Welfare šovinismus: Porovnání verzí
welfare šovinismus – nový článek značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
== Pravicový populismus a welfare šovinismus == |
== Pravicový populismus a welfare šovinismus == |
||
Přestože [[Pravice|pravicové strany]] často usilují o menší stát a omezení množství poskytovaných sociálních výhod, pravicově populistické strany mnohdy připouštějí |
Přestože [[Pravice|pravicové strany]] často usilují o menší stát a omezení množství poskytovaných sociálních výhod, pravicově populistické strany mnohdy připouštějí rozšiřování sociálních výhod, pokud by skupinou jejich příjemců byli jejich [[Volby|voliči]].<ref name=":0" /> Podle welfare šovinismu by záchytné sítě sociálního státu měly sloužit pouze těm, kteří jsou považováni za součást [[Komunita|komunity]]. Spřízněnost s komunitou se odvíjí od národnosti nebo [[Kultura|kulturních]], etnických či [[Rasismus|rasových]] charakteristik jednotlivce. Lidé nezahrnutí do komunity jsou vnímaní jako [[Sociální parazitismus|příživníci]] zneužívající sociálních výhod státu. Imigrace je vnímaná jako zátěž již tak omezených společenských zdrojů. Ty by měly být dostupné etnicky homogenní původní populaci, nejlépe [[Dítě|dětem]] a [[Senior|seniorům]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Sverigedemokraterna, så funkar dom |
| titul = Sverigedemokraterna, så funkar dom |
||
| periodikum = web.archive.org |
| periodikum = web.archive.org |
Aktuální verze z 18. 11. 2024, 14:21
Welfare šovinismus, někdy též sociální šovinismus[1] je druh šovinismu a politické přesvědčení tvrdící, že možnost čerpat sociální výhody státu by měly mít pouze určité skupiny obyvatelstva. Podle welfare šovinismu má mít na sociální výhody nárok jen původní obyvatelstvo daného státu, stojící v opozici vůči imigrantům, nebo majorita, stojící v opozici vůči národnostním, etnickým či jiným menšinám (v takovém případě se hovoří i o welfare etnocentrismu[2]). Jedním z jeho ústředních principů je tedy nativismus[3] – politika podpory a ochrany zájmů původních obyvatel státu. Nejčastěji se k welfare šovinismu hlásí pravicové populistické strany,[3] které spojují (domnělé) problémy sociálního státu s imigrací nebo různými sociálními skupinami, např. lidmi pobírajícími dávky nebo nezaměstnanými.
Pravicový populismus a welfare šovinismus
[editovat | editovat zdroj]Přestože pravicové strany často usilují o menší stát a omezení množství poskytovaných sociálních výhod, pravicově populistické strany mnohdy připouštějí rozšiřování sociálních výhod, pokud by skupinou jejich příjemců byli jejich voliči.[3] Podle welfare šovinismu by záchytné sítě sociálního státu měly sloužit pouze těm, kteří jsou považováni za součást komunity. Spřízněnost s komunitou se odvíjí od národnosti nebo kulturních, etnických či rasových charakteristik jednotlivce. Lidé nezahrnutí do komunity jsou vnímaní jako příživníci zneužívající sociálních výhod státu. Imigrace je vnímaná jako zátěž již tak omezených společenských zdrojů. Ty by měly být dostupné etnicky homogenní původní populaci, nejlépe dětem a seniorům.[4]
Politické strany
[editovat | editovat zdroj]Mezi současné politické strany, které používají nebo v minulosti používaly argumentaci welfare šovinismu, patří např.: Dánská lidová strana, Praví Finové, Svobodná strana Rakouska, Alternativa pro Německo[5], francouzské Národní sdružení, Švédští demokraté, řecký Zlatý úsvit, italská Liga severu, nizozemská Strana pro svobodu[6] nebo česká Svoboda a přímá demokracie[7].
