[pcháč obecný]] (''Ciium vulgare''), [[pryšec chvojka]] (''Euphorbia cyparissias''), [[pryšec sladký]] (''Euphorbia dulcis''), [[orsej jarní]] (''Ficaria verna''), [[tužebník jilmový]] (''Filipendula ulmaria''), [[jahodník obecný]] (''Fragaria vesca''), [[křivatec žlutý]] (''Gagea lutea''), [[pitulník horský]] (''Galeobdolon montanum''), [[svízel lesní]] (''Galium sylvaticum''), [[svízel syřišťový]] (''Galium verum''), [[kakost luční]] (''Geranium pratense''), [[popenec obecný]] (''Glechoma hederacea''), [[břečťan popínavý]] (''Hedera helix''), [[jaterník podléška]] (''Hepatica nobilis''), [[bolševník obecný]] (''Heracleum sphondylium''), [[jestřábník Lachenalův]] (''Hieracium lachenalii''), [[jestřábník zední]] (''Hieracium murorum''), [[jestřábník hroznatý]] (''Hieracium racemosum''), [[jestřábník savojský]] (''Hieracium sabaudum''), [[medyněk vlnatý]] (''Holcus lanatus''), [[chmel otáčivý]] (''Humulus lupulus''), [[třezalka tečkovaná]] (''Hypericum perforatum''), [[netýkavka malokvětá]] (''Impatiens parviflora''), vzácný [[chrastavec lesní]] (''Knautia dipsacifolia''), [[hluchavka skvrnitá]] (''Lamium maculatum''), [[hrachor luční]] (''Lathyrus pratensis''), [[hrachor lesní]] (''Lathyrus sylvestris''), [[hrachor jarní]] (''Lathyrus vernus''), [[máchelka podzimní]] (''Leontodon autumnalis''), [[karbinec evropský]] (''Lycopus europaeus''), [[vrbina penízková]] (''Lysimachia nummularia''), [[vrbina obecná]] (''Lysimachia vulgaris''), [[kyprej vrbice]] (''Lythrum salicaria''), [[černýš luční]] (''Melampyrum pratense''), [[strdivka nicí]] (''Melica nutans''), [[bažanka vytrvalá]] (''Mercurialis perennis''), [[mléčka zední]] (''Mycelis muralis''), [[pomněnka bahenní]] (''Myosotis palustris agg.''), [[křehkýš vodní]] (''Myosoton aquaticum''), [[šťavel kyselý]] (''Oxalis acetosella''), [[rdesno peprník]] (''Persicaria hydropiper''), [[rdesno řídkokvěté]] (''Persicaria cf. mitis''), [[zvonečník klasnatý]] (''Phyteuma spicatum''), [[jitrocel kopinatý]] (''Plantago lanceolata''), [[jitrocel větší]] (''Plantago major''), [[kokořík vonný]] (''Polygonatum odoratum''), [[prvosenka vyšší]] (''Primula elatior''), [[plicník lékařský]] (''Pulmonaria officinalis''), [[řimbaba chocholičnatá]] (''Pyrethrum corymbosum''), [[pryskyřník prudký]] (''Ranunculus acris''), [[pryskyřník kosmatý]] (''Ranunculus lanuginosus''), [[pryskyřník plazivý]] (''Ranunculus repens''), [[ostružiník maliník]] (''Rubus idaeus''), [[šťovík kadeřavý]] (''Rumex crispus''), [[šťovík tupolistý]] (''Rumex obtusifolius''), [[krvavec toten]] (''Sanguisorba officinalis''), [[krtičník hlíznatý]] (''Scrophularia nodosa''), [[starček vodní]] (''Senecio aquaticus''), [[starček Fuchsův]] (''Senecio ovatus''), [[silenka dvoudomá]] (''Silene dioica''), [[zlatobýl obecný]] (''Solidago virgaurea''), [[čistec lesní]] (''Stachys sylvatica''), [[ptačinec velkokvětý]] (''Stellaria holostea''), [[ptačinec hajní]] (''Stellaria nemorum''), [[čertkus luční]] (''Succisa pratensis''), [[kostival lékařský]] (''Symphytum officinale''), [[kostival hlíznatý]] (''Symphytum tuberosum''), [[vratič obecný]] (''Tanacetum vulgare''), [[pampeliška lékařská]] (''Taraxacum sect. Ruderalia''), [[jetel prostřední]] (''Trifolium medium''), [[jetel luční]] (''Trifolium pratense''), [[jetel plazivý]] (''Trifolium repens''), [[trojštět žlutavý]] (''Trisetum flavescens''), [[kopřiva dvoudomá]] (''Urtica dioica''), [[brusnice borůvka]] (''Vaccinium myrtillus''), [[divizna černá]] (''Verbascum nigrum''), [[rozrazil lékařský]] (''Veronica officinalis'') a [[vikev ptačí]] (''Vicia cracca'').<ref name="planpece9a10">Plán péče, str. 9 a 10.</ref>
[[Soubor:V Obouch (5).JPG|thumb|alt=Pohled na stromové patro rostoucí na břehu Lomnice|Stromové patro na břehu Lomnice]]
[[Soubor:V Obouch (5).JPG|náhled|alt=Pohled na stromové patro rostoucí na břehu Lomnice|Stromové patro na břehu Lomnice]]
Ze zbytků dubohabřin proniká do lokality mnoho dalších druhů jako například [[vikev hrachovitá]] (''Vicia pisiformis''), [[vikev lesní]] (''V. sylvatica'') či [[kokořík mnohokvětý]] (''Polygonatum multiflorum'').<ref name="Budejovickokniha"/> Po celé délce říčního toku úspěšně expanduje invazivní [[netýkavka žláznatá]] (''Impatiens glandulifera'').<ref name="planpece16"/>
Ze zbytků dubohabřin proniká do lokality mnoho dalších druhů jako například [[vikev hrachovitá]] (''Vicia pisiformis''), [[vikev lesní]] (''V. sylvatica'') či [[kokořík mnohokvětý]] (''Polygonatum multiflorum'').<ref name="Budejovickokniha"/> Po celé délce říčního toku úspěšně expanduje invazivní [[netýkavka žláznatá]] (''Impatiens glandulifera'').<ref name="planpece16"/>


