Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Emisní norma Euro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Euro VI)
Graf ukazující vývoj evropských emisních standardů pro benzinové vozy

Emisní norma Euro je závazná norma Evropské unie stanovující limitní hodnoty škodlivin ve výfukových exhalacích benzinových a naftových motorů pro motorová vozidla v závislosti hmotnosti škodliviny na ujeté vzdálenosti. Bude stanovovat také limitní hodnoty pro emise částic z brzd a oděr pneumatik, dále pak minimální životnost baterií u elektromobilů.[1][2]

Normy stanoví limity oxidu uhelnatého (CO), uhlovodíků (HC), oxidů dusíku (NOx) a hmotnost a počet pevných částic (PM a PN); nezabývají se oxidem uhličitým ani sirnými sloučeninami. Norma je vydávána v postupně se zpřísňujících číslovaných verzích; normy pro osobní automobily a lehké užitkové automobily jsou číslovány arabskými číslicemi, normy pro těžké nákladní automobily a autobusy římskými číslicemi. Limity se vztahují na vozidla nově uváděná na trh v celém Evropském hospodářském prostoru, jsou používány také v některých státech mimo EHP, zejména v Asii a Jižní Americe.

Některá města zavádí nízkoemisní zóny, které omezují vjezd automobilů na základě výše jejich emisí. Státy EHP k tomuto používají třídy vozidel podle emisních norem Euro.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První emisní norma začala platit v Kalifornii roku 1968. První evropskou normou byla norma EHK 15 z roku 1971.
Pro osobní vozy homologované v těchto letech platí:

  • Euro 1 - 1992
  • Euro 2 - 1996
  • Euro 3 - 2000
  • Euro 4 - 2005
  • Euro 5 - září 2009
  • Euro 6 - září 2014[3]
  • Euro 7 - leden 2027[1]

Pro nákladní automobily a autobusy homologované v těchto letech platí:

  • Euro I - 1992
  • Euro II - 1995
  • Euro III - 1999
  • Euro IV - 2005
  • Euro V - 2008
  • Euro VI - 2013
  • Euro VII - 2028[1]

Návrh na normy Euro 7/VII byl zveřejněn začátkem roku 2023 s předpokládanou účinností v roce 2025 pro osobní vozy a v roce 2027 pro nákladní.[4][5] Návrh obsahoval sjednocení limitů pro všechny typy motorů, snížení limitu pro oxid uhelnatý, nové limit pro emise amoniaku a prachové částice z brzd a pneumatik, rozšíření podmínek měření v provozu či prodloužení lhůty pro plnění emisních norem z hlediska dlouhodobé životnosti.[6][7] V září 2023 byl návrh zásadně změněn, pro osobní automobily zůstaly zachován pouze nový limit pro prachové částice z brzd a pneumatik a prodloužení lhůty pro plnění emisních norem z hlediska dlouhodobé životnosti z 5 let a dojezdu 100 tis. km na 10 let a dojezd 200 tis. km.[8][9][10]

Limity škodlivin

[editovat | editovat zdroj]

Limity škodlivin v gramech na ujetý kilometr:

Osobní automobily

[editovat | editovat zdroj]

Norma Euro 7 zavádí od roku 2029 limity pro emise částic z brzd. Tyto mají činit:[1][2]

Rok emise PM10 (mg/km) elektromobily emise PM10 (mg/km) ostatní
2029 3 7
2035 7

Norma Euro 7 též obsahuje přípravu na limity pro oděr pneumatik od roku 2028 pro pneumatiky třídy C1, konkrétní hodnoty však zatím nestanovuje.[1][2]

Benzínové motory

[editovat | editovat zdroj]
Rok Norma CO (g/km) NOx (g/km) HC (g/km) HC + NOx (g/km) PM (g/km) PN (#/km)
1992 1 3,16 - - 1,13 - -
1996 2 2,20 - - 0,5 - -
2000 3 2,30 0,15 0,20 - - -
2005 4 1,00 0,08 0,10 - - -
2009 5 1,00 0,06 0,10 - 0,005 -
2014 6 1,00 0,06 0,10 - 0,0045 6,0 × 1011
2027 7 1,00 0,06 0,10 - 0,0045 6,0 × 1011

