Wilhelmshort

Bzinica Nowa ; Wilhelmshort
Poloha
Souřadnice	50°41′32″ s. š., 18°28′34″ v. d.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko
Vojvodství	Opolské
Okres	Olesno
Gmina	Dobrodzień
	Bzinica Nowa
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	207 (2021)
Správa
PSČ	46-375
Označení vozidel	OOL
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bzinica Nowa (německy Wilhelmshort, česky Vilémov) je vesnice v Horním Slezsku, Polsko. Nachází asi pět kilometrů od města Dobrodzień (Guttentag) v opolském vojvodství, okrese Olesno, gmině Dobrodzień.

Historie

Vesnice byla založena v roce 1904 potomky českých pobělohorských exulantů v lesích někdejšího pruského Slezska – po velkém požáru v blízkém Friedrichově Hradci. Ve Friedrichově Hradci se kvůli rostoucímu počtu obyvatel Češi už těžko uživili. Proto hradecký farář Kmeť hledal a nalezl vhodné místo pro založení nové kolonie. Ačkoliv o nově naplánovanou obec nedaleko F. Hradce a Petrovic projevilo zájem 63 českých rodin, chyběly jim peníze. Proto z 200 hektarů lesa bylo 30–40 hektarů nabídnuto krajanům ze Sacken, kde nabídku jmenovitě přijali: Friedrich Karlíček, Karel Karlíček, Karel Pospíšil a Josef Šívek.^[2] Tito lidé poskytli půjčky dalším kolonistům, takže ke koupi pozemku došlo. Mezi zakladatele Vilémova také prokazatelně patřili: Kratochvíl, Malý, Mundil a Střelec z Friedrichova Hradce. Na podzim roku 1904 začalo kácení lesa a bylo vyměřeno 63 farem. V následujících letech byl zřízen hřbitov s malou kaplí, postavena škola a otevřen obchod.

Při plebiscitu v Horním Slezsku 20. března 1921 hlasovalo 99 oprávněných voličů pro setrvání v Německé říši, pro připojení k nově vytvořené druhé Polské republice byli 3 obyvatelé, takže Wilhelmshort zůstal Německu. V letech 1919–1921 byli Češi i Němci nuceni chránit své domovy před organizovanými polskými nočními útoky domobranou (Selbstuschutz), přičemž čtyři čeští obránci Vilémova byli Poláky zavražděni.^[3]^[4] V roce 1933 žilo ve Vilémově 230 obyvatel a v roce 1939 o 32 víc.

Po skončení 2. světové války (1945) se vesnice dostala pod polskou správu a byla přejmenována na Nowa Bzinica. Zprvu byla zařazena do Slezského vojvodství, v roce 1950 ležela v Opolském vojvodství, v letech 1975–1998 v Čenstochovském vojvodství a od roku 1999 je zpět v Opolském vojvodství. Znovu přejmenována byla dne 1. ledna 2007 jako Bzinica Nowa a 4. července 2008 dostala další oficiální místní název Wilhelmshort. Vyhnané české obyvatele přijalo v roce 1945 Německo.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wilhelmshort na německé Wikipedii.

↑ Dostupné online. [cit. 2022-10-05].
↑ AP Opole, Landratsamt Oppeln, č. 1103
↑ Vladimír Míčan: Ve vyhnanství. Brno 1927
↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Země otců : z historie a ze vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 498 s. ISBN 80-7017-018-2. S. 61, 152, 158.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bzinica Nowa na Wikimedia Commons

[3c1afd1a5c89aea4c63adacda36024b7e6613b3d-1] Dostupné online. [cit. 2022-10-05].

[2] AP Opole, Landratsamt Oppeln, č. 1103

[3] Vladimír Míčan: Ve vyhnanství. Brno 1927

[4] ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Země otců : z historie a ze vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 498 s. ISBN 80-7017-018-2. S. 61, 152, 158.

[1]

[2]

[3]

[4]