Řádek 162: Řádek 176:
| místo =
| místo =
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref>
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>


===== Ryby =====
===== Ryby =====
Chráněná část toku řeky Lomnice spadá do mimopstruhových vod<ref name="planpece12"/>, ve kterých se vyskytují zástupci [[kapr obecný|kapra obecného]] (''Cyprinus carpio''), [[cejn velký|cejna velkého]] (''Abramis brama''), [[cejnek malý|cejnka malého]] (''Blicca bjoerkna''), [[hrouzek obecný|hrouzka malého]] (''Gobio gobio''), [[lín obecný|lína obecného]] (''Tinca tinca''), [[jelec tloušť|jelce tlouště]] (''Leuciscus cephalus''), [[plotice obecná|plotice obecné]] (''Rutilus rutilus''), [[úhoř říční|úhoře říčního]] (''Anguilla anguilla''), [[jelec proudník|jelce proudníka]] (''Leuciscus leuciscus''), [[štika obecná|štiky obecné]] (''Esox lucius''), [[candát obecný|candáta obecného]] (''Sander lucioperca''), [[okoun říční|okouna říčního]] (''Perca fluviatilis''), [[mník jednovousý|mníka jednovousého]] (''Lota lota''), [[ouklej obecná|oukleje obecné]] (''Alburnus alburnus''), [[ostroretka stěhovavá|ostroretky stěhovavé]] (''Chondrostoma nasus'') a [[slunka obecná|slunky obecné]] (''Leucaspius delineatus'').<ref name="planpece11"/>
Chráněná část toku řeky Lomnice spadá do mimopstruhových vod<ref name="planpece12"/>, ve kterých se vyskytují zástupci [[kapr obecný|kapra obecného]] (''Cyprinus carpio''), [[cejn velký|cejna velkého]] (''Abramis brama''), [[cejnek malý|cejnka malého]] (''Blicca bjoerkna''), [[hrouzek obecný|hrouzka malého]] (''Gobio gobio''), [[lín obecný|lína obecného]] (''Tinca tinca''), [[jelec tloušť|jelce tlouště]] (''Leuciscus cephalus''), [[plotice obecná|plotice obecné]] (''Rutilus rutilus''), [[úhoř říční|úhoře říčního]] (''Anguilla anguilla''), [[jelec proudník|jelce proudníka]] (''Leuciscus leuciscus''), [[štika obecná|štiky obecné]] (''Esox lucius''), [[candát obecný|candáta obecného]] (''Sander lucioperca''), [[okoun říční|okouna říčního]] (''Perca fluviatilis''), [[mník jednovousý|mníka jednovousého]] (''Lota lota''), [[ouklej obecná|oukleje obecné]] (''Alburnus alburnus''), [[ostroretka stěhovavá|ostroretky stěhovavé]] (''Chondrostoma nasus'') a [[slunka obecná|slunky obecné]] (''Leucaspius delineatus'').<ref name="planpece11"/>
[[Soubor:Hecht.jpg|thumb|alt=Ilustrační fotografie štiky obecné|Ilustrační fotografie [[štika obecná|štiky obecné]] (''Esox lucius'')]]
[[Soubor:Hecht.jpg|náhled|alt=Ilustrační fotografie štiky obecné|Ilustrační fotografie [[štika obecná|štiky obecné]] (''Esox lucius'')]]
Každoročně jsou do lokality nasazovány násadby ryb, a to zejména [[kapr obecný|kapra obecného]] (''Cyprinus carpio'') o&nbsp;celkové váze přibližně dvou [[Kilogram#Tuna|tun]], [[ostroretka stěhovavá|ostroretky stěhovavé]] (''Chondrostoma nasus''), ale také [[štika obecná|štiky obecné]] (''Esox lucius''), candáta či parmy (nasazena v&nbsp;roce [[2008]]).<ref name="planpece13"/><ref name="planpece14">Plán péče, str. 14.</ref> Nicméně toto druhové složení rybí násadby je kritizováno aktuálním plánem péče, který navrhuje její upravení ve prospěch druhů rychleji proudících vod.<ref name="planpece16"/>
Každoročně jsou do lokality nasazovány násadby ryb, a to zejména [[kapr obecný|kapra obecného]] (''Cyprinus carpio'') o&nbsp;celkové váze přibližně dvou [[Kilogram#Tuna|tun]], [[ostroretka stěhovavá|ostroretky stěhovavé]] (''Chondrostoma nasus''), ale také [[štika obecná|štiky obecné]] (''Esox lucius''), candáta či parmy (nasazena v&nbsp;roce [[2008]]).<ref name="planpece13"/><ref name="planpece14">Plán péče, str. 14.</ref> Nicméně toto druhové složení rybí násadby je kritizováno aktuálním plánem péče, který navrhuje její upravení ve prospěch druhů rychleji proudících vod.<ref name="planpece16"/>


