HTV-X
| HTV-X | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Výrobce | Mitsubishi Heavy Industries |
| Země původu |  Japonsko |
| Provozovatel | JAXA |
| Použití | zásobování ISS |
| Technické specifikace | |
| Typ | nákladní kosmická loď |
| Nosná raketa | H3 |
| Startovní hmotnost | 16 000 kg |
| Prázdná hmotnost | 10 200 kg |
| Kapacita nákladu | 7 200 kg |
| Délka | 8 m |
| Průměr | 4,4 m |
| Oblast působení | nízká oběžná dráha Země |
| Výrobní specifikace | |
| Stav | připravovaná |
| První start | září 2025 (nejdříve) |
| Související zařízení | |
| Odvozeno z | H-II Transfer Vehicle (HTV) |
HTV-X (japonsky 新型宇宙ステーション補給機; znaky Shingata Uchū Sutēshon Hokyūki; česky Nové zásobovací vozidlo pro vesmírnou stanici) je připravovaná nákladní kosmická loď Japonské kosmické agentury (JAXA) určená k bezpilotnímu zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jde o nástupce lodí HTV, které byly ke stejnému účelu celkem devětkrát použity v letech 2009 – 2020 a na ISS dovezly bezmála 50 tun materiálu. Stejně jako HTV, americké nákladní lodi Cygnus a první generace Dragonů společnosti SpaceX, nebudou ani HTV-X k ISS připojovány automaticky, ale pomocí robotického manipulátoru ovládaného posádkou stanice nebo pozemním personálem.
Historie programu
[editovat | editovat zdroj]V květnu 2015 – v době kdy se teprve připravoval let lodi HTV-5 – japonské Ministerstvo školství, kultury, sportu, vědy a technologií oznámilo návrh na nahrazení HTV vylepšenou, cenově výhodnější verzí, předběžně nazvanou HTV-X.[1] V červnu 2015 byly zveřejněny základní záměry návrhu:[2]
- v co největší míře znovu použít konstrukci hermetizované sekce HTV,
- nahradit nehermetizovanou sekci (UPL), modul avioniky a pohonný modul HTV novým servisním modulem,
- neumisťovat náklad do nehermetizované sekce uvnitř kosmické lodi, ale na horní část servisního modulu.
Opětovné použití konstrukce hermetizované sekce mělo minimalizovat rizika a náklady na vývoj. Soustředění podpůrných systémů do servisního modulu mělo zjednodušit kabeláž a vedení potrubí, snížit hmotnost a výrobní náklady. Konečně umisťování nákladu, který nemusí být dopravován v hermetizované sekci, mimo kosmickou loď by umožnilo naložit objemnější náklad než do HTV, protože jeho rozměry budou omezeny pouze krytem na špičce nosné rakety, nikoli stěnami kosmické lodi.
V prosinci 2015 byl plán vývoje HTV-X schválen Strategickým ústředím pro vesmírnou politiku Úřadu vlády s tím, že v rozpočtovém roce 2021 se počítá se startem HTV-X1 (Technical Demonstration Vehicle) pomocí rakety H3.[3] Od června 2019 byl podle plánů provozu ISS od Integračního panelu pro plánování letů NASA start HTV-X1 stanoven na únor 2022,[4] což bylo v souladu s plánem (rozpočtový rok v Japonsku začíná dubnem a končí v březnu následujícího roku). V prosinci 2020 již vládní dokumenty obsahovaly plán vypuštění dvou lodí, HTV-X1 v japonském rozpočtovém roce 2022 (duben 2022 – březen 2023) a HTV-X2 v rozpočtovém roce 2023 (duben 2023 – březen 2024).[5]
V říjnu 2022 však byl oznámen posun očekávaného startu z roku 2023 na rok 2024.[6] Komplikaci v termínovém kalendáři pak způsobil nezdar při prvním testovacím startu nosiče H3 v březnu 2023[7] a revize politiky výzkumu vesmíru zveřejněná v prosinci 2023 misi HTV-X1 přiřadila do fiskálního roku 2025, tedy do období od dubna 2025 do března 2026.[8]
Raketa H3 tak sice provedla první úspěšný start až 17. února 2024[9] a zopakovala ho 1. července 2024,[10] ale od té doby JAXA o plánovaném termínu startu letu HTV-X1 nevydala žádné oficiální stanovisko. Ředitelka programu ISS Robyn Gatensová v září 2024 v prezentaci harmonogramu pro nadcházející Expedici 72 uvedla, že se první let HTV-X neuskuteční dříve než v září 2025.[11]