Norma Euro 7 snižuje limit pro emise způsobené vypařováním mimo emisí z výfuku z 2 g na zkoušku na 1,5 g na zkoušku.[1][2]

Naftové motory

[editovat | editovat zdroj]
Rok Norma CO (g/km) THC (g/km) NMHC (g/km) NOx (g/km) HC + NOx (g/km) PM (g/km) PN (#/km)
1992 1 3,16 - - 1,13 1,8 -
1996 2 1,00 - - - 0,70 0,08 -
2000 3 0,64 0,2 - 0,50 0,56 0,05 -
2005 4 0,50 0,1 - 0,25 0,30 0,025 -
2009 5 0,50 0,1 0,068 0,18 0,23 0,005 6,0 × 1011
2014 6 0,50 0,1 0,068 0,08 0,17 0,0045 6,0 × 1011
2027 7 0,50 0,1 0,068 0,08 0,17 0,0045 6,0 × 1011

Elektromobily

[editovat | editovat zdroj]

Norma Euro 7 zavádí minimální výkonnostní požadavky na životnost baterií. Tyto mají činit 80 % 5 let od začátku životnosti nebo 100 tis. ujetých km (co nastane dříve) a 72 % 8 let od začátku životnosti nebo 160 tis. ujetých km.[1][2]

Životnost

[editovat | editovat zdroj]

Pro všechny výše uvedené emise je též stanovena minimální doba životnosti, po kterou mají vozidla tyto limity splňovat.[1][2]

Rok Norma životnost
2014 6 100 tis. km nebo 5 let
2027 7 160 tis. km nebo 8 let

Legenda

[editovat | editovat zdroj]

CO - hmotnost oxidu uhelnatého, THC - celková hmotnost uhlovodíků, NMHC - hmotnost nemethanových uhlovodíků, NOx - hmotnost oxidů dusíku, HC + NOx - součet hmotností uhlovodíků a oxidů dusíku, PM - hmotnost pevných částic, PN - počet částic

Normy z technického průkazu

[editovat | editovat zdroj]

Evropský emisní standard lze určit pomocí údaje z velkého technického průkazu, číslo se nachází v části „emise“.[11]

do EURO-1 EURO-1 EURO-2 EURO-3 EURO-4 EURO-5 EURO-6
70/220/EHS 91/441/EHS 94/12/ES 98/69/ES-A 2006/96/ES-A 1999/96/ES-B2 715/2007 N až Y
74/290/EHS 93/59/EHS 96/44/ES 98/77/ES-A 98/77/ES-B 2001/27/ES-B2 692/2008 N až Y
77/102/EHS 94/12/EHS 96/69/ES 1999/96/ES-A 1999/96/ES-B1 715/2007-A/B/C až M 566/2011 N až Y
78/665/EHS 96/44/ES 98/77/ES 1999/102/ES-A 1999/102/ES-B 692/2008-A/B/C až M 459/2012 N až Y; ZA/ZB/ZC/ZX/ZY/ZZ
83/351/EHS 91/542/EHS-B 2001/1/ES-A 2001/1/ES-B 566/2011-A/B/C až M 630/2012 N až Y; ZA/ZB/ZC/ZX/ZY/ZZ
88/86/EHS 96/1/ES-B 2001/27/ES-A 2001/27/ES-B1 459/2012-F/G/H až M 143/2013 N až Y; ZA/ZB/ZC/ZX/ZY/ZZ
88/436/EHS 2001/100/ES-A 2001/100/ES-B 630/2012-F/G/H až M 171/2013 N až Y; ZA/ZB/ZC/ZX/ZY/ZZ
89/458/EHS 2002/80/ES-A 2002/80/ES-B 143/2013-J/K/L až M 195/2013 N až Y; ZA/ZB/ZC/ZX/ZY/ZZ
89/491/EHS 2003/76/ES-A 2003/76/ES-B 171/2013-J/K/L až M 519/2013 N až Y; ZA/ZB/ZC/ZX/ZY/ZZ
91/441/EHS 2005/55/ES-A 2005/55/ES-B/C 195/2013-J/K/L až M 133/2014 T/U/V až Y; ZA/ZB/ZC/ZX/ZY/ZZ
2005/78/ES-A 2005/78/ES-B/C 519/2013-J/K/L až M 136/2014 T/U/V až Y; ZA až ZK/ZL/ZX/ZY/ZZ
2006/51/ES-A 2006/51/ES-B/C 133/2014-J/K/L až M 2015/45 T/U/V až Y; ZA/ZB/ZC/ZX/ZY/ZZ
2006/81/ES-A 2006/81/ES-B/C 136/2014 - J/K/L až M 2016/427 T/U/V až Y; ZA až ZK/ZL/ZX/ZY/ZZ
2006/96/ES-A 2006/96/ES-B 2015/45-J/K/L až M 2016/646 T/U/V až Y; ZA až ZK/ZL/ZX/ZY/ZZ
2005/55/ES-D až G=B2 2017/1151 AA až AL; BA až BI; AX/AY/AZ
2005/78/ES D-G/EEV-H/I/J/K 2017/1154 AA až AL; BA až BI; AX/AY/AZ
2006/51/ES D-G/EEV-H/I/J/K 2017/1221 T/U/V až Y; ZA až ZK/ZL/ZX/ZY/ZZ
2006/81/ES D-G/EEV-H/I/J/K 2017/1347 AA až AL; BA až BI; AX/AY/AZ
2008/74/ES D-G/EEV-H/I/J/K 2018/1832 AA až AR; BA až BI; CG/CH/CI/DG;
2018/1832 AX/AY/AZ
595/2009