Řádek 173: Řádek 187:


===== Savci =====
===== Savci =====
[[Soubor:Loutre2.jpg|thumb|left|alt=Ilustrační fotografie vydry říční|Ilustrační fotografie [[vydra říční|vydry říční]] (''Lutra lutra'')]]
[[Soubor:Loutre2.jpg|náhled|vlevo|alt=Ilustrační fotografie vydry říční|Ilustrační fotografie [[vydra říční|vydry říční]] (''Lutra lutra'')]]
Ze [[savci|savců]] se V&nbsp;Obouch vyskytuje dle charakteristických krtinců [[krtek obecný]] (''Talpa europaea''), dále byl během průzkumu odchycen [[rejsek obecný]] (''Sorex araneus''), [[myšice lesní]] ''(Apodemus flavicollis)'' a [[myšice křovinná]] ''(Apodemus sylvaticus)''. Pozorována byla také nepůvodní [[ondatra pižmová]] (''Ondatra zibethicus'') a v&nbsp;roce [[2000]] i&nbsp;silně ohrožená [[vydra říční]] (''Lutra lutra''), jejíž výskyt potvrzují [[rybář]]i i&nbsp;[[myslivost|myslivci]]. Dle dalšího zdroje zde má pravděpodobně trvalou populaci.<ref name="mesto"/> Vyjma těchto druhů je zde výskyt zástupců běžných savců, jako jsou srnky či [[prase divoké|divoká prasata]] (''Sus scrofa'').<ref name="planpece12">Plán péče, str. 12.</ref>
Ze [[savci|savců]] se V&nbsp;Obouch vyskytuje dle charakteristických krtinců [[krtek obecný]] (''Talpa europaea''), dále byl během průzkumu odchycen [[rejsek obecný]] (''Sorex araneus''), [[myšice lesní]] ''(Apodemus flavicollis)'' a [[myšice křovinná]] ''(Apodemus sylvaticus)''. Pozorována byla také nepůvodní [[ondatra pižmová]] (''Ondatra zibethicus'') a v&nbsp;roce [[2000]] i&nbsp;silně ohrožená [[vydra říční]] (''Lutra lutra''), jejíž výskyt potvrzují [[rybář]]i i&nbsp;[[myslivost|myslivci]]. Dle dalšího zdroje zde má pravděpodobně trvalou populaci.<ref name="mesto"/> Vyjma těchto druhů je zde výskyt zástupců běžných savců, jako jsou srnky či [[prase divoké|divoká prasata]] (''Sus scrofa'').<ref name="planpece12">Plán péče, str. 12.</ref>


Řádek 182: Řádek 196:


== Turismus ==
== Turismus ==
[[Soubor:V Obouch (8).JPG|thumb|alt=Neudržovaná lesní cesta na pravém břehu Lomnice|Neudržovaná lesní cesta na pravém břehu Lomnice]]
[[Soubor:V Obouch (8).JPG|náhled|alt=Neudržovaná lesní cesta na pravém břehu Lomnice|Neudržovaná lesní cesta na pravém břehu Lomnice]]
Po obou stranách řeky vedou staré lesní cesty, které jsou místy zpevněny. Na levém břehu prochází modrá [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|turistická značka]], tzv. „[[Mikoláš Aleš|Alšova]] cesta“ vedoucí z [[Mirotice|Mirotic]] na soutok Otavy s Lomnicí.<ref name="planpece13"/><ref name="turismus">{{Citace elektronické monografie
Po obou stranách řeky vedou staré lesní cesty, které jsou místy zpevněny. Na levém břehu prochází modrá [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|turistická značka]], tzv. „[[Mikoláš Aleš|Alšova]] cesta“ vedoucí z [[Mirotice|Mirotic]] na soutok Otavy s Lomnicí.<ref name="planpece13"/><ref name="turismus">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
Řádek 206: Řádek 220:
=== Literatura ===
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení = ALBRECHT
| příjmení = Albrecht
| jméno = Josef a kolektiv
| jméno = Josef
| spoluautoři = a kol.
| rok = 2003
| redaktoři = Peter Mackovčin, Josef Albrecht
⚫
| titul = Chráněná území ČR VIII. - Českobudějovicko
| titul = Českobudějovicko
| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno
| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno
| místo = Praha
| místo = Praha
⚫
| isbn = 80-86064-65-4
| kapitola = V obouch
| rok = 2003
| počet stran = 807
| počet stran = 807
⚫
| isbn = 80-86064-65-4
| jazyk = česky
| edice = Chráněná území České republiky
⚫
| strany = 297
| svazek edice = VIII. Českobudějovicko
| strany = 297
}}
}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|V Obouch}}
* {{Commonscat}}