Popis lodi
[editovat | editovat zdroj]Konečná podoba HTV-X se skládá ze tří částí:[2][12]
- horní část lodi bude tvořit paleta univerzálního přepravního systému (Unpresurized Cargo Support System) pro upevnění nákladu, který nemusí být uložen v hermetizovaném modulu;
- 2.7 m vysoký centrální servisní modul, který by mohl fungovat i samostatně, protože bude kompletně zajišťovat všechny činnosti potřebné pro splnění mise včetně výroby elektřinu, k čemuž bude vybaven dvěma poli vyklápěcích solárních panelů schopných generovat 1 kW elektrické energie (oproti 200 W generovaným HTV),
- 3,5 metru vysoký hermetizovaný modul v dolní části sestavy (u HTV byl umístěn na vrchu sestavy a o 0,2 metru kratší) bude doplněn o přídavný boční přístupový poklop, který umožní pozdní nakládku na startovací rampě ještě 24 hodin před startem (oproti 80 hodinám u HTV).[12]
Loď bude měřit na výšku 8,0 metru, při maximálním využití prostoru v horní části až 10 metrů (HTV 9,8 metru), průměr bude 4,4 metru (stejně jako u HTV). K ISS se bude připojovat s využitím robotické ruky stanice, podobně jako HTV a některé další nákladní lodě (Cygnus nebo již nepoužívaná první verze Dragonů). Spojovací mechanismus bude umístěn ve spodní části hermetizovaného modulu.[12]
Na rozdíl od HTV budou z HTV-X odstraněny hlavní trysky a loď bude odkázána pouze na sadu menších motorů systému řízení umístěných v prstenci kolem servisního modulu. Palivové nádrže přitom pojmou o 30 % paliva více, než tomu bylo u HTV.[12]
Výsledkem celkového zjednodušení konstrukce a modernizace lodi bude snížení startovní hmotnosti HTV-X na 16 000 kg (z 16 500 kg u HTV), zatímco maximální hmotnost nákladu – včetně vaků a podpůrných konstrukcí (tzv. racků) – se zvýší na 7 200 kg (oproti 6 000 kg u HTV). Čistá hmotnost nákladu (bez obalů) tak dosáhne 5 850 kg (u HTV 4 000 kg), z toho 4 070 kg v hermetizovaném modulu a 1750 kg na paletě univerzálního přepravního systému.[13] Navíc se podstatně zkrátí doba montáže nákladu na nosnou raketu ve vesmírném středisku Tanegašima – zatímco u HTV začínala 14 týdnů před startem, u HTV-X začne o 11 týdnů později. pouze (TNSC) byla u HTV-X ve srovnání s KOUNOTORI zkrácena. Mohou tak být pružněji uspokojovány potřeby jednotlivých majitelů nákladu.[14]
JAXA v únoru 2023 oznámila, že pro let HTV-X2 společně s NASA pracuje na návrhu předvedení technologie automatického dokování JDOCX.[15][16]
Životnost lodi je projektována na 6 měsíců při připojení k ISS, po nichž může následovat ještě dalších až 18 měsíců samostatného letu při plnění dalších úkolů.[17]
Varianta HTV-XG
[editovat | editovat zdroj]Od roku 2021 se uvažuje o další evoluční verzi HTV-X nazvané HTV-XG, která by po vynesení raketou varianty H3 Heavy převážela náklad na vesmírnou stanici Gateway v rámci programu Artemis.[18][17]
Vývoj a výrobu lodi připadl společnosti Mitsubishi Heavy Industries ve spolupráci s Mitsubishi Electric Corporation. V roce 2019 se k projektu připojila také Sierra Nevada Corporation.[19]
Seznam letů
[editovat | editovat zdroj]Lodi HTV-X k ISS budou vynášeny nosnou raketou H3 z japonského kosmodromu Tanegašima.
| Kosmická loď | Nosná raketa | Náklad (kg) |
Start (UTC) |
Připojení k ISS (UTC) |
Port ISS | Odpojení od ISS (UTC) |
Doba spojení s ISS | Zánik (UTC) |
Pozn. | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | HTV-X1 | H3 | září 2025 (nejdříve) | Unity nadir | až 6 měsíců | |||||
| 2 | HTV-X2 | H3 | dosud nebyl oficiálně ohlášen | Unity nadir | až 6 mesíců |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku H-II Transfer Vehicle#HTV-X na anglické Wikipedii.
