Cwichelm
| Cwichelm | |
|---|---|
| král Wessexu | |
| Doba vlády | asi 626-636 (datování nejisté) |
| Úplné jméno | Cwichelm Cynegilsing |
| Narození | ? Wessex |
| Úmrtí | 636 |
| Předchůdce | Cynegils (současník) |
| Nástupce | Cynegils (současník) |
| Rod | Wessexové? |
| Otec | asi Cynegils |
| Matka | nedoloženo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cwichelm († asi 636) je zpravidla počítán mezi anglosaské krále Wessexu (asi od roku 626)[pozn. 1][pozn. 2][pozn. 3][pozn. 4][1][2] Přestože jeho existence je nezpochybnitelná, jeho původ, linie nástupnictví a jeho vztah k současně panujícímu králi Cynegilsovi je nejasný. Někteří historici předpokládají, že Cwichelm byl Cynegilsovým synem.[3][4]
Králem ve Wessexu
[editovat | editovat zdroj]Cwichelm je poprvé zmíněn v Anglosaské kronice v zápisu k roku 614, že „Toho roku Cynegils a Cwichelm bojovali u Beandunu[5] a zabili dva tisíce čtyřicet šest Velšanů.“[6] Pro Západní Sasy to bylo výrazné vítězství.[7] Podobně píše Beda Ctihodný, že nezdařený pokus zavraždit northumbrijského krále Edwina v roce 626 nařídil Cwichelm, král Západních Sasů, a nezmiňuje krále Cynegilse.[8]
Zápis v Anglosaské kronice k roku 627 (opraven na rok 626) uvádí, že jistý Éomer byl poslán "Cwichelmem, králem Západních Sasů, aby probodnul krále Eadwina". Zápis pokračuje textem říkajícím, že Éomer probodl Edwinova théna[pozn. 5] jménem Lilla a ještě dalšího muže, jistého Forthera, ale krále jen zranil.[9] Spiknutí s cílem zabít northumbrijského krále selhalo a v následujícím roce Eadwine (Edwin) poslal armádu potrestat Wessex.[7]
Beda Ctihodný vypráví tyto události jako součást příběhu o pokřtění Northumbrie.[10] Cwichelm, kterého Beda Ctihodný nazývá králem Západních Sasů, poslal k Edwinovu dvoru vraha Éomera. Éomer uprostřed přednášení předstíraného poselství od svého pána vyskočil, vytasil svůj otrávený meč a vrhl se na krále. Thén jménem Lilla se mu postavil do cesty. Úder mečem byl tak mohutný, že na místě Lillu usmrtil a za ním stojícího krále Edwina zranil. Než další Edwinovi thénové Éomera zabili, stihl ještě jednoho dvořana jménem Forthere vzít s sebou.
Když se král Edwin zotavil ze svého zranění, shromáždil armádu a vytáhl proti Západním Sasům. Bylo to vítězné tažení, během něhož zabil nebo přinutil vzdát se všechny ty, o nichž zjistil, že plánovali jeho smrt. (Anglosaská kronika uvádí, že Edwin vtrhl s armádou do Wessexu a zničil tam pět králů a mnoho jiných lidí zabil.[11][12][pozn. 6] Nemůžeme říci, kdo bylo těchto pět králů: ale Cynegils a Cwichelm rozhodně přežili.)
V roce 628 bojovali Cynegils a Cwichelm s mercijským králem Pendou u Cirencesteru. Dalo by se očekávat, že Anglosaská kronika by měla hlásit vítězství, což však není tento případ, takže Penda byl zřejmě vítězem,[13] neboť došlo k „dohodě“.[14] „Dohoda“ zřejmě spočívala ve vydání města Cirencesteru Pendovi.[15] Takže to pro Cynegilse a Cwichelma byla porážka a trvalá ztráta Cirencesteru.[12]
V té době se zdají být Cynegils a Cwichelm poddanými northumbrijského krále Edwina, platícími obrovskou daň sto tisíc popluží, pokud je správné pojetí Nicka Highama původu seznamu Tribal Hidage.[16][pozn. 7]
Poslední zmínka o Cwichelmovi je v Anglosaské kronice k roku 636: „Toho roku byl král Cwichelm pokřtěn v Dorchesteru a zemřel téhož roku.” Současně byl pokřtěn biskupem Birinem také král Cynegils, přičemž northumbrijský král Oswald byl jeho kmotrem. Úplně poslední záznam o Cwichelmovi v Anglosaské kronice k roku 648 uvádí: „Toho roku dal Cenwalh svému příbuznému Cuthredovi tři tisíce popluží půdy u Ashdownu. Cuthred byl synem Cwichelma, Cwichelm Cynegilse.“ Cuthred mohl být vazalským králem pod Cynegilsem a Cenwalhem.[17]
Vztah Cwichelma ke Cynegilsovi a otázka, zda král Cwichelm byl Cynegilsovým synem, je sporná. V zápisu Anglosaské kroniky k roku 648 původně týkajícího se Cuthreda, syn Cwichelma, syn Cynegilse, je možná překvapivé použití latinského termínu propinquus (člen rodiny, příbuzný), a nikoliv termínu nepos (vnuk, synovec). Současná britská historička Barbara Yorke připouští, že existoval jediný Cwichelm, a že byl Cynegilsovým synem. Jiny britský historik, D. P. Kirby, poznamenává, že důkazy jsou slabé, zmatené a vykazují známky pozdějších změn v tomto zápisu.[18]
Cwichelm, který vládl buď jako Cynegilsův spolukrál, nebo jako jeho vazalský král, tedy zemřel asi roku 636.[4] Zda je však král Cwichelm z roku 614 stejná osoba jako stejnojmenný král z druhé poloviny 20. let 7. století a zda tato osoba je totožná s tím Cwichelmem, který byl pokřtěn a zemřel asi roku 636, je předmětem sporu.