* [http://www.kraj-jihocesky.cz/file.php?par%5Bid_r%5D=42053&par%5Bview%5D=0 Plán péče o&nbsp;památku V&nbsp;Obouch]
{{Chráněná území v okrese Písek}}
{{Portály|Česko|Příroda}}
{{Dobrý článek}}


[[Kategorie:Přírodní památky v okrese Písek]]
[[Kategorie:Přírodní památky v okrese Písek]]
[[Kategorie:Ostrovec]]
[[Kategorie:Chráněná území v Táborské pahorkatině]]
[[Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1986]]
[[Kategorie:Povodí Lomnice]]
[[Kategorie:Povodí Lomnice]]
[[Kategorie:Ostrovec]]

Aktuální verze z 27. 9. 2023, 13:55

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
V Obouch
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Lesní cesta vedoucí kolem řeky v přírodní památce
Lesní cesta vedoucí kolem řeky v přírodní památce
Základní informace
Vyhlášení1. února 1986[1][2]
VyhlásilOkresní národní výbor Písek
Nadm. výška360 až 380 m n. m.
Rozloha5,06 ha[3][4]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresPísek
UmístěníOstrovec
Souřadnice49°24′34,2″ s. š., 14°7′47,28″ v. d.
V Obouch
V Obouch
Další informace
Kód990
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
Přírodní památky v Česku

V Obouch je přírodní památka chráněná pro 3,8 kilometrů dlouhý úsek přirozeného toku řeky Lomnice[5] s bohatou květenou na vlhkých loukách. Oblast se nachází jihovýchodně od Dolního Ostrovce, místní části obce Ostrovec, v okrese Písek, až po soutok s řekou Skalicí, nicméně samotné území leží na třech katastrálních územích.[6]

Chráněné území je tvořeno převážně přirozeným balvanitým řečištěm s velkým množstvím peřejí.[7] Říční koryto procházející hlubokým údolím je z větší části balvanité bez výraznějších lidských zásahů. Kolem něj se nachází říční niva, kde rostou charakterističtí zástupci lužního lesa typu ptačincových olšin Stellario-Alnetum glutinosae s pestrou skladbou dřevin a bylin poskytující vhodné hnízdiště pro celou řadu zástupců ptačích druhů.[5]

Na území přírodní památky se vyskytují dvě ohrožené rostliny, a to oměj pestrý a lilie zlatohlavá. Ze zvláště chráněných živočichů v Česku zde stále žije vydra říční, ještěrka obecná a za potravou sem zalétá čáp černý.[8] Území je volně přístupné díky dvojici starých neudržovaných lesních cest, vedoucích po obou březích.

Lokalita

[editovat | editovat zdroj]
Mapa oblasti

Přírodní památka V Obouch leží v jižních Čechách v okrese Písek v lesích jihovýchodně od vsi Dolní Ostrovec, kde kopíruje přirozený tok řeky Lomnice, zaříznuté do jednoho z hlubokých údolí kaňonovitého systému Otavy a Vltavy.[9] Na západní straně (u Dolního Ostrovce) je ohraničena zemědělsky využívanou plochou a malým jezem, na východním konci pak soutokem Lomnice se Skalicí. Během svého toku Lomnice obtéká na jižním úbočí 413 metrů vysoký kopec Na Skalkách. Chráněné území se rozkládá v nadmořské výšce 360 až 380 m n. m. v katastrálních územích obce Ostrovec: Dědovice, Dolní Ostrovec a Horní Ostrovec,[10] Zabírá rozlohu 4,457 ha, z čehož celá tato plocha připadá na vodní plochy.[6] Samotná hranice chráněného území vede ve vzdálenosti 0 až 5 metrů od břehu řeky.[9] Okolo se nachází ochranné pásmo o šířce 50 metrů,[6] které zasahuje do okolních lesních porostů.