- ↑ 2016年～2020年のISS共通システム運用経費（次期CSOC）の我が国の負担方法の在り方について (Jak by mělo Japonsko nést náklady na provoz společného systému ISS (CSOC) v letech 2016-2020). www.mext.go.jp [online]. Research and Development Division, Ministry of Education, Culture, Sports, Science and Technology (Japan), 20. května 2015 [cit. 2021-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-05. (japonsky)
- ↑ a b ＨＴＶ－Ｘ（仮称）の開発（案）について (Vývoj HTV-X (předběžný název) (návrh) (PDF)) (in Japanese). July 2, 2015 [cit. 2015-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 20, 2015. (japonsky)
- ↑ ＨＴＶ‐Ｘの開発状況について (Stav vývoje HTV-X). S. 9. www.jaxa.jp [online]. JAXA, 14. července 2016 [cit. 2021-07-15]. S. 9. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-15. (japonsky)
- ↑ GEBHARDT, Chris. Station mission planning reveals new target Commercial Crew launch dates (Plánování misí na stanici odhaluje nové cílové termíny startu komerčních posádek) [online]. NASASpaceFlight.com, 2019-06-20 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 宇宙基本計画工程表（令和２年度改訂）(Základní plán vesmírných aktivit. Dvouletá revize). S. 32. www8.cao.go.jp [online]. Strategic Headquarters for National Space Policy, Cabinet Office, Government of Japan, 15. prosince 2020 [cit. 2021-07-15]. S. 32. Dostupné online.
- ↑ Eric Berger na platformě X. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online.
- ↑ 第２段着火せず破壊 次世代基幹ロケットＨ３、開発遅れの末 打ち上げ失敗：朝日新聞デジタル. 朝日新聞デジタル [online]. 2023-03-08 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. (japonsky)
- ↑ 宇宙基本計画⼯程表 (令和５年度改訂）(Základní plán pro vesmír - revize po 5 letech). S. 47. https://www.cao.go.jp/ [online]. Strategické ústředí pro rozvoj vesmíru, 2023-12-22 [cit. 2024-01-05]. S. 47. Dostupné online.
- ↑ Nová japonská raketa H3 po loňském nezdaru vynesla satelity na oběžnou dráhu | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Japonská raketa při třetím startu vynesla satelit | WIRED. WIRED CZ [online]. [cit. 2024-09-24]. Dostupné online.
- ↑ GATENS, Robyn. International Space Station Status. nasa.gov [online]. NASA, 2024-09-17 [cit. 2024-09-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d JAXA. HTV-X - Specifications. humans-in-space.jaxa.jp [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JAXA. HTV-X. humans-in-space.jaxa.jp [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JAXA. HTV-X - Mission. humans-in-space.jaxa.jp [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JAXA na platformě X. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online.
- ↑ JAXA na platformě X. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Raketě H3 chybí už jen poslední certifikace motoru [online]. 2021-09-10 [cit. 2022-08-27]. Dostupné online.
- ↑ アルテミス計画に関する各国の開発状況について (Projekt Artemis: Stav rozvoje v jednotlivých zemích). S. 8. www.mext.go.jp [online]. Ministry of Education, Cultura, Sports and Technology (Japonsko), 30. června 2021 [cit. 2021-07-15]. S. 8. Dostupné online.
- ↑ SNC, Sierra Nevada Corporation |. Ozmens’ Sierra Nevada Corporation to Provide Hardware for Japanese HTV-X International Space Station Missions. www.sncorp.com [online]. [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Seznam nepilotovaných letů na ISS
- Seznam aktuálních a plánovaných kosmických letů s posádkou a podpůrných letů
- Automated Transfer Vehicle - již nepoužívaná nákladní loď Evropské kosmické agentury (ESA)
- Cygnus (kosmická loď)
- Dragon (kosmická loď) - již nepoužívaná první verze nákladní lodi společnosti SpaceX
- H-II Transfer Vehicle - předchůdce HTV-C
- Dragon 2
- Progress