582/2011 A/B/C

64/2012 A/B/C

133/2014 A/B/C

136/2104 A/B/C

627/2014 A/B/C

2016/1718 A/B/C/D

2017/1347 A/B/C/D

Limity oxidu uhličitého

[editovat | editovat zdroj]

Směrnice 443/2009 určila emisní cíl pro emise oxidu uhličitého pro nově vyráběné automobily osobní automobily a to stanovením průměrných emisí pro nový vozový park prodávaný daným výrobcem. Při překročení cíle je výrobce povinen platit poplatek za překročení za každý vyrobený vůz. Cíl byl stanoven na úrovni 130 g/km do roku 2015.[12] V roce 2011 byla regulace rozšířena na užitkové vozy s cílem 175 g/km do roku 2017.

V roce 2014 byla přijata regulace s cílem na úrovni 95 g/km u osobních automobilů a 147 g/km u užitkových vozů, obojí do roku 2020.[13] V roce 2019 pak byla přijata regulace s cílem další 15 % redukce u osobních i užitkových vozů do roku 2025, do roku 2030 pak 37,5 % redukce u osobních automobilů a 31 % redukce u užitkových vozů. Regulace neplatí pro malosériové výrobce (do 1 tis. vozů za rok).[13]

Součástí balíku Fit for 55, přijatého v roce 2022, je pak cíl 100 % redukce u osobních automobilů i užitkových vozů do roku 2035.[14]

Použití evropských norem mimo Evropský hospodářský prostor

[editovat | editovat zdroj]