Nad pravým břehem řeky Lomnice v oblasti přírodní památky leží vojenský prostor.[11] Výše proti proudu řeky Lomnice se za Dolním Ostrovcem nachází další chráněné území Vystrkov, taktéž kolem toku řeky. Lokalita je součástí ptačí oblasti Údolí Otavy a Vltavy.[12]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Snímek ukazuje říční koryto Lomnice s balvany
Koryto řeky Lomnice s obnaženými balvany

Dříve probíhala na březích řeky výsadba nepůvodních druhů, a to převážně smrku ztepilého (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a taktéž javoru jasanolistého (Acer negundo).[11] Chráněné území bylo zřízeno Okresním národním výborem Písek vyhláškou ze 4. prosince 1985 s účinností od 1. února 1986.[12] K roku 2008 je území vyhlášeno jako přírodní památka o celkové výměře 5,1401 ha[10][13] dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Nicméně, pokud se rozloha chráněného území spočte z rozměr dotčených parcel, je území menší. A to pouze 4,457 ha.[13]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Geologická stavba, reliéf a půdy

[editovat | editovat zdroj]

Řeka si razí hluboce zaříznuté koryto v horninovém podloží tvořeném převážně biotitickým granodioritem zvíkovského typu. V severní části jsou i polohy amfibol-biotitického granodioritu a žuly kozárovického typu (středočeský pluton).[5][9] Osu říčního údolí protínají úzké žíly žulového porfyru, příležitostně i lamprofyru a monzonovitého a monzodioritového porfyritu.[5]

Z geomorfologického hlediska se oblast řadí k Táborské pahorkatině.[12] Část koryta řeky tvořící přírodní památku je v horní části (zhruba půl kilometru dlouhé) poměrně úzká s minimem větších balvanů, s pozvolna protékající vodou. Okolí je tvořeno pastvinami a loukami. Střední část koryta (1 km dlouhá) je oproti tomu tvořena velkým meandrem, uvnitř jehož oblouku je plošina. Oproti tomu dolní část (1,5 km) je zaříznuta do údolí, kde se skalní výchozy přibližují až k samotnému toku. Říční koryto je plné granodioritových balvanů[14] s vysokým topografickým spádem, vedoucím k rychlému proudění vody.[15]

Oblast nivy je tvořena holocenními písčitohlinitými říčními sedimenty, na kterých se nachází fluvizem glejová. Mimo nivu jsou na okolních svazích ranker kambizemní a kambizem typická.[5]

Pohled na řeku Lomnici
Chráněný je vodní tok s přilehlými břehy

Vodstvo a podnebí

[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památku tvoří 3,8 km dlouhý úsek řeky Lomnice, která celou oblast odvodňuje. Přibližně 300 metrů před soutokem se Skalicí se pravostranně vlévá Jesenický potok. Na pravém břehu se taktéž nachází řada pramenišť.[9] Lomnice se necelé dva kilometry po opuštění přírodní památky levostranně vlévá do Otavy v oblasti, kde již tato řeka vytváří část přehradní nádrže Orlík. Oblast spadá do úmoří Severního moře, mezinárodní oblasti povodí Labe a dílčího povodí Horní Vltava. Úsek toku, který tvoří přírodní památku, náleží do vodního útvaru Lomnice od toku Hradišťský potok po vzdutí nádrže Orlík II (idenfitikátor HVL_1470).[16][p 1] Celkové hodnocení stavu vodního útvaru, provedené na základě výsledků situačního monitoringu v období let 2010–2012 v reprezentativním monitorovacím profilu vodního útvaru, které sestává z hodnocení ekologického stavu a chemického stavu, je nevyhovující.[18] Z hlediska ekologického stavu dosahuje vodní útvar středního stavu,[p 2] a to ve všech hodnocených složkách (biologické složky, všeobecně fyzikálně-chemické složky a specificky znečišťující látky), hydromorfologie nebyla hodnocena. Mezi nevyhovující ukazatele patří makrozoobentos, fytobentos, reakce vody, teplota vody, BSK5, celkový fosfor a adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX).[22] Z hlediska chemického stavu vodní útvar nedosahuje dobrého stavu.[p 3] Nevyhovujícími ukazateli jsou fluoranthen a benzo[a]pyren.[24]

Podle Quittovy klimatické klasifikace náleží lokalita do mírně teplé oblasti MT11.[12]

Flóra

[editovat | editovat zdroj]

Jelikož samotné území je tvořeno převážně vodním tokem, množství popsaných druhů se nachází v 50 metrů širokém pásu ochranného pásma.[13] Z vodních rostlin se v korytě řeky nenacházejí žádné významné druhy.[5] Okolní břehové porosty odpovídají přirozenému lužnímu lesu typu ptačincových olšin Stellario-Alnetum glutinosae, takže jsou tvořeny převážně olší lepkavou (Alnus glutinosa), jilm horský (Ulmus glabra), či vrba křehká (Salix fragilis).[5] Ve stromovém patře se ale vyskytují i zástupci vzácné jedle bělokoré (Abies alba) a jilmu vazu (Ulmus laevis), či dalších druhů, jako je jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), lípa malolistá (Tilia cordata), topol osika (Populus tremula), borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá (Alnus glutinosa), habr obecný (Carpinus betulus), javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus) či smrk ztepilý (Picea abies). Samotné stromové patro je částečně poznamenáno nepůvodní výsadbou smrku ztepilého (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a taktéž javoru jasanolistého (Acer negundo) na svahy kolem řeky. V bohatém keřovém patře roste líska obecná (Corylus avellana), střemcha obecná (Padus avium), trnka obecná (Prunus spinosa), brslen evropský (Euonymus europaeas), růže převislá (Rosa pendulina), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) či zimolez obecný (Lonicera xylosteum).[9] Dále jsou udávány druhy stromů a keřů, jako je jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), vrba trojmužná (Salix triandra), střemcha obecná (Prunus padus), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) a hloh obecný (Crataegus laevigata).[25]