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MARŠÁK, Jan. Postavení extrémně pravicových stran ve stranickém systému ČR v letech 1989-2006 a jejich programová východiska. Politologická revue. 2007, roč. 13, čís. 2, s. 3–34.
- ↑ MAGALHÃES, Pedro C. Populist radical right rhetoric increases discrimination towards minorities: Welfare ethnocentrism and anti-Roma attitudes. European Journal of Political Research. 2024, roč. 63, s. 787–797. DOI 10.1111/1475-6765.12626.
- ↑ a b c GREVE, Bent. Welfare, Populism and Welfare Chauvinism. Bristol: Policy Press, 2019. S. 29–30.
- ↑ Sverigedemokraterna, så funkar dom. web.archive.org [online]. 2011-08-19 [cit. 2024-11-17]. Dostupné online.
- ↑ AfD: From anti-EU to anti-immigration – DW – 10/28/2019. dw.com [online]. [cit. 2024-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wilders’ welfare chauvinism. www.ips-journal.eu [online]. 2024-06-14 [cit. 2024-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SUCHÁNEK, Jonáš; HASMAN, Jiří. Nativist with(out) a cause: a geographical analysis of the populist radical right in the 2017 and 2021 Czech parliamentary elections. Territory, Politics, Governance. 2022.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Careja, Romana; Harris, Eloisa (2022), Thirty years of welfare chauvinism research: Findings and challenges, Journal of European Social Policy, 32 (2): s. 212–224, ISSN 0958-9287.
- Eick, Gianna Maria; Larsen, Christian Albrekt (2021), Welfare chauvinism across benefits and services, Journal of European Social Policy, 32 (1): s. 19–32, ISSN 0958-9287.
- Freeman, Gary P. (2009), Immigration, Diversity, and Welfare Chauvinism, The Forum, 7 (3): ISSN 1540-8884.
- Greve, Bent (2019), Welfare, Populism and Welfare Chauvinism, Bristol: Policy Press, s. 168, ISBN 978-1-4473-5043-9.
- Hjorth, Frederik (2015), Who benefits? Welfare chauvinism and national stereotypes, European Union Politics, 17 (1): s. 3–24, ISSN 1465-1165.
- Keskinen, Suvi; Norocel, Ov Cristian; Jørgensen, Martin Bak (2016), The politics and policies of welfare chauvinism under the economic crisis, Critical Social Policy, 36 (3): s. 321–329.
- Kitschelt, Herbert (1997), The radical right in Western Europe: A comparative analysis, Ann Arbor: University of Michigan Press, s. 332, ISBN 978-0-472-08441-8.
- Magalhães, Pedro C. (2024), Populist radical right rhetoric increases discrimination towards minorities: Welfare ethnocentrism and anti-Roma attitudes, European Journal of Political Research, 63: s. 787–797. ISSN 0304-4130.
- Maršák, Jan (2007), Postavení extrémně pravicových stran ve stranickém systému ČR v letech 1989-2006 a jejich programová východiska, Politologická revue, 13 (2): s. 3–34. ISSN 2571-0311.
- Oesch, Daniel (2008), Explaining Workers' Support for Right-Wing Populist Parties in Western Europe: Evidence from Austria, Belgium, France, Norway, and Switzerland, International Political Science Review, 29 (3): s. 349–373, ISSN 0192-5121.
- Scheepers, Peer; Gijsberts, Mérove; Coenders, Marcel (2002), Ethnic Exclusionism in European Countries: Public Opposition to Civil Rights for Legal Migrants as a Response to Perceived Ethnic Threat, European Sociological Review, 18: s. 17–34, ISSN 0266-7215.
- Suchánek, Jonáš; Hasman, Jiří (2022), Nativist with(out) a cause: a geographical analysis of the populist radical right in the 2017 and 2021 Czech parliamentary elections, Territory, Politics, Governance, 12 (10): s. 1563–1584, ISSN 2162-2671.