Emisní normy založené na emisních normách Euro začaly přejímat také některé státy mimo Evropský hospodářský prostor. V roce 2000 šlo o Indii[15] a Čínu[16] (v obou zemích tehdy norma Euro 1), normy přejímaly také Austrálie,[17] Indonésie,[18] Kambodža,[19] Rusko,[20] Thajsko,[21] Turecko,[22] Vietnam,[23] státy Jižní Ameriky a to Argentina,[24] Brazílie,[25] Chile[26], Kolumbie[27], Mexiko[28] či Peru.[29] Africké státy sdružené v ECOWAS přejaly normu v roce 2021,[30] Maroko v roce 2024.[31] Některé z výše uvedených států si normy upravily podle národních specifik, jiné normy převzaly beze změn. V Číně (ČLR) od července 2023 platí norma China 6b, která je co se týče limitů přísnější než původní návrh Euro 7.[32][33]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h L_202401257CS.000101.fmx.xml. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f DORNOFF, Jan; RODRÍGUEZ, Felipe. Euro 7: The new emission standard for light- and heavy-duty vehicles in the European Union. theicct.org [online]. INTERNATIONAL COUNCIL ON CLEAN TRANSPORTATION, 2024-03 [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ EUR-Lex - 32012R0459 - EN - EUR-Lex. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ https://ekonomickydenik.cz/maji-se-sledovat-emise-ktere-jeste-technologie-zachytit-neumi-uz-pred-peti-lety-nove-testovani-zpusobilo-vypadky-ted-to-muze-byt-horsi-varuje-petzl/ - Mají se sledovat emise, které ještě technologie zachytit neumí. Už před pěti lety nové testování způsobilo výpadky, varuje Petzl
  5. ↑ Z Eura 7 je Euro 6. Tvrdá emisní norma na auta nebude, koalice vedená Českem uspěla. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-09-20 [cit. 2023-09-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Většina normy Euro 7 se splnit dá, tvrdí vědec. Apeluje, ať se nemluví o pohromě. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-03-08 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ Co nás čeká se zavedením Emisní normy Euro 7. adriders.cz [online]. [cit. 2023-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-09-26. 
  8. ↑ CARROLL, Sean Goulding. EU Council adopts watered-down Euro 7 position despite German objections. www.euractiv.com [online]. 2023-09-25 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Euro 7: Council adopts position on emissions from cars, vans, buses and trucks. www.consilium.europa.eu [online]. Council of the EU, 2023-09-25 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ BARTÁK, Karel. Česko prosadilo mírnější normu Euro 7. Ukázalo, že umí v rámci EU vyjednávat. Plus [online]. Český rozhlas, 2023-09-26 [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ MINISTERSTVO DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY. Označení emisních předpisů (směrnic, nařízení) a data platnosti EURO 0 až EURO 6. www.mdcr.cz [online]. Ministerstvo dopravy České republiky, 2019-01-01 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ L_2009140CS.01000101.xml. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b CO₂ emission performance standards for cars and vans. ec.europa.eu [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Balíček „Fit for 55“. www.consilium.europa.eu [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  15. ↑ Emission Standards: India. dieselnet.com [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  16. ↑ Emission Standards: China: Cars and Light Trucks. dieselnet.com [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  17. ↑ Emission Standards: Australia: On-Road Vehicles and Engines. dieselnet.com [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  18. ↑ Indonesia: Light-duty: Emissions | Transport Policy. www.transportpolicy.net [online]. [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. 
  19. ↑ Cambodia In The Driver's Seat Toward Euro VI Standards | Climate & Clean Air Coalition. www.ccacoalition.org [online]. [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Emission Standards: Russia and EAEU. dieselnet.com [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  21. ↑ Emission Standards: Thailand: On-Road Vehicles and Engines. dieselnet.com [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  22. ↑ Emission Standards: Turkey: On-Road Vehicles and Engines. dieselnet.com [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  23. ↑ VIETNAMPLUS. Euro 5 emission standards to be rolled out for new cars in Vietnam early 2022 | Environment | Vietnam+ (VietnamPlus). VietnamPlus [online]. 2021-12-10 [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Emission Standards: Argentina: Light-Duty Vehicles. dieselnet.com [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  25. ↑ Emission Standards: Brazil: Light-Duty Vehicles. dieselnet.com [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  26. ↑ Emission Standards: Chile: Light-Duty Vehicles. dieselnet.com [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  27. ↑ Emission Standards: Colombia: On-Road Vehicles and Engines. dieselnet.com [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  28. ↑ Emission Standards: Mexico: Cars and Light Trucks. dieselnet.com [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  29. ↑ Emission Standards: Peru: On-Road Vehicles and Engines. dieselnet.com [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  30. ↑ West African Ministers adopt cleaner fuels and vehicles standards. www.unep.org [online]. 2020-02-27 [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Norme antipollution. Le Maroc passe officiellement au carburant Euro 6 dès 2022 | Challenge.ma. www.challenge.ma [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  32. ↑ Emission Standards: China: Cars and Light Trucks. dieselnet.com [online]. [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. 
  33. ↑ HAVELKA, Vít. Čínská norma 6b je ještě přísnější než Euro 7. Začne platit ještě letos. Co to znamená pro český autoland?. VTM.cz [online]. [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Emisní_norma_Euro&oldid=24315437“