Fotografie zachycuje okolní lužní les s porostem
Pohled na lužní les s charakteristickým porostem

Z kapraďorostů a jejich příbuzných byly na lokalitě popsány kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), pýrovník psí (Elymus caninus), přeslička rolní (Equisetum arvense) a přeslička lesní (Equisetum sylvaticum).[25]

Z travin byly nalezeny psineček obecný (Agrostis capillaris), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), vzácná ostřice Buekova (Carex buekii), ostřice prstnatá (Carex digitata), jílek mnohokvětý (Lolium multiflorum), bika bělavá (Luzula luzuloides), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), kostřava obrovská (Festuca gigantea), srha laločnatá (Dactylis glomerata), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), lipnice roční (Poa annua) a lipnice hajní (Poa nemoralis). K dalším jednoděložným rostlinám vyskytujícím se na lokalitě patří konvalinka vonná (Convallaria majalis), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) a vzácná lilie zlatohlavá (Lilium martagon).[25]

Z dvouděložných rostlin se v území vyskytuje česnáček lékařský (Alliaria petiolata), sasanka hajní (Anemone nemorosa), řebříček obecný (Achillea millefolium agg.), ohrožený oměj pestrý (Aconitum variegatum), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), lopuch větší (Arctium lappa), křen selský (Armoracia rusticana), udatna lesní (Aruncus vulgaris), kopytník evropský (Asarum europaeum), jarmanka větší (Astrantia major), bukvice lékařská (Betonica officinalis), dvouzubec černoplodý (Bidens frondosa), blatouch bahenní (Caltha palustris), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium), bodlák lopuchovitý (Carduus personata), merlík bílý (Chenopodium cf. album), pcháč rolní (Cirsium arvense), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), pcháč bahenní (Cirsium palustre), pcháč obecný (Ciium vulgare), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), pryšec sladký (Euphorbia dulcis), orsej jarní (Ficaria verna), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), jahodník obecný (Fragaria vesca), křivatec žlutý (Gagea lutea), pitulník horský (Galeobdolon montanum), svízel lesní (Galium sylvaticum), svízel syřišťový (Galium verum), kakost luční (Geranium pratense), popenec obecný (Glechoma hederacea), břečťan popínavý (Hedera helix), jaterník podléška (Hepatica nobilis), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), jestřábník Lachenalův (Hieracium lachenalii), jestřábník zední (Hieracium murorum), jestřábník hroznatý (Hieracium racemosum), jestřábník savojský (Hieracium sabaudum), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), chmel otáčivý (Humulus lupulus), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), vzácný chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), hrachor luční (Lathyrus pratensis), hrachor lesní (Lathyrus sylvestris), hrachor jarní (Lathyrus vernus), máchelka podzimní (Leontodon autumnalis), karbinec evropský (Lycopus europaeus), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), černýš luční (Melampyrum pratense), strdivka nicí (Melica nutans), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), mléčka zední (Mycelis muralis), pomněnka bahenní (Myosotis palustris agg.), křehkýš vodní (Myosoton aquaticum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), rdesno peprník (Persicaria hydropiper), rdesno řídkokvěté (Persicaria cf. mitis), zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), prvosenka vyšší (Primula elatior), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), ostružiník maliník (Rubus idaeus), šťovík kadeřavý (Rumex crispus), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), starček vodní (Senecio aquaticus), starček Fuchsův (Senecio ovatus), silenka dvoudomá (Silene dioica), zlatobýl obecný (Solidago virgaurea), čistec lesní (Stachys sylvatica), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), čertkus luční (Succisa pratensis), kostival lékařský (Symphytum officinale), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), vratič obecný (Tanacetum vulgare), pampeliška lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia), jetel prostřední (Trifolium medium), jetel luční (Trifolium pratense), jetel plazivý (Trifolium repens), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), divizna černá (Verbascum nigrum), rozrazil lékařský (Veronica officinalis) a vikev ptačí (Vicia cracca).[25]

Pohled na stromové patro rostoucí na břehu Lomnice
Stromové patro na břehu Lomnice

Ze zbytků dubohabřin proniká do lokality mnoho dalších druhů jako například vikev hrachovitá (Vicia pisiformis), vikev lesní (V. sylvatica) či kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum).[5] Po celé délce říčního toku úspěšně expanduje invazivní netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera).[26]

Fauna

[editovat | editovat zdroj]

Bezobratlí

[editovat | editovat zdroj]