Cuthred
[editovat | editovat zdroj]Cwichelm měl mít syna jménem Cuthred († 685), který měl být králem ve Wessexu.[19]
Když byl král Cenwalh vyhoštěn z Wessexu, od 645 do 648, není nikde zaznamenáno, kdo vládl Wessexu v jeho nepřítomnosti.[19] Ale zdá se, že záznam v Anglosaské kronice k roku 648 naznačuje, že to mohl být právě Cuthred, Cwichelmův syn. Král Cenwalh dal Cuthredovi tři tisíce popluží půdy (zhruba 775–1150 čtverečních kilometrů) u Ashdownu v současném hrabství Berkshire.[19] To může být většina, pokud ne celé, hrabství Berkshire.[20] To bylo mnohem větší než panství, které král kdy dal členu své rodiny.[20]
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Data, osobní vazby a události z období raných králů Wessexu až po krále Ecgberhta jsou nejisté a mnohdy předmětem diskuze mezi historiky.
- ↑ Pro toto období je termín Wessex ahistorický; ve skutečnosti byl králem saského kmenového uskupení Gewisů s titulem GEVVISSÆ CYNING, latinsky REX GEVVISSÆ, ze kterého se království Wessex vyvinulo.
- ↑ Beda Ctihodný pokládá Gewisy a Západní Sasy za tentýž lid, což je historiky všeobecně přijímáno. Ale Gewisové nebyli jedinou dynastickou linií ve Wessexu.
- ↑ V článku používané termíny západosaský a wessexský jsou synonyma.
- ↑ šlechtický člen královské domácnosti, povinný králi pomocí ve válce
- ↑ Důkazy naznačují, že v západosaské královské rodině bylo několik „králů“ současně. Takže northumbrijský útok patrně zabil pět členů královského rodu Wessexu. Mohlo být tehdejším zvykem udělovat titul „krále“ všem vojenským vůdcům v královské rodině. Ale pouze jeden král byl vládce s nejvyšší autoritou v království (overlord).
- ↑ Tribal Hidage je seznam 35 kmenů, který byl sestaven v anglosaské Anglii někdy mezi 7. a 9. stoletím. Zahrnuje množství nezávislých království a jiných menších území a přiřazuje ke každému počet popluží.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Cwichelm of Wessex na anglické Wikipedii a Cwichelm of Wessex na anglické (zjednodušené) Wikipedii.
- ↑ D. P. Kirby, The Earliest English Kings (London; New York: Routledge, 2000), s. 38-39
- ↑ Simon Keynes: Kings of the West Saxons. In: Lapidge et al. (Hrsg.): The Blackwell Encyclopaedia of Anglo-Saxon England. Wiley-Blackwell, Oxford u.a. 2001, ISBN 978-0-631-22492-1, s. 511–514.
- ↑ Kirby. s. 51.
- ↑ a b Barbara Yorke. Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England (London: Routledge, 1997), s. 143
- ↑ Bampton and Weald: Introduction | British History Online. www.british-history.ac.uk [online]. [cit. 2024-06-28]. Beandun je patrně Bindon poblíž Axmouthu v Devonu. Dostupné online.
- ↑ Benjamin Thorpe, The Anglo-Saxon Chronicle according to the Several Original Authorities: Translation (London: Her Majesty's Stationery Office, 1861), s. 19
- ↑ a b Mike Ashley, The Mammoth Book of British Kings and Queens (New york: Carroll & Graf, 1999), s. 303
- ↑ Bede, Ecclesiastical History of the English People, II, s. 9.
- ↑ Benjamin Thorpe, The Anglo-Saxon Chronicle according to the Several Original Authorities: Translation (London: Her Majesty's Stationery Office, 1861), s. 20
- ↑ Bede, Ecclesiastical History of the English People, II 9, viz zápisy k letům 625–627.
- ↑ Frank Stenton, Anglo-Saxon England (Oxford University Press, 1971), s. 66
- ↑ a b Peter Hunter Blair, Roman Britain and Early England; 55 B.C.–A.D. 871 (New York; London: W. W. Norton & Company, 1966), s. 206
- ↑ Sarah Zaluckyj, Mercia: The Anglo-Saxon Kingdom of Central England, s. 28 a 102.
- ↑ Benjamin Thorpe, The Anglo-Saxon Chronicle according to the Several Original Authorities: Translation (London: Her Majesty's Stationery Office, 1861), s. 21
- ↑ Frank Stenton, Anglo-Saxon England (Oxford University Press, 1971), s. 45
- ↑ N.J. Higham, An English empire: Bede and the early Anglo-Saxon kings, s. 74ff.; ale viz též John Blair, "Tribal Hidage", ve M. Lapidge et al.
- ↑ Barry Cunliffe, Wessex to A.D. 1000 (The Longman Regional History of England), s. 283.
- ↑ Yorke, Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England, s. 133–136 & 143–144; D.P. Kirby, The Earliest English Kings, s. 51ff.
- ↑ a b c Mike Ashley, The Mammoth Book of British Kings and Queens (New york: Carroll & Graf, 1999), s. 304
- ↑ a b Peter Hunter Blair, Roman Britain and Early England; 55 B.C.–A.D. 871 (New York; London: W. W. Norton & Company, 1966), s. 208