Je zde popsán výskyt teplomilné můry blýskavky plicníkové (Atypha pulmonaris), ze zástupců dvoukřídlých kuklice Tachina casta, lužanka Diastata flavicosta a taktéž další obvyklé druhy smíšených lesů. Ze vzácnějších zástupců hmyzu i zástupce bedlobytky Exechiopsis laschkewitziana, z brouků střevlíček Leistus terminatus, z tesaříků Cortodera fermorata, z vážek šidélko brvonohé (Platycnemis pennipes). Z pohledu České republiky je zde unikátní výskyt tiplice Tipula benesignata.[5]

Obratlovci

[editovat | editovat zdroj]

Z obojživelníků se zde vyskytuje ropucha obecná (Bufo bufo), z plazů pak ještěrka obecná (Lacerta agilis).[14]

Ryby
[editovat | editovat zdroj]

Chráněná část toku řeky Lomnice spadá do mimopstruhových vod[2], ve kterých se vyskytují zástupci kapra obecného (Cyprinus carpio), cejna velkého (Abramis brama), cejnka malého (Blicca bjoerkna), hrouzka malého (Gobio gobio), lína obecného (Tinca tinca), jelce tlouště (Leuciscus cephalus), plotice obecné (Rutilus rutilus), úhoře říčního (Anguilla anguilla), jelce proudníka (Leuciscus leuciscus), štiky obecné (Esox lucius), candáta obecného (Sander lucioperca), okouna říčního (Perca fluviatilis), mníka jednovousého (Lota lota), oukleje obecné (Alburnus alburnus), ostroretky stěhovavé (Chondrostoma nasus) a slunky obecné (Leucaspius delineatus).[1]

Ilustrační fotografie štiky obecné
Ilustrační fotografie štiky obecné (Esox lucius)

Každoročně jsou do lokality nasazovány násadby ryb, a to zejména kapra obecného (Cyprinus carpio) o celkové váze přibližně dvou tun, ostroretky stěhovavé (Chondrostoma nasus), ale také štiky obecné (Esox lucius), candáta či parmy (nasazena v roce 2008).[11][27] Nicméně toto druhové složení rybí násadby je kritizováno aktuálním plánem péče, který navrhuje její upravení ve prospěch druhů rychleji proudících vod.[26]

Ptáci
[editovat | editovat zdroj]

Z ptáků zde byli pozorováni brhlík lesní (Sitta europaea), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), budníček menší (Phylloscopus collybita), silně ohrožený čáp černý (Ciconia nigra), červenka obecná (Erithacus rubecula), datel černý (Dryocopus martius), holub hřivnáč (Columba palumbus), prokazatelně hnízdící konipas horský (Motacilla cinerea), kos černý (Turdus merula), králíček obecný (Regulus regulus), králíček ohnivý (Regulus ignicapillus), silně ohrožený ledňáček říční (Alcedo atthis), pěnice slavíková (Sylvia borin), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), sojka obecná (Garrulus glandarius), strakapoud velký (Picoides major), strnad obecný (Emberiza citrinella), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), sýkora babka (Poecile palustris), sýkora uhelníček (Periparus ater), sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus), sýkora koňadra (Parus major), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) a volavka popelavá (Ardea cinerea).[2][1]

Savci
[editovat | editovat zdroj]
Ilustrační fotografie vydry říční
Ilustrační fotografie vydry říční (Lutra lutra)

Ze savců se V Obouch vyskytuje dle charakteristických krtinců krtek obecný (Talpa europaea), dále byl během průzkumu odchycen rejsek obecný (Sorex araneus), myšice lesní (Apodemus flavicollis) a myšice křovinná (Apodemus sylvaticus). Pozorována byla také nepůvodní ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) a v roce 2000 i silně ohrožená vydra říční (Lutra lutra), jejíž výskyt potvrzují rybáři i myslivci. Dle dalšího zdroje zde má pravděpodobně trvalou populaci.[7] Vyjma těchto druhů je zde výskyt zástupců běžných savců, jako jsou srnky či divoká prasata (Sus scrofa).[2]

Ochrana

[editovat | editovat zdroj]

Důvodem ochrany je zachování přirozeného toku řeky Lomnice s balvanitým korytem bohatým na nízké říční peřeje protékající hluboko zaříznutým údolím, a ponechání jeho vývoje samovolným procesům. Na okolních březích a svazích se nachází pestrá dřevinná skladba lesa a bohaté bylinné patro, kde se vyskytují chránění živočichové.[13]

V lokalitě se negativně projevují splachy eutrofizované půdy z okolních polí a pastvin v horním toku řeky, umělé nasazování ryb, místní kácení stromů a zanášení odpadky (například při povodních).[11] Plán péče navrhuje, aby menší jez nad západním okrajem přírodní památky byl buď odstraněn, či vybaven rybím přechodem.[26] Taktéž nedoporučuje provádět holosečnou těžbu dřeva v oblasti říční nivy, nicméně doporučuje jako vhodné zcela z lokality odstranit javor jasanolistý (Acer negundo).[26] Naproti tomu efektivní zásah proti netýkavce žláznaté (Impatiens glandulifera) se nyní jeví jako neproveditelný, jelikož by musel proběhnout po celé délce toku.[26]

Turismus

[editovat | editovat zdroj]
Neudržovaná lesní cesta na pravém břehu Lomnice
Neudržovaná lesní cesta na pravém břehu Lomnice

Po obou stranách řeky vedou staré lesní cesty, které jsou místy zpevněny. Na levém břehu prochází modrá turistická značka, tzv. „Alšova cesta“ vedoucí z Mirotic na soutok Otavy s Lomnicí.[11][8] Po druhém břehu vede v části chráněného území červeně značená „Sedláčkova stezka“ vedoucí z Vráže na Orlík nad Vltavou.[8] Na řece se provozuje sportovní rybaření.[27]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Délka vodního útvaru je 34,56 km a plocha jeho povodí činí 177,14 km2.[17]
  2. ↑ Podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 98/2011 Sb. se ekologický stav klasifikuje jako „velmi dobrý“, „dobrý“, „střední“, „poškozený“ nebo „zničený“.[19] Příloha č. 4 této vyhlášky udává všeobecnou definici středního pro kategorii řeka a jezero: „Hodnoty biologických kvalitativních ukazatelů daného typu útvaru povrchových vod se středně odlišují od těch, které se obvykle vyskytují u příslušného typu útvaru povrchových vod v nenarušených podmínkách. Hodnoty vykazují střední známky narušení vyvolaného lidskou činností a jsou významně více ovlivněny než u dobrého stavu.“[20] Definice středního stavu pro biologické ukazatele a chemické a fyzikálně-chemické ukazatele udává přiloha č. 5 vyhlášky.[21]
  3. ↑ Podle § 5 odst. 5 vyhlášky č. 98/2011 Sb. se chemický stav klasifikuje jako „dobrý stav“ nebo „nedosažení dobrého stavu“.[23]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c DAPHNE ČR – INSTITUT APLIKOVANÉ EKOLOGIE. Plán péče o přírodní památku V Obouch na období 2009 - 2018 zpracovaný v souladu s Vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb., str. 11. [online]. České Budějovice: Jihočeský kraj - Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, 2008 [cit. 2013-03-17]. Dále jen Plán péče. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-26. 
  2. ↑ a b c d Plán péče, str. 12.
  3. ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  4. ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  5. ↑ a b c d e f g h i ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 297. 
  6. ↑ a b c Plán péče, str. 5.
  7. ↑ a b Přírodní památka V Obouch [online]. Lesy města Písku s.r.o. [cit. 2013-03-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c Turistika - Přírodní památky Písecka - 14. V OBOUCH [online]. Mirovicko.net [cit. 2013-03-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e Plán péče, str. 8.
  10. ↑ a b Plán péče, str. 4.
  11. ↑ a b c d e Plán péče, str. 13.
  12. ↑ a b c d AOPK ČR - V Obouch [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d Plán péče, str. 6.
  14. ↑ a b TV 9 Vráž žel. st. - soutok Lomnice se Skalicí - Dolní Ostrovec (9 km) [online]. Informační systém cestovního ruchu města Písek [cit. 2013-03-17]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  15. ↑ Plán péče, str. 14 a 15.
  16. ↑ Vodní útvary povrchových vod stojatých – II. plánovací cyklus [online]. Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. 
  17. ↑ Návrh Plánu dílčího povodí Horní Vltavy: I.2.1a Útvary povrchových vod kategorie „řeka“ [online]. Povodí Vltavy, státní podnik, 2014-12 [cit. 2016-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-08. 
  18. ↑ Návrh Plánu dílčího povodí Horní Vltavy: III.2.1c Celkové hodnocení stavu útvarů povrchových vod [online]. Povodí Vltavy, státní podnik, 2014-12 [cit. 2016-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-08. 
  19. ↑ Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod. In: Sbírka zákonů. 2011. Dostupné online. § 7, odst. 3. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  20. ↑ Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod. In: Sbírka zákonů. 2011. Dostupné online. Příloha 4. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  21. ↑ Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod. In: Sbírka zákonů. 2011. Dostupné online. Příloha 5. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  22. ↑ Návrh Plánu dílčího povodí Horní Vltavy: III.2.1a Hodnocení ekologického stavu a ekologického potenciálu útvarů povrchových vod [online]. Povodí Vltavy, státní podnik, 2014-12 [cit. 2016-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-08. 
  23. ↑ Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod. In: Sbírka zákonů. 2011. Dostupné online. § 5, odst. 5. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  24. ↑ Návrh Plánu dílčího povodí Horní Vltavy: III.2.1b Hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod [online]. Povodí Vltavy, státní podnik, 2014-12 [cit. 2016-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-08. 
  25. ↑ a b c d Plán péče, str. 9 a 10.
  26. ↑ a b c d e Plán péče, str. 16.
  27. ↑ a b Plán péče, str. 14.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 297. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Chráněná území v okrese Písek
Přírodní parky
Národní přírodní památky
Přírodní rezervace
Přírodní památky

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=V_Obouch&oldid=23221224“